Izraelská armáda v Pásmu Gazy buduje dlouhou hliněnou bariéru, která odděluje více než 50 procent kontrolovaného území od zbytku enklávy. Židovský stát v oblasti stále provádí údery. Před několika dny zaútočil na policejní stanoviště Hamásu.

Rusko třetím dnem v řadě útočí na plynárenská zařízení v Charkovské oblasti na východě Ukrajiny. Dnes to podle agentury Reuters oznámila ukrajinská plynárenská firma Naftohaz. V Charkovské oblasti udeřily ruské síly kazetovou municí na obytné domy, jeden člověk podle serveru Ukrajinska pravda zahynul a osm dalších utrpělo zranění. Naopak telegramový portál Astra informoval, že v Lipecku jihovýchodně od Moskvy v noci na dnešek vypukl požár v elektrárně a že se tak stalo po vyhlášení poplachu před ukrajinskými vzdušnými údery.

Jihoafrický prezident Cyril Ramaphosa získal soudní ochranu před pokračováním parlamentního vyšetřování aféry známé jako Farmgate. Případ se týká stovek tisíc dolarů ukrytých v pohovce na jeho soukromé farmě. Soud nyní proces pozastavil do rozhodnutí o prezidentově žalobě proti dřívější zprávě vyšetřovacího panelu.

Spojené státy od pátku uplatňují nová dovozní cla ve výši 10 až 12,5 procenta na zboží z přibližně šesti desítek obchodních partnerů, jak ve čtvrtek rozhodl prezident Donald Trump. Podle amerického obchodního zástupce se opatření týká zemí, které dohromady představují více než 99 procent dovozu do USA, tedy i Číny a evropských zemí.

Internímu vyšetřování čelí agent Tajné služby přidělený americkému viceprezidentovi J. D. Vancovi. Je podezřelý z úniku citlivých informací o pohybu viceprezidenta a jeho rodiny. Tato osoba podle vyšetřování poskytla informace pro článek o frustraci agentů ve službě pro Vance.

Ukrajina zasáhla drony logistická centra internetového prodejce Wildberries v ruských městech Petrohrad a Tver a na okupovaném poloostrově Krym. Na internetu se objevila videa, jak nad oblastí v Petrohradu stoupá černý dým. Došlo k zásahu logistického areálu Utkina Zavod na jihovýchodním okraji Petrohradu.

Americký prezident Donald Trump chce, aby íránské prostředky zmrazené ve Spojených státech pokryly škody, které způsobí Írán na obchodních lodích svými útoky. Napsal to v noci na dnešek na své síti Truth Social. Trumpův nápad odmítl íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Média odhadují, že Spojené státy přímo zmrazily zhruba dvě miliardy dolarů (42,5 miliardy korun) íránských prostředků.

Ceny ropy poprvé od května dosáhly 100 dolarů za barel kvůli pokračujícím americkým úderům na Írán a útoku Hútíů na saúdské lodě v Rudém moři. Vrátil se strach z eskalace války na Blízkém východě a rostoucí inflace, která v posledních týdnech zpomalovala.

Spojené státy provedly v noci na dnešek další vlnu vzdušných úderů na Írán. Při útoku v oblasti města Ahváz zahynuli čtyři lidé a pět dalších bylo zraněno. Podle agentury AFP to uvedl guvernér jihozápadní provincie Chúzestán, kde se město nachází. USA tvrdí, že cílem pravidelných úderů je zničit vojenské kapacity Íránu, které mohou ohrožovat plavbu v Hormuzském průlivu. Teherán v reakci zaútočil na americké základny v Jordánsku a Bahrajnu.

Úbytek opylovačů už dávno nesouvisí jen s úbytkem přirozeného prostředí, pesticidy nebo změnou klimatu. Do popředí se dostávají i dosud méně sledované hrozby, jako jsou mikroplasty, znečištění ovzduší, zbytky antibiotik nebo umělé osvětlení. Odborníci zároveň upozorňují, že právě včasné rozpoznání těchto rizik může výrazně pomoci při ochraně včel, čmeláků, motýlů i dalších druhů, na nichž závisí fungování ekosystémů i zemědělství.

Po extrémním horku v červnu ulevilo Evropě chladné osvěžení, kdy teploty na některých místech klesly na 15 až 18 stupňů. Nad Evropou se však má vytvořit další tepelná kupole. Extrémní horko aktuálně sužuje části jižní a západní Evropy. Meteorologové přitom očekávají, že vedro do střední Evropy dorazí příští týden.

Zatímco americký prezident Donald Trump označuje klimatické změny za největší podvod v historii, Spojené státy zasáhlo na jedné straně sucho a lesní požáry, na druhé straně prudké záplavy. Tyto zdánlivě nesouvisející události posilují klimatické změny. Do USA se navíc dostává kouř z lesních požárů v Kanadě.

Množství kyslíku ve světových oceánech, jezerech, řekách i pobřežních vodách postupně klesá. Tento proces ohrožuje vodní organismy, narušuje fungování ekosystémů a může oslabit přirozené mechanismy, které pomáhají regulovat klima na Zemi.

Arktický mořský led po krátkém období relativního klidu znovu rychle ubývá. Nová studie ukazuje, že domnělé zpomalení tání bylo jen dočasné. Mezi lety 2024 a 2025 navíc vědci zaznamenali největší meziroční zimní pokles rozsahu mořského ledu od začátku satelitních měření.