ZprávyCestující do Číny už nebudou muset do karantény

Cestující do Číny už nebudou muset do karantény

Čína přestane od 8. ledna vyžadovat, aby přijíždějící cestující podstoupili povinnou karanténu kvůli covidu, oznámila Národní zdravotnická komise (NHC). Jedná se o významný krok ke zmírnění omezení na hranicích, které jsou od roku 2020 z velké části uzavřeny. Informuje o tom Reuters, BBC a další servery.

Čínské řízení covidové pandemie bude také sníženo do méně přísné kategorie B ze současné nejvyšší kategorie A, uvedl zdravotnický úřad v prohlášení. Nemoc se podle něj stala méně virulentní a postupně se změní v běžnou respirační infekci, uvádí Reuters.

Prezident Si Ťin-pching ve svém prvním komentáři ke změnám vyzval úředníky, aby udělali „vše, co je v jejich silách, aby zachránili životy“.

Opatření nulové tolerance, od uzavřených hranic až po časté uzavírky, citelně zasáhla čínskou ekonomiku. Podnítila největší projev nespokojenosti obyvatel pevninské Číny od nástupu prezidenta Si Ťin-pchinga k moci v roce 2012. Během minulého měsíce se v komunisty řízené zemi odehrály nevídané demonstrace.

Tento měsíc však Čína učinila náhlý obrat v politice a upustila od téměř všech covidových opatření. To ovšem způsobilo, že se nemocnice po celé zemi potýkají s celostátní vlnou infekcí.

Přísné požadavky na příchozí cestovatele zůstaly v platnosti, včetně pětidenní povinné karantény v zařízení pod dohledem vlády a dalších tří dnů izolace doma. A právě toto omezení a omezení počtu cestujících na mezinárodních letech bude od 8. ledna zrušeno. Cestující, kteří vstupují do Číny, se však budou muset i nadále podrobit PCR testům 48 hodin před odletem, uvedl zdravotnický úřad.

Covid jako mor či cholera

Od ledna 2020 Čína klasifikovala covid jako infekční onemocnění kategorie B. Řídila jej však podle protokolů kategorie A, které se vztahují na nemoci, jako je dýmějový mor a cholera. Místní orgány tak měly pravomoc uvalit karanténu na pacienty a jejich blízké kontakty a uzavřít regiony.

Zatímco Čína uvolňuje opatření, Národní zdravotnická komise uvedla, že budou posíleny protokoly pro prevenci a kontrolu epidemií v klíčových institucích. Tedy v zařízení pro péči o seniory. Pokud se epidemie stane závažnou, instituce přijmou takzvaný „lockdown management“, aby zabránily šíření infekce, uvedl úřad.

Čína také dále zvýší míru očkování starších osob a podpoří očkování druhou dávkou u osob s vysokým rizikem závažného onemocnění.

Čína je poslední velkou zemí, která přistoupila k tomu, že bude covid považovat za endemický. Její opatření k omezení nákazy zpomalila ekonomiku v hodnotě 17 bilionů dolarů na nejnižší tempo růstu za téměř půl století a narušila globální dodavatelské řetězce a obchod.

Analytici podle BBC tvrdí, že Čína se svým obratem v otázce zvládání pandemie dostala prezidenta do nepříjemné situace. Právě on byl hnací silou politiky nulové tolerance, která byla obviňována z nadměrného omezování života lidí a poškozování ekonomiky.

Poté, co od ní upustil, však nyní musí převzít odpovědnost za obrovskou vlnu infekcí a hospitalizací, především mezi staršími lidmi. Hněv veřejnosti nad tím, jak se prezident vypořádal s pandemií, je jednou z oblastí, v nichž je nejzranitelnější.

Doporučujeme

Trump umožní Bolsonarovi zůstat v USA, brazilské volby označil za ostudu

Brazilský prezidentský kandidát Flávio Bolsonaro může zůstat ve Spojených státech, jak dlouho bude chtít, prohlásil v noci na dnešek americký prezident Donald Trump. Zároveň zpochybnil nedávné brazilské volby, v nichž Bolsonaro prohrál s levicovým prezidentem Luizem Ináciem Lulou da Silvou. Podle Trumpa byly volby "ostudou". Informovala o tom agentura Reuters.

Venezuelská armáda poprvé zaútočila na tábor gerilové organizace ELN

Venezuelská armáda poprvé zaútočila na tábor kolumbijské povstalecké organizace Vojsko národního osvobození (ELN). Agentuře AFP to v noci na dnešek potvrdila nevládní organizace Fundaredes. K útoku došlo v pátek ve venezuelském pohraničním státě Apure, kde podle agentury AFP při bombardování zemřelo několik lidí. Venezuelská vláda se k tomu zatím nevyjádřila.

Trump tvrdí, že USA zničily většinu íránských vojenských kapacit

Spojené státy už zničily velkou část íránských vojenských kapacit, stále ale musí zasáhnout jeden či dva zbývající cíle, včetně předpokládaného jaderného zařízení známého jako Pickaxe Mountain (persky Kúh-e Kolang Gáz Lá). V noci na dnešek to podle agentury AFP řekl americký prezident Donald Trump. Zároveň uvedl, že jednání s Íránem o ukončení války pokračují, podle něj ale Teheránu nelze příliš důvěřovat.

Česká ekonomika zpomaluje. Růst klesl na 1,6 procenta, domácnosti ale dál utrácejí

Česká ekonomika ve třetím čtvrtletí letošního roku meziročně vzrostla o 1,6 procenta. Tempo hospodářského růstu tak zpomalilo na nejnižší úroveň za poslední dva roky. Ve srovnání s předchozím čtvrtletím však ekonomika rostla o 0,5 procenta, především díky spotřebě domácností a zahraničnímu obchodu. Slabší výsledky naopak zaznamenaly zpracovatelský průmysl a stavebnictví.

Evakuovaní z ukrajinského města Olešky dorazili na území kontrolované Ukrajinou

Evakuovaní obyvatelé ukrajinského města Olešky, které okupují ruské síly, dnes dorazili na území kontrolované Ukrajinou. Oznámil to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zároveň poděkoval Spojeným státům a americké první dámě Melanii Trumpové za jejich zprostředkovatelskou roli. Agentura AFP napsala, že její novinář viděl, jak evakuovaní vystupují z autobusu a jak je na místě, jehož poloha z bezpečnostních důvodů podléhá utajení, vítají jejich blízcí.

Íránský nejvyšší duchovní Chameneí varoval USA před obnovením bojových operací

Íránský duchovní vůdce Modžtaba Chameneí dnes nařídil ozbrojeným silám reagovat na hrozby okamžitě a bez geografických omezení, píše agentura Reuters s odkazem na prohlášení zveřejněné na platformě Telegram. Podle agentury AFP se jedná o otevřené varování Spojeným státům, aby neobnovovaly bojové operace proti Íránu.

Papež Lev XIV. odvolil ve volbách do amerického kongresu. Stalo se tak vůbec poprvé

Papež Lev XIV. prostřednictvím korespondenčního hlasování odvolil v amerických volbách do Kongresu. Informoval o tom v pátek Vatikán. Podle dostupných informací jde o vůbec první známý případ, kdy úřadující hlava katolické církve hlasovala v politických volbách.

USA schválily prodej 500 raket Patriot Ukrajině. Kyjev však může na dodávky čekat roky

Spojené státy schválily prodej 500 protiletadlových raket Patriot Ukrajině, která je naléhavě potřebuje k obraně před sílícími ruskými vzdušnými útoky. Zakázku za 2,1 miliardy dolarů (necelých 46 miliard korun) zaplatí evropští a kanadští spojenci Kyjeva. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však upozornil, že dodání raket může trvat několik let, zatímco jeho země je potřebuje okamžitě.

ANALÝZA: Putin buduje mocenskou síť napříč Afrikou. Ukrajina našla způsob, jak jeho vliv oslabovat

Válka mezi Ruskem a Ukrajinou už dávno nepřekračuje hranice pouze evropského kontinentu. Zatímco Moskva rozšiřuje vojenský a politický vliv v Africe, Kyjev vysílá své specialisty do oblastí, kde působí ruské jednotky. Ukrajinští operátoři dronů pomáhají povstalcům v Mali a další vojáci působí v Libyi. Afrika se tak stává dalším prostorem soupeření obou zemí, v němž jde o vojenskou převahu, nerostné bohatství i mezinárodní spojenectví.

Polskem otřásá spor o ústavní soud. Prezident Nawrocki dorazil přímo na místo

Polský prezident Karol Nawrocki vstoupil do budovy ústavního soudu. Uvedl to šéf prezidentské kanceláře Pawel Szefernaker. Budovu, v níž je shromážděna část soudců, hlídá kordon policistů. Nawrocki se kvůli krizi kolem ústavního soudu v pátek pozdě večer vrátil do země.

První veřejné prohlášení po zpackané popravě. Probudila jsem se zmatená a v bolestech, říká Christa Pike

Američanka Christa Pike, která v září přežila pokus o popravu smrtící injekcí, poprvé veřejně promluvila o svém zdravotním stavu. Padesátiletá žena odsouzená za brutální vraždu z roku 1995 podle svých slov stále trpí silnými bolestmi a psychickými následky. Úřady státu Tennessee mezitím vyšetřují, proč poprava selhala.

Pákistánský soud poslal na deset let do vězení dva známé obhájce lidských práv

Deset let za mřížemi za odstranění silničních zátarasů a údajné ohrožení bezpečnosti zahraničních sportovců. Takový trest vyměřil pákistánský protiteroristický soud známé advokátce a aktivistce za lidská práva Imaan Mazari a jejímu manželovi Hadi Alimu Chatthovi. Oba obvinění odmítají a tvrdí, že se stali obětí politicky motivovaného pronásledování. Rozsudek ostře kritizovala také organizace Amnesty International.

Hútíové jsou podezřelí z použití chemických zbraní při obléhání Taizu

Jemenské úřady prověřují závažné podezření, že hútíjští povstalci při útocích na obléhané město Táiz použili munici obsahující toxické látky. Civilisté i členové místních ozbrojených skupin měli po ostřelování potíže s dýcháním a někteří upadli do bezvědomí. Složení údajně použitých látek zatím není známé a jejich nasazení nebylo potvrzeno.

Izrael se ocitl v politické pasti. Netanjahu může zůstat u moci i bez vítězství

Izrael čekají týdny nejistoty. Konečné výsledky parlamentních voleb potvrdily, že ani blok premiéra Benjamina Netanjahua, ani opozice vedená Gadim Eisenkotem nezískaly většinu potřebnou k sestavení vlády. Politici nyní hledají cestu ze složité situace, která může skončit dalším hlasováním. To by bylo už sedmé během osmi let.

Sýrie se topí v zoufalství. Lidé nemají práci ani peníze na jídlo

Pád režimu Bašára Asada měl pro Syřany znamenat začátek lepšího života. Téměř dva roky poté však mnoho domácností čelí prohlubující se chudobě. Potraviny, elektřina i pohonné hmoty výrazně zdražily a nespokojenost vyústila v rozsáhlé protesty. Prezident Ahmad Šara tak čelí rostoucímu tlaku obyvatel, kteří na slibované hospodářské oživení stále čekají.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama