-9.6 C
Czech
Pondělí 19. ledna 2026
ZprávyDalší africká země posílá pryč francouzské vojáky. Burkina Faso se obrací v boji...

Další africká země posílá pryč francouzské vojáky. Burkina Faso se obrací v boji proti džihádistům k Rusku

Francie a Burkina Faso oficiálně oznámily konec francouzských vojenských operací v této západoafrické zemi. V neděli to uvedly ozbrojené síly Burkinabe po ceremonii spouštění vlajky v táboře francouzských speciálních jednotek. Informovala o tom agentura Reuters či server France 24.

V lednu dala Burkina Faso Francii jeden měsíc na stažení svých jednotek. S odvoláním na přání bránit sama sebe, ukončila tato africká země vojenskou dohodu, která francouzským jednotkám umožňovala bojovat proti povstalcům na jejím území.

Minulý měsíc Francie potvrdila, že stáhne svůj kontingent stovek vojáků umístěných v Burkině Faso poté, co junta vládnoucí zemi požadovala stažení sil do čtyř týdnů, uvádí server France 24.

Žádost přišla několik dní poté, co burkinský premiér Apollinaire Kyelem de Tembela prohlásil Rusko za „rozumnou“ volbu nového partnera v boji proti džihádistům.

Boj s islamistickými skupinami

Odchod francouzských vojáků znamená novou kapitolu v bitvě Burkiny s islamistickými skupinami napojenými na al-Káidu a Islámský stát. Ty ovládají velké plochy půdy a vysídlily miliony lidí v širší oblasti Sahelu jižně od Sahary.

Jedním z nejchudších národů světa otřáslo džihádistické povstání, které se přelilo ze sousedního Mali v roce 2015. Země byla v roce 2022 dějištěm dvou vojenských převratů. Tisíce lidí byly zabity, více než dva miliony lidí uprchly ze svých domovů a asi 40 procent země se nachází mimo vládní kontrolu.

V pátek Lékaři bez hranic (MSF) oznámili, že pozastavují většinu své práce v Burkině Faso poté, co minulý týden zabili ozbrojení muži dva jejich zaměstnance.

Důvodem je prudké zhoršení bilaterálních vztahů

Generální štáb ozbrojených sil Burkinabe v prohlášení uvedl, že se spolu s vedením francouzských speciálních jednotek Sabre zúčastnil „slavnostního ceremoniálu spouštění vlajky, který znamenal oficiální konec operací Task Force na půdě Burkinabe“.

Francouzské ministerstvo ozbrojených sil na žádost o komentář nereagovalo.

Odchod asi 400 příslušníků francouzských speciálních jednotek z Burkiny Faso následuje po prudkém zhoršení vztahů, včetně toho, že Ouagadougou požádal Francii, aby odvolala svého velvyslance. V loňském roce prudce vzrostly protesty odpůrců francouzské vojenské přítomnosti. Stalo se tak částečně kvůli dojmu, že Francie neudělala dost pro potlačení povstání.

Během minulého týdne se malá skupina protifrancouzských demonstrantů scházela každý večer v Ouagadougou a hlídali postup francouzského stažení. „Nechceme, aby se k plánovanému datu (odjezdu) přidala i ta nejmenší vteřina. Ať odejdou a nechají naše Faso nám,“ řekl Amadé Maiga, který byl mezi těmi, kdo byli vyzdobeni vlajkami Burkinabe.

Rusko posiluje svůj vliv v regionu

Někteří ze skupiny demonstrantů také drželi ruské vlajky – což je známka komplikovaných politických spodních proudů formujících region.

V Burkině Faso i sousedním Mali vládnou vojenské junty, které se v posledních dvou letech chopily moci silou. Slibovaly, že zlepší bezpečnost a hledají podporu za hranicemi svých tradičních spojenců.

Francie stáhla své síly z Mali loni poté, co tamní junta začala spolupracovat s ruskými vojenskými dodavateli. Ghana obvinila Burkinu Faso z najímání žoldáků z ruské Wagnerovi skupiny, což přimělo prozatímního prezidenta Burkiny popřít, že by takové síly v zemi byly.

Francouzský prezident Emmanuel Macron označil vliv Ruska v problémových afrických zemích za „dravý“. Francie zaznamenala, že se její vliv v bývalých koloniích zmenšuje.

„Jít s Ruskem není hřích… Rusko je řešení,“ cituje agentura Reuters 58letého demonstranta Amadé Compaoréa.

Reklama

Doporučujeme

Velvyslanci států EU v Bruselu jednají o Trumpových hrozbách, řeší další kroky

V Bruselu začalo v sobotu narychlo svolané jednání velvyslanců členských států Evropské unie. Mimořádné zasedání se koná v reakci na oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o zvýšení amerických cel vůči několika evropským zemím jako součásti jeho snahy získat pro Spojené státy Grónsko.

Prezident odmítl kritiku Macinky, Ukrajina chce podle něj letouny koupit

Prezident Petr Pavel odmítl kritiku ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé). Macinka Pavla kritizoval za to, že tento týden při návštěvě Ukrajiny nabídl napadené zemi několik menších letounů na obranu proti dronům. Podle Pavla ukrajinská strana navrhla odkoupení letounů L-159, což by pro českého výrobce byla příležitost. Pavel to dnes řekl novinářům před odletem do Vatikánu.

Trump chce od zemí miliardu dolarů za stálé členství v navržené Radě míru

Americká administrativa bude chtít nejméně jednu miliardu dolarů (20,9 miliardy Kč) od každé země, která chce být stálým členem Rady míru vytvářené prezidentem Donaldem Trumpem, napsala v noci na dnešek agentura Bloomberg. Tato informace je obsažena i v chartě Rady míru, kterou zveřejnil server The Times of Israel. Ten také upozornil, že v dokumentu není zmínka o Gaze. Trump přitom navrženou Radu míru označil za součást urovnání situace v palestinském Pásmu Gazy. Podle Bloombergu se někteří obávají, že se Trump snaží vytvořit konkurenci vůči Organizaci spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje.

Požár v pákistánském obchodním centru zabil nejméně šest lidí

Při rozsáhlém požáru vícepodlažního nákupního centra Gul Plaza v pákistánském Karáčí zahynulo nejméně šest lidí, mezi nimi i jeden hasič. Dalších přibližně dvacet osob utrpělo zranění. Úřady se obávají, že uvnitř budovy mohou být stále uvězněni další lidé.

V rakouských Alpách vyprostili těla tří Čechů, které v sobotu zabila lavina

Rakouští záchranáři dnes vyprostili těla tří Čechů, které v sobotu odpoledne zabila lavina ve spolkové zemi Štýrsko u obce Pusterwald. Informovala o tom agentura APA s tím, že v sobotu tuto operaci znemožnilo nepříznivé počasí. Úmrtí tří Čechů v rakouských Alpách dnes ČTK potvrdilo české ministerstvo zahraničí. APA dnes také napsala, že rakouská policie neštěstí vyšetřuje a dnes vyslechla přeživší ze skupiny, kterou lavina zavalila.

Macron chce, aby EU sáhla po nástroji proti ekonomickému nátlaku

Emmanuel Macron chce v EU prosadit tvrdší odpověď na nové celní hrozby Donalda Trumpa. V Bruselu má tlačit na aktivaci takzvaného anti coercion instrumentu, nástroje určeného pro situace, kdy třetí země tlačí na EU obchodními nebo investičními opatřeními.

Vězni v Guatemale ovládli tři věznice a drží desítky rukojmích

Vězni v Guatemale v sobotu koordinovaně ovládli tři věznice a vzali nejméně 46 rukojmích. Mezi zadrženými jsou hlavně dozorci, podle úřadů také další zaměstnanci vězeňské služby. Bezpečnostní složky se snažily převzít kontrolu nad areály a vyjednat propuštění zajatých.

Pentagon připravil 1500 vojáků pro případné nasazení v Minnesotě

Pentagon nařídil zhruba 1500 vojákům v aktivní službě, aby se připravili na možné nasazení do Minnesoty. Jde o reakci na napětí ve státě, kde už několik dní pokračují protesty namířené proti federálním imigračním agentům a kde prezident Donald Trump ve čtvrtek 15. ledna 2026 veřejně zvažoval použití zákona o povstání.

Za protesty v Íránu, při nichž umírali lidé, mohou USA, tvrdí íránský lídr Chameneí

Nejvyšší vůdce Íránu ajatolláh Alí Chameneí obvinil USA a prezidenta Donalda Trumpa z přímé odpovědnosti za násilí, oběti na životech a destabilizaci země během nedávných masových protestů. Uvedl to ve svém sobotním projevu, v němž se poprvé rozsáhleji vyjádřil k událostem, které Írán zasáhly od konce prosince.

Brusel hodlá vyloučit čínské technologie z kritické infrastruktury

Evropská komise plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z EK.

Ugandská armáda odmítla tvrzení opozice, že den po volbách unesla jejího lídra

Mluvčí ugandské armády dnes odmítl páteční tvrzení opozice, že její prezidentský kandidát Bobi Wine byl unesen vojáky. V Ugandě by měly být dnes zveřejněny výsledky čtvrtečních prezidentských a parlamentních voleb, napsala agentura AFP. V pátek po sečtení zhruba 80 procent hlasů vedl podle ústřední volební komise s asi 74 procenty autoritářský prezident Yoweri Museveni, který je hlavou této padesátimilionové země od roku 1986.

Rusko v noci zaútočilo v Dněpropetrovské oblasti

Rusko, které bezmála čtyři roky pokračuje ve válce proti Ukrajině, v noci na dnešek zaútočilo v Dněpropetrovské oblasti na jihovýchodě sousední země. Šéf regionální vojenské správy Oleksandr Hanža na telegramu oznámil, že ruské drony a dělostřelectvo způsobily škody ve městech Nikopol, Marhanec a Pokrovsk, ale nikdo nebyl zraněn. Rusko nejnověji ohlásilo, že jeho vojáci obsadili obec Pryluky v Záporožské oblasti. Moskva zároveň sdělila, že ruská protivzdušná obrana dnes ráno zničila desítku ukrajinských dronů mířících na blíže neupřesněné cíle v Astrachaňské, Rostovské a Volgogradské oblasti.

Máslo zlevňuje, dovoz a sezona drží ceny nízko

Po týdnech vysokých cen přichází v obchodech obrat: máslo zlevňuje i po Vánocích a v některých akcích se dostává na ceny, které tu dlouho nebyly. Řetězce se předhánějí ve slevách a lidé nakupují hlavně v letákových akcích.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama