Válka na UkrajiněEU přijala čtvrtý balík sankcí vůči Rusku, Kyjev a Moskva nadále jednají

EU přijala čtvrtý balík sankcí vůči Rusku, Kyjev a Moskva nadále jednají

Ruská armáda dnes již devatenáctý den vojenské invaze na Ukrajině ostřelovala velká města včetně metropole Kyjeva i další cíle. Zároveň pokračují rozhovory ruských a ukrajinských vyjednávačů, které dnes měly virtuální podobu; žádný konkrétní výsledek ale oznámen nebyl a jednat se má i v úterý. Dnes se poprvé podařilo evakuovat část obyvatel z obklíčeného přístavu Mariupol, podle ukrajinských úřadů se tam však kvůli ruské palbě stále nedostala humanitární pomoc. Státy Evropské unie dnes schválily čtvrtý balík sankcí proti Rusku, který zakáže mimo jiné vývoz luxusního zboží, komponent pro energetiku, nebo dovoz ruské oceli.

„V rozhovorech je do zítřka (úterý) technická přestávka. Kvůli další práci v pracovních podskupinách a upřesnění individuálních definic. Vyjednávání pokračuje,“ uvedl odpoledne po dnešním virtuálním rokování zástupců Ruska a Ukrajiny představitel ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak.

Dodal, že ukrajinská pozice v jednání se po bezmála třech týdnech bojů nemění. Ukrajinská delegace podle něj žádá příměří, okamžité stažení ruských vojsk a bezpečnostní záruky. O víkendu obě strany hovořily o určitém pokroku v jednáních, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ovšem dnes rozhovory s Ruskem označil za „obtížné“.

EU dnes dál zvýšila ekonomický tlak na Moskvu přijetím čtvrtého balíku sankcí. Kromě zákazu vývozu luxusního zboží či komponent pro elektroniku a dovozu ruské oceli přibude na sankční seznam také desítka oligarchů včetně majitele londýnského fotbalového klubu Chelsea Romana Abramoviče.

Šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba dnes jmenoval více než 20 velkých západních firem a bank, které nadále podnikají v Rusku, a vyzval zahraniční vlády a spotřebitele k jejich bojkotu. Dalších 378 firem se z Ruska podle ministra stáhlo jen částečně.

Ruské síly v noci na dnešek pokračovaly v ostřelování Kyjeva a jeho okolí, podle ukrajinského generálního štábu rozšiřují zásahy i na dosud boji nedotčený západ země. Letecké sirény se v noci na dnešek rozezněly ve městech a obcích po celé Ukrajině, od ruských hranic na východě až po Karpaty na západě. Rusko však podle ukrajinských úřadů nedosáhlo za posledních 24 hodin významnějších úspěchů.

Stejně jako v posledních dnech pokračovaly pokusy o evakuaci civilistů z ostřelovaných měst. To se podle ukrajinských úřadů dařilo z okolí Kyjeva a poprvé rovněž z přístavu Mariupol, odkud podle zástupce místního starosty odjelo asi 50 soukromých aut. Ukrajinská vicepremiérka Iryna Vereščuková řekla, že kvůli ruskému ostřelování se ani dnes nepodařilo dopravit humanitární pomoc do města, kde dochází jídlo, nejde proud a neteče voda, .

Oproti řadě neúspěšných snah o evakuaci z předchozích dní se ale podle Zelenského záchrana civilistů nyní vyvíjí lépe, k nedělnímu odpoledni jich v rámci celé Ukrajiny odešlo do bezpečí na 125.000.

Vzhledem k pokračujícím útokům na ukrajinská města však dál rostou počty mrtvých civilistů. Podle Úřadu vysoké komisařky OSN pro lidská práva od začátku invaze zemřelo nejméně 636 lidí nezapojených do bojů, z toho 46 dětí. OSN nicméně varuje, že skutečný údaj bude mnohem vyšší. Ukrajinské úřady uvádějí 90 mrtvých dětí a jen v Mariupolu podle nich zemřelo v důsledku ruského ostřelování více než 2500 obyvatel více než čtyřsettisícového města.

Generální štáb ukrajinské armády tvrdí, že Rusko přišlo již o více než 12.000 vojáků. Není přitom jasné, zda Kyjev do ztrát započítává i zajatce a zraněné, kteří nejsou schopní boje. Informaci přitom nelze nezávisle ověřit. USA nyní odhadují ztráty okolo 2000 až 4000 padlých vojáků na ukrajinské straně a 5000 až 6000 mrtvých příslušníků ruských ozbrojených sil.

Kvůli bojům řada Ukrajinců prchá ze země, do Polska se od začátku invaze uchýlilo už 1,758 milionu lidí. Německu registruje téměř 147.000 příchozích utečenců, na Slovensko vstoupilo z Ukrajiny přes 200.000 lidí.

Česká republika k dnešku udělila více než 150.000 speciálních víz určených pro osoby postižené ruskou invazí, na cizinecké policii se od začátku invaze celkem zaregistrovalo 85.000 lidí. Ke zdravotnímu pojištění se v Česku k dnešnímu dni registrovalo 152.692 uprchlíků z Ukrajiny, z toho je 68.125 dětí. Z dospělé populace tvoří 80 procent ženy.

ČR podle generálního ředitele Hasičského záchranného sboru ČR Vladimíra Vlčka dosud nedostala od EU odpověď na svou žádost o modulární humanitární základny. Ty chce vláda k dispozici preventivně v rámci přípravy na možnou krizovou situaci.

Doporučujeme

Miliardy pro těžaře, hrozba pro planetu. Trump ruší Bidenovy regulace

Americký prezident Donald Trump oznámil další zásadní obrat v ekologické politice Spojených států. Jeho administrativa plánuje výrazně zmírnit pravidla omezující úniky metanu při těžbě ropy a zemního plynu. Energetickým společnostem má opatření ušetřit desítky miliard dolarů, podle ekologických organizací však povede k většímu znečištění ovzduší a prohloubení klimatických změn.

Filip Hronek rozhodl o výhře Vancouveru a ukončil sérii deseti porážek

Český obránce Filip Hronek se stal hlavním hrdinou dramatického utkání NHL mezi Vancouverem a Anaheimem. V prodloužení rozhodl o vítězství Canucks 6:5 a ukončil jejich sérii deseti porážek. Vancouver přitom ještě v závěru třetí třetiny ztrácel tři góly. Hronek navíc přidal asistenci a překonal českého brankáře Lukáše Dostála. V dalším utkání se střelecky prosadil také Pavel Zacha, Boston však na Carolinu nestačil.

Účet za válku s Íránem je astronomický. Americe mizí miliardy před očima

Válka mezi Spojenými státy a Íránem se pořádně prodražuje. Americká armáda za konflikt do poloviny října utratila nejméně 47,1 miliardy dolarů (více než bilion korun), přičemž konečný účet může být ještě vyšší. Prezident Donald Trump mezitím prohlašuje, že boje ukončí, kdykoliv se rozhodne. Podmínkou však zůstává, aby Teherán nikdy nezískal jadernou zbraň.

KOMENTÁŘ: Fed jen pár dní před volbami v USA rozhoduje o sazbách. Splní Trumpovi přání?

Americká centrální banka ve středu rozhoduje o úrokových sazbách – citlivé rozhodnutí tedy oznámí jen pár dní před napjatými volbami do Kongresu. Očekává se, že Fed nechá sazby beze změny. Mohlo by se tak zdát, že Kevin Warsh nechce před hlasováním přilévat olej do ohně.

Bolsonaro po prohraných volbách uprchl z Brazílie. Dostane víza v USA

Brazilský senátor Flávio Bolsonaro po překvapivé porážce v prezidentských volbách opustil zemi a zamířil do Spojených států. Učinil tak navzdory rozhodnutí nejvyššího soudu, který mu nařídil odevzdat cestovní pasy kvůli vyšetřování podezření z praní špinavých peněz. Americké ministerstvo zahraničí oznámilo, že Bolsonarovi a jeho rodině umožní vstup do USA.

Trump tvrdí, že zakáže pojem umělá inteligence, trvá na super inteligenci

Americký prezident Donald Trump dnes oznámil, že zakáže v dokumentech používat slovní spojení umělá inteligence (AI), neboť trvá na svém označení super inteligence, které pokládá za mnohem přesnější. Šéf Bílého domu o záměru vymáhat změnu ustáleného názvu napsal na své sociální síti Truth Social.

Netanjahu po volbách vyzval k vytvoření silné pravicové vlády

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v povolebním projevu vyzval k vytvoření silné pravicové vlády. Zároveň podle médií v noci na dnešek prohlásil, že Izraeli nelze vládnout s podporou izraelských Arabů, jejichž strany v parlamentních volbách podle odhadů posílily. Kompletní výsledky zatím nejsou k dispozici, podle aktualizovaných průzkumů od volebních místností bude zřejmě poměr sil vyrovnaný a parlamentní většinu nezíská vládní ani opoziční blok.

Krvavé střety v Jižním Súdánu. Při tzv. nájezdech na dobytek zemřelo nejméně 72 lidí

Nejméně 72 lidí přišlo o život při násilných střetech mezi komunitami v jihosúdánském státě Warrap. Útoky, jejichž cílem byly především krádeže dobytka, provázelo také vypalování domů. Tragédie je dalším příkladem dlouhodobého násilí, které sužuje nejmladší stát světa v době příprav na historicky první prezidentské volby.

Lídři Finska a Norska jednali s Putinem a Zelenským o možnostech ukončení války

Finský prezident Alexander Stubb a norský premiér Jonas Gahr Störe dnes jednali po telefonu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o možnostech ukončení války Ruska proti Ukrajině. Uvedla to v prohlášení Stubbova kancelář. Hovor potvrdil mluvčí Kremlu. Dvojice severských lídrů následně o obsahu telefonátu informovala ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.

Japonsko stojí před historickým zlomem. Po 14 letech se chystá zásadní obrat

Japonská centrální banka stojí před zásadní změnou měnové politiky. Po téměř čtrnácti letech úsilí o dosažení dvouprocentní inflace by už tento týden mohla oznámit splnění svého dlouhodobého cíle. Úrokové sazby zatím pravděpodobně ponechá beze změny, analytici však očekávají další zvýšení v prosinci nebo lednu. Rozhodování komplikují rostoucí ceny energií, slabý jen i napětí na dluhopisových trzích.

Mladé manty nacházejí bezpečí u pobřeží

Mladé manty obrovské tráví první roky života v mělkých pobřežních vodách, kde nacházejí potravu a ochranu před predátory. Teprve v dospělosti se vydávají na dlouhé cesty otevřeným oceánem. Nový výzkum ze Střední Ameriky ukázal, jak výrazně se jejich chování s věkem mění a proč je ochrana pobřežních oblastí důležitá pro jejich přežití.

Demolice, vysídlování a mučení. OSN varuje před etnickými čistkami na Západním břehu

Izraelská vojenská operace ve městě Hebron na okupovaném Západním břehu Jordánu vyvolala ostrou reakci Organizace spojených národů (OSN). Její představitelé varují před nuceným vysídlováním Palestinců a rostoucím rizikem etnických čistek. Nezávislá vyšetřovací komise OSN navíc obvinila Izrael ze zločinů proti lidskosti, včetně vyhlazování a mučení. Izraelská vláda obvinění odmítá a své kroky označuje za nezbytná bezpečnostní opatření.

Katoličtí biskupové litují modlitby s Trumpem v Bílém domě. Mluví o politickém zneužití

Společná modlitba s americkým prezidentem Donaldem Trumpem v Bílém domě vyvolala mezi katolickými duchovními nečekanou bouři. Dva biskupové, kteří se setkání v Oválné pracovně zúčastnili, nyní veřejně vyjadřují lítost. Tvrdí, že Bílý dům jejich návštěvu využil k politickým účelům těsně před volbami do Kongresu. Zveřejněné záběry totiž podle kritiků vytvářejí dojem, že církev prezidenta podporuje.

Francouzská vláda po protestech chce nahradit systém přijímání na vysoké školy

Francouzská vláda se dnes zavázala, že v roce 2028 upraví národní on-line platformu pro přijímací řízení. Podle francouzského listu Le Monde to dnes oznámil ministr vysokého školství Philippe Baptiste. Vláda tak reaguje na týdny protestů středoškoláků a studentů, kteří kritizují mimo jiné netransparentní podmínky přijímacího procesu a nerovný přístup ke studiu. Podle odborů jsou ústupky vlády sice vítané, ale nedostatečné.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama