Reklama
6.3 C
Czech
Čtvrtek 26. března 2026
Válka na UkrajiněEU přijala čtvrtý balík sankcí vůči Rusku, Kyjev a Moskva nadále jednají

EU přijala čtvrtý balík sankcí vůči Rusku, Kyjev a Moskva nadále jednají

Ruská armáda dnes již devatenáctý den vojenské invaze na Ukrajině ostřelovala velká města včetně metropole Kyjeva i další cíle. Zároveň pokračují rozhovory ruských a ukrajinských vyjednávačů, které dnes měly virtuální podobu; žádný konkrétní výsledek ale oznámen nebyl a jednat se má i v úterý. Dnes se poprvé podařilo evakuovat část obyvatel z obklíčeného přístavu Mariupol, podle ukrajinských úřadů se tam však kvůli ruské palbě stále nedostala humanitární pomoc. Státy Evropské unie dnes schválily čtvrtý balík sankcí proti Rusku, který zakáže mimo jiné vývoz luxusního zboží, komponent pro energetiku, nebo dovoz ruské oceli.

„V rozhovorech je do zítřka (úterý) technická přestávka. Kvůli další práci v pracovních podskupinách a upřesnění individuálních definic. Vyjednávání pokračuje,“ uvedl odpoledne po dnešním virtuálním rokování zástupců Ruska a Ukrajiny představitel ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak.

Dodal, že ukrajinská pozice v jednání se po bezmála třech týdnech bojů nemění. Ukrajinská delegace podle něj žádá příměří, okamžité stažení ruských vojsk a bezpečnostní záruky. O víkendu obě strany hovořily o určitém pokroku v jednáních, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ovšem dnes rozhovory s Ruskem označil za „obtížné“.

EU dnes dál zvýšila ekonomický tlak na Moskvu přijetím čtvrtého balíku sankcí. Kromě zákazu vývozu luxusního zboží či komponent pro elektroniku a dovozu ruské oceli přibude na sankční seznam také desítka oligarchů včetně majitele londýnského fotbalového klubu Chelsea Romana Abramoviče.

Šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba dnes jmenoval více než 20 velkých západních firem a bank, které nadále podnikají v Rusku, a vyzval zahraniční vlády a spotřebitele k jejich bojkotu. Dalších 378 firem se z Ruska podle ministra stáhlo jen částečně.

Ruské síly v noci na dnešek pokračovaly v ostřelování Kyjeva a jeho okolí, podle ukrajinského generálního štábu rozšiřují zásahy i na dosud boji nedotčený západ země. Letecké sirény se v noci na dnešek rozezněly ve městech a obcích po celé Ukrajině, od ruských hranic na východě až po Karpaty na západě. Rusko však podle ukrajinských úřadů nedosáhlo za posledních 24 hodin významnějších úspěchů.

Stejně jako v posledních dnech pokračovaly pokusy o evakuaci civilistů z ostřelovaných měst. To se podle ukrajinských úřadů dařilo z okolí Kyjeva a poprvé rovněž z přístavu Mariupol, odkud podle zástupce místního starosty odjelo asi 50 soukromých aut. Ukrajinská vicepremiérka Iryna Vereščuková řekla, že kvůli ruskému ostřelování se ani dnes nepodařilo dopravit humanitární pomoc do města, kde dochází jídlo, nejde proud a neteče voda, .

Oproti řadě neúspěšných snah o evakuaci z předchozích dní se ale podle Zelenského záchrana civilistů nyní vyvíjí lépe, k nedělnímu odpoledni jich v rámci celé Ukrajiny odešlo do bezpečí na 125.000.

Vzhledem k pokračujícím útokům na ukrajinská města však dál rostou počty mrtvých civilistů. Podle Úřadu vysoké komisařky OSN pro lidská práva od začátku invaze zemřelo nejméně 636 lidí nezapojených do bojů, z toho 46 dětí. OSN nicméně varuje, že skutečný údaj bude mnohem vyšší. Ukrajinské úřady uvádějí 90 mrtvých dětí a jen v Mariupolu podle nich zemřelo v důsledku ruského ostřelování více než 2500 obyvatel více než čtyřsettisícového města.

Generální štáb ukrajinské armády tvrdí, že Rusko přišlo již o více než 12.000 vojáků. Není přitom jasné, zda Kyjev do ztrát započítává i zajatce a zraněné, kteří nejsou schopní boje. Informaci přitom nelze nezávisle ověřit. USA nyní odhadují ztráty okolo 2000 až 4000 padlých vojáků na ukrajinské straně a 5000 až 6000 mrtvých příslušníků ruských ozbrojených sil.

Kvůli bojům řada Ukrajinců prchá ze země, do Polska se od začátku invaze uchýlilo už 1,758 milionu lidí. Německu registruje téměř 147.000 příchozích utečenců, na Slovensko vstoupilo z Ukrajiny přes 200.000 lidí.

Česká republika k dnešku udělila více než 150.000 speciálních víz určených pro osoby postižené ruskou invazí, na cizinecké policii se od začátku invaze celkem zaregistrovalo 85.000 lidí. Ke zdravotnímu pojištění se v Česku k dnešnímu dni registrovalo 152.692 uprchlíků z Ukrajiny, z toho je 68.125 dětí. Z dospělé populace tvoří 80 procent ženy.

ČR podle generálního ředitele Hasičského záchranného sboru ČR Vladimíra Vlčka dosud nedostala od EU odpověď na svou žádost o modulární humanitární základny. Ty chce vláda k dispozici preventivně v rámci přípravy na možnou krizovou situaci.

Reklama

Doporučujeme

Pumpy v Německu budou smět zdražit jen jednou denně

Německý Spolkový sněm schválil první balík opatření proti prudkému růstu cen benzinu a nafty. Čerpací stanice budou smět ceny zvyšovat jen jednou denně v poledne, zlevňovat ale mohou dál kdykoli. Vláda zároveň připouští, že jeden zásah nejspíš stačit nebude.

Izrael uvedl, že zabil šéfa námořnictva íránských revolučních gard

Izraelský ministr obrany Jisrael Kac dnes uvedl, že izraelská armáda "eliminovala" velitele námořnictva íránských revolučních gard Alírezu Tangsírího. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vzápětí uvedl, že Tangsírí měl na rukou krev a pohrozil dalšími útoky. Izraelská armáda sdělila, že spolu s Tangsírím byli zabiti další členové vedení revolučních gard, včetně šéfa zpravodajských služeb námořnictva Benháma Razajího.

Klíčové zbraně včetně těch amerických stále putují na Ukrajinu

Dohodnuté spojenecké dodávky zásadních zbraní pro Ukrajinu pokračují, včetně amerických zbraní, bez ohledu na íránskou válku. Řekl to dnes generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte. Reagoval tím na informace listu The Washington Post, podle něhož Spojené státy uvažují, že některé zbraně určené pro Ukrajinu, která se brání ruské agresi, pošlou místo toho na Blízký východ.

Pákistán obnovil vojenské operace proti Afghánistánu, oznámil Islámábád

Pákistán obnovil vojenské operace proti Afghánistánu, oznámil dnes podle agentury Reuters mluvčí pákistánského ministerstva zahraničí. Boje, které si vyžádaly stovky obětí, v minulém týdnu Islámábád dočasně přerušil kvůli islámskému svátku íd al-fitr.

Izrael prý na žádost Pákistánu souhlasil, že nezabije šéfa íránské diplomacie

Izrael na žádost Pákistánu souhlasil, že neprovede atentát na íránského ministra zahraničí Abbáse Arakčího a předsedu parlamentu Muhammada Kalíbafa. S odkazem na pákistánský zdroj to dnes napsala agentura Reuters. USA podle deníku The Washington Post mezitím uvažují o tom, že některé zbraně určené pro Ukrajinu pošlou místo toho na Blízký východ.

Trh s ropou se ocitl v backwardaci. Co to znamená?

Ceny ropy jsou od začátku války na Blízkém východě sužovány extrémní volatilitou. Přestože po americkém oznámení obnovení diplomacie s Íránem klesly, stále se drží na zvýšených úrovních kvůli přetrvávajícím rizikům. Krátkodobé a střednědobé futures kontrakty na ropu se obchodují dráž než dlouhodobé. Trhy tak očekávají budoucí pokles cen ropy. Ceny černého zlata sice rostou, zatím však jen mírně.

Íránské vedení s USA jedná, ale bojí se to přiznat, řekl Trump

Donald Trump trvá na tom, že íránské vedení s jeho vládou jedná, ačkoliv Teherán to popírá. Trump ve středu prohlásil, že íránští činitelé to nechtějí přiznat, protože se bojí, že by je zabili "jejich vlastní lidé". Americký prezident to řekl několik hodin poté, co mluvčí Bílého domu Karoline Leavitt uvedla, že Spojené státy jsou velmi blízko dosažení svých cílů v této válce.

Není to válka. Trump pobouřil komentáři o Íránu

Americký prezident Donald Trump ve středu republikánům vysvětlil, proč se v souvislosti s Íránem vyhýbá označení „válka“. Důvodem je skutečnost, že údery neschválil Kongres. Vyvolal tím pobouření v americké společnosti. Podle některých názorů přiznal, že vojenské operace na Blízkém východě jsou ilegální.

Belgický soud řeší klimatickou žalobu farmáře proti TotalEnergies

Belgický soud uznal svou pravomoc v přelomové klimatické žalobě proti ropné společnosti TotalEnergies. Verdikt ale zatím nepadl. Soud v Tournai ho odložil na 9. září, protože chce počkat na podobné rozhodnutí ve Francii. Případ už teď poutá pozornost, protože jde o první takovou žalobu v Belgii.

Masový hrob v Keni ukrýval desítky mrtvých těl, převážně kojenců

Vyšetřovatelé ve městě Kericho v Keni exhumovali z hromadného hrobu přibližně 32 těl, z nichž většinu tvoří děti. Šokující nález nyní vyvolává řadu otázek, na které se snaží odpovědět policie i forenzní experti.

Běloruský vůdce Lukašenko při návštěvě KLDR uctil památku sovětských vojáků

Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko při dnešní návštěvě KLDR společně se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem uctil památku sovětských vojáků, kteří padli při osvobození Koreje od japonské okupace na konci druhé světové války. Uvedla to běloruská státní agentura Belta. Podle agentury AP běloruský ministr zahraničí Maxim Ryženkov oznámil, že oba státníci podepíší smlouvu o přátelství a spolupráci mezi zeměmi.

Bitcoin se drží nad 71 tisíci dolary

Bitcoin se po divokém týdnu znovu uklidnil a drží se nad hranicí 71 tisíc dolarů. Trhům pomohl pokles ceny ropy pod 100 dolarů za barel, který přišel po zprávách o americkém návrhu patnáctibodového plánu na ukončení konfliktu s Íránem. Na trzích tak znovu ožila chuť riskovat.

KOMENTÁŘ: Americký kreditní trh obchází strach. Ekonomice může zlomit vaz „stínové bankovnictví“

Člověk někam vloží peníze a pak je nemůže vybrat – to je tradiční noční můra investorů. Naneštěstí se teď stává realitou u některých amerických privátních kreditních fondů. Jejich zdánlivě nenápadný byznys je natolik napojený na tradiční banky a aktuální strach z AI transformace, že může v nejhorším případě odšpuntovat další globální krizi.

Dánská premiérka Frederiksen po volbách formálně podala demisi

Dánská premiérka Mette Frederiksen dnes podala demisi vlády do rukou krále Frederika X. Oznámil to královský palác. Tříčlenná vládní koalice v čele se Sociální demokracií premiérky v úterních volbách přišla o většinu v parlamentu.

Velká zelená zeď. Čína mění druhou největší poušť světa

Čína staví další velkou zeď. Nebuduje ji ale z hlíny a kamenů a nemá sloužit k obraně země před nepřáteli. Velká zelená zeď, rozsáhlý pás stromů a keřů lemující spodní část severních pouští, má jiný cíl – zastavit neustálý postup desertifikace. Tento masivní megaprojekt funguje jako vysavač oxidu uhličitého.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama