Reklama
9 C
Czech
Sobota 28. března 2026
ZprávyCestující do Číny už nebudou muset do karantény

Cestující do Číny už nebudou muset do karantény

Čína přestane od 8. ledna vyžadovat, aby přijíždějící cestující podstoupili povinnou karanténu kvůli covidu, oznámila Národní zdravotnická komise (NHC). Jedná se o významný krok ke zmírnění omezení na hranicích, které jsou od roku 2020 z velké části uzavřeny. Informuje o tom Reuters, BBC a další servery.

Čínské řízení covidové pandemie bude také sníženo do méně přísné kategorie B ze současné nejvyšší kategorie A, uvedl zdravotnický úřad v prohlášení. Nemoc se podle něj stala méně virulentní a postupně se změní v běžnou respirační infekci, uvádí Reuters.

Prezident Si Ťin-pching ve svém prvním komentáři ke změnám vyzval úředníky, aby udělali „vše, co je v jejich silách, aby zachránili životy“.

Opatření nulové tolerance, od uzavřených hranic až po časté uzavírky, citelně zasáhla čínskou ekonomiku. Podnítila největší projev nespokojenosti obyvatel pevninské Číny od nástupu prezidenta Si Ťin-pchinga k moci v roce 2012. Během minulého měsíce se v komunisty řízené zemi odehrály nevídané demonstrace.

Tento měsíc však Čína učinila náhlý obrat v politice a upustila od téměř všech covidových opatření. To ovšem způsobilo, že se nemocnice po celé zemi potýkají s celostátní vlnou infekcí.

Přísné požadavky na příchozí cestovatele zůstaly v platnosti, včetně pětidenní povinné karantény v zařízení pod dohledem vlády a dalších tří dnů izolace doma. A právě toto omezení a omezení počtu cestujících na mezinárodních letech bude od 8. ledna zrušeno. Cestující, kteří vstupují do Číny, se však budou muset i nadále podrobit PCR testům 48 hodin před odletem, uvedl zdravotnický úřad.

Covid jako mor či cholera

Od ledna 2020 Čína klasifikovala covid jako infekční onemocnění kategorie B. Řídila jej však podle protokolů kategorie A, které se vztahují na nemoci, jako je dýmějový mor a cholera. Místní orgány tak měly pravomoc uvalit karanténu na pacienty a jejich blízké kontakty a uzavřít regiony.

Zatímco Čína uvolňuje opatření, Národní zdravotnická komise uvedla, že budou posíleny protokoly pro prevenci a kontrolu epidemií v klíčových institucích. Tedy v zařízení pro péči o seniory. Pokud se epidemie stane závažnou, instituce přijmou takzvaný „lockdown management“, aby zabránily šíření infekce, uvedl úřad.

Čína také dále zvýší míru očkování starších osob a podpoří očkování druhou dávkou u osob s vysokým rizikem závažného onemocnění.

Čína je poslední velkou zemí, která přistoupila k tomu, že bude covid považovat za endemický. Její opatření k omezení nákazy zpomalila ekonomiku v hodnotě 17 bilionů dolarů na nejnižší tempo růstu za téměř půl století a narušila globální dodavatelské řetězce a obchod.

Analytici podle BBC tvrdí, že Čína se svým obratem v otázce zvládání pandemie dostala prezidenta do nepříjemné situace. Právě on byl hnací silou politiky nulové tolerance, která byla obviňována z nadměrného omezování života lidí a poškozování ekonomiky.

Poté, co od ní upustil, však nyní musí převzít odpovědnost za obrovskou vlnu infekcí a hospitalizací, především mezi staršími lidmi. Hněv veřejnosti nad tím, jak se prezident vypořádal s pandemií, je jednou z oblastí, v nichž je nejzranitelnější.

Reklama

Doporučujeme

Správu železnic čeká velká reorganizace

Správa železnic od dubna spustí rozsáhlé organizační změny, které zasáhnou asi třetinu zaměstnanců. Ve hře je zhruba pět tisíc lidí. Ve většině případů ale nemá jít o propouštění, spíš o přesuny pod jiné útvary a výraznější centralizaci řízení.

Trump si opět stěžoval na neochotu spojenců v NATO pomoci USA s Íránem

Americký prezident Donald Trump podle tiskových agentur prohlásil, že Spojené státy by v případě potřeby nemusely přijít Severoatlantické alianci na pomoc vzhledem k tomu, že NATO neposkytlo USA materiální podporu během nynější války proti Íránu. Trumpovo prohlášení opět vyvolalo otazníky ohledně postoje amerického prezidenta k ustanovením o vzájemné obraně, které jsou středobodem transatlantické aliance, poznamenala agentura Reuters.

Jemenští Húsíové poprvé od začátku války v Íránu vypálili raketu na Izrael

Jemenští povstalci Húsíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu dnes časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu Húsíové přihlásili. Uvedla to agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.

Íránský útok na Abú Zábí si vyžádal pět zraněných, v Ománu jednoho

Nejméně pět lidí utrpělo zranění při požárech v průmyslové zóně v Abú Zabí ve Spojených arabských emirátech. Příčinou požárů byly střely a drony vypálené z Íránu. S odvoláním na místní úřady to dnes uvedla agentura AFP. Jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu pak drony útočily na mezinárodní letiště.

Íránský úder na americkou základnu poničil letouny a zranil vojáky

Íránský úder na americkou základnu Princ Sultán v Saúdské Arábii dnes poničil několik tankovacích letounů a zranil deset amerických vojáků. Píše to deník The Wall Street Journal s odkazem na nejmenované americké a saúdskoarabské zdroje.

Saúdská Arábie posílá rekordní objemy ropy přes Rudé moře

Saúdská Arábie zrychluje vývoz ropy přes přístav Janbú u Rudého moře a obchází tím Hormuzský průliv, který zůstává kvůli útokům a napětí v regionu prakticky mimo běžný provoz. Trh zatím první šok ustál, jenže zásoba volných barelů i dalších pojistek se rychle tenčí.

Izraelské údery zasáhly v Iránu jaderné zařízení a reaktor ve výstavbě

Údery Spojených států a Izraele zasáhly v Íránu některá jaderná zařízení včetně těžkovodního reaktoru v elektrárně Arák, napsaly dnes agentury s odvoláním na íránská média. K úderu na reaktor, který je podle předchozích informací Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) ve výstavbě, se přihlásil Izrael, píší média. Izraelským úderům zařízení čelilo i v loňské červnové válce. Podle médií nynější útoky nikoho nezranily ani nezpůsobily únik radiace.

Bank of America zaplatí obětem Jeffreyho Epsteina 72,5 milionu dolarů

Bank of America se dohodla na vyplacení 72,5 milionu dolarů obětem Jeffreyho Epsteina. Peníze mají uzavřít hromadnou žalobu, podle níž banka přehlížela varovné signály a svými službami pomáhala fungování Epsteinovy sítě sexuálního zneužívání. Dohodu ještě musí schválit soud v New Yorku.

Rusko a Ukrajina se v noci napadly drony, jsou mrtví a ranění

Nejméně jednu oběť a 11 raněných včetně dítěte si vyžádal rozsáhlý nálet ruských dronů na přístavní město Oděsu na jihu Ukrajiny, oznámil náčelník městské vojenské správy Serhij Lysak. V ruské Jaroslavské oblasti při náletu ukrajinských dronů zahynulo dítě, jeho rodiče utrpěli těžká zranění a zraněna byla i sousedka, informoval gubernátor Michail Jevrajev.

Konec války s Íránem je otázka týdnů, nikoliv měsíců, řekl Rubio

Konec války s Íránem je otázkou týdnů, nikoliv měsíců, prohlásil dnes americký ministr zahraničí Marco Rubio po schůzce se svými kolegy ze zemí skupiny G7 ve Francii. USA podle něj nemusejí zahájit pozemní invazi do Íránu, aby dosáhly svých cílů. Írán možná chystá zavést mýtný systém v Hormuzském průlivu, řekl šéf americké diplomacie s tím, že Washington by v takovém případě po ukončení bojů usiloval o mezinárodní spolupráci s cílem tomu zabránit.

Bobři po staletích znovu probouzejí anglickou krajinu

Bobři, kteří se před rokem vrátili do volné přírody v anglickém Dorsetu, začínají měnit místní krajinu. Podle National Trustu pomáhají oživit prostředí, vytvářejí nové podmínky pro další druhy a letos v létě by se u nich mohla objevit i mláďata.

Evropa chce konec íránské války, Rubio na schůzce G7 vysvětluje strategii USA

O potřebě rychlého ukončení íránské války se dnes pokoušejí přesvědčit amerického ministra zahraničí Marka Rubia jeho kolegové z evropských zemí skupiny G7. Britská ministryně Yvette Cooperová před začátkem jednání uvedla, že chce hovořit také o roli, kterou v pomoci Íránu hraje Rusko. Šéf německé diplomacie Johann Wadephul prohlásil, že íránská válka nesmí ovlivnit podporu Ukrajiny. Rubio přiletěl do Francie s obtížným cílem vysvětlit spojencům americkou strategii v Íránu, proti níž má většina zemí námitky, napsala agentura AP.

Podpis prezidenta Trumpa bude na dolarových bankovkách. Poprvé v historii USA

Americké dolarové bankovky by brzy mohly nést podpis prezidenta Donalda Trumpa. Oznámilo to ve čtvrtek ministerstvo financí USA s tím, že jde o součást oslav 250. výročí založení Spojených států. Zároveň se jedná o další krok, kterým chce prezident zanechat viditelnou stopu ve fungování federální vlády.

Putin si mne ruce. Ruská ropa překonává světové ceny

Moskva těží z jednoho z největších ropných šoků v historii. Ruská ropa se nyní prodává nad světovými cenami, protože odběratelé černého zlata hledají alternativy. Ceny ropy klesly poté, co americký prezident Donald Trump oznámil, že Írán povolil deseti tankerům proplout Hormuzským průlivem.

Rusko podniklo nejdříve raketový a pak dronový útok na Charkov

Ruská armáda v noci na dnešek podnikla nejdříve raketový a potom dronový útok na Charkov. Informoval o tom Ihor Terechov, starosta druhého největšího města na Ukrajině. V Rusku drony útočily ve Vologodské oblasti.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama