CestováníCestování do Číny: Zrušení povinné karantény a změna vízové politiky od ledna...

Cestování do Číny: Zrušení povinné karantény a změna vízové politiky od ledna 2023

Čína zruší karanténu pro cestující z důvodu prevence nákazy covid-19 od 8. ledna 2023. Jde o poslední velký posun od politiky nulového covidu. Informovalo o tom zpravodajství BBC či CNN.

Po téměř třech letech uzavřených hranic se země znovu otevře těm, kdo mají pracovní a studijní víza nebo chtějí navštívit rodinu. Příchozí cestující budou muset pouze prokázat negativní výsledek testu na covid-19 získaný do 48 hodin před odletem, uvedla čínská Národní zdravotní komise v pondělním prohlášení.

Zrušení karantény nicméně přichází v okamžiku, kdy Čína bojuje s divokým šířením viru v důsledku zrušení omezení. Zprávy říkají, že nemocnice jsou přetížené. Skutečný počet – denní počty případů a úmrtí – v současné době neznáme, protože úředníci přestali zveřejňovat data o pozitivních případech i úmrtích. Peking minulý týden hlásil asi 4 000 nových infekcí každý den, uvádí server BBC.

V neděli Čína oznámila, že úplně přestane zveřejňovat počty případů. Britská zdravotnická společnost Airfinity však podle agentury Reuters odhaduje, že Čína zažívá více než milion infekcí a 5000 úmrtí denně.

Přechod na život s covidem-19

Čína je poslední velkou ekonomikou na světě, která po třech letech lockdownů, uzavřených hranic a povinné karantény pro případy a kontakty s covidem-19 přešla na „život s covidem“. Takzvaná politika „nulového covidu“ poškodila ekonomiku a občany unavovala restrikcemi a opakovanými testy.

Nespokojenost v listopadu explodovala během vzácných veřejných protestů proti prezidentu Si Ťin-pchingovi. To vedlo ke zrušení opatření o několik týdnů později.

Posledním velkým omezením zůstávají uzavřené hranice. Od března 2020 musel každý, kdo vstoupil do Číny, podstoupit povinnou karanténu ve státním zařízení – po dobu až tří týdnů v kuse. Nedávno byla zkrácena na pět dní v hotelové karanténě a třídenní izolaci doma, uvádí server CNN.

Přístup ke covidu-19 už nebude stejný jako například k choleře

V pondělí Národní zdravotní komise oznámila, že status covidu-19 bude 8. ledna formálně snížen na infekční onemocnění třídy B. To znamená, že karanténa bude zrušena – i když přijíždějící cestující budou muset ještě podstoupit test PCR. Také bude zrušeno omezení denního počtu povolených letů do Číny.

Od roku 2020 Čína sice klasifikuje covid-19 jako infekční onemocnění kategorie B, ale zachází s ním jako s nemocí kategorie A. Tím je srovnatelný s dýmějovým morem nebo cholerou a dává místním úřadům pravomoc uvalit karantény a další omezení. Nyní se s ní bude zacházet jako s nemocí kategorie B. Ve stejné kategorii je například virus HIV a ptačí chřipka.

Změna vízové politiky

Úřady uvedly, že také „optimalizují“ vízová opatření pro cizince, kteří chtějí přijet do Číny za prací a studiem, stejně jako na rodinné návštěvy a setkání. Není jasné, zda to zahrnuje turistická víza, ale úředníci uvedli, že spustí pilotní program pro mezinárodní výletní lodě.

Cizincům byl z velké části zakázán vstup do Číny, kromě omezeného počtu obchodních nebo rodinných návštěv.

Nová pravidla uvítalo mnoho Číňanů, kteří nyní budou moci znovu cestovat do zámoří. Online cestovní kanceláře v zemi ohlásily nárůst poptávky již během několika hodin po oznámení.

Zrušení cestovních omezení je také velkou úlevou pro čínské státní příslušníky studující nebo pracující v zahraničí. Kdo si nemohl dovolit prudce rostoucí ceny letenek, zdlouhavé hotelové karantény nebo náročné požadavky na testování, už tři roky nemohl domů.

Panují ale i obavy z předčasného otevření hranic

Mnozí ale vyjádřili obavy ohledně znovuotevření hranic. „Proč nemůžeme s otevřením počkat, až tato vlna covidu přejde? Zdravotníci jsou již unavení a staří lidé nepřežijí dvě infekce během jednoho měsíce,“ zněl jeden z nejčastějších komentářů na Weibo.

Lidé ve městech jako Peking a Šanghaj, kde v zimě panují mrazivé teploty, říkají, že jim dochází léky na chřipku a nachlazení. Hledají lékařskou pomoc pro nemocné příbuzné.

Analytici říkají, že čínský obrat v tom, jak zvládat pandemii, postavil prezidenta do obtížné situace. Byl hnací silou politiky nulového covidu, kterou mnozí obviňovali z nadměrného omezování životů lidí a ochromování ekonomiky.

Ale poté, co ji opustil, musí podle analytiků převzít odpovědnost za obrovskou vlnu infekcí a hospitalizací. Mnozí se ptají, proč země nebyla lépe připravena.

Doporučujeme

Trump vykázal z krypta příjmy přes 1,4 miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump vykázal za loňský rok příjmy přes 1,4 miliardy dolarů z kryptoměnových projektů své rodiny. Digitální aktiva se tak stala hlavním zdrojem jeho příjmů a výrazně předčila tradiční byznys, na kterém si dříve vybudoval jméno.

KOMENTÁŘ: Historická zpráva pro dolar. Centrální banky se ho chtějí spíš zbavovat

Od nástupu Donalda Trumpa do Bílého domu ztrácí americký dolar lesk, pro řadu vlád i drobných investorů už není tak bezpečným přístavem, jakým býval. Trend potvrzuje i změna postoje centrálních bank, jak odkryl think tank Oficiální fórum měnových a finančních institucí (OMFIF).

Vysvětlení: Co je tepelná kupole a proč je nebezpečná?

Američané se připravují na víkendový Den nezávislosti. Velké části amerického kontinentu v nesnesitelném horku a dusnu uvězní jev zvaný tepelná kupole. Ten v minulém týdnu sežehl Evropu. Ohroženo smrtícím horkem bude do 6. července zhruba 250 milionů lidí, hlavně senioři s dětmi.

Írán přiznal problémy během americké blokády. Nevyvezl žádnou ropu

Írán během americké blokády nemohl vyvážet žádnou ropu. Od podepsání memoranda však vyvezl více než 40 milionů barelů, sdělil v rozhovoru pro státní televizi hlavní íránský vyjednavač Mohammad Bagher Ghalibaf. Společnost TankerTrackers tento objem odhaduje dokonce na 50 milionů barelů. Ropa se drží na předválečné úrovni. Čeká se na další kolo rozhovorů. Írán delegaci do Kataru nepošle.

Írán tvrdí, že se nesetká s vyslanci USA v Dauhá; Katar hraje roli prostředníka

Zástupci Íránu se v nejbližších dnech nesetkají s vysoce postavenými představiteli Spojených států, kteří v úterý přiletěli na jednání do katarského Dauhá. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na íránské ministerstvo zahraničí. Katar mezitím v úterý večer uvedl, že bude pokračovat v roli prostředníka ve vyjednávání mezi USA a Íránem. Podle Reuters současná situace nesvědčí o dobrých vyhlídkách na dosažení trvalého míru mezi oběma znepřátelenými stranami. Informovaný diplomatický zdroj agentuře AFP řekl, že se dnes v Dauhá mají uskutečnit nepřímá technická jednání mezi zástupci USA a Íránu o dohodě o ukončení války na Blízkém východě.

Expedice v Atlantiku odhalila desítky dosud neznámých mořských živočichů

Mezinárodní vědecká expedice v jižním Atlantiku během pouhých dvou týdnů objevila 31 dosud neznámých druhů mořských organismů. Výzkum potvrdil, že střední vrstvy oceánu patří k nejméně prozkoumaným prostředím na Zemi a zároveň ukrývají mimořádně pestrý život.

V Kongu na ebolu dosud zemřelo 399 lidí z 1333 potvrzených případů nemoci

Počet potvrzených případů eboly v Kongu stoupl na 1333, z čehož 399 lidí zemřelo. Informovala o tom v noci na dnešek agentura Reuters s odvoláním na konžské úřady. Předchozí, pondělní bilance hovořila o 1307 nakažených a 377 zemřelých.

Irsko přebírá vedení EU, čekají ho náročná vyjednávání o unijním rozpočtu

Pokračující podpora Ukrajiny, ale i konkurenceschopnost EU, hodnoty a bezpečnost budou hlavními prioritami irského předsednictví v Radě EU, které začíná právě dnes. Irové přebírají mandát od Kypřanů a v mnohém na ně navazují, například pokud jde o další posun v jednáních o novém dlouhodobém rozpočtu EU či pokrok v přístupových jednáních kandidátských zemí na cestě do Evropské unie.

Letadlo v Číně narazilo do mrakodrapu. Nikdo neví proč

V pátek odpoledne do nejvyššího mrakodrapu v Pekingu narazilo malé letadlo. Pilot zemřel a dalších 13 lidí utrpělo zranění. Incident není šokující jen pro svou podobnost s teroristickým útokem na USA z 11. září 2001, ale i z důvodu, že v čínské metropoli je bezletová zóna, což znamená zákaz pohybu dronů a letadel. Ani po čtyřech dnech není jasné, jak se letadlo do města dostalo a proč do věže narazilo.

Ukrajina informuje o obětech ruských útoků, její síly útočily v hloubi Ruska

Nejméně dva lidé přišli o život a dalších pět bylo dnes ráno zraněno při útoku ruského dronu na mikrobus v Chersonu na jihovýchodě Ukrajiny, oznámil náčelník oblastní správy Oleksandr Prokudin. V Dněpropetrovské oblasti zahynula žena a další tři utrpěly zranění při ruských útocích na čerpací stanice, další žena byla zraněna v Záporoží, informovaly ukrajinské úřady. Naopak ukrajinské drony zaútočily v hloubi Ruska, v Rostovské a Penzenské oblasti a i Ufě, vzdálené více než 1300 kilometrů od frontové linie.

Satoranský končí v Barceloně a zvažuje další krok

Tomáš Satoranský uzavřel své druhé působení v Barceloně. Českému basketbalistovi vypršela smlouva a katalánský klub se s ním oficiálně rozloučil. Kam povedou jeho další kroky, zatím není jasné. Sám přiznává, že si po náročné sezoně potřebuje odpočinout a budoucnost si teprve promyslí.

Nejvyšší soud odmítl Trumpovu snahu omezit zisk občanství dětem narozeným v USA

Nejvyšší soud USA dnes odmítl snahu amerického prezidenta Donalda Trumpa omezit automatické udělování amerického občanství všem dětem narozeným na území Spojených států. Informovala o tom agentura Reuters. Trump tento princip udělování občanství, který je zaručen 14. dodatkem americké ústavy, v minulosti tvrdě kritizoval a označoval ho mimo jiné za neštěstí Spojených států.

Británie chce po uprchlících zpětně vymáhat náklady na azyl. Zaplatit by mohli až 10 tisíc liber

Lidé, kterým bude ve Velké Británii udělen azyl, by podle plánů vlády mohli po nástupu do zaměstnání zaplatit přibližně 10 000 liber (asi 290 tisíc korun) jako příspěvek na náklady spojené s jejich ubytováním a podporou během azylového řízení.

Tisíce lidí protestují v Jihoafrické republice proti migrantům

V několika jihoafrických městech vyšly do ulic tisíce lidí požadujících odchod nelegálních migrantů. Úřady nasadily mimořádná bezpečnostní opatření, protože panovaly obavy z násilností a útoků na cizince.

Města hledají nové způsoby, jak ochránit obyvatele před extrémním horkem

Extrémní vedra se stávají běžnou součástí života ve stále větší části světa. Klimatická změna zvyšuje jejich četnost, intenzitu i délku trvání a nejcitelněji dopadají na města. Ta proto zavádějí varovné systémy, rozšiřují zeleň, upravují veřejný prostor a hledají další cesty, jak ochránit obyvatele před rostoucími teplotami.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama