Evropská unie má připravený balíček v hodnotě 6,7 až 6,9 miliardy eur (až přes 170 miliard Kč) na vojenskou pomoc Ukrajině, uvedl šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Použití peněz ale podle zdrojů ČTK blokuje Maďarsko. Další podpora Ukrajiny je hlavním tématem dnešního jednání unijních ministrů obrany. Borrell doufá, že se ministrům podaří brzy veškeré problémy překonat, aby se pomoc do Kyjeva dostala co nejdříve. „Situace na bojišti je kritická a naše pomoc může být významná,“ řekl Borrell.
Jednání unijních ministrů obrany se účastní i šéf NATO Jens Stoltenberg. Česko zastupuje ministryně Jana Černochová. Ministři se prostřednictvím videohovoru spojili i s ukrajinským ministrem obrany Rustemem Umerovem.
EU má připraveno téměř sedm miliard eur na vojenskou pomoc Ukrajině, balík blokuje Maďarsko. Více v článku: https://t.co/wkTzwcidli
— ČT24 (@CT24zive) May 28, 2024
Evropská unie v březnu rozhodla o zvýšení prostředků v takzvaném Evropském mírovém nástroji (EPF) o pět miliard eur (124 miliard Kč), které budou určeny právě na vojenskou pomoc Ukrajině. Na vytvoření zvláštního fondu na pomoc Ukrajině (Ukraine Assistance fund, UAF) v rámci EPF se tehdy na jednání v Bruselu shodli unijní ministři zahraničí, tedy i Maďarsko. Právě ale čerpání z tohoto fondu nyní Budapešť podle diplomatických zdrojů ČTK blokuje. A blokuje i několik dalších návrhů souvisejících s pomocí Ukrajině.
Celkem by mohlo nyní na Ukrajinu podle Borrella směřovat právě 6,7 až 6,9 miliardy eur, zdroje z EPF ale podle něj nyní „nejde plně mobilizovat“. „Mají obavy například kvůli tomu, jak na Ukrajině zacházejí s maďarskými menšinami,“ odpověděl následně šéf unijní diplomacie na dotaz, proč Maďarsko čerpání peněz blokuje. „Souvisí to s obranou jejich národních zájmů. Bránit národní zájmy chce každý, na to má právo,“ dodal. Zdůraznil ale, že bránit národní zájmy je jedna věc, druhou věcí jsou pak důsledky, které blokování určitého rozhodnutí může mít.
O jaké peníze detailně jde, Borrell neupřesnil. O problémech s vojenskou pomocí pro Ukrajinu informoval i bruselský server Politico. Chování Maďarska podle něj vyvolává „rostoucí zděšení mezi ostatními zeměmi EU“. „To, co se děje, je nehorázné,“ citoval list nejmenovaného vysoce postaveného diplomata.
Členským státům rovněž vadí i to, že Maďarsko neustále mění argumentaci, proč různé dohody či proplácení peněz blokuje. Nejdříve Budapešti vadilo, že na ukrajinském seznamu sponzorů války byla i maďarská OTP Bank, tu ale Kyjev nakonec vyřadil. V pondělí maďarský ministr zahraničí Péter Szijjárto zmínil podle diplomatů novou výhradu, a sice, že Ukrajina diskriminuje maďarské společnosti.
Členským státům EU podle Politica s Maďarskem dochází trpělivost, nemohou ale příliš dělat, protože rozhodnutí o Evropském mírovém nástroji musí být jednomyslné a Maďarsko ho tedy může blokovat. Litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis označil postoj Maďarska za „strukturální problém“ pro celý unijní blok. „Musíme být transparentní ohledně toho, jaká je a byla pozice Maďarska. Podívali jsme se na to a zjistili jsme, že asi 41 procent rezolucí EU ohledně Ukrajiny bylo zablokováno Maďarskem. Evropský mírový nástroj je zablokován, přístupové rozhovory Ukrajiny s EU se rovněž staly rukojmím Maďarska a mohl bych pokračovat. Téměř všechny naše diskuze a potřebná řešení a rozhodnutí ze strany EU blokuje pouze jedna země,“ uvedl v pondělí v Bruselu Landsbergis.
