3.7 C
Czech
Neděle 7. prosince 2025
Komerční sděleníDálniční známky a mýto v Evropě: Průvodce pro bezstarostnou dovolenou

Dálniční známky a mýto v Evropě: Průvodce pro bezstarostnou dovolenou

Evropa je známá svou rozmanitou krajinou a atraktivními turistickými cíli, a pro cestovatele, kteří se rozhodnou prozkoumat okolní Evropské státy autem, je důležité mít povědomí o dálničních poplatcích a mýtných systémech v jednotlivých zemích.

Dálniční známky v Česku

V České republice jsou dálniční známky povinné pro osobní vozy používání dálnic a vybraných silnic. Známky jsou k dispozici na období 1 dne za 200 Kč, 10 dní za 270 Kč, 30 dní za 430 Kč. Dálniční známka na rok pak nově stojí 2300 Kč. Už je to pár let, co odpadla nutnost lepit dálniční známku na čelní sklo. Elektronické známky jsou vázané na registrační značku vozidla a jsou kontrolovány pomocí kamer u dálničních nájezdů a výjezdů.

Dálniční známky na Slovensku

Podobně jako v Česku, i na Slovensku jsou povinné dálniční známky pro použití dálnic a vybraných silnic první třídy pro osobní vozy. Známky jsou k dostání na stejných základech a jsou také kontrolovány prostřednictvím kamer. Slovenská dálniční známka 2024 nabízí varianty na 10 dní za 12 EUR, na 30 dní za 17 EUR a na celý rok za 60 EUR.

Dálniční známky v Německu

Německo prozatím nemá povinnost dálničních známek pro osobní vozidla, ale mýto je vyžadováno pro těžší nákladní vozidla (nad 7,5 tuny) prostřednictvím systému nazývaného „Toll Collect“. Tento systém je založen na kilometrovníku a je povinný pro všechny zahraniční nákladní vozidla.

Dálniční známky v Rakousku

V Rakousku jsou dálniční známky povinné pro použití dálnic a rychlostních silnic. Známky jsou k dispozici na různě dlouhé období a jsou povinné pro všechna vozidla s maximální hmotností do 3,5 tuny. Vozidla do 3,5 t v Rakousku mají na výběr 1 den za 8,60 EUR, 10 dní za 11,50 EUR, 2 měsíce za 28,90 EUR a rok za 96,40. Narozdíl od ČR v Rakousku mají povinnost platit za dálnice i motocykly.

Dálniční známky v Polsku

V Polsku je systém vybírání poplatků za dálniční síť poněkud odlišný. Místo dálniční známky je zde propracovaný systém mýtných bran. Platíte zde tedy za projeté dálniční úseky.

Dálniční známky ve Slovinsku

Ve Slovinsku jsou také povinné dálniční známky pro použití dálnic a rychlostních silnic. Známky jsou k dostání na týden, měsíc nebo rok a jsou povinné pro všechna motorová vozidla. Osobní vozy do 3,5 tuny platí za dálniční známku na 7 dní 16 EUR, za 1 měsíc 32 EUR a za 1 rok 117,50 EUR. Podívejte také, kde koupit dálniční známku na Slovinsko.

Plánovat se vyplatí

Ať už se vydáte na dovolenou kamkoliv, vždy si předem zjistěte, jak jsou v dané zemi řešené dálniční poplatkypořiďte si dálniční známku z pohodlí domova online ještě před odjezdem na dovolenou. Vyhnete se tak možným potížím.

Reklama

Doporučujeme

Musk po pokutě pro X vyzval ke zrušení EU

Elon Musk se ostře pustil do Evropské unie poté, co Brusel jeho síti X vyměřil pokutu 120 milionů eur. Americký miliardář na své platformě vyzval ke zrušení EU a obvinil ji z cenzury. Do sporu se vložili i američtí politici, kteří krok Evropské komise označují za útok na americké technologické firmy a svobodu projevu.

Netflix kupuje Warner Bros a Hollywood vře

Netflix oznámil obří akvizici studia Warner Bros a streamovací služby HBO Max. Místo úlevy nebo nadšení dorazila do Hollywoodu vlna vzteku. Tvůrci, odbory i provozovatelé kin se obávají dopadů, které mohou zasáhnout celé odvětví od pracovních míst po budoucnost filmů v kinech.

Na východě Konga pokračují intenzivní boje jen pár hodin po podpisu mírové dohody

Na východě Konga se dnes rozhořely intenzivní boje mezi tamní armádou a povstaleckým hnutím M23 podporovaným sousední Rwandou. Stalo se to pouhý den poté, co konžský prezident Felix Tshisekedi a jeho rwandský protějšek Paul Kagame podepsali v Bílém domě mírovou dohodu, ve které se zavázali k ukončení bojů a ke stabilizaci situace, píše agentura Reuters.

Kanadská vláda vyškrtla Sýrii ze seznamu států podporujících terorismus

Kanadská vláda dnes oznámila, že vyškrtla Sýrii ze svého seznamu států podporujících terorismus a hnutí Haját Tahrír aš-Šám (HTS) prozatímního syrského prezidenta Ahmada Šary ze seznamu teroristických organizací podle kanadského trestního zákoníku. Informovala o tom agentura Reuters.

Pákistán a Afghánistán se ostřelují, strany se navzájem viní z porušení klidu

Pákistánské a afghánské jednotky se dnes silně ostřelovaly přes společnou hranici v okrese Spínbuldak. Obě strany se vzájemně obviňují z rozpoutání bojů, které jsou v rozporu s křehkým příměřím z uplynulých dvou měsíců. Podle agentury Reuters však zatím nebyly hlášeny žádné oběti, ani škody.

Trump se poprvé sešel s mexickou prezidentkou Sheinbaum

Po více než deseti měsících v úřadě se americký prezident Donald Trump poprvé setkal s mexickou prezidentkou Claudií Sheinbaum, s níž opakovaně na dálku jednal o omezování počtu migrantů mířících do USA či zavádění cel na mexické zboží. Na osobní setkání došlo až při losování mistrovství světa ve fotbale, ačkoli američtí prezidenti často o schůzku s vůdci klíčového jižního souseda usilují mnohem dříve po nástupu do úřadu, napsala agentura AP.

Pokrok k míru závisí na Rusku, shodli se zástupci USA a Ukrajiny

Zástupci Spojených států a Ukrajiny se během jednání na Floridě shodli, že pokrok směrem k míru závisí na ochotě Ruska ukázat skutečný zájem o mír a učinit kroky k ukončení zabíjení. Po pátečním druhém dni rozhovorů to uvedlo americké ministerstvo zahraničí. Jednání mezi zvláštním vyslancem Stevem Witkoffem, zetěm prezidenta Donalda Trumpa Jaredem Kushnerem, tajemníkem ukrajinské bezpečnostní rady Rustemem Umerovem a náčelníkem generálního štábu Andrijem Hnatovem budou pokračovat i dnes.

Pentagon skupuje klíčové minerály a brzdí klimatické cíle

Kritické suroviny potřebné pro rozvoj obnovitelných zdrojů končí stále častěji v armádních skladech. Pentagon zrychluje hromadění minerálů, zatímco experti varují, že tím zpomaluje globální klimatické úsilí i dostupnost materiálů pro zelené technologie.

Litva plánuje vyhlášení nouzové situace kvůli balonům z Běloruska,

Litva plánuje vyhlášení nouzové situace kvůli pašeráckým balonům, které do této pobaltské země pronikají z Běloruska. Vyplývá to z informací agentury AFP a veřejnoprávní stanice LRT, která se odvolává na návrh ministerstva vnitra. Vláda má podle ní rozhodnout příští týden. AFP s odkazem na premiérku Ingu Ruginienéovou píše, že Litva nouzovou situaci vyhlásí.

Nad francouzskou základnou s jadernými ponorkami se objevily drony

Několik dronů přeletělo nad francouzskou ponorkovou základnou na poloostrově Île Longue na západě země. Informovala o tom dnes agentura AFP s odkazem na vyjádření četnictva. Prokuratura později odpoledne oznámila, že případ vyšetřuje. Na základně nedaleko bretaňského Brestu jsou umístěny francouzské jaderné ponorky s balistickými střelami (SNLE).

Po krátkém boji s těžkou nemocí zemřel oblíbený moderátor Patrik Hezucký (†55)

Český éter i televizní svět zasáhla smutná zpráva. Ve věku 55 let zemřel moderátor a herec Patrik Hezucký, dlouholetý hlas Ranní show na Evropě 2. Stanice uvedla, že v posledních měsících řešil vážné zdravotní potíže a poslední týdny strávil v nemocnici.

Papež rozpustil kontroverzní komisi pro získávání finančních prostředků

Papež Lev XIV. rozpustil kontroverzní komisi pro získávání finančních prostředků, která vznikla ke konci pontifikátu tehdy už nemocného papeže Františka. Uvedla to dnes agentura AP, podle níž jde o dosud nejvýraznější krok k nápravě problematických rozhodnutí učiněných za papeže Františka.

Čínský konkurent Nvidie překvapil investory skokovým růstem

Čínská firma Moore Threads, kterou založil bývalý manažer Nvidie v Pekingu, zažila na šanghajském trhu Star Market raketový vstup na burzu. Akcie během prvního dne vystoupaly na několikanásobek upisovací ceny, což ukazuje, jak silně investoři sázejí na snahu Číny osamostatnit se v oblasti čipů pro umělou inteligenci.

Němečtí poslanci schválili sporný důchodový balík

Německý Spolkový sněm dnes navzdory dřívějšímu odporu části koaličních poslanců schválil vládní důchodový balík. Spor o něj vyvolal v posledních týdnech krizi ve vládě kancléře Friedricha Merze. Proti se totiž postavila část mladých poslanců vládní konzervativní unie CDU/CSU. Podle nich představují některá z opatření příliš velkou zátěž pro státní rozpočet a mladou generaci. Návrh nakonec prošel pohodlnou většinou hlasů, hlasovalo proti němu jen sedm vládních poslanců.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama