CestováníCestování do Číny: Zrušení povinné karantény a změna vízové politiky od ledna...

Cestování do Číny: Zrušení povinné karantény a změna vízové politiky od ledna 2023

Čína zruší karanténu pro cestující z důvodu prevence nákazy covid-19 od 8. ledna 2023. Jde o poslední velký posun od politiky nulového covidu. Informovalo o tom zpravodajství BBC či CNN.

Po téměř třech letech uzavřených hranic se země znovu otevře těm, kdo mají pracovní a studijní víza nebo chtějí navštívit rodinu. Příchozí cestující budou muset pouze prokázat negativní výsledek testu na covid-19 získaný do 48 hodin před odletem, uvedla čínská Národní zdravotní komise v pondělním prohlášení.

Zrušení karantény nicméně přichází v okamžiku, kdy Čína bojuje s divokým šířením viru v důsledku zrušení omezení. Zprávy říkají, že nemocnice jsou přetížené. Skutečný počet – denní počty případů a úmrtí – v současné době neznáme, protože úředníci přestali zveřejňovat data o pozitivních případech i úmrtích. Peking minulý týden hlásil asi 4 000 nových infekcí každý den, uvádí server BBC.

V neděli Čína oznámila, že úplně přestane zveřejňovat počty případů. Britská zdravotnická společnost Airfinity však podle agentury Reuters odhaduje, že Čína zažívá více než milion infekcí a 5000 úmrtí denně.

Přechod na život s covidem-19

Čína je poslední velkou ekonomikou na světě, která po třech letech lockdownů, uzavřených hranic a povinné karantény pro případy a kontakty s covidem-19 přešla na „život s covidem“. Takzvaná politika „nulového covidu“ poškodila ekonomiku a občany unavovala restrikcemi a opakovanými testy.

Nespokojenost v listopadu explodovala během vzácných veřejných protestů proti prezidentu Si Ťin-pchingovi. To vedlo ke zrušení opatření o několik týdnů později.

Posledním velkým omezením zůstávají uzavřené hranice. Od března 2020 musel každý, kdo vstoupil do Číny, podstoupit povinnou karanténu ve státním zařízení – po dobu až tří týdnů v kuse. Nedávno byla zkrácena na pět dní v hotelové karanténě a třídenní izolaci doma, uvádí server CNN.

Přístup ke covidu-19 už nebude stejný jako například k choleře

V pondělí Národní zdravotní komise oznámila, že status covidu-19 bude 8. ledna formálně snížen na infekční onemocnění třídy B. To znamená, že karanténa bude zrušena – i když přijíždějící cestující budou muset ještě podstoupit test PCR. Také bude zrušeno omezení denního počtu povolených letů do Číny.

Od roku 2020 Čína sice klasifikuje covid-19 jako infekční onemocnění kategorie B, ale zachází s ním jako s nemocí kategorie A. Tím je srovnatelný s dýmějovým morem nebo cholerou a dává místním úřadům pravomoc uvalit karantény a další omezení. Nyní se s ní bude zacházet jako s nemocí kategorie B. Ve stejné kategorii je například virus HIV a ptačí chřipka.

Změna vízové politiky

Úřady uvedly, že také „optimalizují“ vízová opatření pro cizince, kteří chtějí přijet do Číny za prací a studiem, stejně jako na rodinné návštěvy a setkání. Není jasné, zda to zahrnuje turistická víza, ale úředníci uvedli, že spustí pilotní program pro mezinárodní výletní lodě.

Cizincům byl z velké části zakázán vstup do Číny, kromě omezeného počtu obchodních nebo rodinných návštěv.

Nová pravidla uvítalo mnoho Číňanů, kteří nyní budou moci znovu cestovat do zámoří. Online cestovní kanceláře v zemi ohlásily nárůst poptávky již během několika hodin po oznámení.

Zrušení cestovních omezení je také velkou úlevou pro čínské státní příslušníky studující nebo pracující v zahraničí. Kdo si nemohl dovolit prudce rostoucí ceny letenek, zdlouhavé hotelové karantény nebo náročné požadavky na testování, už tři roky nemohl domů.

Panují ale i obavy z předčasného otevření hranic

Mnozí ale vyjádřili obavy ohledně znovuotevření hranic. „Proč nemůžeme s otevřením počkat, až tato vlna covidu přejde? Zdravotníci jsou již unavení a staří lidé nepřežijí dvě infekce během jednoho měsíce,“ zněl jeden z nejčastějších komentářů na Weibo.

Lidé ve městech jako Peking a Šanghaj, kde v zimě panují mrazivé teploty, říkají, že jim dochází léky na chřipku a nachlazení. Hledají lékařskou pomoc pro nemocné příbuzné.

Analytici říkají, že čínský obrat v tom, jak zvládat pandemii, postavil prezidenta do obtížné situace. Byl hnací silou politiky nulového covidu, kterou mnozí obviňovali z nadměrného omezování životů lidí a ochromování ekonomiky.

Ale poté, co ji opustil, musí podle analytiků převzít odpovědnost za obrovskou vlnu infekcí a hospitalizací. Mnozí se ptají, proč země nebyla lépe připravena.

Doporučujeme

V USA usvědčili muže z Rwandy, který léta zapíral svou účast na genocidě. Hrozí mu desítky let vězení

Téměř třicet let se mu dařilo tajit svou minulost. Čtyřiapadesátiletý Eric Nshimiye, původem ze Rwandy, byl nyní ve Spojených státech uznán vinným z křivé výpovědi a maření spravedlnosti. Podle amerických vyšetřovatelů se aktivně podílel na rwandské genocidě v roce 1994, během níž zahynulo přibližně 800 tisíc lidí. Svou účast na masakrech však opakovaně popíral, a to i pod přísahou před federálním soudem.

Počet obětí středeční srážky vlaků ve Španělsku vzrostl na 74

Počet obětí středeční srážky vlaků v centrální části Španělska v provincii Toledo vzrostl na 74, napsala dnes agentura AFP s odkazem na španělské ministerstvo dopravy. Předseda vlády v regionu, kde se neštěstí stalo, Emiliano García-Page, již dříve uvedl, že v nemocnicích zůstává pět desítek ze 110 hospitalizovaných po nehodě. Ve Španělsku dnes začal třídenní státní smutek, v poledne lidé uctili oběti tragédie minutou ticha.

KOMENTÁŘ: Boj o koncesionářské poplatky. Jsou česká veřejnoprávní média v ohrožení?

Návrh zákona o zrušení televizních a rozhlasových poplatků prošel prvním čtením v 4:36 hodin ráno. Vehnal do ulic desítky tisíc protestujících, urychlené řízení sklízí kritiku i od EU. Znepokojivě neobvyklý postup Babišovy vlády podrývá nejen nezávislost médií, ale i křehkou tuzemskou demokracii.

Ruský dronový útok na ukrajinské nádraží zabil nejméně třináct lidí

Třináct mrtvých a nejméně deset zraněných si vyžádal čtvrteční ruský dronový útok na železniční nádraží v ukrajinském Dněpru. Bezpilotní letoun s proudovým pohonem zasáhl nástupiště plné cestujících, na kterém právě stál vlak směřující do Záporoží. Mezi zraněnými je také jedenáctiletý chlapec. Ruské útoky na ukrajinskou železniční infrastrukturu v posledních měsících výrazně zesílily.

Velká změna v čele ECB. Lagarde oznámila předčasný konec

Evropská centrální banka (ECB) přijde o svou prezidentku dříve, než se očekávalo. Christine Lagarde ve čtvrtek oznámila, že 7. února příštího roku odstoupí z funkce, přestože její mandát měl skončit až v říjnu 2027. Rozhodnutí otevírá otázku budoucího vedení jedné z nejvlivnějších evropských finančních institucí v době rostoucí ekonomické nejistoty.

Hackeři zasadili DHS tvrdou ránu. Odhalili data tisíců zaměstnanců včetně tajných agentů

Spojené státy čelí dalšímu rozsáhlému úniku citlivých informací. Hackerská skupina zveřejnila osobní údaje více než 40 tisíc pracovníků ministerstva vnitřní bezpečnosti (DHS), včetně osob zapojených do zpravodajských a tajných operací. Jde již o třetí závažný bezpečnostní incident tohoto druhu během několika posledních týdnů.

Extrémní teploty a miliardové škody. Evropa se připravuje na oteplení o 3 stupně Celsia

Evropská unie se připravuje na budoucnost, v níž budou extrémní vedra, povodně a rozsáhlé požáry představovat stále vážnější hrozbu. Evropská komise (EK) představila nová pravidla, která mají členské státy přimět k důslednější ochraně obyvatel před klimatickými katastrofami. Brusel přitom počítá i se scénářem globálního oteplení o tři stupně Celsia do konce století. Na pomoc domácnostem však žádné nové prostředky nenabízí.

Přirozená obnova tropických lesů omezuje šíření invazních druhů

Tropické lesy mají přirozenou schopnost bránit se šíření nepůvodních stromů. Nový výzkum ukázal, že zatímco v prvních letech obnovy mohou tyto druhy převládat, s postupným růstem původních dřevin jejich zastoupení klesá. Přirozená obnova lesů tak může pomáhat chránit biologickou rozmanitost i stabilitu lesních ekosystémů.

Albánie přitvrdila proti demonstrantům. Za pouhou účast na protestu hrozí astronomická pokuta

Albánská vláda přitvrdila vůči protivládním demonstracím, které už několik měsíců otřásají hlavním městem Tiranou. Nově mohou lidé dostat pokutu až 500 tisíc leků (zhruba 134 tisíc korun), přestože se sami žádného násilí nedopustili. Opatření přichází v době sílících protestů požadujících odstoupení premiéra Ediho Ramy.

Vance poslal dopis šéfovi íránské bezpečnostní rady kvůli jednání o míru

Americký viceprezident J.D. Vance zaslal dopis šéfovi íránské Nejvyšší rady národní bezpečnosti Mohsenu Rezáímu ve snaze oživit mírové rozhovory. Dnes to napsal list The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na nejmenované americké činitele a další své zdroje. Vance tak učinil na pokyn prezidenta Donalda Trumpa.

Hegseth odvolal hlavního plánovače Pentagonu. Hrozí obnovení úderů proti Íránu

Americký ministr obrany Pete Hegseth odvolal jednoho z nejvýše postavených vojenských plánovačů Pentagonu. Generálporučík Brett Sylvia opouští funkci v době, kdy administrativa prezidenta Donalda Trumpa připravuje možné obnovení úderů proti Íránu. Americké síly na Blízkém východě jsou schopny zahájit rozsáhlou operaci během pouhých 96 hodin od vydání rozkazu.

Cyklon Arnab v Indii zabil nejméně šest lidí, část pobřeží je bez elektřiny

Cyklon Arnab, který ve středu zasáhl indický stát Ándhrapradéš, připravil o život nejméně šest lidí, informovala agentura Reuters s odvoláním na oficiální zdroje.

ANALÝZA: Putin ani přes Trumpovy ústupky nepolevuje ve svých požadavcích. Má vůbec diplomacie smysl?

Donald Trump se snaží ukončit válku na Ukrajině prostřednictvím diplomatického tlaku, ekonomických pobídek a přímých jednání s Moskvou. Dosavadní výsledky však naznačují, že americký prezident a Vladimir Putin přistupují k mírovému procesu se zásadně odlišnými očekáváními. Zatímco Washington hledá cestu k dohodě, Kreml nadále trvá na územních požadavcích a omezení budoucí bezpečnostní politiky Kyjeva. Další kolo rozhovorů se přitom může uskutečnit už 10. listopadu v Abú Zabí. Je otázkou, zda skutečně může někam vést.

KLDR vypálila asi tucet balistických střel krátkého doletu

Severní Korea dnes vypálila zhruba tucet balistických střel krátkého doletu směrem k Japonskému moři, uvedl jihokorejský Sbor náčelníků štábů (JCS). Ten nejprve oznámil, že Pchjongjang vypálil jeden neidentifikovaný projektil. Japonská pobřežní stráž předtím uvedla, že šlo zřejmě o balistickou střelu, která již dopadla do moře. O incidentu informovaly agentury AFP a Reuters.

Rusko v noci na dnešek zničilo 1214 ukrajinských dronů, což je patrně rekord

Ruská protivzdušná obrana v noci na dnešek nad mnoha částmi Ruska zničila 1214 ukrajinských bezpilotních letounů, uvedlo podle agentury TASS ministerstvo obrany v Moskvě. Je to patrně rekordní počet. Na řadě letišť byl omezen provoz. O velkých škodách v důsledku ukrajinských útoků se ale TASS nezmiňuje.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama