Protext ČTKČlenské státy EU potvrdily již dříve odsouhlasený migrační balíček

Členské státy EU potvrdily již dříve odsouhlasený migrační balíček

Brusel – Členské státy Evropské unie dnes na jednání v Bruselu definitivně potvrdily už dříve odsouhlasený migrační balíček. Češi se ve všech deseti hlasováních zdrželi, stejnou pozici drží česká vláda už od února. Podle ministra Zbyňka Stanjury je migrační pakt lepší než stávající situace, ale není tak dobrý, aby Česko mohlo s klidným svědomím hlasovat pro. Proti všem částem migračního paktu hlasovaly Maďarsko a Polsko, některé z předpisů nepodpořily ani Slovensko či Rakousko. Migrační balíček byl dnes schvalován na jednání ministrů financí, kterého se účastnil právě ministr Stanjura.

Evropský parlament balíček, který tvoří deset předpisů, podpořil již na plenárním zasedání na začátku dubna. Série norem počítá mimo jiné s efektivnějšími kontrolami migrantů i s rychlejším vracením neúspěšných žadatelů o azyl do zemí původu. Zavádí také princip, že těm zemím unie, které jsou přetíženy migračním tlakem, ostatní pomohou buď tím, že od nich část migrantů převezmou, anebo je podpoří finančně či materiálně.

„Azylový a migrační pakt zajistí spravedlivější a silnější migrační systém, který přinese konkrétní změny v praxi. Nová pravidla zefektivní evropský azylový systém a zvýší solidaritu mezi členskými státy,“ uvedla belgická státní tajemnice pro otázky azylu a migrace Nicole de Moorová, jejíž země nyní EU předsedá. „Evropská unie bude rovněž pokračovat v úzké spolupráci se třetími zeměmi při řešení základních příčin nelegální migrace. Pouze společně můžeme nalézt odpovědi na globální migrační výzvu,“ dodala.

Členské státy budou mít nyní dva roky na to, aby uvedly dnes přijaté předpisy do praxe. Evropská komise brzy představí „společný implementační plán, který členským státům v tomto procesu pomůže“, doplnilo belgické předsednictví ve svém prohlášení.

„Když se podíváte na výsledky hlasování, tak my jsme nebyli pro. Kdo zná, jak se počítá procedura při kvalifikované většině, tak když se zdržíte, je to stejné jako byste byli proti,“ řekl českým novinářům v Bruselu ministr Zbyněk Stanjura.

Na konečné podobě migračního a azylového paktu se vyjednavači Evropského parlamentu, španělského předsednictví jako zástupce členských zemí bloku a Evropské komise (EK) dohodli již loni v prosinci. Česko, které mělo k tomuto kompromisu výhrady, se pak 8. února zdrželo, když dohodu v Bruselu potvrdili velvyslanci zemí EU. České ministerstvo vnitra tehdy ve svém prohlášení uvedlo, že reformní kroky jsou méně ambiciózní, než Česko očekávalo, zvyšuje se administrativní zátěž a snižuje možnost efektivně bránit nelegální migraci už na vnější hranici Evropské unie.

O migraci jednal během své pondělní návštěvy Itálie i český premiér Petr Fiala. „Česká republika patří s Itálií k zemím, které chtějí jít dál, než kam nás dostal migrační pakt,“ uvedl Fiala, který se setkal mimo jiné s italskou premiérkou Giorgiou Meloniovou. Dodal, že důležitá je zejména spolupráce se zeměmi mimo EU. Za možnou cestu, jak si poradit s nelegální migrací, Fiala označil projekt italských center pro žadatele o azyl v Albánii. Ten ale zatím nebyl spuštěn.

Český premiér v pondělí rovněž uvedl, že migrační pakt je krokem k rozumnému řešení, nicméně nedostatečným. Česko se v této souvislosti zapojilo do neformální skupiny států, které chtějí jít v této záležitosti dál, řešit migraci právě i mimo území EU a bojovat s převaděčstvím a pašeráctvím lidí. „Stojíme v čele iniciativy zemí, které nechtějí tím dneškem skončit, ale naopak chceme najít nové řešení, zejména mimo evropské země. Podle mých informací jsme zformovali už 19 členských zemí,“ uvedl dnes ministr Stanjura. Zmíněná koalice států chystá dopis Evropské komisi a členským státům unie. Volají v něm po „neotřelém pohledu na věc“ a „nových způsobech“, jak problému na evropské úrovni čelit. Podle informací ČTK by měl být dopis zveřejněn již tuto středu.

Doporučujeme

Čína, Rusko a USA vydaly po jednání v Šen-Čenu Mírovou deklaraci

Čína, Rusko a Spojené státy vydaly společné čtyřbodové prohlášení nazvané Mírová deklarace. Stalo se tak po dnešním jednání prezidentů Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina v čínském Šen-čenu. V dokumentu se uvádí, že trojice zemí chce vést dialog o snížení jaderného nebezpečí a že plánuje zvýšit produkci a dodávky ropných produktů. Prohlášení také mimo jiné kritizuje Mezinárodní trestní soud (ICC). Podle agentury Nová Čína Si označil jednání za "pozitivní, konstruktivní a plodné". Putin rozhovory považuje za otevřené a užitečné, píše AFP.

Jihokorejský soud zrušil expremiérovi 15letý trest. Ve vazbě však zůstává

Jihokorejský nejvyšší soud zrušil patnáctiletý trest vězení pro bývalého premiéra Han Duck-soo, odsouzeného kvůli své roli při vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Soudci zpochybnili část původního rozsudku a případ vrátili k novému projednání. Expremiér přesto zůstává ve vazbě.

Americká energetika stojí po midterms na rozcestí. Demokraté budou bojovat o udržitelnost

Americké volby do Kongresu změnily nejen poměr sil ve Washingtonu, ale také vyhlídky tamní energetiky. Demokraté podle povolební analýzy získali plnou kontrolu nad vládami šesti států, což jim otevírá cestu k prosazování obnovitelných zdrojů. Na federální úrovni však jejich plány dál narážejí na republikánského prezidenta Donalda Trumpa.

Počet ohrožených tučňáků na Novém Zélandu se vyvíjí překvapivě rozdílně

Na dvou odlehlých novozélandských souostrovích se počty ohrožených tučňáků vyvíjejí zcela odlišně. Zatímco jedna populace zůstává už desítky let stabilní, druhá se od poloviny 90. let zmenšila o více než 40 %. Za úbytkem mohou stát predátoři, silné bouře i odlišné podmínky v oceánu.

Anthropic přepisuje historii. Jeho IPO zastínilo i SpaceX

Americká společnost Anthropic a sedm jejích spoluzakladatelů získali prostřednictvím primární veřejné nabídky akcií (IPO) a souběžného prodeje akcií celkem 107,3 miliardy dolarů (asi 2,39 bilionu korun). Samotný objem primárního IPO činí 81,3 miliardy dolarů (zhruba 1,81 bilionu korun). Jde o největší IPO v historii.

Myanmar čeká historický verdikt. Soud OSN rozhodne o genocidě Rohingů

Mezinárodní soudní dvůr v Haagu má ve čtvrtek vynést přelomový rozsudek v případu údajné genocidy muslimské menšiny Rohingů v Myanmaru. Rozhodnutí přichází sedm let poté, co žalobu podala africká Gambie, a může zásadně ovlivnit výklad mezinárodního práva. Pokud soud uzná Myanmar odpovědným za genocidu, půjde o historicky první takový verdikt proti státu.

V Šen-čenu začala schůzka prezidentů Číny, Spojených států a Ruska

V čínském Šen-čenu začala schůzka prezidentů Číny, Spojených států a Ruska Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina. Očekává se, že státníci budou jednat o válkách na Ukrajině a v Íránu či o kontrole jaderných zbraní. Šéf Bílého domu se dnes již setkal se svým ruským i čínským protějškem při bilaterálních rozhovorech.

Japonská premiérka a Putin v Číně jednali o zadrženém novináři a firmách v Rusku

Japonská premiérka Sanae Takaiči se včera v Číně poprvé ve funkci setkala s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, s nímž krátce jednala mimo jiné o japonském novináři zadržovaném v Rusku. S odvoláním na japonského úředníka o tom informovala agentura Kjódó. Obě země mají napjaté vztahy kvůli sporným Kurilským ostrovům nebo válce na Ukrajině, zahájené ruskou invazí v únoru 2022.

Jim Carrey by se mohl vrátit jako Grinch

Oblíbený vánoční film Grinch z roku 2000 by se mohl dočkat pokračování s Jimem Carreym v hlavní roli. Režisér Ron Howard potvrdil, že se na projektu pracuje, zároveň ale upozornil na zásadní překážku. Scénář dosud neexistuje a oba tvůrci se chtějí do natáčení pustit pouze v případě, že budou s příběhem spokojeni.

Putin odcházel z jednání s Trumpem o Ukrajině v dobré náladě

Americký prezident Donald Trump se ve čtvrtek na okraj summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC) v Číně setkal se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Schůzka trvala 40 minut a Putin z ní odcházel ve viditelně dobré náladě.

Šéf tajných služeb USA varoval před íránskou hrozbou, které čelí Američané

Hrozba, kterou Írán představuje pro Američany ve Spojených státech i v zahraničí, výrazně zesílila, řekl podle agentury Reuters ředitel tajných služeb Jay Clayton při slyšení v Kongresu. Odmítl se přitom vyjádřit ke zprávě CNN z tohoto týdne, v níž stanice s odvoláním na americké zpravodajské služby informovala, že Írán by mohl mít v plánu zaútočit na členy administrativy prezidenta Donalda Trumpa pomocí takzvané špinavé bomby s jaderným materiálem či chemické zbraně.

Ne jednou, ale hned třikrát. Ukrajina znovu zaútočila na Krymský most

Krymský most byl tento týden podle ruského úředníka zasažen hned třikrát. K poslednímu útoku došlo ve čtvrtek v časných ranních hodinách. Rozsah způsobených škod není jasný, probíhá jejich vyhodnocování. Stalo se tak v době, kdy se ruský prezident Vladimir Putin v Číně účastní summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC).

USA uzavřely vojenskou dohodu s Venezuelou, oznámil šéf Pentagonu v Caracasu

Spojené státy uzavřely vojenskou dohodu s Venezuelou, oznámil americký ministr obrany Pete Hegseth během návštěvy Caracasu, kde jednal s několika venezuelskými ministry a prezidentkou Delcy Rodríguez. Ta podle agentury AP uvedla, že dohoda o spolupráci mimo jiné umožní Spojeným státům podílet se na výcviku venezuelské armády.

Kanada poskytne dalších 45 milionů kanadských dolarů na muniční iniciativu

Kanada poskytne dalších 45 milionů kanadských dolarů (698,7 milionu Kč) na českou muniční iniciativu, čímž se její celkový závazek zvýší na více než 500 milionů kanadských dolarů (7,76 miliardy Kč). Kanadský ministr obrany David McGuinty to podle tiskového prohlášení svého úřadu v úterý oznámil na jednání kontaktní skupiny pro podporu Ukrajiny v rámci NATO (UDSG) v Bruselu.

Itálie chce zpřísnit věková omezení pro používání sociálních sítí

Itálie chce zpřísnit věková omezení pro používání sociálních sítí. Děti mladší 13 let by nově nesměly mít vlastní účty, zatímco mladiství ve věku od 13 do 15 let by mohli sociální sítě využívat pouze v případě, že by jejich účty byly propojeny s účtem jednoho z rodičů. Samostatné účty by byly povoleny až od 16 let. Informovala o tom dnes agentura APA.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama