EkologieDohoda 30 x 30: Jak vyhradit třetinu planety přírodě

Dohoda 30 x 30: Jak vyhradit třetinu planety přírodě

Stovka zemí na COP15 podle BBC podporuje ochranu 30 procent pevniny a moří do roku 2030. Experti to považují za poslední šanci, jak zachránit přírodu a omezit dopady globálního oteplování. Neshody však panují v tom, jak tato území přerozdělit. A také je otázkou, kdo bude obnovu biodiverzity financovat.

Nejvíce ambiciózním cílem summitu o biologické rozmanitosti COP15 v Kanadě v Montrealu je docílit dohody „30 x 30“. V jejím rámci OSN prohlásí do roku 2030 za chráněné 30 procent pevninských a mořských oblastí.

Vytvořením těchto rezervací ponechaným správě přírody povede k obnově degradovaných ekosystémů a biodiverzity. Ta představuje síť veškerého propojeného života na naší planetě, od rostlin přes lesní medvědy až po plankton.

Podle televize BBC podporuje dohodu asi stovka zemí. Panují však neshody v tom, jak přírodu přerozdělit. Možností je, že by každý stát souhlasil s ochranou 30 procent vlastního území. Druhá varianta počítá s ochranou biologicky nejcennějších stanovišť planety.

Světový fond pro ochranu přírody (WWF) uvedl, že světoví lídři se přiklánějí spíše ke druhé variantě. Nestačí však prohlásit třetinu planety za chráněnou. Tyto vyčleněné ekosystémy musíme také efektivně spravovat.

Pak je tu také otázka ohledně financování obnovy těchto poškozených oblastí. Padl například návrh, aby bohatší země s poškozenou přírodou platily chudším státům s naopak bohatými ekosystémy za její ochranu.

Domorodí léčitelé přírody

Během COP15 se projevují také obavy v řadách domorodých komunit. V průběhu zahajovacího projevu kanadského premiéra Justina Trudeaua protestovaly v ulicích tisíce mladých domorodců.

Tyto komunity žijí v některých nejvíce biologicky rozmanitých ekosystémech planety. Obávají se však, že budou z rozhodování vynechány či dokonce z těchto územích vytlačeny.

„Nemůžeme opomenout práva domorodých komunit, těch, kteří chrání půdu,“ prohlásila pákistánská obhájkyně klimatické spravedlnosti Ayisha Siddiqa. OSN upozorňuje, že domorodci mají na tuto půdu pozemková práva.

Nejméně čtvrtinu světové půdy obývají domorodé kultury, které mají podle mnoha studií na zdejší přírodu pozitivní dopad. Na pozemcích v Austrálii, Brazílii a Kanadě chráněných domorodci žije více divoké zvěře než v ostatních lokalitách.

„Domorodí lidé znají hodnotu biologické rozmanitosti a žijí s ní v souladu,“ řekla aktivistka za lidská práva Milka Chepkorir. Ona tvrdí, že ekosystémy s největší biodiverzitou jsou tam, kde žijí domorodci, nikoli kde hlídkují strážci v uniformách se zbraněmi.

Profesor Mark Emmerson z Queens University označil prohlášení 30 procent půdy a moří za chráněné oblasti jako nezbytnost. „Krize klimatu a biologické rozmanitosti jsou odvrácenými stranami téže mince,“ tvrdí profesor a dodal: „Zdravé ekosystémy mohou zadržovat uhlík.“ Mnoho vědců ale upozorňuje, že to k zastavení ztráty biologické rozmanitosti stačit nebude.

Doporučujeme

Jihokorejský soud zrušil expremiérovi 15letý trest. Ve vazbě však zůstává

Jihokorejský nejvyšší soud zrušil patnáctiletý trest vězení pro bývalého premiéra Han Duck-soo, odsouzeného kvůli své roli při vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Soudci zpochybnili část původního rozsudku a případ vrátili k novému projednání. Expremiér přesto zůstává ve vazbě.

Americká energetika stojí po midterms na rozcestí. Demokraté budou bojovat o udržitelnost

Americké volby do Kongresu změnily nejen poměr sil ve Washingtonu, ale také vyhlídky tamní energetiky. Demokraté podle povolební analýzy získali plnou kontrolu nad vládami šesti států, což jim otevírá cestu k prosazování obnovitelných zdrojů. Na federální úrovni však jejich plány dál narážejí na republikánského prezidenta Donalda Trumpa.

Počet ohrožených tučňáků na Novém Zélandu se vyvíjí překvapivě rozdílně

Na dvou odlehlých novozélandských souostrovích se počty ohrožených tučňáků vyvíjejí zcela odlišně. Zatímco jedna populace zůstává už desítky let stabilní, druhá se od poloviny 90. let zmenšila o více než 40 %. Za úbytkem mohou stát predátoři, silné bouře i odlišné podmínky v oceánu.

Anthropic přepisuje historii. Jeho IPO zastínilo i SpaceX

Americká společnost Anthropic a sedm jejích spoluzakladatelů získali prostřednictvím primární veřejné nabídky akcií (IPO) a souběžného prodeje akcií celkem 107,3 miliardy dolarů (asi 2,39 bilionu korun). Samotný objem primárního IPO činí 81,3 miliardy dolarů (zhruba 1,81 bilionu korun). Jde o největší IPO v historii.

Myanmar čeká historický verdikt. Soud OSN rozhodne o genocidě Rohingů

Mezinárodní soudní dvůr v Haagu má ve čtvrtek vynést přelomový rozsudek v případu údajné genocidy muslimské menšiny Rohingů v Myanmaru. Rozhodnutí přichází sedm let poté, co žalobu podala africká Gambie, a může zásadně ovlivnit výklad mezinárodního práva. Pokud soud uzná Myanmar odpovědným za genocidu, půjde o historicky první takový verdikt proti státu.

V Šen-čenu začala schůzka prezidentů Číny, Spojených států a Ruska

V čínském Šen-čenu začala schůzka prezidentů Číny, Spojených států a Ruska Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina. Očekává se, že státníci budou jednat o válkách na Ukrajině a v Íránu či o kontrole jaderných zbraní. Šéf Bílého domu se dnes již setkal se svým ruským i čínským protějškem při bilaterálních rozhovorech.

Japonská premiérka a Putin v Číně jednali o zadrženém novináři a firmách v Rusku

Japonská premiérka Sanae Takaiči se včera v Číně poprvé ve funkci setkala s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, s nímž krátce jednala mimo jiné o japonském novináři zadržovaném v Rusku. S odvoláním na japonského úředníka o tom informovala agentura Kjódó. Obě země mají napjaté vztahy kvůli sporným Kurilským ostrovům nebo válce na Ukrajině, zahájené ruskou invazí v únoru 2022.

Jim Carrey by se mohl vrátit jako Grinch

Oblíbený vánoční film Grinch z roku 2000 by se mohl dočkat pokračování s Jimem Carreym v hlavní roli. Režisér Ron Howard potvrdil, že se na projektu pracuje, zároveň ale upozornil na zásadní překážku. Scénář dosud neexistuje a oba tvůrci se chtějí do natáčení pustit pouze v případě, že budou s příběhem spokojeni.

Putin odcházel z jednání s Trumpem o Ukrajině v dobré náladě

Americký prezident Donald Trump se ve čtvrtek na okraj summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC) v Číně setkal se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Schůzka trvala 40 minut a Putin z ní odcházel ve viditelně dobré náladě.

Šéf tajných služeb USA varoval před íránskou hrozbou, které čelí Američané

Hrozba, kterou Írán představuje pro Američany ve Spojených státech i v zahraničí, výrazně zesílila, řekl podle agentury Reuters ředitel tajných služeb Jay Clayton při slyšení v Kongresu. Odmítl se přitom vyjádřit ke zprávě CNN z tohoto týdne, v níž stanice s odvoláním na americké zpravodajské služby informovala, že Írán by mohl mít v plánu zaútočit na členy administrativy prezidenta Donalda Trumpa pomocí takzvané špinavé bomby s jaderným materiálem či chemické zbraně.

Ne jednou, ale hned třikrát. Ukrajina znovu zaútočila na Krymský most

Krymský most byl tento týden podle ruského úředníka zasažen hned třikrát. K poslednímu útoku došlo ve čtvrtek v časných ranních hodinách. Rozsah způsobených škod není jasný, probíhá jejich vyhodnocování. Stalo se tak v době, kdy se ruský prezident Vladimir Putin v Číně účastní summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC).

USA uzavřely vojenskou dohodu s Venezuelou, oznámil šéf Pentagonu v Caracasu

Spojené státy uzavřely vojenskou dohodu s Venezuelou, oznámil americký ministr obrany Pete Hegseth během návštěvy Caracasu, kde jednal s několika venezuelskými ministry a prezidentkou Delcy Rodríguez. Ta podle agentury AP uvedla, že dohoda o spolupráci mimo jiné umožní Spojeným státům podílet se na výcviku venezuelské armády.

Kanada poskytne dalších 45 milionů kanadských dolarů na muniční iniciativu

Kanada poskytne dalších 45 milionů kanadských dolarů (698,7 milionu Kč) na českou muniční iniciativu, čímž se její celkový závazek zvýší na více než 500 milionů kanadských dolarů (7,76 miliardy Kč). Kanadský ministr obrany David McGuinty to podle tiskového prohlášení svého úřadu v úterý oznámil na jednání kontaktní skupiny pro podporu Ukrajiny v rámci NATO (UDSG) v Bruselu.

Itálie chce zpřísnit věková omezení pro používání sociálních sítí

Itálie chce zpřísnit věková omezení pro používání sociálních sítí. Děti mladší 13 let by nově nesměly mít vlastní účty, zatímco mladiství ve věku od 13 do 15 let by mohli sociální sítě využívat pouze v případě, že by jejich účty byly propojeny s účtem jednoho z rodičů. Samostatné účty by byly povoleny až od 16 let. Informovala o tom dnes agentura APA.

Američanka Susan Smith, která utopila své dva syny, chce vyjít z vězení na podmínku. Exmanžel nesouhlasí

Susan Smith, která si odpykává doživotní trest za vraždu svých dvou malých synů, se znovu uchází o podmínečné propuštění. Její bývalý manžel David Smith však žádá, aby zůstala ve vězení až do konce života. Ani po více než třech desetiletích podle něj bolest ze ztráty dětí nijak nezeslábla.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama