Světové státy se na klimatické konferenci OSN COP29 v Ázerbájdžánu po dlouhém vyjednávání dohodly na výrazném navýšení klimatické pomoci pro rozvojové země. Jedná se o financování ve výši 300 miliard dolarů (asi 7,3 bilionu Kč) ročně do roku 2035, které poskytnou bohaté státy. Zatímco představitelé chudých zemí dohodu kritizují jako málo ambiciózní či přímo žalostně nedostatečnou, podle zástupců Británie, OSN nebo Evropské unie jde o krok vpřed, píší média.
Ostře se proti vyjednané dohodě po oficiálním schválení ohradila představitelka Indie, píše server BBC. Cíl ve výši 300 miliard dolarů označila za „propastně ubohou a nicotnou sumu“. Dohoda je nicméně schválená a nevratná, poznamenává BBC.
Summit saved by climate deal to give developing countries hundreds of millions a year — but some representatives decry ‘political opportunism’ ⬇️https://t.co/o441sarRfv
— The Times and The Sunday Times (@thetimes) November 24, 2024
„Tento cíl není tím, v co jsme po letech diskusí doufali,“ řekl na zasedání v Baku Evans Njewa z Malawi jménem skupiny 45 nejméně rozvinutých zemí světa a označil cíl „za nedostatečně ambiciózní„. Za „příliš slabé, příliš nejednoznačné“ financování, které „přichází příliš pozdě“, považuje Keňan Ali Mohamed, který hovořil jménem africké skupiny.
„Odcházíme s malou částí finančních prostředků, které klimaticky zranitelné země naléhavě potřebují. Není to zdaleka dost, ale je to začátek,“ řekla Tina Stegeová, klimatická vyslankyně Marshallových ostrovů.
K dohodě téměř 200 států na konferenci v Baku dospělo po více než 30hodinovém prodloužení jednání dnes krátce před 3:00 místního času (v sobotu před půlnocí SEČ).
Šéf OSN pro klima Simon Steill uvedl, že dohodu země uzavřely po dvou týdnech strastiplných jednání. Doplnil, že bude fungovat jen v případě, že budou země své závazky plnit v celé výši a včas.
„Byla to obtížná cesta, ale dosáhli jsme dohody,“ řekl Steill a dodal, že, dohoda „ochrání miliardy životů“.
Nový cíl má nahradit předchozí závazek vyspělých zemí, zodpovědných za většinu emisí způsobujících klimatické změny, poskytovat chudším zemím na odstranění škod 100 miliard dolarů ročně od roku 2020. Tento cíl se poprvé podařilo splnit o dva roky později, tedy v roce 2022, a závazek má vypršet v roce 2025.
Dnes schválená dohoda nesplňuje všechna očekávání, ale je „krokem vpřed“, uvedla podle agentury AFP Británie. Eurokomisař pro klima a čisté hospodářství Wopke Hoekstra ji dnes přivítal jako „začátek nové éry“.
„Společně s vámi všemi jsme tvrdě pracovali na tom, aby bylo na stole mnohem více peněz. Cíl 100 miliard ztrojnásobujeme a myslíme si, že je to ambiciózní. Je to nutné, je to realistické a je to dosažitelné,“ uvedl.
Americký prezident Joe Biden, který se COP29 osobně nezúčastnil, pogratuloval účastníkům k dosažení „historické“ dohody. V prohlášení ale upozornil, že je před státy ještě „mnoho práce“. O vhodném základu do budoucna hovořil i generální tajemník OSN António Guterres. „Doufal jsem v ambicióznější výsledek – jak z hlediska finančního, tak z hlediska zmírňování dopadů – abychom se vypořádali s velkou výzvou, které čelíme,“ doplnil.
Dohoda má k dokonalosti daleko a mnohé strany jsou stále nespokojené, podotkla agentura AP. Jako krok správným směrem ji sice vnímá například i šéf Ústavu světových zdrojů (WRI) Ani Dasgupta, podle kterého jsou ale nejchudší a nejzranitelnější „právem zklamány, že bohatší země nenabídly více peněz, když jsou v sázce životy miliard lidí“.
Finální dokument také pokládá základy pro příští klimatickou konferenci OSN, která se bude nadcházející rok konat v brazilském amazonském deštném pralese. Dohoda však nedokázala stanovit podrobné kroky ohledně předchozích závazků, včetně loňského slibu o přechodu od fosilních paliv a ztrojnásobení kapacity obnovitelné energie v tomto desetiletí.
