Reklama
4.5 C
Czech
Středa 18. března 2026
CestováníCestování do Číny: Zrušení povinné karantény a změna vízové politiky od ledna...

Cestování do Číny: Zrušení povinné karantény a změna vízové politiky od ledna 2023

Čína zruší karanténu pro cestující z důvodu prevence nákazy covid-19 od 8. ledna 2023. Jde o poslední velký posun od politiky nulového covidu. Informovalo o tom zpravodajství BBC či CNN.

Po téměř třech letech uzavřených hranic se země znovu otevře těm, kdo mají pracovní a studijní víza nebo chtějí navštívit rodinu. Příchozí cestující budou muset pouze prokázat negativní výsledek testu na covid-19 získaný do 48 hodin před odletem, uvedla čínská Národní zdravotní komise v pondělním prohlášení.

Zrušení karantény nicméně přichází v okamžiku, kdy Čína bojuje s divokým šířením viru v důsledku zrušení omezení. Zprávy říkají, že nemocnice jsou přetížené. Skutečný počet – denní počty případů a úmrtí – v současné době neznáme, protože úředníci přestali zveřejňovat data o pozitivních případech i úmrtích. Peking minulý týden hlásil asi 4 000 nových infekcí každý den, uvádí server BBC.

V neděli Čína oznámila, že úplně přestane zveřejňovat počty případů. Britská zdravotnická společnost Airfinity však podle agentury Reuters odhaduje, že Čína zažívá více než milion infekcí a 5000 úmrtí denně.

Přechod na život s covidem-19

Čína je poslední velkou ekonomikou na světě, která po třech letech lockdownů, uzavřených hranic a povinné karantény pro případy a kontakty s covidem-19 přešla na „život s covidem“. Takzvaná politika „nulového covidu“ poškodila ekonomiku a občany unavovala restrikcemi a opakovanými testy.

Nespokojenost v listopadu explodovala během vzácných veřejných protestů proti prezidentu Si Ťin-pchingovi. To vedlo ke zrušení opatření o několik týdnů později.

Posledním velkým omezením zůstávají uzavřené hranice. Od března 2020 musel každý, kdo vstoupil do Číny, podstoupit povinnou karanténu ve státním zařízení – po dobu až tří týdnů v kuse. Nedávno byla zkrácena na pět dní v hotelové karanténě a třídenní izolaci doma, uvádí server CNN.

Přístup ke covidu-19 už nebude stejný jako například k choleře

V pondělí Národní zdravotní komise oznámila, že status covidu-19 bude 8. ledna formálně snížen na infekční onemocnění třídy B. To znamená, že karanténa bude zrušena – i když přijíždějící cestující budou muset ještě podstoupit test PCR. Také bude zrušeno omezení denního počtu povolených letů do Číny.

Od roku 2020 Čína sice klasifikuje covid-19 jako infekční onemocnění kategorie B, ale zachází s ním jako s nemocí kategorie A. Tím je srovnatelný s dýmějovým morem nebo cholerou a dává místním úřadům pravomoc uvalit karantény a další omezení. Nyní se s ní bude zacházet jako s nemocí kategorie B. Ve stejné kategorii je například virus HIV a ptačí chřipka.

Změna vízové politiky

Úřady uvedly, že také „optimalizují“ vízová opatření pro cizince, kteří chtějí přijet do Číny za prací a studiem, stejně jako na rodinné návštěvy a setkání. Není jasné, zda to zahrnuje turistická víza, ale úředníci uvedli, že spustí pilotní program pro mezinárodní výletní lodě.

Cizincům byl z velké části zakázán vstup do Číny, kromě omezeného počtu obchodních nebo rodinných návštěv.

Nová pravidla uvítalo mnoho Číňanů, kteří nyní budou moci znovu cestovat do zámoří. Online cestovní kanceláře v zemi ohlásily nárůst poptávky již během několika hodin po oznámení.

Zrušení cestovních omezení je také velkou úlevou pro čínské státní příslušníky studující nebo pracující v zahraničí. Kdo si nemohl dovolit prudce rostoucí ceny letenek, zdlouhavé hotelové karantény nebo náročné požadavky na testování, už tři roky nemohl domů.

Panují ale i obavy z předčasného otevření hranic

Mnozí ale vyjádřili obavy ohledně znovuotevření hranic. „Proč nemůžeme s otevřením počkat, až tato vlna covidu přejde? Zdravotníci jsou již unavení a staří lidé nepřežijí dvě infekce během jednoho měsíce,“ zněl jeden z nejčastějších komentářů na Weibo.

Lidé ve městech jako Peking a Šanghaj, kde v zimě panují mrazivé teploty, říkají, že jim dochází léky na chřipku a nachlazení. Hledají lékařskou pomoc pro nemocné příbuzné.

Analytici říkají, že čínský obrat v tom, jak zvládat pandemii, postavil prezidenta do obtížné situace. Byl hnací silou politiky nulového covidu, kterou mnozí obviňovali z nadměrného omezování životů lidí a ochromování ekonomiky.

Ale poté, co ji opustil, musí podle analytiků převzít odpovědnost za obrovskou vlnu infekcí a hospitalizací. Mnozí se ptají, proč země nebyla lépe připravena.

Reklama

Doporučujeme

Rulík končí u reprezentace a míří do Kladna

Radim Rulík po květnovém mistrovství světa skončí u české hokejové reprezentace a od příští sezony převezme extraligové Kladno. Spekulace z posledních dnů tak dostaly definitivní podobu. Rytíři získají trenéra, který se po práci u národního týmu vrací ke každodennímu klubovému režimu.

Američanku Kouri Richins, která napsala knihu o truchlení po manželovi, uznala porota vinnou z vraždy

Bizarní případ Kouri Richins, autorky úspěšné dětské knihy o truchlení po manželovi, skončil verdiktem poroty v Utahu, která Kouri uznala vinnou z vraždy. Žena v roce 2022 otrávila svého muže Erica fentanylem přimíchaným do nápoje.

Při íránském útoku zahynul v Abú Zabí civilista, přístav ve Fudžajře uzavřen

Při dopadu úlomků zneškodněné íránské balistické střely dnes zahynul v Abú Zabí civilista s pákistánským občanstvím, uvedly podle agentury AFP emirátské úřady. Kvůli íránským útokům SAE znovu pozastavila provoz v ropném přístavu Fudžajra. Íránským úderům dnes ráno čelila protivzdušná obrana také v Kataru a Saúdské Arábii. V Kuvajtu byli v důsledku vzdušného útoku zraněni dva zdravotníci. Podle předsedy íránského parlamentu americká vojenská přítomnost regionu bezpečnost nepřinese, tu musí zajistit tamní státy. Teherán v odvetě za izraelské a americké údery již třetím týdnem útočí na státy Perského zálivu, kde se nacházejí vojenské objekty Spojených států.

Válka s Íránem dopadá na světovou ekonomiku

Válka s Íránem přestává být jen bezpečnostní krizí na Blízkém východě a stále víc se mění v ekonomický problém pro velkou část světa. Nejtvrději dopadá na země v Asii závislé na dovozu energií, ale tlak se začíná přelévat i do Evropy. Nejde přitom jen o dražší ropu. Státy už sahají k mimořádným opatřením, aby udržely v chodu dopravu, úřady i běžný život.

EU pomůže Ukrajině s opravou ropovodu Družba, hotova má být do měsíce a půl

Ukrajina přijala od Evropské unie nabídku pomoci a financování při obnově dodávek ruské ropy ropovodem Družba na Slovensko a do Maďarska, uvedli dnes šéf summitů EU António Costa a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v dopise adresovaném Evropské komisi podle agentury Reuters uvedl, že oprava ropovodu poničeného ruským útokem se chýlí ke konci a hotova má být do měsíce a půl.

Izrael zabil šéfa íránské bezpečnostní rady Larídžáního a šéfa milic basídž

Šéf íránské Nejvyšší rady národní bezpečnosti Alí Larídžání byl zabit při nočním vzdušném úderu, uvedl dnes podle agentury Reuters izraelský ministr obrany Jisrael Kac. Írán Larídžáního smrt nepotvrdil. Íránská státní média mezitím zveřejnila údajný Larídžáního vzkaz psaný rukou. O cíleném útoku na Larídžáního již ráno informovala izraelská média. Náčelník generálního štábu izraelské armády Ejal Zamir poté uvedl, že v noci bylo dosaženo významných úspěchů při likvidaci cílů.

Sebedůvěra Trumpa nezachrání. Válka v Íránu je risk

Americko-izraelská válka proti Íránu vstoupila do třetího týdne. Prezident Donald Trump působí sebejistě. V pondělí během více než hodinového projevu hovořil o Blízkém východě, rekonstrukci Kennedyho vesmírného střediska, výstavbě tanečního sálu v Bílém domě, letošním mistrovství světa ve fotbale a řadě dalších témat, jako by se nic důležitého nedělo. Válka se však neptá.

Zelenskyj: Rusko získalo za dva týdny války s Íránem 10 miliard dolarů

Rusko za dva týdny války s Íránem vydělalo 10 miliard dolarů (zhruba 240 miliard korun). Podle serveru Business Insider to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Šéf Kyjeva varoval, že čím déle bude konflikt na Blízkém východě trvat, tím více bude ruský prezident Vladimir Putin moci válku v jeho zemi protahovat.

USA a Izrael zaútočily na Írán bez varování spojenců, uvedl Costa

Spojené státy a Izrael se rozhodly zahájit útoky proti Íránu, aniž by o tom informovaly své spojence. Pro EU to přitom znamená vážné riziko pro její bezpečnost, zejména ekonomickou bezpečnost, dále riziko zvyšování mezinárodního napětí a rovněž zvýšené riziko hrozby terorismu. V rozhovoru s novináři z projektu European Newsroom (ENR) to uvedl předseda Evropské rady António Costa. ENR sdružuje tiskové agentury z celé Evropy a ČTK je jeho členem.

Trump chce kvůli válce s Íránem přibližně o měsíc odložit návštěvu Číny

Americký prezident Donald Trump chce kvůli válce s Íránem přibližně o měsíc posunout jednání se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Podle agentur Reuters a Kjódó uvedl, že Spojené státy již požádaly o odložení schůzky. Podle původních plánů měl americký prezident zavítat na návštěvu Pekingu od 31. března do 2. dubna.

Při požáru v indické státní nemocnici zemřelo deset pacientů

Při požáru v traumatologickém centru státní nemocnice ve východoindickém státě Uríša zemřelo deset pacientů. Dalších jedenáct členů zdravotnického personálu utrpělo popáleniny při snaze zachránit hospitalizované a nyní se léčí v nemocnici.

Američané potichu instalují malé solární panely a snižují účty za elektřinu

Rostoucí ceny elektřiny nutí Američany hledat nové způsoby, jak ušetřit. Stále více lidí proto instaluje malé solární panely, které stačí zapojit do běžné zásuvky. Technologie je levná, jednoduchá a rychle se šíří, i když pravidla zatím zaostávají.

Útoky v Emirátech zasáhly přístav i letiště

Írán v pondělí znovu udeřil na infrastrukturu ve Spojených arabských emirátech. Terčem se stalo mezinárodní letiště v Dubaji i přístavní a průmyslová zóna ve Fudžajře, která patří k nejdůležitějším ropným uzlům v regionu. Útoky znovu zvýšily napětí kolem dopravy ropy i leteckého provozu v Perském zálivu.

Meta zvažuje propouštění až pětiny zaměstnanců

Společnost Meta zvažuje rozsáhlé propouštění, které by mohlo postihnout až 20 procent jejích zaměstnanců. Společnost doufá, že tím uvolní prostředky pro masivní investice do umělé inteligence a zároveň dokáže, že tyto nové nástroje již nejsou jen nákladným experimentem, ale začínají měnit každodenní provoz velkých technologických firem.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama