Organizace spojených národů varuje, že pět týdnů trvající konflikt na severu Etiopie se „vymyká kontrole“ a má „zdrcující dopad na civilní obyvatelstvo.“ Informuje o tom stanice Al Jazeera.
Boje v Etiopii začaly 4. listopadu, kdy vládní jednotky zahájily ofenzivu proti ozbrojencům svazového státu Tigraj. V čele státu stojí Tigrajská lidová osvobozenecká fronta (TPLF), dříve dominantní etiopská politická síla. TPLF neuznává autoritu centrální vlády premiéra Abiy Ahmeda.
I po dobytí hlavního města Mekelle v oblasti zřejmě nadále pokračují boje. Ověřit to je vzhledem k neexistujícímu internetovému i telefonickému spojení v oblasti obtížné.
Ze zahraničí se ozývají sílící hlasy po větší transparentnosti postupu etiopské vlády v konfliktu, který už stál tisícovky lidských životů a vyvolal v oblasti uprchlickou vlnu.
Vláda premiéra Ahmeda nezávislé vyšetřování odmítá. Podle vyjádření vysokého vládního úředníka požádá o pomoc teprve ve chvíli, kdy bude „ve vyšetřování neúspěšná“. Považovat vládu za neschopnou nestranného vyšetření konfliktu se podle něj rovná jejímu „znevažování“.
Podle vysoké komisařky OSN pro lidská práva Michelle Bacheletové zůstává situace na severu Etiopie „extrémně znepokojivá a nestabilní“. Bacheletová uvedla, že z oblastí kolem měst Mekelle, Sheraro a Axum přicházejí zprávy o pokračujících bojích, „navzdory tvrzení vlády o opaku“.
Z oblasti jsou podle ní také hlášeny „svědecky ověřené zprávy o vážném porušování lidských práv,“ včetně útoků na civilisty a civilní cíle, rabování, únosy a „sexuálního násilí namířeného proti ženám a dívkám“.
Podle úterního vyjádření Roberta Mardiniho, ředitele Mezinárodního výboru Červeného kříže, je půlmilionové město Mekelle „nyní v podstatě bez zdravotní péče“. Nemocnici v Ayderu docházejí zásoby léků i palivo na provoz generátorů.
Lékaři a sestry jsou podle Mardiniho nuceni „přijímat strašná rozhodnutí o životě a smrti“. Nemocnice údajně pozastavila služby intenzivní péče a jen „s vypětím sil dokáže zajistit porodnické služby nebo dialýzu.“
