Estonsko zakázalo tranzit ruského a běloruského obilí přes své území. Oznámil to dnes ministr zahraničí Margus Tsahkna na sociální síti X. Rozhodnutí zdůvodnil ruskou válkou proti Ukrajině a útoky na ukrajinské přístavy. Tallinn podle něj nebude pomáhat s financováním ruské invaze. Moskva ani její spojenec Minsk se zatím nevyjádřily. Podle agentury Reuters Rusko i Ukrajina hledají alternativy k trasám přes Černé moře, které narušily boje.
„Rusko útočí na ukrajinské přístavy, blokuje ukrajinský vývoz obilí a poté hledá nové trasy pro své vlastní obilí. Estonsko žádnou neposkytne,“ napsal šéf estonské diplomacie. „S Lotyšskem a Litvou pracujeme na tom, aby se pobaltské přístavy nestaly pro Rusko tranzitní trasou,“ pokračoval ministr. Moskva podle něj nemůže vést útočnou válku a čekat, že jí Estonsko pomůže udržet obchod. „Nebudeme pomáhat financovat její válku,“ prohlásil Tsahkna.
⚡️Estonia bans transit of Russian, Belarusian grain
— The Kyiv Independent (@KyivIndependent) October 1, 2026
"Russia attacks Ukrainian ports, blocks Ukraine's grain exports, and then looks for new routes for its own grain," Tsahkna said on X. "Estonia will not provide one."https://t.co/JVAtRVnPLx
Lotyšský premiér Andris Kulbergs tento měsíc podle agentury Reuters uvedl, že Riga plánuje zavést clo ve výši 300 procent na obilí přivážené z Ruska a Běloruska. O něco dříve představitelé Lotyšska a Litvy uvedli, že zvažují zákaz přepravy ruského obilí přes své přístavy.
V Kyjevě se před několika dny sešel ukrajinský ministr zemědělství Taras Vysockyj se svým estonským protějškem Hendrikem Johannesem Terrasem a Kyjev následně uvedl, že Ukrajina zkoumá možnosti využití přístavů v Baltském moři pro vývoz svého obilí. Hlavní překážku v možném exportu obilí přes Baltské moře podle Kyjeva představují vysoké logistické náklady.
K podobnému kroku už dříve podle Reuters přistoupilo Rusko. Na konci srpna agentura uvedla, že ruští vývozci obilí přesměrovávají své zásilky k Baltskému moři, a to včetně přístavů v pobaltských státech. Navzdory napjatým vztahům mezi Ruskem a trojicí pobaltských zemí přeprava ruského obilí přes jejich území pokračuje, napsal Reuters. V poslední sezoně ale podle jím oslovených analytiků klesla zhruba na jeden milion tun z 2,5 milionu tun před dvěma lety.
Ruské společnosti podle dalších zdrojů Reuters kvůli narušené přepravě přes Černé moře také upravují terminály určené pro export hnojiv, uhlí a dalších produktů v ruských přístavech u Baltského a Severního moře, aby mohly zajistit vývoz obilí.
Ukrajina, která je předním světovým pěstitelem a vývozcem obilí, se brání ruské vojenské agresi pátým rokem a součástí bojů jsou i vzdušné útoky obou stran na různé cíle. Obě strany přitom před časem zintenzivnily údery na plavidla v černomořské oblasti. Rusko na ně útočí s tvrzením, že Ukrajina pod zástěrkou civilních lodí nechává do země přepravovat zbraně a vojenský materiál. Ukrajina uvádí, že zasáhla v Azovském a Černém moři řadu lodí, které označila za součást ruské stínové flotily, jíž Moskva používá k obcházení protiruských sankcí.
Ruské vzdušné útoky de facto zablokovaly ukrajinské přístavy v Černém moři, které dříve zajišťovaly 90 procent exportu, a Ukrajinci většinu nákladu přesměrovali přes tři říční přístavy na Dunaji, napsal před časem Reuters s tím, že to však zvyšuje náklady na transport a zároveň tam vznikají plavební zácpy.
