Letos v červnu zaznamenaly atomové hodiny nejkratší den za posledních 50 let. Vědci hovořili o tom, že rotace naší planety kolem své osy zrychluje. Nyní výzkumníci zjistili opačný efekt. V červnu jsme sice zažili rekordně nejkratší den, v dlouhodobém měřítku se ovšem pozemské dny neznámo proč prodlužují. Experti se o tom rozepsali v The Conversation.
Délku jednoho dne určuje rotace Země kolem své osy. Víme, že den trvá 24 hodin, tedy 86 400 vteřin. Ve skutečnosti tato hodnota tak přesná není.
V posledních několika desetiletích se dny na Zemi zkracovaly, což vyvrcholilo 29. června v letošním roce. Atomové hodiny, nejpřesnější hodiny na světě využívané pro vědecké účely, zaznamenaly podle Daily Star nejkratší den za posledních 50 let.
What’s really going on with Earth’s spin and the length of our days? Turns out it’s a bit of a pickle, as @DeformedEarth and @risingsealevel explain for @ConversationEDU https://t.co/2o0OCwbMK4
— Signe Dean (@nevertoocurious) August 5, 2022
Přesné odhady zemské rotace máme od 60. let, kdy přišli astronomové s technikami pro sledování kosmických těles, jako jsou kvasary. Porovnání těchto údajů s atomovými hodinami poukazovalo na zrychlování zemské rotace.
Vědci z Tasmánské univerzity v Austrálii ve své nové studii popsané v The Conversation ovšem odstranili výkyvy rotační rychlosti způsobené přílivy a odlivy či sezónními vlivy a přišli na to, že trajektorie se od roku 2020 v dlouhodobějším horizontu posunula od zkracování k prodlužování.
Netuší, proč se tak děje
Není jasné, proč se tak děje. Mohly by za tím stát změny v povětrnostních systémech provázené klimatickými jevy, jako je La Niña či zvýšené tání ledových příkrovů, jehož rychlost se ale v posledních letech výrazněji nezměnila.
Rotaci Země mohla ovlivnit i podmořská sopka u souostroví Tonga. Při erupci vychrlila do atmosféry obrovské množství vody, došlo k ní ovšem již v lednu, tudíž podle vědců příčinou nebude.
Kolísání rotace Země se v posledních letech podle radioteleskopových měřeních zmenšilo. Možná, že se kolem a vně naší planety nic nezměnilo a tohle zpomalení souvisí s dlouhodobými slapovými efekty.
Na zemskou rotaci má vliv více faktorů. Milion let docházelo k jejímu zpomalování v důsledku třecích efektů spojených přílivem a odlivem způsobeným Měsícem. Tento proces prodlužoval každé století den o 2,3 milisekundy.
Posledních 20 000 let je ovšem ve hře ještě druhý proces, který rotaci Země současně urychluje. Po konci doby ledové totiž snížily tající ledové příkrovy povrchový tlak a zemský plášť se začal pohybovat směrem k pólům. Tento proces zkracuje dny každé století asi o 0,6 milisekundy.
Vliv na rotaci Země mají také velká zemětřesení, počasí a klima, čtrnáctidenní a měsíční slapové cykly, pohyb naší atmosféry, mořské proudy, sezónní sněhová pokrývka, déšť či těžba podzemní vody. Ke změnám dochází v obou směrech, zrychlování i zpomalování současně.
Přesné pochopení rychlosti rotace Země je zásadní pro správné fungování GPS a internetu. Časoměřiči vkládají do oficiálních časových plánů každých pár let přestupné vteřiny, s jejichž pomocí rozdíly způsobené zemskými rotačními odchylkami vyrovnávají.
Pokud by nastalo další výraznější prodlužování dnů, museli by začlenit „negativní přestupnou vteřinu“, což by rozbilo internet. „Potřeba záporných přestupných sekund se v současnosti považuje za nepravděpodobnou,“ uklidňují vědci.
