Tisíce lidí se v neděli sešly v indické Dharamsale, aby oslavily 90. narozeniny tibetského duchovního vůdce. Dalajláma promluvil o svých dalších plánech i o tom, jak si představuje výběr svého nástupce. Vzkaz byl jasný: rozhodnutí zůstává výhradně v rukou tibetské tradice, nikoliv Pekingu.

Americký prezident Donald Trump poprvé od svého návratu do Bílého domu pošle vojenskou pomoc Ukrajině. Podle anonymního zdroje z Trumpovy administrativy by měla zásilka mít hodnotu 300 milionů dolarů (6,3 miliardy korun). Šéf Bílého domu uvedl, že ji zaplatí členové Severoatlantické aliance (NATO).

Federální odvolací soud ve Washingtonu zablokoval dohodu, která měla ukončit roky trvající právní bitvu o trest pro hlavní postavy teroristických útoků z 11. září. Rozhodnutí se týká i Khalida Sheikha Mohammeda, označovaného za architekta atentátů.

Bitcoin pokračuje v raketovém růstu, přičemž v pátek vystoupal na nové historické maximum nad 118 000 dolarů. Kryptoměnový trh podpořil rekordní příliv kapitálu do bitcoinových ETF, pozitivní vývoj na akciových trzích i náznaky změny měnové politiky ve Spojených státech. Současná rally se podle analytiků navíc výrazně liší od předchozích cyklů, přičemž data z on-chain analýz i chování investorů svědčí ve prospěch pokračujícího růstu.

Rusko od své totální invaze na Ukrajinu v roce 2022 zabavilo podle nové analýzy majetek v hodnotě 50 miliard dolarů (1,053 bilionu korun). Částečně jde o zahraniční aktiva západních firem, které se stáhly z Ruska. Částka však zahrnuje i majetek významných ruských podnikatelů zabavený státem – a to uprostřed horšící se ruské ekonomické situace.

Čtyři afričtí miliardáři jsou bohatší než polovina kontinentu, uvádí zpráva neziskové organizace Oxfam. V Africe rostou nerovnosti rychleji než jinde ve světě a nachází se tam téměř polovina nejchudších států; sedm z deseti lidí, kteří nyní žijí v extrémní chudobě, pochází také z Afriky.

Švédský ministr pro migraci Johan Forssell potvrdil, že jeho šestnáctiletý syn je členem neonacistické extremistické skupiny. Oznámil, že kvůli tomu rezignovat nehodlá.

Šéfové ruské a americké diplomacie spolu znovu jednali na okraj zasedání Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN) v Malajsii, napsala dnes ruská tisková agentura TASS. Podle jejích informací Sergej Lavrov a Marco Rubio vedli krátký neformální rozhovor, o němž zatím nebyly zveřejněny podrobnosti. Rozhovor následoval po čtvrtečním padesátiminutovém jednání obou představitelů v Kuala Lumpuru. Po něm Rubio řekl, že americký prezident Donald Trump je zklamaný, že Rusko není pružnější ohledně ukončení války na Ukrajině. Podle Rubia je potřeba stanovit plán, jak konflikt ukončit. Lavrov na schůzce představil nový koncept ohledně Ukrajiny, řekl podle agentury AFP Rubio s tím, že jej projedná s Trumpem.

Americký prezident Donald Trump poprvé od svého návratu do Bílého domu pošle vojenskou pomoc Ukrajině. Podle anonymního zdroje z Trumpovy administrativy by měla zásilka mít hodnotu 300 milionů dolarů (6,3 miliardy korun). Šéf Bílého domu uvedl, že ji zaplatí členové Severoatlantické aliance (NATO).

Lepivá hrozba je zpět. Moře u Istanbulu znovu pokrývá sliz, který dusí vše živé. Přestože plány na záchranu existují, výsledky jsou mizivé. Marmarské moře se mění v tichou ekologickou katastrofu.

Podle odhadů vědců zemřelo během nedávné vlny veder v Evropě o 1500 osob více kvůli změně klimatu. Jenom v italském Miláně během pár dní přišlo o život téměř 500 osob, v Paříži jich bylo více než 300 a Londýn zaznamenal přes 260 úmrtí souvisejících s klimatickými změnami.

V srdci Vídně se skrývá přírodní rezervace, kterou by nikdo nečekal. Obří městský hřbitov se změnil v útočiště pro vzácná zvířata i rostliny. Pomáhají vědci, zahradníci i obyčejní návštěvníci.

Jedna z nejmalebnějších britských silnic se dostává na hranici přežití. Pobřežní útesy ji kvůli erozi každým rokem přibližují k moři. Místní varují před rizikem ohrožujícím život, radnice počítá náklady – a čas běží.

Když se koncem června v nizozemském Haagu sešli lídři Severoatlantické aliance (NATO), zopakovali známé hrozby ze strany Ruska, Číny a Íránu a řešili navýšení výdajů na obranu. Zapomněli ale na jinou hrozbu – změnu klimatu. Ta může učinit nepřátelské ponorky neviditelnými.