Do Kábulu dorazili v pondělí na jednání o právech žen vysocí představitelé OSN. V delegaci se nachází i nejvýše postavená žena organizace. O situaci v Afghánistánu jednali také v Zálivu, Asii a Evropě a dohodli se na březnové konferenci. Tálibán postupně vyřadil ženy a dívky ze společnosti, což spustilo kritiku ve světě, píší France 24 a AP News.
Do Kábulu v pondělí dorazila podle televize France 24 zvláštní delegace OSN s cílem prosazovat práva žen v zemi. S ní přijela i nejvýše postavená žena v OSN, zástupkyně generálního tajemníka a bývalá nigerijská ministryně a muslimka Amina Mohammed.
K ní se přidala Sima Bahous, výkonná ředitelka UN Women, organizace při OSN prosazující rovnost žen a mužů a práva žen. Součástí delegace je také Khaled Khiari, náměstek generálního tajemníka OSN pro politické záležitosti.
UN’s top woman envoy in Afghanistan for talks on Taliban crackdown https://t.co/1o1sQtU68G pic.twitter.com/faA0DWRot6
— FRANCE 24 (@FRANCE24) January 17, 2023
Tiskový mluvčí OSN Farhan Haq podle agentury AP News sdělil, že nemůže prozradit přesný harmonogram delegace v Kábulu ani podrobnosti o schůzkách z bezpečnostních důvodů.
Delegace vedla diskuse o situaci v Afghánistánu napříč Zálivem, Asií a Evropou. Setkali se s představiteli Organizací islámské spolupráce, Islámské rozvojové banky, afghánskými ženami v turecké Ankaře a pákistánském Islámábádu a se skupinou afghánských velvyslanců a zvláštních vyslanců v katarském Dauhá.
„Během těchto návštěv uznaly státy a partneři kritickou roli OSN při hledání cesty k trvalému řešení a také potřebu pokračovat v poskytování humanitární podpory,“ řekl mluvčí OSN. Podle něj je důležité, aby se mezinárodní společenství sjednotilo a hovořilo proti Tálibánu jednotným hlasem.
OSN hodlá v pomoci pokračovat
Haq prozradil, že OSN se během těchto jednání dohodla s protějšími stranami na konferenci v březnu týkající se života a práv žen a dívek v muslimském světě. Tálibán ženy a dívky v podstatě vyřadil z afghánské společnosti.
Radikální hnutí šokovalo svět, když po stažení amerických vojáků v roce 2021 téměř bez odporu bleskově obsadilo Afghánistán. Jeho představitelé pak slibovali umírněnější vládu oproti rokům 1996 až 2001.
Své sliby však Tálibán nedodržel. Pronásledování nepohodlných lidí, jako jsou svržení politici a členové bezpečnostních sil a postupná omezení pro ženy a dívky. To je jeho současná politika. Ženy a dívky například nesmějí studovat na univerzitách nebo navštěvovat parky.
Tálibánská vláda v Kábulu zakázala ženám a dívkám pracovat v nevládních humanitárních organizacích. Celkem 150 soukromých organizací a agentur muselo dočasně či trvale v Afghánistánu přerušit činnost.
Tři z nich působení v zemi obnovily poté, co je Tálibán ujistil, že ženy stále smějí pracovat ve zdravotnictví. OSN ubezpečila, že v humanitární pomoci v Afghánistánu hodlá pokračovat.
Politiku islámistů kritizoval šéf OSN pro humanitární pomoc Martin Griffith. Nejen, že popírá práva žen, ale rovněž je nepraktická. Organizace poskytuje humanitární pomoc v zemi ve spolupráci právě s nevládními agenturami.
Griffith původně varoval, že pokud Tálibán svůj přístup k ženám nezmění, humanitární pomoc v zemi nebude moci OSN poskytovat.
