Obyvatelé oblastí po celé Číně, kde platí lockdowny zavedené v souvislosti s šířením koronaviru, si stěžují na nedostatek potravin a základního zboží. O situaci v Číně informuje BBC, The Guardian a další servery.
Desítkám milionů lidí v nejméně 30 regionech bylo nařízeno zůstat doma v rámci částečných nebo úplných lockdownů. Nyní celé rodiny trpí hlady.
„Už je to 15 dní, co nám došla mouka, rýže, vejce. Před několika dny nám došlo mléko pro děti,“ uvedl pro BBC jeden z obyvatel západního Sin-ťiangu.
NEW: Residents in Covid lockdowns across China are complaining about food and essential items shortageshttps://t.co/s3fRdCyoZE
— Insider Paper (@TheInsiderPaper) September 12, 2022
Úřady se před říjnovým sjezdem komunistické strany snaží zvládnout místní epidemie. Čínská politika „nulového covidu“ vyžaduje přísné uzavírky. A to i když je hlášeno jen několik případů. V pondělí Čína zaznamenala 949 nově pozitivních na covid v celé zemi.
Tato politika vyvolala vzácný veřejný nesouhlas občanů. Lidé také úřady viní z potlačování hospodářského růstu.
V Sin-ťiangu došlo k několikatýdennímu uzavření kazašské autonomní prefektury Ili u hranic s Kazachstánem. Zoufalí obyvatelé zde žádali o pomoc na sociálních sítích.
Jeden z příspěvků ukázal video, na kterém ujgurský muž v slzách říká, že jeho tři děti už tři dny nejedly.
Ve městě Yining, hlavním městě Ili, se rozšířil sdílený internetový dokument s více než 300 naléhavými žádostmi o potraviny, léky a hygienické vložky.
„Došly mi peníze na nákup zásob. Moje žena je těhotná a máme dvě děti. Dochází nám benzín. Moje žena potřebuje lékařskou prohlídku,“ uvedl další obyvatel. V regionu žije smíšené obyvatelstvo složené z Chanů, Kazachů a Ujgurů.
Čína pod palbou OSN
Začátkem tohoto měsíce dlouho očekávaná zpráva OSN obvinila Čínu ze „závažného porušování lidských práv“ Ujgurů a dalších převážně muslimských menšin v Sin-ťiangu. Skupiny na ochranu práv tvrdí, že více než milion Ujgurů bylo zadržováno proti své vůli. Peking tvrdí, že jeho síť táborů je nástrojem boje proti terorismu.
V jihozápadní provincii Kuej-čou úřady bez varování uzavřely oblast hlavního města provincie Kuej-jang a 500 000 obyvatel zůstalo doma bez možnosti přípravy.
V budovách byly vypnuty výtahy, aby lidé nemohli odejít, informoval deník Guardian.
„Nemůžeme nakupovat věci přes internet, protože nám je nedoručují, a supermarkety jsou zavřené. Chová se k nám vláda jako ke zvířatům, nebo jen chce, abychom zemřeli?“ ptal se jeden z uživatelů mikroblogovací platformy Weibo, kterého citoval deník Guardian.
Čcheng-tu, hlavní město provincie S‘-čchuan, je mezitím největším městem, které se ocitlo pod uzavřením od doby, kdy Šanghaj začátkem tohoto roku postihla dvouměsíční omezení.
Jeho 21 milionům obyvatel byl zakázán vstup do města i jeho opuštění. Pouze obyvatelé, kteří se mohou prokázat negativním testem na covid, mohou vycestovat a nakoupit si nezbytné zboží.
Opatření následuje po velké vlně veder v regionu a po zemětřesení, které začátkem tohoto měsíce způsobilo, že obyvatelé, kteří se snažili opustit své domovy, museli čelit zamčeným východům.
Sjezd se blíží
Městské úřady uvedly, že od pondělí plánují zrušit omezení v pěti oblastech města.
Několikanásobné prodloužení uzavírek přichází před sjezdem Národní strany, který se koná v polovině října. Na němž se poprvé od vypuknutí pandemie sejdou nejvyšší političtí představitelé.
Straničtí funkcionáři jsou pod obrovským tlakem, aby zajistili hladký průběh akce. I málo případů covidu je považovány za hrozbu.
V pondělí čínská média uvedla, že na univerzitních kampusech v Pekingu byl zjištěn malý počet případů, když se studenti vrátili z jiných provincií.
Čína je poslední velkou světovou ekonomikou, která se snaží zcela potlačit výskyt covidu. Tvrdí, že je to nezbytné, aby se zabránilo rozsáhlejším nárůstům viru, které by mohly zahltit nemocnice.
Podle Univerzity Johnse Hopkinse Čína od začátku pandemie oficiálně zaznamenala méně než 15 000 úmrtí. Odborníci v jiných zemích mají tyto údaje za podhodnocené.
