Reklama
2.8 C
Czech
Čtvrtek 19. března 2026
ZprávyCestující do Číny už nebudou muset do karantény

Cestující do Číny už nebudou muset do karantény

Čína přestane od 8. ledna vyžadovat, aby přijíždějící cestující podstoupili povinnou karanténu kvůli covidu, oznámila Národní zdravotnická komise (NHC). Jedná se o významný krok ke zmírnění omezení na hranicích, které jsou od roku 2020 z velké části uzavřeny. Informuje o tom Reuters, BBC a další servery.

Čínské řízení covidové pandemie bude také sníženo do méně přísné kategorie B ze současné nejvyšší kategorie A, uvedl zdravotnický úřad v prohlášení. Nemoc se podle něj stala méně virulentní a postupně se změní v běžnou respirační infekci, uvádí Reuters.

Prezident Si Ťin-pching ve svém prvním komentáři ke změnám vyzval úředníky, aby udělali „vše, co je v jejich silách, aby zachránili životy“.

Opatření nulové tolerance, od uzavřených hranic až po časté uzavírky, citelně zasáhla čínskou ekonomiku. Podnítila největší projev nespokojenosti obyvatel pevninské Číny od nástupu prezidenta Si Ťin-pchinga k moci v roce 2012. Během minulého měsíce se v komunisty řízené zemi odehrály nevídané demonstrace.

Tento měsíc však Čína učinila náhlý obrat v politice a upustila od téměř všech covidových opatření. To ovšem způsobilo, že se nemocnice po celé zemi potýkají s celostátní vlnou infekcí.

Přísné požadavky na příchozí cestovatele zůstaly v platnosti, včetně pětidenní povinné karantény v zařízení pod dohledem vlády a dalších tří dnů izolace doma. A právě toto omezení a omezení počtu cestujících na mezinárodních letech bude od 8. ledna zrušeno. Cestující, kteří vstupují do Číny, se však budou muset i nadále podrobit PCR testům 48 hodin před odletem, uvedl zdravotnický úřad.

Covid jako mor či cholera

Od ledna 2020 Čína klasifikovala covid jako infekční onemocnění kategorie B. Řídila jej však podle protokolů kategorie A, které se vztahují na nemoci, jako je dýmějový mor a cholera. Místní orgány tak měly pravomoc uvalit karanténu na pacienty a jejich blízké kontakty a uzavřít regiony.

Zatímco Čína uvolňuje opatření, Národní zdravotnická komise uvedla, že budou posíleny protokoly pro prevenci a kontrolu epidemií v klíčových institucích. Tedy v zařízení pro péči o seniory. Pokud se epidemie stane závažnou, instituce přijmou takzvaný „lockdown management“, aby zabránily šíření infekce, uvedl úřad.

Čína také dále zvýší míru očkování starších osob a podpoří očkování druhou dávkou u osob s vysokým rizikem závažného onemocnění.

Čína je poslední velkou zemí, která přistoupila k tomu, že bude covid považovat za endemický. Její opatření k omezení nákazy zpomalila ekonomiku v hodnotě 17 bilionů dolarů na nejnižší tempo růstu za téměř půl století a narušila globální dodavatelské řetězce a obchod.

Analytici podle BBC tvrdí, že Čína se svým obratem v otázce zvládání pandemie dostala prezidenta do nepříjemné situace. Právě on byl hnací silou politiky nulové tolerance, která byla obviňována z nadměrného omezování života lidí a poškozování ekonomiky.

Poté, co od ní upustil, však nyní musí převzít odpovědnost za obrovskou vlnu infekcí a hospitalizací, především mezi staršími lidmi. Hněv veřejnosti nad tím, jak se prezident vypořádal s pandemií, je jednou z oblastí, v nichž je nejzranitelnější.

Reklama

Doporučujeme

Ruské útoky si vyžádaly životy čtyř lidí, uvedly ukrajinské úřady

Rusko při dnešních útocích na ukrajinskou Sumskou oblast zabilo tři lidi, z toho dva bratry, uvedla agentura AFP s odvoláním na ukrajinské úřady. Ve městě Vilňansk ruský útok na infrastrukturu připravil o život 78letého muže, oznámil šéf Záporožské oblasti Ivan Fedorov. V noci ruské drony podle ukrajinských činitelů zasáhly obytné domy v Oděse, kde tři lidé utrpěli zranění, a ve středu večer ruský bezpilotní letoun ve Lvově zaútočil na sídlo tajné služby SBU. Ze Sevastopolu na Ruskem okupovaném Krymu je po ukrajinském dronovém útoku hlášen jeden mrtvý.

Trump oznámil, že neplánuje vyslat do Íránu americké jednotky

Americký prezident Donald Trump dnes v Oválné pracovně uvedl, že íránské vedení bylo zničeno a tamní vojáci dezertují. Před novináři také řekl, že neplánuje vyslat americké jednotky do země, na kterou americké a izraelské síly ze vzduchu útočí od 28. února.

Kryptofirmy v Emirátech zatím fungují navzdory válce s Íránem

Válka mezi USA, Izraelem a Íránem zatím podle Reuters výrazně nenarušila fungování kryptofirem ve Spojených arabských emirátech. Zatímco energetika a doprava v regionu čelí problémům, kryptosektor těží z toho, že většina jeho byznysu funguje online a na dálku.

Útok na plynové pole v Íránu zvýšil napětí na Blízkém východě

Izraelský úder na íránské plynové pole South Pars dál zvyšuje napětí na Blízkém východě a prohlubuje obavy o dodávky energií. Jde o další posun ve válce, která už zasáhla i klíčovou infrastrukturu v Perském zálivu a dál tlačí vzhůru ceny ropy a plynu.

Přechod Rafah z Gazy do Egypta byl znovu otevřen, přešel omezený počet osob

Hraniční přechod z Pásma Gazy do Egypta kontrolovaný Izraelem byl dnes poprvé od začátku izraelsko-americké války proti Íránu znovu otevřen, píše agentura AFP s odvoláním na egyptskou televizní stanici Al-Káhira. Počet lidí, kteří mohou přes přechod přecházet, je nicméně pro oba směry omezen na několik desítek denně, píše AFP s odvoláním na činitele egyptské pohraniční policie.

Babiš v Bruselu znovu tlačí na změnu emisních povolenek

Premiér Andrej Babiš na summitu Evropské unie v Bruselu znovu otevřel téma emisních povolenek. Tvrdí, že současný systém EU ETS zvyšuje tlak na český průmysl i ceny energií, a Česko proto chce jeho rychlou revizi. Do debaty navíc vstupují i rostoucí obavy z drahých energií v době dalšího napětí na Blízkém východě.

Nebezpečná eskalace: Ceny ropy a plynu dál kvůli válce s Íránem rostou

Ceny ropy a plynu ve čtvrtek výrazně vzrostly poté, co útoky na klíčovou energetickou infrastrukturu na Blízkém východě prohloubily obavy z globálního nedostatku surovin, píše server CNBC. Trhy reagují na rychlou eskalaci konfliktu, která začíná zasahovat samotné jádro světových dodávek.

Babiš se obává růstu cen plynu, útok Izraele označil za nepochopitelný

Premiér Andrej Babiš (ANO) se obává, že v důsledku středečního útoku Izraele na íránskou infrastrukturu pro těžbu výrazně stoupne cena plynu. Útok Izraele označil za nepochopitelný. Řekl to dnes novinářům před odletem na summit EU v Bruselu.

Saúdská Arábie si vyhrazuje právo vojensky zasáhnout proti Íránu

Veškerá důvěra mezi Rijádem a Teheránem byla otřesena a Saúdská Arábie si vyhrazuje právo vojensky zasáhnout proti Íránu, prohlásil v noci na dnešek podle agentury Reuters saúdský ministr zahraničí princ Fajsal bin Farhán. Uvedl to poté, co Írán ve středu zaútočil balistickými střelami na Rijád, zatímco v saúdskoarabské metropoli jednali ministři zahraničí muslimských zemí.

FBI vyšetřuje bývalého šéfa protiteroristického střediska USA

Federální úřad pro vyšetřování (FBI) vyšetřuje již bývalého ředitele Národního protiteroristického centra (NCTC) Joea Kenta kvůli údajnému úniku informací. Dlouholetý spojenec prezidenta Donalda Trumpa rezignoval na svou pozici kvůli nesouhlasu s válkou s Íránem.

„Není to naše válka.“ Evropa řekla Trumpovi ne

Evropské státy se odmítají připojit k americko-izraelské operaci proti Íránu. Zpochybňují její smysl a kritizují, že USA údery předem se spojenci nekonzultovaly. Přednost by podle nich mělo mít diplomatické řešení. Spor dál zatěžuje vztahy s Washingtonem i jednotu NATO.

Austrálie ve zprávě o biodiverzitě vynechala podporu fosilních paliv

Austrálie ve své první zprávě o plnění globálních cílů ochrany přírody vynechala klíčové číslo. Nezahrnula finanční podporu fosilních paliv. Právě ty přitom patří mezi hlavní faktory poškozující životní prostředí.

Lisa Kudrow se po 10 letech vrací v seriálu The Comeback

Lisa Kudrow se vrací do role Valerie Cherish, herečky, která se snaží znovu prosadit v neúprosném světě showbyznysu. Nová série přichází po dlouhé pauze a přináší téma, které dnes rezonuje celým Hollywoodem. Zároveň ale uzavírá příběh, který si fanoušci drželi při životě celé roky.

Letadlová loď USA zapojená do války proti Íránu kvůli opravám zakotví na Krétě

Americká letadlová loď USS Gerald Ford zapojená do války s Íránem zamíří z Blízkého východu ke Krétě, kde zakotví kvůli potřebným opravám, píší média. V prádelně válečné lodi minulý týden vypukl požár, jehož uhašení trvalo 30 hodin a při němž podle amerického námořnictva utrpěli zranění dva námořníci. Desítky dalších musely být ošetřeny kvůli vdechnutí kouře, napsal deník The New York Times (NYT) s odvoláním na americké činitele.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama