Ekonomika Číny si po zrušení politiky „nulového covidu“ nevede příliš dobře a v zemi se začíná podle některých ekonomů projevovat deflace. Peking se zatím snaží nevyvolat paniku, aby nepodkopal důvěru veřejnosti v systém. Podle profesora ekonomie musí být vláda v řešení této krize rozhodná. Informují o tom CNBC a Reuters.
Čínská vláda bude muset učinit cílevědomé kroky, aby vytáhla ekonomiku zpět z propasti, řekl v rozhovoru pro televizi CNBC profesor ekonomie na Cornellově univerzitě Eswar Prasad a dodal, že Peking zatím raději nevysílá signály „panického režimu“.
Vláda podle něj veřejnosti prezentuje, že ekonomickou situaci zvládá, aby neztratila její důvěru. Dlouhodobá i krátkodobá opatření však skutečně chystá, uvedl Prasad. Minulý týden oznámila, že zvýší politickou podporu domácí spotřeby.
China should act decisively to pull ‚sputtering‘ economy back from the brink, says Cornell professor https://t.co/gJpttsmeaf
— CNBC (@CNBC) August 1, 2023
Chystaná opatření zahrnují také vytvoření nových pracovních míst. V Číně je totiž vysoká nezaměstnanost hlavně mezi mladými lidmi. Míra nezaměstnanosti mezi Číňany ve věku 16 až 24 lety dosáhla v červnu rekordní hodnoty 21,3 procenta.
Kromě slabé domácí poptávky a vysoké nezaměstnanosti zmínili čínští politici další překážky, jako jsou provozní výzvy pro firmy a „chmurné a složité vnější prostředí“. Tím odkazovali na zvýšené napětí mezi Čínou a Spojenými státy.
Čínská deflace
„Určitě to vypadá, že čínská ekonomika se zadrhává poté, co se znovu probudila k životu,“ prohlásil Prasad. „Prakticky každý ukazatel, který jsme v poslední několika týden viděli, byl celkem slabý.“
Podle oficiálních údajů zveřejněných v pondělí se propadla v červenci aktivita čínských továren již čtvrtý měsíc v řadě, uvedla agentura Reuters. Hrubý domácí produkt (HDP) vzrostl ve druhém letošním čtvrtletí o 6,3 procenta, což je pod analytiky očekávanou hodnotou 7,3 procenta.
Nevýrobní aktivita Číny je pak špatná kvůli slabé globální poptávce. Celkově slabá poptávka zvyšuje rizika deflace, tedy prudký propad cen. „Vyhlídky na deflaci, a to jak ve výrobních, tak spotřebitelských cenách, skutečně vzbuzují obavy,“ vysvětlil dále Prasad.
Ekonomové se neobávají pouze směřování čínské ekonomiky, ale i účinnosti politických nástrojů pro zvládnutí této krize. Někteří z nich už přitom varují, že se deflace v Číně projevuje.
Ceny čínských výrobků se v červnu propadly v meziročním srovnání o 5,4 procenta a oproti předchozímu měsíci o 0,8 procenta. Meziroční čínská inflace v červnu stagnovala, ovlivnil ji propad cen vepřového masa o 7,2 procenta.
Podle Prasada a dalších ekonomů a ukazatelů bude růst čínské ekonomiky nadále zpomalovat, což opět zvýší nezaměstnanost a zvýší rizika sociální nestability v zemi, která se současně potýká se stárnoucí populací a poklesem porodnosti.