Globální přechod na zelenou energii není jen tak – vyžaduje těžbu kriticky důležitých vzácných kovů a nerostů. Tohle odvětví má však velice špatnou pověst a výzvy v tomto ohledu představují i investiční překážky. S americkou televizí CNBC o tom hovořili experti z oboru.
Zelené technologie, jako jsou větrné turbíny či elektromobily, jsou bez vzácných kovů a minerálů neuskutečnitelné. Bez těchto minerálů, mezi něž patří například měď, lithium, nikl nebo kobalt, není energetická transformace možná.
Jak se svět snaží jít zelenou cestou, zvyšuje se tím poptávka po těchto surovinách. Z toho důvodu je důležité navýšit vládní podporu těžebního průmyslu i kapitálové toky, upozornili odborníci na konferenci Ecosperity v Singapuru.
Billions of dollars need to be injected into the critical mining sector over the next decade to meet demands of a global green energy transition
— Mining News in Africa (@MineNewsAfrica) April 19, 2024
The mining industry must clean up its reputation to gain new investors' trust and social license.https://t.co/32rTtrY3Ah
„Jednoduše řečeno, nemůžeme dosáhnout cílů Pařížské dohody bez intenzivnější těžby kritických nerostů,“ prohlásil na středeční akci Adam Matthews, předseda iniciativy Global Investor Commission on Mining 2030.
Podle Royal Bank of Canada bude uspokojení poptávky jen po mědi v příštím desetiletí vyžadovat kapitál ve výši přes 200 miliard dolarů. V těžebním sektoru ale panují obavy, že budou k uspokojení poptávky chybět v investicích miliardy.
Zástupci těžebního průmyslu se snaží přesvědčit investory o důležitosti kritických kovů a nerostů. Jejich snahy ale brzdí špatná pověst tohoto odvětví, upozornila televize CNBC, jež se o tom bavila s experty.
Nečistá cesta k čistotě
Dominic Barton, předseda australského těžařské společnosti Rio Tinto, uvedl, že tato špatná pověst souvisí s ekologickými škodami těžby vzácných kovů a nerostů. Jednoduše – cesta k čisté energii čistá není.
Každý hovoří o potřebě navýšit těžbu surovin důležitých k výrobě zelených technologií, nikdo už však podle něj nechce mít doly na vlastním dvorku. To souvisí s ekologickými katastrofami, jako byla ta v Brazílii před asi pěti lety.
Tehdy se tam zřítila přehrada s těžebním odpadem společnosti Vale. Jednalo se o jednu nejsmrtelnějších a pro životní prostředí nejškodlivějších katastrof v zemi. Šlo přitom o druhou takovou nehodu firmy v pouhých třech letech.
Mezinárodní agentura pro obnovitelnou energii (IRENA) navíc zjistila, že odhadem 54 procent těchto kritických surovin leží v blízkosti území původních obyvatel. Jejich těžba poškozuje místní ekosystémy a posvátná místa domorodců.
Podle Světové banky může mít tato těžba vážné důsledky pro životní prostředí v podobě emisí oxidu uhličitého a negativních dopadů na biologickou rozmanitost. Řada firem těžících tyto vzácné minerály navíc těží i fosilní paliva, jako je uhlí.
Řečníci se na konferenci shodli, že je důležité, aby těžební společnosti přiznaly své chyby, zvýšily transparentnost, snížily negativní dopady těžby na životní prostředí (nakládání s odpadem) a zdůraznily její pozitivní dopad na ekonomiku, například nová pracovní místa.
