Reklama
4.4 C
Czech
Pondělí 16. března 2026
Protext ČTKČeši se o příští volby do europarlamentu moc nezajímají, ukázal Eurobarometr

Češi se o příští volby do europarlamentu moc nezajímají, ukázal Eurobarometr

Brusel – Češi se o volby do Evropského parlamentu, které se uskuteční v červnu 2024, převážně nezajímají. Ukázal to průzkum, jehož výsledky nyní, šest měsíců před hlasováním, zveřejnil Eurobarometr. Většina z dotazovaných Čechů nicméně alespoň přibližně věděla, kdy takové volby budou. Celkem 33 procent dotazovaných trefilo měsíc i rok, 27 procent určilo správně rok.

Vůbec nejvíce se zajímají o příští volby do EP v Nizozemsku (69 procent respondentů), ale také v Polsku či na Maltě (68 procent). Absolutně nejmenší zájem z celé Evropské unie pak mají právě Češi (28 procent) a Slováci (31 procent).

Průzkum byl proveden v 27 členských státech EU od konce září do poloviny října letošního roku. Celkem se ho účastnilo přes 26 tisíc lidí, z Česka bylo 1013 dotazovaných.

Na dotaz, jak je pravděpodobné, že by šli volit, kdyby se hlasování konalo příští týden, odpovědělo 50 procent respondentů v Česku, že „celkem pravděpodobně“. Naopak za „celkem nepravděpodobnou“ tuto možnost označilo 25 procent dotázaných, zbytek si nevybral ani jednu z variant.

Předchozí volby do Evropského parlamentu se konaly v roce 2019, volební účast v České republice byla tehdy téměř nejnižší v rámci EU – hlasovalo 28,72 procenta voličů.

Jak je pro obyvatele ČR osobně důležité volit v evropských volbách? Zatímco 47 procent obyvatel Evropské unie uvedlo, že pro ně má „celkem velký význam“ volit do EP, u Čechů to bylo jen 25 procent. Pro 48 procent Čechů je pak účast ve volbách „středně významná“ a pro 27 procent ji přikládá „malý význam“.

Hlavními důvody, proč lidé hlasují ve volbách do Evropského parlamentu, je podle českých respondentů to, že „chtějí podpořit nějakou politickou stranu“, „obvykle chodí k volbám“, „chtějí podpořit konkrétního kandidáta“ a rovněž, že „chtějí hlasováním v evropských volbách změnit věci“. Mezi důvody, proč naopak k volbám do EP nepůjdou, Češi nejvíce zmiňovali, že „se nezajímají o politiku obecně“, že „se domnívají, že jejich hlas nic nezmění“, že „obecně nedůvěřují politickému systému“ a že „jsou proti EU“.

Tématem průzkumu byl i obraz Evropského parlamentu u dotazovaných nebo jejich celkový názor na členství v EU. Jak z výsledků vyplynulo, více než sedm z deseti občanů EU (72 procent) souhlasí, že jejich země má z členství v EU prospěch. Hlavními důvody jsou kroky EU k udržení míru a posílení bezpečnosti (34 procent). Pro ČR je hlavním důvodem prospěchu z členství přínos nových pracovních příležitostí (39 procent) a hned poté kroky EU k udržení míru a posílení bezpečnosti (33 procent).

Názor na Evropskou unii zůstává od března letošního roku stabilní: 45 procent občanů ji vnímá pozitivně, 38 procent neutrálně a 16 procent negativně. V České republice naopak pozitivní vnímání EU kleslo na 31 procent (o čtyři procenta oproti březnu), ale stejně tak i negativní vnímání na 24 procent (o pět procent oproti březnu). Zvýšil se naopak počet Čechů, kteří se k EU staví neutrálně (44 procent).

Necelá polovina Čechů (48 procent) sleduje, co se děje v politice Evropské unie, zbytek (52 procent) to nesleduje. V celé Evropské unii je poměr opačný: 55 procent dění v politice sleduje, zatímco 45 procent ne. Obecně vyvolává v Češích EU nejvíce „neutrální představu“ (44 procent). „Celkem pozitivně“ vnímá unii 31 procent dotazovaných a naopak 24 procent ji vnímá „celkem negativně“.

Průzkum se respondentů ptal rovněž na rozšiřování Evropské unie. Na dotaz, zda souhlasí s výrokem, že vzhledem k ruské invazi na Ukrajinu by měla EU urychlit své úsilí o umožnění vstupu nových zemí do EU, odpovědělo jen 37 procent Čechů, že souhlasí. Naopak 57 procent s tím nesouhlasilo. Celkově v Evropské unii byl poměr opět opačný: 53 procent souhlasilo a 40 procent nesouhlasilo. Zbytek dotazovaných nevěděl. EU v současné době uvažuje o zahájení přístupových rozhovorů s Ukrajinou a Moldavskem, do budoucna se hovoří rovněž o rozšiřování bloku o země západního Balkánu.

Jen asi třetina (33 procent) občanů EU si v současné době myslí, že se věci v EU obecně ubírají správným směrem. Opak si myslí celých 48 procent dotázaných. V Česku je tento poměr podobný, pro správný směr se vyslovilo 31 procent respondentů, pro špatný naopak 56 procent. Zbytek dotazovaných nevěděl nebo se nevyslovil ani pro jednu možnost.

Celkově z průzkumu vyplynulo, že jsou lidé mnohem více optimističtí, pokud jde o jejich osobní život, než pokud jde o situaci v jejich zemi a v Evropské unii. Celých 70 procent Čechů odpovědělo, že se věci v jejich osobním životě v současné době ubírají správným směrem (v EU 68 procent), zatímco o špatném směru hovořilo 23 procent českých respondentů (v EU 20 procent).

I přes mírné zlepšení ukazatelů za posledních šest měsíců nicméně stále mnoho Evropanů tíží sociokonomické problémy. Například 73 procent respondentů (o 6 procent méně oproti jaru 2023) se domnívá, že se jejich životní úroveň v příštím roce sníží, v ČR si to myslí 74 procent (také o šest procent méně oproti jaru). Více než třetina Evropanů (37 procent) má v současnosti občas či převážně potíže s placením účtů, v Česku má podle průzkumu potíže 31 procent občanů.

Reklama

Doporučujeme

Útoky v Emirátech zasáhly přístav i letiště

Írán v pondělí znovu udeřil na infrastrukturu ve Spojených arabských emirátech. Terčem se stalo mezinárodní letiště v Dubaji i přístavní a průmyslová zóna ve Fudžajře, která patří k nejdůležitějším ropným uzlům v regionu. Útoky znovu zvýšily napětí kolem dopravy ropy i leteckého provozu v Perském zálivu.

Meta zvažuje propouštění až pětiny zaměstnanců

Společnost Meta zvažuje rozsáhlé propouštění, které by mohlo postihnout až 20 procent jejích zaměstnanců. Společnost doufá, že tím uvolní prostředky pro masivní investice do umělé inteligence a zároveň dokáže, že tyto nové nástroje již nejsou jen nákladným experimentem, ale začínají měnit každodenní provoz velkých technologických firem.

Biatlon v Otepää poznamenal chaos na střelnici

Světový pohár v biatlonu v estonském Otepää nabídl víc zmatků než radosti. Francouzští favorité přišli ve štafetě smíšených dvojic o výsledek po hrubé chybě Émiliena Jacquelina a česká reprezentantka Tereza Voborníková se v jiném závodě dostala do kuriózní situace, kdy se na střelnici přela se soupeřkou o vlastní stav. Oba momenty znovu otevřely debatu o tom, jak velký chaos letos na střelnici panoval.

Izrael zahájil další vlnu úderů proti Íránů, útočil v Teheránu, Šírázu a Tabrízu

Izraelské letectvo dnes zahájilo další vlnu rozsáhlých vzdušných úderů proti infrastruktuře íránského režimu v hlavním městě Teheránu, v Šírázu na jihu a Tabrízu na severozápadě země. Informují o tom agentury s odvoláním na sdělení izraelských ozbrojených sil. Podle agentury AFP se v centru íránské metropole ozývaly výbuchy.

KOMENTÁŘ: Ropa zkrátka poteče jinudy. Jak blokáda Hormuzského průlivu nutí k improvizaci

Íránská armáda zašpuntovala Hormuzský průliv a ohrožuje každou obchodní loď, která by plavbu námořní soutěskou volila. Už potřetí během posledních pěti let tak musejí obchodní společnosti zásadním způsobem upravovat logistické plány. Aktuální krize ukazuje, že alternativ se vždy najde dost.

Kuba si přeje uzavřít dohodu se Spojenými státy, prohlásil Trump

Kuba si přeje uzavřít dohodu se Spojenými státy, tvrdí americký prezident Donald Trump. Washington podle něj dohodu s Havanou buď brzy uzavře, nebo udělá to, co považuje za nezbytné. Nejprve se však USA vypořádají s Íránem. Šéf Bílého domu to podle tiskových agentur v neděli řekl novinářům na palubě prezidentského speciálu Air Force One. Trump v posledních týdnech vyjádřil přesvědčení, že kubánská vláda brzy padne.

EU bude jednat o tom, jak udržet Hormuzský průliv otevřený

Členské státy Evropské unie prodiskutují, co může evropská strana udělat pro to, aby zůstal Hormuzský průliv otevřený pro mezinárodní lodní dopravu. Před dnešním zasedáním ministrů zahraničí zemí EU to podle agentury Reuters v Bruselu řekla šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová.

Goldman Sachs: Válka s Íránem nezpůsobí krizi jako covid nebo konflikt na Ukrajině

Po americko-izraelském úderu na Írán prudce vzrostly ceny ropy a zemního plynu. Konflikt vyvolal obavy z recese globální ekonomiky a stagflace. Odborníci srovnávají současnou krizi s tou, kterou rozpoutala válka na Ukrajině v roce 2022. Podle expertů ze společnosti Goldman Sachs ale blízkovýchodní konflikt nezpůsobí srovnatelnou světovou krizi. Spíše povede ke krátkodobým šokům v cenách ropy.

Americké letouny zasáhly vojenské cíle na jihovýchodě Íránu

Americké bojové letouny údajně zasáhly vojenské objekty na hoře nedaleko zóny volného obchodu v Čáhbaháru na jihovýchodě Íránu, uvádí televize Al-Džazíra s odvoláním na perský servis stanice Voice of America. V Čáhbaháru je důležitý námořní přístav.

Hútíové hrozí zablokováním průlivu Bab al-Mandab

Situace na Blízkém východě dál eskaluje. Jemenští Hútíové pohrozili zablokováním průlivu Bab al-Mandab (Brána nářků), klíčové vodní cesty mezi Rudým mořem a Adenským zálivem. Pokud by tak učinili, narušili by dopravu mezi Evropou a Asií přes Suezský průplav. To by ovlivnilo mezinárodní obchod i dodávky ropy a zemního plynu.

Ukrajina podnikla velký dronový útok na Moskvu, na jihu Ruska hoří zásobník ropy

Ukrajina v noci na dnešek podnikla rozsáhlý vzdušný útok na Moskvu. Ruská protivzdušná obrana podle ministerstva obrany zničila nad metropolí a jejím okolím 53 dronů. Na jihu Ruska vznikl požár po útoku dronu zásobník ropy, informovaly místní úřady. Na Kyjev dnes ráno útočily ruské drony, v Charkově je po ruském útoku jeden zraněný.

Trump žádá státy o pomoc při ochraně Hormuzského průlivu

Válka mezi USA, Izraelem a Íránem dál otřásá Blízkým východem i světovou ekonomikou. Írán prakticky zablokoval Hormuzský průliv, kudy běžně proudí pětina světové ropy. Americký prezident Donald Trump proto vyzval další státy, aby poslaly válečné lodě a pomohly obnovit bezpečný průjezd tankerů.

Saharský prach míří do Evropy a může přinést krvavý déšť

Velký oblak prachu ze Sahary postupuje nad západní Evropu. Meteorologové očekávají zakalené nebe, zhoršenou kvalitu ovzduší i takzvaný krvavý déšť. Fenomén známý jako La Calima pravidelně připomíná, jak úzce je evropské počasí propojené s africkými pouštěmi.

Oscary 2026 ovládl film One Battle After Another

Letošní 98. ročník udílení prestižních Oscarů nabídl večer plný výrazných filmových momentů. Největší pozornost na sebe strhl snímek One Battle After Another, který proměnil několik nominací ve vítězství. Dařilo se ale také filmům Sinners, Frankenstein a animovanému hitu KPop Demon Hunters. Večer přinesl i několik historických prvenství.

USA a Čína jednaly o obchodní dohodě a připravují Trumpovu návštěvu Pekingu

V Paříži dnes po šesti hodinách skončil první den americko-čínských jednání o obchodní dohodě. Podle mluvčího amerického ministerstva financí budou rozhovory pokračovat v pondělí ráno, informovala agentura Reuters. Mluvčí ale neuvedl žádné podrobnosti týkající se dnešní schůzky a členové čínské delegaci opustili místo jednání, aniž promluvili s médii. Americký ministr financí Scott Bessent a čínský vicepremiér Che Li-feng vedli jednání v sídle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Čína není členem této organizace sdružující 38 bohatých států a považuje se za rozvojovou zemi.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama