-3.9 C
Czech
Neděle 15. února 2026
CestováníCestování do Číny: Zrušení povinné karantény a změna vízové politiky od ledna...

Cestování do Číny: Zrušení povinné karantény a změna vízové politiky od ledna 2023

Čína zruší karanténu pro cestující z důvodu prevence nákazy covid-19 od 8. ledna 2023. Jde o poslední velký posun od politiky nulového covidu. Informovalo o tom zpravodajství BBC či CNN.

Po téměř třech letech uzavřených hranic se země znovu otevře těm, kdo mají pracovní a studijní víza nebo chtějí navštívit rodinu. Příchozí cestující budou muset pouze prokázat negativní výsledek testu na covid-19 získaný do 48 hodin před odletem, uvedla čínská Národní zdravotní komise v pondělním prohlášení.

Zrušení karantény nicméně přichází v okamžiku, kdy Čína bojuje s divokým šířením viru v důsledku zrušení omezení. Zprávy říkají, že nemocnice jsou přetížené. Skutečný počet – denní počty případů a úmrtí – v současné době neznáme, protože úředníci přestali zveřejňovat data o pozitivních případech i úmrtích. Peking minulý týden hlásil asi 4 000 nových infekcí každý den, uvádí server BBC.

V neděli Čína oznámila, že úplně přestane zveřejňovat počty případů. Britská zdravotnická společnost Airfinity však podle agentury Reuters odhaduje, že Čína zažívá více než milion infekcí a 5000 úmrtí denně.

Přechod na život s covidem-19

Čína je poslední velkou ekonomikou na světě, která po třech letech lockdownů, uzavřených hranic a povinné karantény pro případy a kontakty s covidem-19 přešla na „život s covidem“. Takzvaná politika „nulového covidu“ poškodila ekonomiku a občany unavovala restrikcemi a opakovanými testy.

Nespokojenost v listopadu explodovala během vzácných veřejných protestů proti prezidentu Si Ťin-pchingovi. To vedlo ke zrušení opatření o několik týdnů později.

Posledním velkým omezením zůstávají uzavřené hranice. Od března 2020 musel každý, kdo vstoupil do Číny, podstoupit povinnou karanténu ve státním zařízení – po dobu až tří týdnů v kuse. Nedávno byla zkrácena na pět dní v hotelové karanténě a třídenní izolaci doma, uvádí server CNN.

Přístup ke covidu-19 už nebude stejný jako například k choleře

V pondělí Národní zdravotní komise oznámila, že status covidu-19 bude 8. ledna formálně snížen na infekční onemocnění třídy B. To znamená, že karanténa bude zrušena – i když přijíždějící cestující budou muset ještě podstoupit test PCR. Také bude zrušeno omezení denního počtu povolených letů do Číny.

Od roku 2020 Čína sice klasifikuje covid-19 jako infekční onemocnění kategorie B, ale zachází s ním jako s nemocí kategorie A. Tím je srovnatelný s dýmějovým morem nebo cholerou a dává místním úřadům pravomoc uvalit karantény a další omezení. Nyní se s ní bude zacházet jako s nemocí kategorie B. Ve stejné kategorii je například virus HIV a ptačí chřipka.

Změna vízové politiky

Úřady uvedly, že také „optimalizují“ vízová opatření pro cizince, kteří chtějí přijet do Číny za prací a studiem, stejně jako na rodinné návštěvy a setkání. Není jasné, zda to zahrnuje turistická víza, ale úředníci uvedli, že spustí pilotní program pro mezinárodní výletní lodě.

Cizincům byl z velké části zakázán vstup do Číny, kromě omezeného počtu obchodních nebo rodinných návštěv.

Nová pravidla uvítalo mnoho Číňanů, kteří nyní budou moci znovu cestovat do zámoří. Online cestovní kanceláře v zemi ohlásily nárůst poptávky již během několika hodin po oznámení.

Zrušení cestovních omezení je také velkou úlevou pro čínské státní příslušníky studující nebo pracující v zahraničí. Kdo si nemohl dovolit prudce rostoucí ceny letenek, zdlouhavé hotelové karantény nebo náročné požadavky na testování, už tři roky nemohl domů.

Panují ale i obavy z předčasného otevření hranic

Mnozí ale vyjádřili obavy ohledně znovuotevření hranic. „Proč nemůžeme s otevřením počkat, až tato vlna covidu přejde? Zdravotníci jsou již unavení a staří lidé nepřežijí dvě infekce během jednoho měsíce,“ zněl jeden z nejčastějších komentářů na Weibo.

Lidé ve městech jako Peking a Šanghaj, kde v zimě panují mrazivé teploty, říkají, že jim dochází léky na chřipku a nachlazení. Hledají lékařskou pomoc pro nemocné příbuzné.

Analytici říkají, že čínský obrat v tom, jak zvládat pandemii, postavil prezidenta do obtížné situace. Byl hnací silou politiky nulového covidu, kterou mnozí obviňovali z nadměrného omezování životů lidí a ochromování ekonomiky.

Ale poté, co ji opustil, musí podle analytiků převzít odpovědnost za obrovskou vlnu infekcí a hospitalizací. Mnozí se ptají, proč země nebyla lépe připravena.

Reklama

Doporučujeme

Izraelské údery v Gaze zabily desítku lidí

Izraelské údery v Pásmu Gazy dnes zabily nejméně devět Palestinců, píše agentura Reuters s odvoláním na tamní zdravotníky. Podle agentury AFP, která se odvolává na tamní civilní ochranu, je obětí již jedenáct. Izraelská armáda uvedla, že útočila v reakci na porušení příměří ze strany teroristického hnutí Hamás a že údery byly přesně cílené. V Pásmu Gazy vstoupilo v platnost příměří loni 10. října, z jeho porušování se však obě strany pravidelně vzájemně obviňují.

Klaunská show, reagoval exprezident Obama na rasistické video, které zveřejnil Bílý dům

Bývalý americký prezident Barack Obama se nepřímo vyjádřil k rasistickému videu sdílené na účtu současného prezidenta Donalda Trumpa. Dekorum, které kdysi formovalo chování veřejných činitelů, podle něj z americké politiky mizí.

Ruským cílem není dosáhnout míru, řekla v Mnichově Kallas

Rusko se nezastaví na Donbasu a jeho cílem není dosáhnout míru, proto Evropa zvyšuje výdaje na obranu. V projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci to dnes řekla vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku Kaja Kallasová. Kromě obrany a pomoci Ukrajině v obraně proti ruské agresi jsou podle ní nyní prioritami EU dobrá mezinárodní partnerství, včetně těch obchodních, a stabilita v jejím sousedství.

Británie a další státy tvrdí, že Navalného zabil jed z pralesniček

Británie, Francie, Německo, Švédsko a Nizozemsko tvrdí, že Alexej Navalnyj zemřel po zásahu jedovatou látkou z kůže ekvádorských pralesniček. Podle společného závěru jejich zpravodajských služeb byl v těle ruského opozičního lídra nalezen epibatidin a je vysoce pravděpodobné, že právě on způsobil jeho smrt ve vězeňské kolonii.

Macinka se v Mnichově střetl s Hillary Clinton

Český ministr zahraničí Petr Macinka se na Mnichovské bezpečnostní konferenci dostal do ostré výměny s Hillary Clinton. V panelové debatě obhajoval, že část kroků Donalda Trumpa je reakcí na to, že se v některých oblastech politiky zašlo příliš daleko. Clinton jeho výklad odmítla a přenesla spor k dopadům Trumpovy politiky na USA i na Ukrajinu.

Na demonstraci proti íránskému režimu přišlo v Mnichově téměř 200.000 lidí

Téměř 200.000 lidí dnes přišlo v Mnichově na demonstraci proti íránskému režimu. S odvoláním na bavorskou policii to uvedla agentura AFP. Protest se koná na okraj Mnichovské bezpečnostní konference, na níž vystoupil i syn posledního íránského šáha a jedna z nejvýraznějších postav íránského exilu Rezá Pahlaví. Lidé na demonstraci provolávali hesla na jeho podporu.

Při ruském nočním útoku na Oděsu zahynula jedna žena

Ruská armáda v noci na dnešek provedla dronový útok na ukrajinskou Oděsu, při kterém zahynula jedna žena, jejíž rodinný domek vzplanul po zásahu dronem. Na Telegramu to uvedl šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper.

Witkoff s Kushnerem budou jednat v Ženevě o Íránu i Ukrajině

Vyslanci amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff a Jared Kushner budou v úterý jednat v Ženevě s íránskými představiteli a následně se ve švýcarském městě zúčastní i trojstranného jednání se zástupci Ukrajiny a Ruska. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odkazem na zdroj obeznámený se záležitostí.

USA a Evropa patří k sobě a mohou společně vybudovat nový řád, řekl Rubio

Spojené státy a Evropa patří k sobě, řekl dnes americký ministr zahraničí Marco Rubio na Mnichovské bezpečnostní konferenci. USA jsou podle něj připraveny reformovat světový řád i samy, raději by to ale udělaly s Evropou, která je jejich ceněným spojencem a nejstarším přítelem. Rubio rovněž řekl, že USA stále neví, zda to Rusové myslí se snahou o ukončení války na Ukrajině vážně.

Ve Venezuele propustili 17 politických vězňů, zákon o amnestii zatím neschválili

Venezuelské úřady dnes propustily dalších 17 politických vězňů, a to v rámci nedávno představeného zákona o amnestii. Očekávalo se, že parlament zákon schválí již ve čtvrtek, ale kvůli sporu provládních a opozičních poslanců se tak nestalo, uvedla agentura AFP. Veškerá propuštění na svobodu jsou proto podmínečná. Opoziční strana Vente Venezuela později podle agentury Reuters potvrdila, že úřady dnes propustily deset mužů a sedm žen.

Bessent tlačí na rychlé schválení amerických pravidel pro kryptoměny

Americká vláda chce už na jaře dotáhnout zákon, který nastaví federální pravidla pro digitální aktiva. Ministr financí Scott Bessent vyzval Kongres, aby návrh posunul co nejrychleji k podpisu prezidenta Donalda Trumpa. Podle něj by jasná regulace přišla vhod právě teď, kdy je kryptotrh rozkolísaný a investoři hledají jistotu.

ANALÝZA: Ruská ekonomika má největší problémy od začátku války

Ruská ekonomika má vážné problémy. Státní pokladna se vyprazdňuje rychleji, než Moskva čekala, což může ztížit financování války na Ukrajině. Ruská veřejnost si začíná stěžovat na vysoké ceny zboží, zejména potravin. Kreml se tak ocitl v nejtěžší ekonomické situaci od začátku invaze v roce 2022. Zatímco se ekonomická smyčka utahuje, ruská armáda na bojišti zpomalila postup.

Ministerstvo vnitřní bezpečnosti USA omezuje chod kvůli výpadku financování

Americké ministerstvo vnitřní bezpečnosti (DHS) v sobotu 14. února přešlo do režimu částečného omezení chodu poté, co Senát nedokázal schválit jeho financování. Tisíce zaměstnanců mají jít na nucené volno, další zůstávají v práci bez výplaty, dokud se Kongres nedohodne na rozpočtu. Dopady se mají nejrychleji projevit v oblastech, kde je DHS vidět nejvíc, tedy na letištích a při koordinaci krizové pomoci.

Merz chce silnější Evropu a opravu transatlantické důvěry

Amerika už podle německého kancléře Friedricha Merze naráží na limity, když chce řešit světové krize sama. V projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci vyzval k opravě transatlantické důvěry, ale zároveň k tomu, aby Evropa posílila vlastní obranu. Zmínil i první rozhovory s Emmanuelem Macronem o možnosti, že by se Německo opřelo o francouzské jaderné odstrašení.

Jílek má olympijské zlato

Rychlobruslař Metoděj Jílek vyhrál na zimních olympijských hrách závod na 10 000 metrů a přidal pro Česko další cenný kov. Po stříbru z pětky tak během jednoho týdne získal druhou olympijskou medaili.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama