CestováníCestování do Číny: Zrušení povinné karantény a změna vízové politiky od ledna...

Cestování do Číny: Zrušení povinné karantény a změna vízové politiky od ledna 2023

Čína zruší karanténu pro cestující z důvodu prevence nákazy covid-19 od 8. ledna 2023. Jde o poslední velký posun od politiky nulového covidu. Informovalo o tom zpravodajství BBC či CNN.

Po téměř třech letech uzavřených hranic se země znovu otevře těm, kdo mají pracovní a studijní víza nebo chtějí navštívit rodinu. Příchozí cestující budou muset pouze prokázat negativní výsledek testu na covid-19 získaný do 48 hodin před odletem, uvedla čínská Národní zdravotní komise v pondělním prohlášení.

Zrušení karantény nicméně přichází v okamžiku, kdy Čína bojuje s divokým šířením viru v důsledku zrušení omezení. Zprávy říkají, že nemocnice jsou přetížené. Skutečný počet – denní počty případů a úmrtí – v současné době neznáme, protože úředníci přestali zveřejňovat data o pozitivních případech i úmrtích. Peking minulý týden hlásil asi 4 000 nových infekcí každý den, uvádí server BBC.

V neděli Čína oznámila, že úplně přestane zveřejňovat počty případů. Britská zdravotnická společnost Airfinity však podle agentury Reuters odhaduje, že Čína zažívá více než milion infekcí a 5000 úmrtí denně.

Přechod na život s covidem-19

Čína je poslední velkou ekonomikou na světě, která po třech letech lockdownů, uzavřených hranic a povinné karantény pro případy a kontakty s covidem-19 přešla na „život s covidem“. Takzvaná politika „nulového covidu“ poškodila ekonomiku a občany unavovala restrikcemi a opakovanými testy.

Nespokojenost v listopadu explodovala během vzácných veřejných protestů proti prezidentu Si Ťin-pchingovi. To vedlo ke zrušení opatření o několik týdnů později.

Posledním velkým omezením zůstávají uzavřené hranice. Od března 2020 musel každý, kdo vstoupil do Číny, podstoupit povinnou karanténu ve státním zařízení – po dobu až tří týdnů v kuse. Nedávno byla zkrácena na pět dní v hotelové karanténě a třídenní izolaci doma, uvádí server CNN.

Přístup ke covidu-19 už nebude stejný jako například k choleře

V pondělí Národní zdravotní komise oznámila, že status covidu-19 bude 8. ledna formálně snížen na infekční onemocnění třídy B. To znamená, že karanténa bude zrušena – i když přijíždějící cestující budou muset ještě podstoupit test PCR. Také bude zrušeno omezení denního počtu povolených letů do Číny.

Od roku 2020 Čína sice klasifikuje covid-19 jako infekční onemocnění kategorie B, ale zachází s ním jako s nemocí kategorie A. Tím je srovnatelný s dýmějovým morem nebo cholerou a dává místním úřadům pravomoc uvalit karantény a další omezení. Nyní se s ní bude zacházet jako s nemocí kategorie B. Ve stejné kategorii je například virus HIV a ptačí chřipka.

Změna vízové politiky

Úřady uvedly, že také „optimalizují“ vízová opatření pro cizince, kteří chtějí přijet do Číny za prací a studiem, stejně jako na rodinné návštěvy a setkání. Není jasné, zda to zahrnuje turistická víza, ale úředníci uvedli, že spustí pilotní program pro mezinárodní výletní lodě.

Cizincům byl z velké části zakázán vstup do Číny, kromě omezeného počtu obchodních nebo rodinných návštěv.

Nová pravidla uvítalo mnoho Číňanů, kteří nyní budou moci znovu cestovat do zámoří. Online cestovní kanceláře v zemi ohlásily nárůst poptávky již během několika hodin po oznámení.

Zrušení cestovních omezení je také velkou úlevou pro čínské státní příslušníky studující nebo pracující v zahraničí. Kdo si nemohl dovolit prudce rostoucí ceny letenek, zdlouhavé hotelové karantény nebo náročné požadavky na testování, už tři roky nemohl domů.

Panují ale i obavy z předčasného otevření hranic

Mnozí ale vyjádřili obavy ohledně znovuotevření hranic. „Proč nemůžeme s otevřením počkat, až tato vlna covidu přejde? Zdravotníci jsou již unavení a staří lidé nepřežijí dvě infekce během jednoho měsíce,“ zněl jeden z nejčastějších komentářů na Weibo.

Lidé ve městech jako Peking a Šanghaj, kde v zimě panují mrazivé teploty, říkají, že jim dochází léky na chřipku a nachlazení. Hledají lékařskou pomoc pro nemocné příbuzné.

Analytici říkají, že čínský obrat v tom, jak zvládat pandemii, postavil prezidenta do obtížné situace. Byl hnací silou politiky nulového covidu, kterou mnozí obviňovali z nadměrného omezování životů lidí a ochromování ekonomiky.

Ale poté, co ji opustil, musí podle analytiků převzít odpovědnost za obrovskou vlnu infekcí a hospitalizací. Mnozí se ptají, proč země nebyla lépe připravena.

Doporučujeme

Požár historické radnice v Limoges ve Francii: Policie zadržela muže s vazbami na krajní levici

Francouzská policie zadržela muže podezřelého z účasti na žhářském útoku, při němž během víkendových nepokojů lehla popelem historická radnice ve městě Limoges ve střední Francii. Zadržený má podle vyšetřovatelů vazby na krajně levicová hnutí. Případem se zabývají také protiteroristické složky, které prověřují, zda nešlo o teroristický čin.

Ruské útoky na Ukrajině zabily nejméně devět lidí, Polsko kvůli náletům vyslalo stíhačky

Nejméně tři lidi připravil o život a dalších šest osob zranil ruský útok během noci na dnešek na výrobní závod a sklad u města Obuchiv v Kyjevské oblasti, informovali záchranáři z ukrajinské služby pro mimořádné situace (DSNS). Další tři lidi zabil a čtyři zranil ruský dron, který u obce Čabany poblíž metropole zaútočil na auta u nákupního střediska u dálnice spojující Kyjev s Oděsou, oznámila ukrajinská prokuratura. Jednu oběť a šest raněných si vyžádal útok ruského dronu na čerpací stanici na rozhraní Kyjeva a Kyjevské oblasti, uvedl starosta Vitalij Kličko.

Bouře jsou stále ničivější. Které části světa jsou nejohroženější?

Bouře na celém světě nabírají na síle, mění své obvyklé trasy a ohrožují stále více lidí. Podle nejnovější zprávy WorldRiskReport za jejich rostoucí ničivostí stojí především klimatické změny způsobené lidskou činností. Vědci upozorňují, že extrémní počasí zasahuje i oblasti, kterým se podobné katastrofy dosud vyhýbaly. Zvláště zranitelné přitom zůstávají chudší země, které mají omezené možnosti ochrany obyvatel.

Kallas: Rusko nevítězí na bojišti, stupňuje proto hybridní útoky

Rusko podle šéfky unijní diplomacie Kaji Kallas na bojišti na Ukrajině nevítězí, a ruský prezident Vladimir Putin proto místo toho bezostyšně útočí na civilisty a stupňuje hybridní útoky v Evropě. Kallas to dnes uvedla ve svém projevu k europoslancům na plenárním zasedání ve Štrasburku. Podle ní je zapotřebí silná a jednotná evropská reakce.

Tvůrci Koralíny chystají velkolepou fantasy. Na filmu Wildwood pracovali sedm let

Studio LAIKA, které stojí za animovanými filmy Koralína a svět za tajnými dveřmi nebo Kubo a kouzelný meč, dokončilo svůj dosud nejrozsáhlejší projekt. Fantasy dobrodružství Wildwood: Tajemství zakázaného lesa vznikalo sedm let a podílelo se na něm více než tisíc lidí. Film vytvořený technikou loutkové animace dorazí do českých kin 29. října, první předpremiéry však začnou už tento pátek.

Evropou se valí vlna hněvu. Násilné protesty rozdmíchala ekonomická frustrace

Evropou se šíří vlna protestů proti drahému bydlení, rostoucím životním nákladům a zhoršujícím se veřejným službám. O víkendu vyšly do ulic statisíce lidí, přičemž nejbouřlivější demonstrace zažila Francie. Nespokojenost se však projevila také v Itálii, Španělsku, Portugalsku, Belgii či Albánii. Ekonomové varují, že vlády mají kvůli vysokému zadlužení stále méně možností, jak obyvatelům ulevit.

Policie v Lisabonu a Portu vyklidila tábory protestující proti krizi bydlení

Policie v Lisabonu a Portu dnes časně ráno donutila několik stovek lidí opustit dvě náměstí, kde v předchozích dnech postavili stany, aby tak protestovali proti krizi bydlení. Zatčeno bylo několik desítek lidí, informovala agentura AFP. Asi stovka demonstrujících už avizovala, že protestní tábor v portugalské metropoli obnoví.

Korálové útesy produkují při rozmnožování triliony vajíček

Korálové útesy v Indickém a Tichém oceánu mají obrovskou schopnost rozmnožování. Během jediného období mohou koráli vyprodukovat přibližně 3,5 trilionu vajíček. Nový výzkum ukazuje, které druhy mají největší podíl na obnově útesů a proč je jejich ochrana zásadní pro budoucnost mořských ekosystémů.

Trumpovi zmocněnci mají v Oslu jednat se Zelenským o válce na Ukrajině

Zvláštní zmocněnci amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff a Jared Kushner dnes budou v Oslu jednat o možnostech ukončení ruské války proti Ukrajině, oznámila norská vláda. Do Osla dnes přicestuje ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Havlíček připustil zastropování cen elektřiny. Česko chce pomoc od EU

Česko společně s dalšími zeměmi visegrádské čtyřky žádá Evropskou unii o dočasnou výjimku, která by umožnila využít evropské fondy na podporu průmyslových podniků zasažených vysokými cenami energií. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček zároveň připustil, že pokud elektřina dál zdraží, vláda by mohla přistoupit k zastropování cen u výrobců i obchodníků.

Zelenskyj obvinil USA z blokování raket pro Ukrajinu. Trump se do něj ostře pustil

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil Spojené státy z úmyslného zdržování dodávek raket protivzdušné obrany Patriot. Zbraně, které už zaplatily evropské země, podle něj čekají pouze na americký souhlas. Napětí mezi Kyjevem a Washingtonem navíc prohlubují spory o sdílení zpravodajských informací. Americký prezident Donald Trump mezitím zpochybnil Zelenského schopnost vyjednávat o míru.

Ukrajinské drony útočily v Rusku, zřejmě na stanici ropovodu Družba

Ukrajinské drony zasáhly v ruské Tambovské oblasti blíže neupřesněný podnik, ve kterém vypukl požár, oznámil dnes gubernátor regionu Jevgenij Pervyšov. Podle zpráv na sociálních sítích se terčem stala přečerpávací stanice Nikolskoje, která je součástí ropovodu Družba, uvedl server BBC News. Ukrajina se k těmto zprávám zatím nevyjádřila.

Útok dronů na tržiště v oblasti Abyei nepřežilo nejméně 73 lidí

Nejméně 73 lidí zabily v pondělí drony na tržišti v oblasti Abyei mezi Súdánem a Jižním Súdánem. Agentuře Reuters to řekl místní dočasný ministr informací Yohana Akol Ngor, podle něhož za útokem stála súdánská armáda. Tvrzení ale podle agentury ničím nedoložil. Region Abyei si nárokují Súdán i Jižní Súdán.

Paříž a další francouzská města zavedly noční zákaz vycházení. Policie přiznala selhání

Francie po víkendové vlně násilností zavádí v několika městech noční zákazy vycházení. Nepokoje, při nichž demonstranti zapalovali budovy a rabovali obchody, přiměly vládu k mimořádným opatřením. Policie přiznala, že v některých městech ztratila kontrolu. Zadrženo bylo přes 2 500 lidí a škody dosahují stovek milionů eur.

Nechali vyhladovět 190 dětí. Keňský vůdce sekty byl uznán vinným z vraždy

Více než 400 těl v mělkých hrobech, děti umírající hlady a náboženský vůdce, který svým následovníkům sliboval cestu do nebe. Keňský soud v pondělí 19. října uznal kazatele Paula Mackenzieho a dalších 28 členů jeho sekty vinnými z vraždy 191 lidí, z nichž 190 byly děti. Jeden z nejotřesnějších případů náboženského extremismu posledních let tak dospěl k zásadnímu verdiktu.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama