Na veřejnost se dostala tajná korespondence, kterou bývalý prezident Miloš Zeman použil k udělení abolice svým nejbližším spolupracovníkům. Hrad dokumenty označil razítkem „tajné“, čímž porušil zákon. Současný prezident Petr Pavel se rozhodl tyto dokumenty, které odhalují Zemanovy záměry ohledně exkancléře Vratislava Mynáře a dalších, odtajnit.
„Nařizuji, aby se nepokračovalo v trestním řízení a nezahajovalo se trestní stíhání,“ uvedl Zeman ve svých rozhodnutích z června 2022. Na základě odtajněných dokumentů, které zveřejnil iROZHLAS.cz, je nyní patrné, že Zeman chtěl zajistit beztrestnost hlavně pro svého bývalého kancléře Vratislava Mynáře. Dokumenty měly zůstat tajnými, ale po zásahu současného prezidenta Petra Pavla byly zveřejněny.
„Nařizuji, aby se nepokračovalo v trestním řízení,“ píše bývalý prezident Zeman ve třech rozhodnutích o abolici.
— iROZHLAS.cz (@iROZHLAScz) May 31, 2024
Web @iROZHLAScz a @Radiozurnal1 získal utajenou korespondenci, která měla zajistit beztrestnost hlavně exkancléři Vratislavu Mynářovi: https://t.co/4K0E9jfcdD
Obě rozhodnutí o udělení abolice bývalý prezident formuloval jako bianco šek. „Nařizuji, aby nepokračovala nebo se nezahajovala trestní řízení a trestní stíhání vůči jakékoliv osobě pro jakékoliv činy,“ uvedl Zeman v dopise, který zaslal premiérovi Petru Fialovi. Fiala ale odmítl tyto dokumenty spolupodepsat, což Zeman vedlo k dalším pokusům o udělení abolice, které měly zůstat nezveřejněné.
Pozadí těchto kroků sahá zpět k Zemanovým obavám z vyšetřování svého okolí. Zeman veřejně prohlásil, že se dozvěděl o odposleších prováděných Bezpečnostní informační službou (BIS). Tento únik informací vedl k vyšetřování, jak k němu došlo a kdo byl zapojen. Zemanovým cílem bylo zabránit vyšetřování jeho spolupracovníků tím, že nařídil zastavení trestního řízení. Dopisy tak byly označeny jako „tajné“.
Podobný postup Zeman aplikoval i v případu skartace vrbětických dokumentů. Hradní aparát, v čele s tehdejším kancléřem Vratislavem Mynářem, nařídil předčasné zničení citlivé zprávy o zapojení ruských tajných služeb do explozí ve Vrběticích. Policie byla nucena ukončit možnost zjistit, zda se dokumenty dostaly do nepovolených rukou, protože už nebylo možné sejmout otisky prstů. I v tomto případě Zeman nařídil nezahajovat trestní řízení.
Pokud by premiér Fiala abolici spolupodepsal, Mynář by nemohl být obžalován z dotačního podvodu za účelovým zneužitím šestimilionové dotace. Nakonec, v březnu 2023, těsně před koncem svého prezidentského mandátu, Zeman opět nařídil, aby se nepokračovalo v trestním stíhání Vratislava Mynáře. Avšak premiér Fiala se znovu vzepřel a spolupodpis neudělil.
Zeman sliboval, že Mynářova společnost neoprávněně získanou dotaci vrátí. Avšak proti rozhodnutí ostravského krajského soudu se Mynář opět bránil stížností u Nejvyššího správního soudu. Po dlouhé době nakonec firma Clever Management dotaci vrátila, ale Mynář nikdy nevysvětlil, proč tak učinil.
Tímto krokem se nejvyšší soud pokusil ukončit dlouhou peripetii soudních tahanic a podezření z dotačního podvodu.
