ZprávyCestující do Číny už nebudou muset do karantény

Cestující do Číny už nebudou muset do karantény

Čína přestane od 8. ledna vyžadovat, aby přijíždějící cestující podstoupili povinnou karanténu kvůli covidu, oznámila Národní zdravotnická komise (NHC). Jedná se o významný krok ke zmírnění omezení na hranicích, které jsou od roku 2020 z velké části uzavřeny. Informuje o tom Reuters, BBC a další servery.

Čínské řízení covidové pandemie bude také sníženo do méně přísné kategorie B ze současné nejvyšší kategorie A, uvedl zdravotnický úřad v prohlášení. Nemoc se podle něj stala méně virulentní a postupně se změní v běžnou respirační infekci, uvádí Reuters.

Prezident Si Ťin-pching ve svém prvním komentáři ke změnám vyzval úředníky, aby udělali „vše, co je v jejich silách, aby zachránili životy“.

Opatření nulové tolerance, od uzavřených hranic až po časté uzavírky, citelně zasáhla čínskou ekonomiku. Podnítila největší projev nespokojenosti obyvatel pevninské Číny od nástupu prezidenta Si Ťin-pchinga k moci v roce 2012. Během minulého měsíce se v komunisty řízené zemi odehrály nevídané demonstrace.

Tento měsíc však Čína učinila náhlý obrat v politice a upustila od téměř všech covidových opatření. To ovšem způsobilo, že se nemocnice po celé zemi potýkají s celostátní vlnou infekcí.

Přísné požadavky na příchozí cestovatele zůstaly v platnosti, včetně pětidenní povinné karantény v zařízení pod dohledem vlády a dalších tří dnů izolace doma. A právě toto omezení a omezení počtu cestujících na mezinárodních letech bude od 8. ledna zrušeno. Cestující, kteří vstupují do Číny, se však budou muset i nadále podrobit PCR testům 48 hodin před odletem, uvedl zdravotnický úřad.

Covid jako mor či cholera

Od ledna 2020 Čína klasifikovala covid jako infekční onemocnění kategorie B. Řídila jej však podle protokolů kategorie A, které se vztahují na nemoci, jako je dýmějový mor a cholera. Místní orgány tak měly pravomoc uvalit karanténu na pacienty a jejich blízké kontakty a uzavřít regiony.

Zatímco Čína uvolňuje opatření, Národní zdravotnická komise uvedla, že budou posíleny protokoly pro prevenci a kontrolu epidemií v klíčových institucích. Tedy v zařízení pro péči o seniory. Pokud se epidemie stane závažnou, instituce přijmou takzvaný „lockdown management“, aby zabránily šíření infekce, uvedl úřad.

Čína také dále zvýší míru očkování starších osob a podpoří očkování druhou dávkou u osob s vysokým rizikem závažného onemocnění.

Čína je poslední velkou zemí, která přistoupila k tomu, že bude covid považovat za endemický. Její opatření k omezení nákazy zpomalila ekonomiku v hodnotě 17 bilionů dolarů na nejnižší tempo růstu za téměř půl století a narušila globální dodavatelské řetězce a obchod.

Analytici podle BBC tvrdí, že Čína se svým obratem v otázce zvládání pandemie dostala prezidenta do nepříjemné situace. Právě on byl hnací silou politiky nulové tolerance, která byla obviňována z nadměrného omezování života lidí a poškozování ekonomiky.

Poté, co od ní upustil, však nyní musí převzít odpovědnost za obrovskou vlnu infekcí a hospitalizací, především mezi staršími lidmi. Hněv veřejnosti nad tím, jak se prezident vypořádal s pandemií, je jednou z oblastí, v nichž je nejzranitelnější.

Doporučujeme

Vítěz bulharských voleb Radev byl pověřen sestavením nové vlády

Vítěz nedávných bulharských parlamentních voleb Rumen Radev dnes získal mandát k sestavení nové vlády, uvedla agentura Reuters. Ihned poté předložil bulharské prezidentce Ilianě Jotovové svůj seznam ministrů, o kterém bude v pátek hlasovat parlament.

Rusko letos nikoho ze zahraničí na oslavy Dne vítězství nezvalo, řekl Ušakov

Rusko letos do zahraničí zvláštní pozvánky na oslavy výročí konce druhé světové války neposílalo, někteří politici z cizích zemí ale sami vyjádřili přání přijet do Moskvy. Dnes to řekl zahraničněpolitický poradce ruského prezidenta Vladimira Putina Jurij Ušakov. V této souvislosti zmínil slovenského premiéra Roberta Fica nebo běloruského autoritářského lídra Alexandra Lukašenka.

Čína odsoudila dva bývalé ministry obrany k trestu smrti s odkladem

Čína v rámci pokračujících čistek v armádě potrestala dva bývalé ministry obrany za korupci. Wej Feng-che a Li Šang-fu dostali trest smrti s dvouletým odkladem, který se má po uplynutí této lhůty změnit na doživotí bez možnosti podmínečného propuštění.

Pašinjan nepřijede na oslavy do Moskvy, ta ostře kritizovala Jerevan

Arménský premiér Nikol Pašinjan dnes oznámil, že se 9. května nezúčastní moskevských oslav vítězství nad nacistickým Německem ve druhé světové válce. Vysvětlil to začínající kampaní před červnovými volbami. Moskva na oplátku kritizovala sbližování Jerevanu se Západem.

Máme se bát pandemie hantaviru? Experti ujišťují, že ne

Vypuknutí hantavirové infekce na palubě expedice MV Hondius vyvolalo rozsáhlou mezinárodní reakci zdravotnických úřadů. Přesto přední odborníci ujišťují, že se lidé nové pandemie, podobné té covidové před šesti lety, obávat nemusí.

Bílý dům chystá novinky ke strategické bitcoinové rezervě

Spojené státy se chystají zveřejnit další informace ke strategické bitcoinové rezervě. Bílý dům řeší, jak sjednotit a zabezpečit kryptoměny držené federálními úřady. Nové oznámení má přijít v příštích týdnech.

Rusko hlásí 347 sestřelených ukrajinských dronů v průběhu noci

Rusko tvrdí, že od středečního večera nad svým územím sestřelilo 347 ukrajinských dronů. Oznámilo to dnes ruské ministerstvo obrany. Podle agentury AFP jde o obzvlášť vysoký počet hlášených ukrajinských dronů. Válčící strany přitom tento týden vyhlásily jednostranná příměří s odlišnými daty. Jednu ženu podle ruských úřadů zabil ukrajinský dron při útoku na mikrobus v Belgorodské oblasti na západě země, další člověk byl těžce zraněn. Čtyři raněné si v noci podle místních úřadů vyžádaly ruské útoky na Dněpropetrovskou oblast na jihovýchodě Ukrajiny, dalších devět raněných oznámily dnes úřady z Charkova.

Odklon od dieselu v Číně zrychluje. Z drahé nafty těží elektrické trucky

Růst cen nafty po začátku války s Íránem může letos urychlit elektrifikaci čínské flotily těžkých nákladních vozů. Analytici i automobilky očekávají, že dražší provoz dieselových tahačů posílí zájem dopravců o elektrické modely a zároveň přispěje k rychlejšímu poklesu spotřeby pohonných hmot.

Americký ministr zahraničí Rubio jednal s papežem ve Vatikánu

Americký ministr zahraničí Marco Rubio dnes dopoledne jednal ve Vatikánu s papežem Lvem XIV. Uvedl to Vatikán. Jednání provázela očekávání po nedávných rozepřích mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a hlavou katolické církve ohledně války v Íránu. Americké ministerstvo zahraničí uvedlo, že jednání ukázalo silné vztahy mezi USA a Vatikánem.

Útok na předměstí Bejrútu: Izrael hlásí zabití velitele Hizballáhu

Izrael ve čtvrtek oznámil, že při středečním úderu na jižní předměstí Bejrútu zabil Ahmada Gháliba Balúta, velitele elitních jednotek Radván libanonského hnutí Hizballáh. Šlo o první izraelský útok na libanonskou metropoli od dohody o příměří z minulého měsíce.

Do Lotyšska pronikly dva drony z Ruska, jeden poškodil sklad ropy

Ve čtvrtek ráno do lotyšského vzdušného prostoru pronikly z ruského území dva drony, které se následně zřítily ve východním regionu Latgalsko. Jeden z nich dopadl v Rēzekne, zhruba 40 kilometrů od hranice s Ruskem, kde poškodil skladovací areál s nádržemi na ropu.

Norský chov lososů zatěžuje fjordy odpadem

Norské rybí farmy vypouštějí do fjordů a dalších pobřežních vod velké množství dusíku, fosforu a organického odpadu. Nová analýza upozorňuje, že znečištění z akvakultury odpovídá nečištěným splaškům od desítek milionů lidí ročně. Pro zemi, která je největším producentem chovaného lososa na světě, jde o nepříjemnou ekologickou vizitku.

Izrael bez varování zaútočil na Bejrút

Izraelská armáda dnes večer zasáhla jižní předměstí Bejrútu. Podle libanonské agentury NNA útok dopadl na hustě obydlenou oblast v libanonské metropoli. Izrael podle agentury AFP zaútočil bez předchozího varování poprvé od příměří, které vstoupilo v platnost 16. dubna.

Macron hovořil s íránským prezidentem o Hormuzském průlivu

Írán by měl využít příležitosti, kterou nabízí mnohonárodní mise pro Hormuzský průliv vedená Francií a Británií. V telefonickém rozhovoru to dnes francouzský prezident Emmanuel Macron řekl svému íránskému protějšku Masúdu Pezeškjánovi. Podle Macrona by Teherán i Washington měly koordinovaně přispět k obnovení volné plavby v průlivu a jeho okolí. Francie dnes oznámila, že v rámci příprav na misi zaměřenou na zajištění svobody plavby vysílá do Rudého moře letadlovou loď Charles de Gaulle.

Trump Íránu opět hrozí bombardováním, chce otevření Hormuzského průlivu

Americký prezident Donald Trump dnes na své sociální síti znovu pohrozil Íránu bombardováním, pokud Teherán neuzavře dohodu, jež povede k otevření Hormuzského průlivu. Bulvárnímu deníku New York Post šéf Bílého domu mezitím řekl, že je příliš brzy na jeho přímá osobní jednání s Teheránem.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama