3.7 C
Czech
Úterý 18. listopadu 2025
EkonomikaČína chce letos ekonomický růst nad 6 procent. S USA bude hledat...

Čína chce letos ekonomický růst nad 6 procent. S USA bude hledat vzájemný respekt

Na největším čínském politickém setkání v Národním lidovém kongresu přednesl v pátek premiér Li Keqiang několik významných oznámení. Uvedla to agentura Reuters. Čína plánuje zlepšit ekonomické vztahy se Spojenými státy, jež by měly obě země budovat na vzájemném respektu. Stanovila si ale také cíl pro letošní ekonomický růst, ten by měl přesáhnout šest procent. Mimo jiné zahájila Čína také strategii snižování nezaměstnanosti či de-karbonizace.

Snaha Číny zlepšit vztahy s USA přichází po dlouhotrvající obchodní válce, ve které se obě země snaží znepříjemnit podnikání té druhé. Spojené státy americké tak v minulosti uvalily cla na různé čínské zboží. Snažily se také omezit vstup technologických firem na americký trh, a to včetně oblíbené aplikace Tik Tok. Čína pak tyto kroky oplácela obdobně. Jeden z Bidenových nejvyšších diplomatů proto Čínu nedávno popsal jako největší geopolitickou výzvu tohoto století.

„Budeme propagovat růst výhodných čínsko-amerických obchodních vztahů na základě rovnosti a vzájemného respektu,“ uvedl ale čínský premiér Li Keqiang. Plán opět se spřátelit s USA je však jeden z mála, který čínská vláda na pátečním setkání představila. Jedním z těch hlavních je totiž stanovení cíle letošního ekonomického růstu přes 6 procent. Minulý rok totiž kvůli pandemii tamní ekonomika vzrostla jen o 2,3 procenta. Vláda tak loni žádný cíl poprvé od roku 2002 ani nezveřejňovala.

Čína při předpokládaném růstu cílí překvapivě nízko. Na vině může být opatrnost i pandemie

Čína se ale za rok 2020 stala jedinou globální ekonomikou, která se vůbec nějakým růstem mohla pochlubit. Někteří analytici však stanovený cíl hodnotí jako překvapivě nízký. Mezinárodní měnový fond totiž letošní čínský ekonomický růst odhadl na asi 8,1 procent. Ředitelka investování z obchodní společnosti Fidelity International z Hong Kongu Catherine Yeung pak podle BBC upozornila, že se tamní vláda rozhodla soustředit spíše na kvalitu než kvantitu.

Jiní ekonomové usuzují, že Čína ještě počítá s další vlnou koronaviru. Dle zaměstnance Lidové čínské banky Ma Juna by si zase při příliš ambiciózních cílech mohly lokální vlády začít hodně půjčovat a zvýšit tím případné dluhy. Deficit státního dluhu pak vláda dle čínského premiéra stanovila o 3,2 procent méně než loni. Ministryně financí však ohledně státního rozpočtu vyjádřila jisté obavy. Čína totiž plánuje také nákladné celoplošné očkování, z momentálních 3,5 procent chce do června naočkovat 40 procent z 1,4miliardové populace.

Kromě toho ale plánuje čínská vláda snížit tamní městskou nezaměstnanost, a to vytvořením 11 milionů nových pracovních míst. Celková nezaměstnanost pak podle odborníků může dosahovat až 20 procent. Čína se také chystá do roku 2060 stát uhlíkově neutrálním státem. Jedná se ale o poněkud ambiciózní plán pro stát, jež využívá víc uhlí než zbytek světa dohromady. Ani v nových opatřeních se prozatím vláda nerozhodla průmysl s uhlím konkrétně omezit. Místo toho se snaží spíše podpořit růst solárních a větrných elektráren či tvorbu elektřiny z odpadu.

Reklama

Doporučujeme

Alcaraz ukončil sezonu, Češi mají v Davis Cupu hratelnější los

Z utkání, které vypadalo jako nejtěžší možný los, je rázem hratelná mise. Podle španělských médií Carlos Alcaraz po svalovém zranění z Turnaje mistrů ukončil sezonu a ve čtvrtečním čtvrtfinále Davis Cupu v Boloni proti Česku nenastoupí. Český tým Tomáše Berdycha tak dostává nečekané posílení ještě před prvním míčem.

Pokud bublina AI splaskne, žádná společnost nebude imunní, varoval šéf Googlu

Alphabet, mateřská společnost Googlu, intenzivně investuje do vývoje umělé inteligence (AI). Její generální ředitel Sundar Pichai přitom varoval, že pokud bublina AI splaskne, žádná firma nebude imunní proti případným následkům. V exkluzivním rozhovoru sice označil investice do tohoto odvětví za „mimořádný okamžik“, podle něj v nich ale existuje jistá „iracionalita“.

Ukrajinský prezident Zelenskyj navštíví ve středu Turecko

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že ve středu navštíví Turecko. Chce tam oživit jednání o ukončení války ve své zemi či o předání válečných zajatců mezi Ukrajinou a Ruskem. V Turecku se letos konala jednání mezi ruskou a ukrajinskou delegací, která vedla k sérii výměn válečných zajatců mezi válčícími stranami. Nedospěla však k žádnému zastavení bojů.

Klimatická změna a válka: Nebezpečná kombinace, která ohrožuje životy milionů lidí

Skupina deseti zemí varovala před přehlížením ozbrojených konfliktů na summitu COP30 v Brazílii. Tyto země kritizují, že finanční pomoc směřuje na humanitární katastrofy místo prevenci. V dokumentu také stojí, že jsou nejzranitelnějšími státy vůči změně klimatu, dostávají však jen 10 procent z celkové klimatické pomoci.

Rada bezpečnosti OSN podpořila Trumpův plán pro Gazu

Rada bezpečnosti OSN v pondělí schválila rezoluci předloženou administrativou Donalda Trumpa, jejímž cílem je posunout se od křehkého příměří v Pásmu Gazy k udržitelnému míru a rekonstrukci zničeného území. Rezoluce počítá se zřízením speciálních stabilizačních sil, jejichž cílem bude dohlížet na dodržování klidu zbraní, bezpečnost a obnovu. Americký prezident výsledek hlasování ocenil, Rusko s Čínou se zdržely hlasování.

V izraelských věznicích zemřelo za poslední dva roky nejméně 98 Palestinců, tvrdí lidskoprávní organizace

Izraelská organizace Physicians for Human Rights zveřejnila zprávu, podle níž od října 2023 zemřelo v izraelské vazbě nejméně 98 Palestinců. Tvrdí, že jde o důsledek fyzického násilí, hladovění a odmítání zdravotní péče. Izrael obvinění odmítá. Mezinárodní tlak na vyšetření podmínek v detenčních zařízeních však sílí.

Debata o konci fosilních paliv na COP30 nabírá na síle

Klimatický summit COP30 v brazilském Belému se stal dějištěm zásadních jednání o tom, jak urychlit odklon od uhlí, ropy a plynu. Zatímco státy vyjednávají o dalším postupu, aliance občanských hnutí zaplňují ulice i řeky Amazonie voláním po spravedlivé a rychlé změně.

Trump otočil. Vyzývá republikány, aby hlasovali pro zveřejnění Epsteinových spisů

Americký prezident Donald Trump vyzval republikánské zákonodárce, aby hlasovali pro zveřejnění tzv. Epsteinových spisů. Na své sociální síti uvedl, že republikáni by měli hlasování podpořit, protože podle něj nemají co skrývat.

Emirates objednává dalších 65 letadel Boeing 777X

Emirates rozšiřuje flotilu o dalších 65 letadel Boeing 777X v hodnotě 38 miliard dolarů. Obří nákup potvrzuje dlouhodobé partnerství s americkým výrobcem i rostoucí ambice Dubaje na světovém leteckém trhu.

Gruzie zruší protikorupční úřad, uvedl předseda parlamentu

Gruzie zruší protikorupční úřad, který zřídila v roce 2022 na doporučení Evropské unie. Dnes to podle agentury TASS uvedl šéf gruzínského parlamentu Šalva Papuašvili, který je představitelem vládní strany Gruzínský sen. Zároveň oznámil, že země zruší hlasování voličů ze zahraničí.

KOMENTÁŘ: ČNB a nákup bitcoinů. Pozadí unikátní transakce, která upoutala svět

Česká národní banka vytvořila testovací kryptoměnové portfolio, do kterého umístila bitcoin a vybrané stablecoiny. Objem? Aktiva nakoupila za milion dolarů. Nákup má tak spíše symbolický než investiční význam, protože ukazuje pozitivní pohled ČNB na bitcoin a další digitální mince.

Soud v Bangladéši vyměřil expremiérce trest smrti za násilné potlačení protestů

Bangladéšský zvláštní tribunál dnes uznal bývalou premiérku Šajch Hasínu Vadžíd vinnou ze zločinů proti lidskosti a z násilného potlačení loňských studentských protestů a odsoudil ji k trestu smrti, informují tiskové agentury. Uzavřel se tak několikaměsíční proces, v němž byla expremiérka obžalována z nařízení zásahů, při nichž zahynulo na 1400 lidí. Několikatýdenní protivládní demonstrace loni v létě donutily tehdejší šéfku vlády k rezignaci a útěku do Indie, souzena tak byla v nepřítomnosti. Vadžíd všechna obvinění odmítá, legitimitu soudu neuznává a rozsudek dnes označila za politicky motivovaný.

Možná bychom mohli s Venezuelou mluvit, připustil Trump

Americký prezident Donald Trump připustil možné rozhovory se svým venezuelským protějškem Nicolásem Madurem, zatímco americká armáda v regionu zahájila cvičení, což venezuelská vláda označila za „akt agrese“. Trumpův ministr zahraničí Marco Rubio nazval venezuelský parlament (Národní shromáždění) „organizací pro přepravu drog“ a zpochybňuje Madurovu legitimitu.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama