Válka na UkrajiněEU přijala čtvrtý balík sankcí vůči Rusku, Kyjev a Moskva nadále jednají

EU přijala čtvrtý balík sankcí vůči Rusku, Kyjev a Moskva nadále jednají

Ruská armáda dnes již devatenáctý den vojenské invaze na Ukrajině ostřelovala velká města včetně metropole Kyjeva i další cíle. Zároveň pokračují rozhovory ruských a ukrajinských vyjednávačů, které dnes měly virtuální podobu; žádný konkrétní výsledek ale oznámen nebyl a jednat se má i v úterý. Dnes se poprvé podařilo evakuovat část obyvatel z obklíčeného přístavu Mariupol, podle ukrajinských úřadů se tam však kvůli ruské palbě stále nedostala humanitární pomoc. Státy Evropské unie dnes schválily čtvrtý balík sankcí proti Rusku, který zakáže mimo jiné vývoz luxusního zboží, komponent pro energetiku, nebo dovoz ruské oceli.

„V rozhovorech je do zítřka (úterý) technická přestávka. Kvůli další práci v pracovních podskupinách a upřesnění individuálních definic. Vyjednávání pokračuje,“ uvedl odpoledne po dnešním virtuálním rokování zástupců Ruska a Ukrajiny představitel ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak.

Dodal, že ukrajinská pozice v jednání se po bezmála třech týdnech bojů nemění. Ukrajinská delegace podle něj žádá příměří, okamžité stažení ruských vojsk a bezpečnostní záruky. O víkendu obě strany hovořily o určitém pokroku v jednáních, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ovšem dnes rozhovory s Ruskem označil za „obtížné“.

EU dnes dál zvýšila ekonomický tlak na Moskvu přijetím čtvrtého balíku sankcí. Kromě zákazu vývozu luxusního zboží či komponent pro elektroniku a dovozu ruské oceli přibude na sankční seznam také desítka oligarchů včetně majitele londýnského fotbalového klubu Chelsea Romana Abramoviče.

Šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba dnes jmenoval více než 20 velkých západních firem a bank, které nadále podnikají v Rusku, a vyzval zahraniční vlády a spotřebitele k jejich bojkotu. Dalších 378 firem se z Ruska podle ministra stáhlo jen částečně.

Ruské síly v noci na dnešek pokračovaly v ostřelování Kyjeva a jeho okolí, podle ukrajinského generálního štábu rozšiřují zásahy i na dosud boji nedotčený západ země. Letecké sirény se v noci na dnešek rozezněly ve městech a obcích po celé Ukrajině, od ruských hranic na východě až po Karpaty na západě. Rusko však podle ukrajinských úřadů nedosáhlo za posledních 24 hodin významnějších úspěchů.

Stejně jako v posledních dnech pokračovaly pokusy o evakuaci civilistů z ostřelovaných měst. To se podle ukrajinských úřadů dařilo z okolí Kyjeva a poprvé rovněž z přístavu Mariupol, odkud podle zástupce místního starosty odjelo asi 50 soukromých aut. Ukrajinská vicepremiérka Iryna Vereščuková řekla, že kvůli ruskému ostřelování se ani dnes nepodařilo dopravit humanitární pomoc do města, kde dochází jídlo, nejde proud a neteče voda, .

Oproti řadě neúspěšných snah o evakuaci z předchozích dní se ale podle Zelenského záchrana civilistů nyní vyvíjí lépe, k nedělnímu odpoledni jich v rámci celé Ukrajiny odešlo do bezpečí na 125.000.

Vzhledem k pokračujícím útokům na ukrajinská města však dál rostou počty mrtvých civilistů. Podle Úřadu vysoké komisařky OSN pro lidská práva od začátku invaze zemřelo nejméně 636 lidí nezapojených do bojů, z toho 46 dětí. OSN nicméně varuje, že skutečný údaj bude mnohem vyšší. Ukrajinské úřady uvádějí 90 mrtvých dětí a jen v Mariupolu podle nich zemřelo v důsledku ruského ostřelování více než 2500 obyvatel více než čtyřsettisícového města.

Generální štáb ukrajinské armády tvrdí, že Rusko přišlo již o více než 12.000 vojáků. Není přitom jasné, zda Kyjev do ztrát započítává i zajatce a zraněné, kteří nejsou schopní boje. Informaci přitom nelze nezávisle ověřit. USA nyní odhadují ztráty okolo 2000 až 4000 padlých vojáků na ukrajinské straně a 5000 až 6000 mrtvých příslušníků ruských ozbrojených sil.

Kvůli bojům řada Ukrajinců prchá ze země, do Polska se od začátku invaze uchýlilo už 1,758 milionu lidí. Německu registruje téměř 147.000 příchozích utečenců, na Slovensko vstoupilo z Ukrajiny přes 200.000 lidí.

Česká republika k dnešku udělila více než 150.000 speciálních víz určených pro osoby postižené ruskou invazí, na cizinecké policii se od začátku invaze celkem zaregistrovalo 85.000 lidí. Ke zdravotnímu pojištění se v Česku k dnešnímu dni registrovalo 152.692 uprchlíků z Ukrajiny, z toho je 68.125 dětí. Z dospělé populace tvoří 80 procent ženy.

ČR podle generálního ředitele Hasičského záchranného sboru ČR Vladimíra Vlčka dosud nedostala od EU odpověď na svou žádost o modulární humanitární základny. Ty chce vláda k dispozici preventivně v rámci přípravy na možnou krizovou situaci.

Doporučujeme

SpaceX chystá rekordní vstup na burzu

SpaceX plánuje největší vstup na burzu v historii. Firma Elona Muska chce získat až 75 miliard dolarů a její hodnota by se mohla přiblížit 1,77 bilionu dolarů. Pokud se odhady naplní, Musk by se mohl stát prvním bilionářem světa.

Řím odklízí škody po prudké bouři

Řím po středeční bouři odstraňuje popadané stromy, poškozené stánky a následky lokálních záplav. Silný vítr zasáhl hlavně severní a severovýchodní části města, kde lámal větve, ničil přístřešky a komplikoval dopravu. V některých ulicích voda zaplavila vozovky a auta zůstala stát v hlubokých kalužích. Úřady zatím řeší hlavně zprůjezdnění ulic a zabezpečení míst, kde hrozí další škody.

V Texasu se objevil nebezpečný masožravý parazit bzučivka. Vědci ji měli za téměř vyhubenou

V jižním Texasu se znovu vyskytla parazitická moucha bzučivka lidožravá, jejíž larvy se živí masem teplokrevných zvířat. Jde o první potvrzený případ v této oblasti od roku 1966 a ojedinělý návrat škůdce, který byl ve Spojených státech před desítkami let prakticky vymýcen.

Zázrak na Everestu. Pohřešovaný Šerpa byl po dnech bez jídla a kyslíku zachráněn

Na Mount Everestu skončilo pátrání, které už mnozí považovali za beznadějné. Nepálský horský průvodce Dawa Sherpa přežil téměř týden ve vysoké nadmořské výšce bez jídla a bez přídavného kyslíku. Záchranáři ho našli ve chvíli, kdy se vlastními silami pokoušel dostat zpět do základního tábora.

Vědci varují před nevyhnutelnou vlnou tsunami ve Středomoří

Slunné pláže francouzské Riviéry sice na první pohled nevypadají jako kulisy pro živelnou katastrofu, ale vědci varují před hrozbou, kterou si většina lidí vůbec nepřipouští. Historická data i moderní počítačové modely ukazují, že ničivé vlny už v minulosti na tamní pobřeží udeřily a tento scénář se může kdykoliv opakovat. Vzhledem ke specifickým podmínkám navíc hrozí, že masa vody zasáhne pevninu s minimálním předstihem a tradiční varovné systémy tak nemají šanci včas zareagovat.

Na 80 procent. Jev El Niño je letos nevyhnutelný, upozorňuje WMO

Klimatický jev El Niño udeří v létě s pravděpodobností 80 procent. Světová meteorologická organizace odhaduje jeho setrvání do podzimu na 90 procent. Síla El Niña zůstává nejistá, meteorologové však očekávají spíše vysokou intenzitu.

Po izraelských náletech na město Gaza je nejméně osm mrtvých a 15 zraněných

Při izraelských náletech na město Gaza bylo dnes nad ránem zabito nejméně osm lidí a dalších nejméně 15 osob bylo zraněno, napsala s odvoláním na úřady agentura AFP. Izrael v Pásmu Gazy provádí útoky téměř denně navzdory příměří uzavřenému na podzim.

Nucenou práci netolerujeme! USA chtějí uvalit nová cla na 60 zemí

Spojené státy oznámily uvalení nových cel na desítky obchodních partnerů kvůli jejich nečinnosti v boji proti nucené práci. Evropská unie (EU) označila cla za nezákonná. Jak je tato moderní forma otroctví ve světě rozšířená?

Státy EU daly podle Kyjeva zelenou prvnímu kroku v přístupových jednáních

Členské státy EU daly zelenou zahájení jednání s Ukrajinou a Moldavskem o první skupině témat týkající se přístupových rozhovorů, napsala ve středu pozdě večer na sociální síti X ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková. Ukrajina zahájila rozhovory o přistoupení k EU v létě 2024, více než dva roky po začátku ruské invaze na Ukrajinu, a dosud je blokovalo Maďarsko.

Korejské komunální volby vyhrála vládní strana, prohrála ale boj o Soul

Jihokorejská vládní liberální Demokratická strana (DS) ve středečních komunálních volbách zvítězila ve většině volebních obvodů. Nezískala však klíčový post starosty metropole Soulu, což představuje překážku v úsilí o získání pevnějšího politického mandátu pro prezidenta I Če-mjonga, napsala dnes agentura AP.

Trump má problém. Republikáni se od něj začínají odvracet

Politika amerického prezidenta Donalda Trumpa stále více rozděluje republikány. Po silné kritice části vlastní strany upustil šéf Bílého domu od plánů na zřízení fondu v hodnotě téměř 1,8 miliardy dolarů, který měl mimo jiné vyplácet útočníky na Kapitol. Sněmovnou navíc prošla rezoluce o omezení Trumpových válečných pravomocí. Pro hlasovali čtyři republikáni.

Severní Korea představila nový závod na výrobu paliva pro jaderné bomby

Severokorejský vůdce Kim Čong-un ve středu navštívil nový závod na výrobu paliva pro jaderné bomby a oznámil plány na několikanásobné posílení jaderných sil země. Odhalení továrny souvisí s Kimovými opakovanými sliby rozšířit jaderný zbrojní program, aby se KLDR mohla vypořádat s tím, co označil jako eskalující vojenské hrozby ze strany USA, napsala agentura AP.

Ukrajinský útok na krymský Simferopol si vyžádal tři mrtvé a sedm zraněných

Při nočním ukrajinském útoku na město Simferopol na Ruskem anektovaném Krymu dnes zemřeli nejméně tři lidé a dalších sedm bylo zraněno. S odvoláním na úřady to napsaly agentury AFP a Reuters.

Izrael a Libanon se dohodly na obnovení příměří, v Libanonu budou bezpečné zóny

Izrael a Libanon se ve středu dohodly na prodloužení křehkého příměří a zřízení několika bezpečnostních zón na libanonském území, kam by nesměli vstoupit příslušníci militantního hnutí Hizballáh. Podmínkou příměří je úplné zastavení palby ze strany hnutí a vyhoštění všech jeho členů z oblasti jižně od řeky Lítání. Obě země také odsoudily útoky Íránu na země v regionu a jeho narušování stability na Blízkém východě, uvedli ve středu po dvoudenním jednání ve Washingtonu ve společném prohlášení zástupci USA, Libanonu a Izraele.

Trump přicestuje na červencový summit NATO v Ankaře, potvrdil Rubio

Americký prezident Donald Trump se zúčastní summitu Severoatlantické aliance, který se bude konat na začátku července v Ankaře, potvrdil dnes podle agentur ministr zahraničí USA Marco Rubio. Mohlo by se podle něj jednat o nejdůležitější schůzku v historii NATO, jelikož je prý třeba některé věci objasnit a napravit. O Trumpově plánu přicestovat na summit dnes už psala turecká média s odkazem na své zdroje. Turecký ministr zahraničí Hakan Fidan rovněž uvedl, že s Trumpovou účastí na jednání Turecko počítá.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama