Evropská unie v pondělí zavedla nové sankce na několik íránských představitelů podezřelých z toho, že sehráli roli při represích proti demonstrantům. Revoluční gardy islámské republiky však na černou listinu teroristických skupin nepřidá. Informovala o tom agentura Reuters či France24.
Švédsko, které v současnosti zastává rotující předsednictví EU, podle agentury Reuters uvedlo, že pondělní schůzka ministrů zahraničí bloku v Bruselu „přijala nový balíček sankcí proti Íránu zaměřený na ty, kdo vedou represe“.
„EU důrazně odsuzuje brutální a nepřiměřené použití síly ze strany íránských úřadů proti pokojným demonstrantům,“ uvedl švédský ministr zahraničí Tobias Billstrom podle příspěvku na Twitteru diplomatické mise EU v zemi.
Blok 27 zemí již uvalil tři kola sankcí na íránské představitele a organizace. Včetně vládních ministrů, vojenských důstojníků a íránské mravnostní policie – za porušování lidských práv během protestů. Ty v Íránu vypukly v polovině září kvůli smrti Mahsy Amini.
EU ministers agree on new package of sanctions against Iran https://t.co/F1aRCFVVDY pic.twitter.com/ucLZc56b0q
— Reuters (@Reuters) January 23, 2023
22letá žena zemřela poté, co byla zatčena mravnostní policií za údajné porušení přísného kodexu oblékání islámské republiky. Ženy sehrály v protestech vedoucí roli, přičemž mnohé z nich sundaly povinný islámský šátek, známý jako hidžáb.
Popravy a tisíce zatčených
Od začátku demonstrací byli po rychlých soudních procesech za zavřenými dveřmi popraveni nejméně čtyři lidé. Podle aktivistů za lidská práva v Íránu, skupiny, která shromáždění monitoruje, bylo zabito nejméně 519 lidí a více než 19 200 dalších bylo zatčeno.
Hnutí se stalo jednou z největších výzev pro íránskou šíitskou teokracii od islámské revoluce v roce 1979.
Borrel: Je třeba soudní rozhodnutí
Ministři zahraničí EU, kteří se sejdou v Bruselu, se zaměří na sankce pro úředníky, například zákaz cestování či zmrazení majetku. Se zařazením Revolučních gard na černou listinu však váhají. A to navzdory výzvě Evropského parlamentu z minulého týdne, aby tak učinili.
Šéf zahraniční politiky EU Josep Borrell, který schůzce předsedal, uvedl, že k tomu může dojít pouze tehdy, když soud v členské zemi vynese rozsudek odsuzující gardy za teroristické činy. „Je to něco, co nelze udělat bez soudního rozhodnutí,“ řekl novinářům.
Evropští představitelé se také obávají, že zařazení Revolučních gard na černou listinu by ukončilo slabé naděje bloku na resuscitaci íránské jaderné dohody. Ta je u ledu od doby, kdy Trumpova administrativa odstoupila od mezinárodně podporované dohody v roce 2018.
IRGC byly založeny krátce po islámské revoluci v roce 1979 na ochranu šíitského duchovního vládnoucího systému. Odhaduje se, že mají 125 000 vojáků s armádou, námořnictvem a leteckými jednotkami. Také velí náboženským milicím Basij často používaným při represích.
Rakouský ministr zahraničí Alexander Schallenberg vyjádřil lítost nad nedávnými kroky Teheránu a podpořil plán uvalení nových sankcí. „Írán je v kolizi nejen s mezinárodním společenstvím, pokud jde o bezpečnost jaderného programu, ale také se svými vlastními lidmi, kvůli brutálnímu zásahu proti hnutí občanské společnosti,“ cituje Schallenberga server France24.
