Válka na UkrajiněEU přijala čtvrtý balík sankcí vůči Rusku, Kyjev a Moskva nadále jednají

EU přijala čtvrtý balík sankcí vůči Rusku, Kyjev a Moskva nadále jednají

Ruská armáda dnes již devatenáctý den vojenské invaze na Ukrajině ostřelovala velká města včetně metropole Kyjeva i další cíle. Zároveň pokračují rozhovory ruských a ukrajinských vyjednávačů, které dnes měly virtuální podobu; žádný konkrétní výsledek ale oznámen nebyl a jednat se má i v úterý. Dnes se poprvé podařilo evakuovat část obyvatel z obklíčeného přístavu Mariupol, podle ukrajinských úřadů se tam však kvůli ruské palbě stále nedostala humanitární pomoc. Státy Evropské unie dnes schválily čtvrtý balík sankcí proti Rusku, který zakáže mimo jiné vývoz luxusního zboží, komponent pro energetiku, nebo dovoz ruské oceli.

„V rozhovorech je do zítřka (úterý) technická přestávka. Kvůli další práci v pracovních podskupinách a upřesnění individuálních definic. Vyjednávání pokračuje,“ uvedl odpoledne po dnešním virtuálním rokování zástupců Ruska a Ukrajiny představitel ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak.

Dodal, že ukrajinská pozice v jednání se po bezmála třech týdnech bojů nemění. Ukrajinská delegace podle něj žádá příměří, okamžité stažení ruských vojsk a bezpečnostní záruky. O víkendu obě strany hovořily o určitém pokroku v jednáních, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ovšem dnes rozhovory s Ruskem označil za „obtížné“.

EU dnes dál zvýšila ekonomický tlak na Moskvu přijetím čtvrtého balíku sankcí. Kromě zákazu vývozu luxusního zboží či komponent pro elektroniku a dovozu ruské oceli přibude na sankční seznam také desítka oligarchů včetně majitele londýnského fotbalového klubu Chelsea Romana Abramoviče.

Šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba dnes jmenoval více než 20 velkých západních firem a bank, které nadále podnikají v Rusku, a vyzval zahraniční vlády a spotřebitele k jejich bojkotu. Dalších 378 firem se z Ruska podle ministra stáhlo jen částečně.

Ruské síly v noci na dnešek pokračovaly v ostřelování Kyjeva a jeho okolí, podle ukrajinského generálního štábu rozšiřují zásahy i na dosud boji nedotčený západ země. Letecké sirény se v noci na dnešek rozezněly ve městech a obcích po celé Ukrajině, od ruských hranic na východě až po Karpaty na západě. Rusko však podle ukrajinských úřadů nedosáhlo za posledních 24 hodin významnějších úspěchů.

Stejně jako v posledních dnech pokračovaly pokusy o evakuaci civilistů z ostřelovaných měst. To se podle ukrajinských úřadů dařilo z okolí Kyjeva a poprvé rovněž z přístavu Mariupol, odkud podle zástupce místního starosty odjelo asi 50 soukromých aut. Ukrajinská vicepremiérka Iryna Vereščuková řekla, že kvůli ruskému ostřelování se ani dnes nepodařilo dopravit humanitární pomoc do města, kde dochází jídlo, nejde proud a neteče voda, .

Oproti řadě neúspěšných snah o evakuaci z předchozích dní se ale podle Zelenského záchrana civilistů nyní vyvíjí lépe, k nedělnímu odpoledni jich v rámci celé Ukrajiny odešlo do bezpečí na 125.000.

Vzhledem k pokračujícím útokům na ukrajinská města však dál rostou počty mrtvých civilistů. Podle Úřadu vysoké komisařky OSN pro lidská práva od začátku invaze zemřelo nejméně 636 lidí nezapojených do bojů, z toho 46 dětí. OSN nicméně varuje, že skutečný údaj bude mnohem vyšší. Ukrajinské úřady uvádějí 90 mrtvých dětí a jen v Mariupolu podle nich zemřelo v důsledku ruského ostřelování více než 2500 obyvatel více než čtyřsettisícového města.

Generální štáb ukrajinské armády tvrdí, že Rusko přišlo již o více než 12.000 vojáků. Není přitom jasné, zda Kyjev do ztrát započítává i zajatce a zraněné, kteří nejsou schopní boje. Informaci přitom nelze nezávisle ověřit. USA nyní odhadují ztráty okolo 2000 až 4000 padlých vojáků na ukrajinské straně a 5000 až 6000 mrtvých příslušníků ruských ozbrojených sil.

Kvůli bojům řada Ukrajinců prchá ze země, do Polska se od začátku invaze uchýlilo už 1,758 milionu lidí. Německu registruje téměř 147.000 příchozích utečenců, na Slovensko vstoupilo z Ukrajiny přes 200.000 lidí.

Česká republika k dnešku udělila více než 150.000 speciálních víz určených pro osoby postižené ruskou invazí, na cizinecké policii se od začátku invaze celkem zaregistrovalo 85.000 lidí. Ke zdravotnímu pojištění se v Česku k dnešnímu dni registrovalo 152.692 uprchlíků z Ukrajiny, z toho je 68.125 dětí. Z dospělé populace tvoří 80 procent ženy.

ČR podle generálního ředitele Hasičského záchranného sboru ČR Vladimíra Vlčka dosud nedostala od EU odpověď na svou žádost o modulární humanitární základny. Ty chce vláda k dispozici preventivně v rámci přípravy na možnou krizovou situaci.

Reklama

Doporučujeme

Historická dohoda na dosah? V Libanonu platí dočasné příměří

Americký prezident Donald Trump oznámil platné desetidenní příměří mezi Izraelem a Libanonem a „brzký konec“ války s Íránem, uvedla agentura AP. Příměří slibuje pauzu v bojích a odstranění jedné z překážek pro dohodu mezi Washingtonem, Tel Avivem a Teheránem.

Nový prezident Barmy nařídil zrušení všech rozsudků smrti

Čerstvě zvolený prezident Barmy Min Aun Hlain dnes nařídil zrušit všechny rozsudky ukládající trest smrti, informovala agentura AFP. Jde o první oficiální opatření, které hlava státu od nástupu do funkce zavedla. Prezident a zároveň bývalý šéf armády tak učinil v rámci rozsáhlejší amnestie u příležitosti barmského buddhistického Nového roku Thingyan.

Izrael podle Libanonu porušuje příměří, Hizballáh zaútočil na izraelské vojáky

Izrael pokračuje v bombardování jižního Libanonu i po začátku vyhlášeného příměří, uvedla dnes nad ránem podle agentur Reuters a AFP libanonská média. Militantní šíitské hnutí Hizballáh naproti tomu uvedlo, že v reakci na izraelské útoky bombardovalo skupinu izraelských vojáků na jihu Libanonu. Žárné škody ani oběti nejsou hlášeny. Americký prezident Donald Trump Hizballáh vyzval, aby klid zbraní neporušoval. Generální tajemník OSN António Guterres apeloval na dodržování příměří všemi stranami, píše Reuters.

Bílý dům spouští systém pro navrácení miliard z cel. Má to ale háček

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa spustí příští týden slibovaný portál pro navracení peněz z cel uvalených během „Dne osvobození“ na základě legislativy o mezinárodních nouzových ekonomických pravomocích (IEEPA), kterou označil Nejvyšší soud za nezákonnou. Tento krok se setkal s pozitivními ohlasy, odpovědnost za získání svých peněz však klade na samotné dovozce.

Hegseth: Americká blokáda íránských přístavů potrvá tak dlouho, jak bude třeba

Spojené státy budou pokračovat v blokádě íránských přístavů tak dlouho, jak bude třeba, prohlásil dnes šéf Pentagonu Pete Hegseth na tiskové konferenci ve Washingtonu. Americké síly na Blízkém východě jsou podle něj rovněž připraveny obnovit útoky na Írán v případě, že Teherán s Washingtonem neuzavře mírovou dohodu. Ta je podle amerického ministra Íráncům na dosah.

Papež v Kamerunu kritizoval světové lídry za miliardové výdaje na války

Papež Lev XIV. při návštěvě kamerunského města Bamenda ostře kritizoval světové lídry, kteří podle něj kvůli válkám utrácejí miliardy dolarů, místo aby pomohli potřebným. Dodal, že svět pustoší hrstka tyranů, uvedl server Vatican News. Hlava katolické církve se tak vyjádřila poté, co ho americký prezident Donald Trump slovně napadl na sociálních sítích.

Slovensko hodlá blokovat 20. balík sankcí, chce záruky ohledně ropovodu Družba

Slovensko je připraveno blokovat přijetí připravovaného dvacátého balíku sankcí Evropské unie proti Rusku za jeho agresi vůči Ukrajině, dokud Bratislava nedostane záruky ohledně obnovení provozu ropovodu Družba. Řekl to dnes slovenský ministr zahraničí Juraj Blanár. Podle něj Slovensko ale nebude proti uvolnění unijní půjčky pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur (2,2 bilionu korun), kterou dosud blokovalo Maďarsko. To po vítězství opoziční strany Tisza v nedělních parlamentních volbách čeká změna vlády.

Válka otřásá trhy, růst čínské ekonomiky přesto překonal očekávání

Čína je první velkou ekonomikou, která zveřejnila hospodářské výsledky od začátku americko-izraelské války s Íránem. Díky silnému vývozu elektrických a strojírenských výrobků v letošním prvním čtvrtletí se čínská ekonomika nastartovala, přičemž její růst překvapil analytiky, a to i přes dopady konfliktu na ceny energií. To však neznamená, že je druhá největší ekonomika před vnějšími vlivy v bezpečí.

Porušil přísahu. Hegseth čelí pokusu o impeachment

Demokraté ve Sněmovně reprezentantů ve středu předložili šest článků žaloby proti ministru obrany Petu Hegsethovi, píše list The Guardian. V nich vznesli závažná obvinění týkající se i války s Íránem. Snaha o impeachment nemá šanci na úspěch, po listopadových volbách v Kongresu by se to ale mohlo změnit.

Francie propustila zadržovaný tanker z ruské stínové flotily po zaplacení pokuty

Ropný tanker, který Francie minulý měsíc zadržela ve Středozemním moři a který podle prezidenta Emmanuela Macrona patří k takzvané ruské stínové flotile, opustil francouzské teritoriální vody poté, co majitel lodi zaplatil pokutu. Informovaly o tom agentury s odvoláním na místní úřady.

ANALÝZA: Blokáda Hormuzského průlivu? Trump neměl jinou možnost

Americký prezident Donald Trump v posledních týdnech tlačí na otevření Hormuzského průlivu, klíčového koridoru pro přepravu především ropy, ale i zemního plynu, hnojiv a dalších komodit. Paradoxně však nařídil námořnictvu jeho blokádu. Dopady mohou být bolestivé nejen pro Írán, ale i pro USA, Evropu a Asii. Trumpovi však nic jiného nezbývá. Alternativy jsou totiž ještě riskantnější.

Rusko podle Kyjeva podniklo rozsáhlý vzdušný útok, zahynulo nejméně 15 lidí

Rusko za posledních 24 hodin zaútočilo na Ukrajinu 703 bezpilotními letouny a 44 střelami různého typu, oznámilo dnes ráno ukrajinské letectvo na platformě Telegram. Protivzdušná obrana podle něj zneškodnila 636 dronů a 31 střel. Regionální činitelé ráno informovali o nejméně 15 zabitých civilistech: osmi v Oděse, čtyřech v Kyjevě a třech v Dněpropetrovské oblasti. Rusko si nezaslouží uvolnění globální politiky ani zrušení sankcí, reagoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ruské úřady hlásí dvě oběti ukrajinských útoků.

Spor Trumpa s papežem mění náladu mezi americkými katolíky

Napětí mezi Donaldem Trumpem a Svatým Otcem přerostlo v otevřený konflikt, který rezonuje i mezi věřícími v USA. Kritika už nepřichází jen od tradičních oponentů prezidenta. Ozývají se i konzervativní katolíci, kteří ho dříve podporovali.

Izrael a Libanon mají po 34 letech jednat

Spojené státy mluví o možné diplomatické změně v konfliktu mezi Izraelem a Libanonem. Donald Trump oznámil, že se mají ve čtvrtek poprvé po 34 letech spojit představitelé obou zemí. Zároveň sílí spekulace o tom, že by se boje v Libanonu mohly přiblížit k příměří.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama