Stovka zemí na COP15 podle BBC podporuje ochranu 30 procent pevniny a moří do roku 2030. Experti to považují za poslední šanci, jak zachránit přírodu a omezit dopady globálního oteplování. Neshody však panují v tom, jak tato území přerozdělit. A také je otázkou, kdo bude obnovu biodiverzity financovat.
Nejvíce ambiciózním cílem summitu o biologické rozmanitosti COP15 v Kanadě v Montrealu je docílit dohody „30 x 30“. V jejím rámci OSN prohlásí do roku 2030 za chráněné 30 procent pevninských a mořských oblastí.
Vytvořením těchto rezervací ponechaným správě přírody povede k obnově degradovaných ekosystémů a biodiverzity. Ta představuje síť veškerého propojeného života na naší planetě, od rostlin přes lesní medvědy až po plankton.
Biodiversity: Can we set aside a third of our planet for nature? https://t.co/y8ZXQwuwXR
— BBC Science News (@BBCScienceNews) December 14, 2022
Podle televize BBC podporuje dohodu asi stovka zemí. Panují však neshody v tom, jak přírodu přerozdělit. Možností je, že by každý stát souhlasil s ochranou 30 procent vlastního území. Druhá varianta počítá s ochranou biologicky nejcennějších stanovišť planety.
Světový fond pro ochranu přírody (WWF) uvedl, že světoví lídři se přiklánějí spíše ke druhé variantě. Nestačí však prohlásit třetinu planety za chráněnou. Tyto vyčleněné ekosystémy musíme také efektivně spravovat.
Pak je tu také otázka ohledně financování obnovy těchto poškozených oblastí. Padl například návrh, aby bohatší země s poškozenou přírodou platily chudším státům s naopak bohatými ekosystémy za její ochranu.
Domorodí léčitelé přírody
Během COP15 se projevují také obavy v řadách domorodých komunit. V průběhu zahajovacího projevu kanadského premiéra Justina Trudeaua protestovaly v ulicích tisíce mladých domorodců.
Tyto komunity žijí v některých nejvíce biologicky rozmanitých ekosystémech planety. Obávají se však, že budou z rozhodování vynechány či dokonce z těchto územích vytlačeny.
„Nemůžeme opomenout práva domorodých komunit, těch, kteří chrání půdu,“ prohlásila pákistánská obhájkyně klimatické spravedlnosti Ayisha Siddiqa. OSN upozorňuje, že domorodci mají na tuto půdu pozemková práva.
Nejméně čtvrtinu světové půdy obývají domorodé kultury, které mají podle mnoha studií na zdejší přírodu pozitivní dopad. Na pozemcích v Austrálii, Brazílii a Kanadě chráněných domorodci žije více divoké zvěře než v ostatních lokalitách.
„Domorodí lidé znají hodnotu biologické rozmanitosti a žijí s ní v souladu,“ řekla aktivistka za lidská práva Milka Chepkorir. Ona tvrdí, že ekosystémy s největší biodiverzitou jsou tam, kde žijí domorodci, nikoli kde hlídkují strážci v uniformách se zbraněmi.
Profesor Mark Emmerson z Queens University označil prohlášení 30 procent půdy a moří za chráněné oblasti jako nezbytnost. „Krize klimatu a biologické rozmanitosti jsou odvrácenými stranami téže mince,“ tvrdí profesor a dodal: „Zdravé ekosystémy mohou zadržovat uhlík.“ Mnoho vědců ale upozorňuje, že to k zastavení ztráty biologické rozmanitosti stačit nebude.
