ZprávyCestující do Číny už nebudou muset do karantény

Cestující do Číny už nebudou muset do karantény

Čína přestane od 8. ledna vyžadovat, aby přijíždějící cestující podstoupili povinnou karanténu kvůli covidu, oznámila Národní zdravotnická komise (NHC). Jedná se o významný krok ke zmírnění omezení na hranicích, které jsou od roku 2020 z velké části uzavřeny. Informuje o tom Reuters, BBC a další servery.

Čínské řízení covidové pandemie bude také sníženo do méně přísné kategorie B ze současné nejvyšší kategorie A, uvedl zdravotnický úřad v prohlášení. Nemoc se podle něj stala méně virulentní a postupně se změní v běžnou respirační infekci, uvádí Reuters.

Prezident Si Ťin-pching ve svém prvním komentáři ke změnám vyzval úředníky, aby udělali „vše, co je v jejich silách, aby zachránili životy“.

Opatření nulové tolerance, od uzavřených hranic až po časté uzavírky, citelně zasáhla čínskou ekonomiku. Podnítila největší projev nespokojenosti obyvatel pevninské Číny od nástupu prezidenta Si Ťin-pchinga k moci v roce 2012. Během minulého měsíce se v komunisty řízené zemi odehrály nevídané demonstrace.

Tento měsíc však Čína učinila náhlý obrat v politice a upustila od téměř všech covidových opatření. To ovšem způsobilo, že se nemocnice po celé zemi potýkají s celostátní vlnou infekcí.

Přísné požadavky na příchozí cestovatele zůstaly v platnosti, včetně pětidenní povinné karantény v zařízení pod dohledem vlády a dalších tří dnů izolace doma. A právě toto omezení a omezení počtu cestujících na mezinárodních letech bude od 8. ledna zrušeno. Cestující, kteří vstupují do Číny, se však budou muset i nadále podrobit PCR testům 48 hodin před odletem, uvedl zdravotnický úřad.

Covid jako mor či cholera

Od ledna 2020 Čína klasifikovala covid jako infekční onemocnění kategorie B. Řídila jej však podle protokolů kategorie A, které se vztahují na nemoci, jako je dýmějový mor a cholera. Místní orgány tak měly pravomoc uvalit karanténu na pacienty a jejich blízké kontakty a uzavřít regiony.

Zatímco Čína uvolňuje opatření, Národní zdravotnická komise uvedla, že budou posíleny protokoly pro prevenci a kontrolu epidemií v klíčových institucích. Tedy v zařízení pro péči o seniory. Pokud se epidemie stane závažnou, instituce přijmou takzvaný „lockdown management“, aby zabránily šíření infekce, uvedl úřad.

Čína také dále zvýší míru očkování starších osob a podpoří očkování druhou dávkou u osob s vysokým rizikem závažného onemocnění.

Čína je poslední velkou zemí, která přistoupila k tomu, že bude covid považovat za endemický. Její opatření k omezení nákazy zpomalila ekonomiku v hodnotě 17 bilionů dolarů na nejnižší tempo růstu za téměř půl století a narušila globální dodavatelské řetězce a obchod.

Analytici podle BBC tvrdí, že Čína se svým obratem v otázce zvládání pandemie dostala prezidenta do nepříjemné situace. Právě on byl hnací silou politiky nulové tolerance, která byla obviňována z nadměrného omezování života lidí a poškozování ekonomiky.

Poté, co od ní upustil, však nyní musí převzít odpovědnost za obrovskou vlnu infekcí a hospitalizací, především mezi staršími lidmi. Hněv veřejnosti nad tím, jak se prezident vypořádal s pandemií, je jednou z oblastí, v nichž je nejzranitelnější.

Doporučujeme

Čína, Rusko a USA vydaly po jednání v Šen-Čenu Mírovou deklaraci

Čína, Rusko a Spojené státy vydaly společné čtyřbodové prohlášení nazvané Mírová deklarace. Stalo se tak po dnešním jednání prezidentů Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina v čínském Šen-čenu. V dokumentu se uvádí, že trojice zemí chce vést dialog o snížení jaderného nebezpečí a že plánuje zvýšit produkci a dodávky ropných produktů. Prohlášení také mimo jiné kritizuje Mezinárodní trestní soud (ICC). Podle agentury Nová Čína Si označil jednání za "pozitivní, konstruktivní a plodné". Putin rozhovory považuje za otevřené a užitečné, píše AFP.

Jihokorejský soud zrušil expremiérovi 15letý trest. Ve vazbě však zůstává

Jihokorejský nejvyšší soud zrušil patnáctiletý trest vězení pro bývalého premiéra Han Duck-soo, odsouzeného kvůli své roli při vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Soudci zpochybnili část původního rozsudku a případ vrátili k novému projednání. Expremiér přesto zůstává ve vazbě.

Americká energetika stojí po midterms na rozcestí. Demokraté budou bojovat o udržitelnost

Americké volby do Kongresu změnily nejen poměr sil ve Washingtonu, ale také vyhlídky tamní energetiky. Demokraté podle povolební analýzy získali plnou kontrolu nad vládami šesti států, což jim otevírá cestu k prosazování obnovitelných zdrojů. Na federální úrovni však jejich plány dál narážejí na republikánského prezidenta Donalda Trumpa.

Počet ohrožených tučňáků na Novém Zélandu se vyvíjí překvapivě rozdílně

Na dvou odlehlých novozélandských souostrovích se počty ohrožených tučňáků vyvíjejí zcela odlišně. Zatímco jedna populace zůstává už desítky let stabilní, druhá se od poloviny 90. let zmenšila o více než 40 %. Za úbytkem mohou stát predátoři, silné bouře i odlišné podmínky v oceánu.

Anthropic přepisuje historii. Jeho IPO zastínilo i SpaceX

Americká společnost Anthropic a sedm jejích spoluzakladatelů získali prostřednictvím primární veřejné nabídky akcií (IPO) a souběžného prodeje akcií celkem 107,3 miliardy dolarů (asi 2,39 bilionu korun). Samotný objem primárního IPO činí 81,3 miliardy dolarů (zhruba 1,81 bilionu korun). Jde o největší IPO v historii.

Myanmar čeká historický verdikt. Soud OSN rozhodne o genocidě Rohingů

Mezinárodní soudní dvůr v Haagu má ve čtvrtek vynést přelomový rozsudek v případu údajné genocidy muslimské menšiny Rohingů v Myanmaru. Rozhodnutí přichází sedm let poté, co žalobu podala africká Gambie, a může zásadně ovlivnit výklad mezinárodního práva. Pokud soud uzná Myanmar odpovědným za genocidu, půjde o historicky první takový verdikt proti státu.

V Šen-čenu začala schůzka prezidentů Číny, Spojených států a Ruska

V čínském Šen-čenu začala schůzka prezidentů Číny, Spojených států a Ruska Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina. Očekává se, že státníci budou jednat o válkách na Ukrajině a v Íránu či o kontrole jaderných zbraní. Šéf Bílého domu se dnes již setkal se svým ruským i čínským protějškem při bilaterálních rozhovorech.

Japonská premiérka a Putin v Číně jednali o zadrženém novináři a firmách v Rusku

Japonská premiérka Sanae Takaiči se včera v Číně poprvé ve funkci setkala s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, s nímž krátce jednala mimo jiné o japonském novináři zadržovaném v Rusku. S odvoláním na japonského úředníka o tom informovala agentura Kjódó. Obě země mají napjaté vztahy kvůli sporným Kurilským ostrovům nebo válce na Ukrajině, zahájené ruskou invazí v únoru 2022.

Jim Carrey by se mohl vrátit jako Grinch

Oblíbený vánoční film Grinch z roku 2000 by se mohl dočkat pokračování s Jimem Carreym v hlavní roli. Režisér Ron Howard potvrdil, že se na projektu pracuje, zároveň ale upozornil na zásadní překážku. Scénář dosud neexistuje a oba tvůrci se chtějí do natáčení pustit pouze v případě, že budou s příběhem spokojeni.

Putin odcházel z jednání s Trumpem o Ukrajině v dobré náladě

Americký prezident Donald Trump se ve čtvrtek na okraj summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC) v Číně setkal se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Schůzka trvala 40 minut a Putin z ní odcházel ve viditelně dobré náladě.

Šéf tajných služeb USA varoval před íránskou hrozbou, které čelí Američané

Hrozba, kterou Írán představuje pro Američany ve Spojených státech i v zahraničí, výrazně zesílila, řekl podle agentury Reuters ředitel tajných služeb Jay Clayton při slyšení v Kongresu. Odmítl se přitom vyjádřit ke zprávě CNN z tohoto týdne, v níž stanice s odvoláním na americké zpravodajské služby informovala, že Írán by mohl mít v plánu zaútočit na členy administrativy prezidenta Donalda Trumpa pomocí takzvané špinavé bomby s jaderným materiálem či chemické zbraně.

Ne jednou, ale hned třikrát. Ukrajina znovu zaútočila na Krymský most

Krymský most byl tento týden podle ruského úředníka zasažen hned třikrát. K poslednímu útoku došlo ve čtvrtek v časných ranních hodinách. Rozsah způsobených škod není jasný, probíhá jejich vyhodnocování. Stalo se tak v době, kdy se ruský prezident Vladimir Putin v Číně účastní summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC).

USA uzavřely vojenskou dohodu s Venezuelou, oznámil šéf Pentagonu v Caracasu

Spojené státy uzavřely vojenskou dohodu s Venezuelou, oznámil americký ministr obrany Pete Hegseth během návštěvy Caracasu, kde jednal s několika venezuelskými ministry a prezidentkou Delcy Rodríguez. Ta podle agentury AP uvedla, že dohoda o spolupráci mimo jiné umožní Spojeným státům podílet se na výcviku venezuelské armády.

Kanada poskytne dalších 45 milionů kanadských dolarů na muniční iniciativu

Kanada poskytne dalších 45 milionů kanadských dolarů (698,7 milionu Kč) na českou muniční iniciativu, čímž se její celkový závazek zvýší na více než 500 milionů kanadských dolarů (7,76 miliardy Kč). Kanadský ministr obrany David McGuinty to podle tiskového prohlášení svého úřadu v úterý oznámil na jednání kontaktní skupiny pro podporu Ukrajiny v rámci NATO (UDSG) v Bruselu.

Itálie chce zpřísnit věková omezení pro používání sociálních sítí

Itálie chce zpřísnit věková omezení pro používání sociálních sítí. Děti mladší 13 let by nově nesměly mít vlastní účty, zatímco mladiství ve věku od 13 do 15 let by mohli sociální sítě využívat pouze v případě, že by jejich účty byly propojeny s účtem jednoho z rodičů. Samostatné účty by byly povoleny až od 16 let. Informovala o tom dnes agentura APA.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama