ZajímavostiDánské školy začínají s výukou ráno později, aby se teenageři vyspali

Dánské školy začínají s výukou ráno později, aby se teenageři vyspali

Patnáctiletý dánský student Rasmus měl problémy s usínáním a chodil do školy nevyspalý. Podle dánských expertů na veřejné zdraví a spánek je to u adolescentů častý jev, protože mají jiný cirkadiánní rytmus než dospělí. Dvacítka škol v Dánsku se nyní po dvouletém zkušebním období rozhodla posunout začátek vyučování na pozdější hodinu, napsal server Euronews.

Zpráva Národního institutu veřejného zdraví, což je výzkumná nadace sídlící v Kodani, uvádí, že teenageři by měli spát osm až deset hodin denně, téměř 60 procent patnáctiletých spí však méně. Zpráva připouští, že částečně je na vině používání elektronických zařízení ve večerních hodinách, částečně za to mohou ale i fyziologické změny. Nedostatek spánku přitom může vést k pocitům smutku, problémům se soustředěním a k rozvoji stresu a depresí, varují odborníci.

„Když řeknete dospívající dceři, aby šla v deset večer spát, a ona vám odpoví, že ještě není unavená, možná nelže. Fyziologické potřeby teenagerů neodpovídají fungování školního systému, který je nutí chodit do školy brzy ráno,“ uvedla výzkumnice Cathrine Wimmelmannová z Centra dětského zdraví.

Výzkumy naznačují, že hormon melatonin, který v noci uvolňuje lidské tělo k usnadnění spánku, a „stresový“ hormon kortizol, který lidské tělo probouzí, jsou u teenagerů uvolňovány později v průběhu dne než u dospělých.

V roce 2022 Rasmusova škola v Silkeborgu na západě Dánska umožnila žákům ve věku od 13 do 16 let začínat výuku v 09:00 místo v 08:10. „Člověk má takhle kvalitnější spánek a rychleji usne,“ uvedl Rasmus, přičemž nebyl se svými zkušenostmi jediný.

„Dřív jsme byli po ránu hodně unavení a otrávení,“ říká patnáctiletá studentka Emily z téže školy. „Teď, když se scházíme až v devět hodin, jsme veselejší. Také spolu víc mluvíme a méně se díváme do mobilů,“ dodala.

To potvrzuje i ředitelka školy Tine Agerholmová Kristiansenová. „Spí lépe a déle a mají víc energie – nejen ráno, ale po celý den,“ uvedla. Škola na základě průzkumu provedeného pomocí mobilní aplikace vysledovala, že studenti spali v prvních třech měsících zkušebního období v průměru 7 hodin a 58 minut. „Zkrátila se také doba, kterou studenti strávili v posteli před usnutím. Zatímco dříve to bylo u 13-14letých studentů v průměru 3,5 hodiny, ve zkušebním období projektu tento čas klesl na 1,6 hodiny,“ řekla představitelka školy Karina Juul Uldalová Christesenová.

Experiment školy Th. Langs Skole v Silkeborgu se v uplynulých dvou letech stal inspirací pro další vzdělávací zařízení. V současné době zahajuje vyučování později asi 20 škol v Dánsku. Jednou z posledních, které se připojily, byla Taastrup Realskole, asi 20 kilometrů západně od Kodaně. „Starší studenti zde vzhledem ke svým spánkovým potřebám od letoška začínají výuku o hodinu a čtvrt později než ostatní žáci,“ prohlásil ředitel školy Kennet Hallgren.

Odborníci zdůrazňují, že pozdější začátek výuky by neměl znamenat pozdější konec vyučování. Je totiž potřeba, aby studenti měli také dostatek volného času po škole. „Velkou otázkou je, jak to realizovat. Musíme být při organizaci školního dne kreativní,“ uvedla Wimmelmannová.

„Nezměnili jsme délku vyučovacích hodin… ale některé hodiny například vedou dva učitelé najednou,“ řekla Anja Nordgaardová Rolandová, která je zástupkyní ředitele Taastrup Realskole.

V minulosti provedly podobné experimenty i školy v USA, Izraeli či Singapuru a také ony si pochvalovaly dobré výsledky. Wimmelmannová nicméně upozornila, že zatím není jasné, zda pozitivní účinky pozdějšího začátku školního vyučování budou trvalé. Podle expertů by prodloužení doby spánku mělo být spojeno také s dalšími zdravými návyky, jako je omezení času u obrazovek či větší objem fyzické aktivity.

„Užívání zařízení s obrazovkou či displejem určitě ovlivňuje kvalitu spánku; to, jak je spánek hluboký a souvislý. Pokud se před usnutím díváme na displej, více se pak budíme,“ řekla Wimmelmannová. Podle ní se počet teenagerů, kteří spí nedostatečně dlouho, od 80. let zdvojnásobil. O problému se mluví už roky, nyní se ale začalo přistupovat ke změnám v důsledku zvýšeného zájmu o duševní zdraví mladých lidí, uvedla.

Doporučujeme

Izrael zabil v Gaze jednoho z velitelů hnutí Hamás, který se podílel na masakru 7. října

Při izraelském leteckém úderu v jižní části Pásma Gazy zahynul vysoce postavený velitel palestinského hnutí Hamás Samir Abu Younis. Podle izraelské armády se podílel na plánování a řízení útoku na Izrael ze 7. října 2023. Younis zastával funkci velitele brigády Rafah, jedné z jednotek ozbrojeného křídla hnutí.

Trump z výpadku letů v USA viní Bidena, žádá Kongres o více peněz na modernizaci

Americký prezident Donald Trump se poprvé vyjádřil k pátečnímu čtyřhodinovému výpadku letového provozu v celých Spojených státech, který i během víkendu komplikoval leteckou dopravu v zemi. Šéf Bílého domu vyzval Kongres, aby uvolnil více peněz na modernizaci řízení letového provozu, a vinu za stav systému připsal předchozí administrativě demokrata Joea Bidena. Ministr dopravy Sean Duffy mezitím americkým médiím řekl, že do pondělního rána by se situace na amerických letištích měla vrátit do normálního stavu.

Jemenské síly ustoupily od klíčového průlivu. Hútíové znovu posilují kontrolu nad Rudým mořem

Jemenské provládní síly podporované koalicí vedenou Saúdskou Arábií v neděli oznámily své stažení z oblasti s výhledem na strategický průliv Báb-al-Mandab. Tyto síly byly přesunuty k městu Aden, kde sídlí jemenská vláda. Průliv tak zůstává pod kontrolou povstalců.

Papež v Amazonii ostře odsoudil ničení pralesa i vraždy domorodých vůdců

Papež Lev XIV. ostře odsoudil ničení amazonského pralesa a zabíjení vůdců amazonských národů. Papež to řekl při setkání ve městě Pucallpa, které se nachází v peruánské Amazonii. Lev XIV. také odsoudil korupci či zločinecké skupiny, které pašují drogy, protože zneužívají chudoby místních lidí. Zároveň vyzval k sociální spravedlnosti, vzdělání i duchovnímu životu.

Estonsko po zmařeném pokusu o sabotáž zbrojovky zavře hraniční přechody s Ruskem

Estonsko uzavře od 1. prosince všechny hraniční přechody s Ruskem, oznámil dnes na sociální síti ministr zahraničí Margus Tsahkna. Důvodem jsou podle něj jasné důkazy, že ruská vojenská rozvědka GRU nařídila sabotážní útok proti estonské zbrojní společnosti. Šéf estonské diplomacie uvedl, že o rozhodnutí Tallinnu informoval své protějšky ve Finsku, Lotyšsku a Litvě. Moskva se k věci zatím nevyjádřila. "Rusko si musí uvědomit, že nepřátelské akce namířené proti Estonsku nesou důsledky. Pokusy o zastrašování, destabilizaci či podkopávání naší bezpečnosti nezůstanou bez odezvy," uvedl Tsahkna na síti X. "Uzavření hraničních přechodů omezí schopnost Ruska provádět nepřátelské aktivity v Estonsku a posílí naše úsilí zabránit obcházení sankcí," dodal ministr. Nespecifikoval přitom, jak dlouho zůstanou hranice uzavřeny. Estonská vnitřní tajná služba potvrdila, že neúspěšný sobotní žhářský útok na estonského výrobce dronů Threod Systems nařídila ruská GRU, uvedl ministr krátce předtím v jiném příspěvku na X. Estonské úřady v noci na dnešek v této souvislosti zadržely osm osob a zahájily trestní řízení, napsala agentura Reuters. "Je to jen další příklad toho, jak Rusko využívá sabotáže a nátlaku k destabilizaci naší společnosti, šíření strachu a odvádění naší pozornosti od podpory Ukrajiny," napsal Tsahkna. "Tváří v tvář přibývajícím neúspěchům a nedostatku úspěchů na bojišti se Kreml stále častěji uchyluje k sabotážím. Odolnost Ukrajiny a její strategická převaha (Vladimira) Putina zjevně znervózňují," dodal s odkazem na ruského prezidenta. Moskva zatím bezprostředně nereagovala ani na estonská obvinění, ani na rozhodnutí uzavřít hraniční přechody. Obvinění ze strany evropských orgánů z účasti na sabotážních operacích Rusko opakovaně popírá. Estonsko, členský stát NATO a EU a silný zastánce Ukrajiny, má v současné době podle estonské veřejnoprávní stanice ERR otevřené tři hraniční přechody s Ruskem - v Narvě na severu země a v Luhamaa a Koidule na jihu. Spolu s ostatními pobaltskými státy, ale i například skandinávskými zeměmi či Polskem patří mezi přední podporovatele a dárce zbraní pro Ukrajinu, která se už téměř pět let brání otevřené ruské invazi rozpoutané na Putinův rozkaz.

Írán tvrdí, že podnikl dronový útok na americký radarový systém v Bahrajnu

Íránské revoluční gardy oznámily, že podnikly dronový útok na americký radarový systém protivzdušné obrany na vrtulníkové základně v Bahrajnu. Spojené státy ani Bahrajn se k této informaci nevyjádřily. V Bahrajnu v noci zněly sirény a úřady vyzvaly obyvatele, aby se ukryli. Informovaly o tom v noci na dnešek agentura AFP a Reuters.

Na Kanárské ostrovy dorazilo za den skoro 1500 migrantů, nejvíce od roku 2020

Na španělské Kanárské ostrovy dorazilo v sobotu ve 14 lodích celkem 1488 migrantů. Jde o nejvyšší počet za jediný den od listopadu 2020. S odvoláním na španělskou námořní záchrannou službu o tom dnes informovala agentura EFE. Příliv migrantů ze západní Afriky na souostroví se výrazně zvýšil od října, uvedla agentura Reuters.

Facebook mohl procházet celé galerie telefonů. Meta dostala miliardovou pokutu

Společnost Meta dostala v Itálii pokutu 805 milionů eur, tedy přibližně 20 miliard korun. Facebook podle tamního úřadu pro ochranu osobních údajů přistupoval k fotografiím a videím uloženým v telefonech uživatelů Androidu bez jejich konkrétního a informovaného souhlasu. Případ se týká přibližně 20 milionů lidí v Itálii.

V Manile začal summit ASEAN, řešit bude Blízký východ i regionální spory

V Manile začal třídenní summit ASEAN, jehož hlavními tématy jsou válka na Blízkém východě, obchodní otázky a dlouhodobé regionální spory. Americký prezident Donald Trump přicestuje v úterý, tedy ke konci jednání.

Oteplování oceánů mění chování klaunů očkatých

Mořské vlny veder mění chování klaunů očkatých, kteří žijí v těsném soužití se sasankami. Když sasanky kvůli vysokým teplotám blednou, ryby je začínají více bránit a zároveň jsou agresivnější vůči ostatním členům své skupiny. Nový výzkum ukázal, že ochrana domova má pro klauny přednost před vzájemnými vztahy.

Siniaková překonala Navrátilovou. Pošesté zakončí rok jako světová jednička

Česká tenistka Kateřina Siniaková dosáhla dalšího historického milníku. Jako první hráčka v historii zakončí kalendářní rok už pošesté na vrcholu světového žebříčku ve čtyřhře. Třicetiletá rodačka z Hradce Králové tím překonala legendární Martinu Navrátilovou, se kterou se dosud dělila o rekord. Za mimořádný úspěch převzala trofej během Turnaje mistryň v Indian Wells.

Dronové útoky zasáhly Rusko i Ukrajinu, hlášena je jedna oběť

Nejméně jeden člověk zahynul a dalších pět utrpělo zranění při ukrajinském dronovém útoku na ruskou Rostovskou oblast. Další tři zraněné hlásí úřady z Tatarstánu. Ruské útoky na ukrajinské Záporoží zranily šest lidí včetně dvou dětí.

Tři muži dostali v Jordánsku trest smrti za útok na kostel

Tři muži dostali v Jordánsku trest smrti oběšením za říjnový útok na řeckopravoslavný kostel. Střelba během pohřbu si vyžádala devět mrtvých a 25 zraněných.

Letecký chaos v USA. Tisíce zrušených letů, cestující uvízli na letištích

Spojené státy se vzpamatovávají z jednoho z největších kolapsů letecké dopravy ve své historii. Kvůli problémům v komunikačních systémech řízení letového provozu musely úřady v pátek na několik hodin zastavit téměř všechny odlety v zemi. Následovaly tisíce zrušených a zpožděných spojů, desetitisíce cestujících uvízly na letištích. Návrat k běžnému provozu se očekává až během neděle.

Americká letecká základna v Británii vyhlásila poplach kvůli podezření na drony

Na americké vojenské základně RAF Lakenheath ve východní Anglii zasahovaly v pátek večer bezpečnostní jednotky kvůli podezření na nepovolený pohyb dronů. Personál dostal pokyn ukrýt se v budovách a na místě se rozezněly sirény. Incident se podle amerického letectva obešel bez zranění i škod na vojenské technice. Britské ministerstvo obrany následně potvrdilo, že situace byla vyřešena.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama