Protext ČTKČást zaměstnavatelů v ČR má v novele o pracovnělékařských prohlídkách zmatky a...

Část zaměstnavatelů v ČR má v novele o pracovnělékařských prohlídkách zmatky a zavádí nesprávný přístup

Praha 2. února 2023 (PROTEXT) – Očekávaná novelizace vyhlášky č. 79/2013 Sb. o pracovnělékařských službách, nabyla 1. ledna 2023 účinnosti, čímž se změnily povinnosti zaměstnavatelů v provádění periodických pracovnělékařských prohlídek u nerizikových profesí 1. a 2. kategorie. Od prvního dne letošního roku jsou tedy tyto prohlídky pro dané kategorie pouze dobrovolné (v případě, že si to zaměstnavatel nebo zaměstnanec vyžádá). Tato změna však na mnoha pracovištích, stejně jako u zaměstnanců mnoha firem, vyvolala přinejmenším značné nejasnosti. Objevují se i případy, kdy v rámci mylné interpretace se zaměstnavatelé domnívají, že mohou zrušit vstupní prohlídky.

Klíčových změn novely je několik. Patří mezi ně například zkrácení seznamu rizik ohrožení zdraví, který neobsahuje například práce ve školách, činnosti epidemiologicky závažné, či tzv. „řidiče referentských vozidel“. Pojem „režim práce“ se přejmenoval na „režim pracovní doby“, a další.

Naopak zůstala zachována povinnost zaměstnavatelů mít klasifikované jednotlivé profese a provádět takzvané dohledy pracovišť. Výhodou v celé situaci je mít smluvního poskytovatele pracovnělékařských služeb. Navíc v případě, že jejich zaměstnanci spadají do rizikových kategorií, mají firmy zákonnou povinnost mít uzavřenou smlouvu s poskytovatelem pracovnělékařských služeb. Existují společnosti, které dokážou zajistit vstupní i periodické prohlídky po celém území České republiky, což vede ke zjednodušení administrativy a zvýšení komfortu pro zaměstnance i zaměstnavatele. „To usnadní často problematickou domluvu se zaměstnanci, kteří například nedodají zprávu ze vstupní prohlídky od svého praktického lékaře. Mnozí zaměstnavatelé aktuálně zvažují zachování periodických prohlídek i pro skupiny zaměstnanců, kterým byly zrušeny, a to jako benefit péče o zdraví,“ uvádí Mgr. Adam Zaydlar, ředitel Polikliniky IPP.

Aktuální změna však vyvolala v určitých případech zmatky a nedorozumění. Někteří zaměstnavatelé se dokonce mylně domnívají, že došlo ke zrušení všech prohlídek. Tak tomu samozřejmě není. „První měsíc tohoto roku se v našem případě nesl ve znamení častého vysvětlovaní a upřesňování toho, co novela přinesla. Vzhledem k množství často nepřesných informací, které proběhly médii, a to i ze strany Ministerstva zdravotnictví, si část zaměstnavatelů myslí, že v oblasti PLS nemají již žádné povinnosti, případně že došlo ke zrušení i vstupních prohlídek. Proto vše uvádíme na pravou míru, zejména klademe důraz na povinnost provádění vstupních prohlídek u všech kategorií,“ říká Mgr. Petra Prášilová, Vedoucí obchodu a dohledů pracovišť úseku PLS Polikliniky IPP a pokračuje: „Na co klienti slyší, je právě správa všech zaměstnanců na jednom místě pro všechny pobočky v rámci ČR, dále poskytnutí našich formulářů jako je žádost o prohlídku a posudek, které by jinak museli připravovat sami, poradenství v oblasti PLS a školení první pomoci.“

I když se jedná z pohledu legislativy o nerizikové profese, zaměstnavatele často přesvědčí k provádění prohlídek nebo auditů pracovišť fakt, že administrativní pracovníci mohou být například vystaveni nepříznivým podmínkám pracovního prostředí v důsledku nevhodné ergonomie pracovního místa, špatného osvětlení, či mikroklimatických podmínek; tyto faktory pracovního prostředí dohledoví pracovníci kontrolují a v záznamu z dohledu na základě zjištěných skutečností vydávají zaměstnavateli doporučení. Při dohledu pracoviště se dále kontroluje vybavení a rozmístění lékárniček včetně předání doporučení jejich obsahu a edukačních materiálů.

Kontakt pro média:

CEO PR Moc & PR Consultant

Martin Moc

e-mail: moc@prmoc.net

ČTK ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz.

Doporučujeme

Rubio hovořil s Lavrovem o možném setkání Trumpa s Putinem v Číně

Americký ministr zahraničí Marco Rubio mluvil se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem o možném setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem na summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC), který se bude konat v polovině listopadu v Číně. Informovala o tom agentura AFP.

Mark Ruffalo se představí v silném dramatu. Film vypráví o skutečném boji za lidská práva

Mark Ruffalo se představí v novém životopisném dramatu Being Heumann, které připomíná jeden z nejvýznamnějších protestů za práva lidí se zdravotním postižením v americké historii. Snímek vychází ze skutečných událostí roku 1977, kdy aktivisté na 26 dní obsadili federální budovu v San Francisku. Na streamovací platformě Apple TV bude dostupný od 13. listopadu.

Přirozené prostředí ovlivňuje výskyt zvířat více než klima

Výskyt živočichů ovlivňuje nejen změna klimatu, ale především prostředí, ve kterém žijí. Rozsáhlý výzkum ve Finsku ukázal, že podoba krajiny má pro většinu sledovaných skupin zvířat větší význam než klimatické podmínky. Výsledky zdůrazňují důležitost ochrany přirozených stanovišť a šetrného využívání krajiny.

Trump umožní Bolsonarovi zůstat v USA, brazilské volby označil za ostudu

Brazilský prezidentský kandidát Flávio Bolsonaro může zůstat ve Spojených státech, jak dlouho bude chtít, prohlásil v noci na dnešek americký prezident Donald Trump. Zároveň zpochybnil nedávné brazilské volby, v nichž Bolsonaro prohrál s levicovým prezidentem Luizem Ináciem Lulou da Silvou. Podle Trumpa byly volby "ostudou". Informovala o tom agentura Reuters.

Venezuelská armáda poprvé zaútočila na tábor gerilové organizace ELN

Venezuelská armáda poprvé zaútočila na tábor kolumbijské povstalecké organizace Vojsko národního osvobození (ELN). Agentuře AFP to v noci na dnešek potvrdila nevládní organizace Fundaredes. K útoku došlo v pátek ve venezuelském pohraničním státě Apure, kde podle agentury AFP při bombardování zemřelo několik lidí. Venezuelská vláda se k tomu zatím nevyjádřila.

Trump tvrdí, že USA zničily většinu íránských vojenských kapacit

Spojené státy už zničily velkou část íránských vojenských kapacit, stále ale musí zasáhnout jeden či dva zbývající cíle, včetně předpokládaného jaderného zařízení známého jako Pickaxe Mountain (persky Kúh-e Kolang Gáz Lá). V noci na dnešek to podle agentury AFP řekl americký prezident Donald Trump. Zároveň uvedl, že jednání s Íránem o ukončení války pokračují, podle něj ale Teheránu nelze příliš důvěřovat.

Česká ekonomika zpomaluje. Růst klesl na 1,6 procenta, domácnosti ale dál utrácejí

Česká ekonomika ve třetím čtvrtletí letošního roku meziročně vzrostla o 1,6 procenta. Tempo hospodářského růstu tak zpomalilo na nejnižší úroveň za poslední dva roky. Ve srovnání s předchozím čtvrtletím však ekonomika rostla o 0,5 procenta, především díky spotřebě domácností a zahraničnímu obchodu. Slabší výsledky naopak zaznamenaly zpracovatelský průmysl a stavebnictví.

Evakuovaní z ukrajinského města Olešky dorazili na území kontrolované Ukrajinou

Evakuovaní obyvatelé ukrajinského města Olešky, které okupují ruské síly, dnes dorazili na území kontrolované Ukrajinou. Oznámil to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zároveň poděkoval Spojeným státům a americké první dámě Melanii Trumpové za jejich zprostředkovatelskou roli. Agentura AFP napsala, že její novinář viděl, jak evakuovaní vystupují z autobusu a jak je na místě, jehož poloha z bezpečnostních důvodů podléhá utajení, vítají jejich blízcí.

Íránský nejvyšší duchovní Chameneí varoval USA před obnovením bojových operací

Íránský duchovní vůdce Modžtaba Chameneí dnes nařídil ozbrojeným silám reagovat na hrozby okamžitě a bez geografických omezení, píše agentura Reuters s odkazem na prohlášení zveřejněné na platformě Telegram. Podle agentury AFP se jedná o otevřené varování Spojeným státům, aby neobnovovaly bojové operace proti Íránu.

Papež Lev XIV. odvolil ve volbách do amerického kongresu. Stalo se tak vůbec poprvé

Papež Lev XIV. prostřednictvím korespondenčního hlasování odvolil v amerických volbách do Kongresu. Informoval o tom v pátek Vatikán. Podle dostupných informací jde o vůbec první známý případ, kdy úřadující hlava katolické církve hlasovala v politických volbách.

USA schválily prodej 500 raket Patriot Ukrajině. Kyjev však může na dodávky čekat roky

Spojené státy schválily prodej 500 protiletadlových raket Patriot Ukrajině, která je naléhavě potřebuje k obraně před sílícími ruskými vzdušnými útoky. Zakázku za 2,1 miliardy dolarů (necelých 46 miliard korun) zaplatí evropští a kanadští spojenci Kyjeva. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však upozornil, že dodání raket může trvat několik let, zatímco jeho země je potřebuje okamžitě.

ANALÝZA: Putin buduje mocenskou síť napříč Afrikou. Ukrajina našla způsob, jak jeho vliv oslabovat

Válka mezi Ruskem a Ukrajinou už dávno nepřekračuje hranice pouze evropského kontinentu. Zatímco Moskva rozšiřuje vojenský a politický vliv v Africe, Kyjev vysílá své specialisty do oblastí, kde působí ruské jednotky. Ukrajinští operátoři dronů pomáhají povstalcům v Mali a další vojáci působí v Libyi. Afrika se tak stává dalším prostorem soupeření obou zemí, v němž jde o vojenskou převahu, nerostné bohatství i mezinárodní spojenectví.

Polskem otřásá spor o ústavní soud. Prezident Nawrocki dorazil přímo na místo

Polský prezident Karol Nawrocki vstoupil do budovy ústavního soudu. Uvedl to šéf prezidentské kanceláře Pawel Szefernaker. Budovu, v níž je shromážděna část soudců, hlídá kordon policistů. Nawrocki se kvůli krizi kolem ústavního soudu v pátek pozdě večer vrátil do země.

První veřejné prohlášení po zpackané popravě. Probudila jsem se zmatená a v bolestech, říká Christa Pike

Američanka Christa Pike, která v září přežila pokus o popravu smrtící injekcí, poprvé veřejně promluvila o svém zdravotním stavu. Padesátiletá žena odsouzená za brutální vraždu z roku 1995 podle svých slov stále trpí silnými bolestmi a psychickými následky. Úřady státu Tennessee mezitím vyšetřují, proč poprava selhala.

Pákistánský soud poslal na deset let do vězení dva známé obhájce lidských práv

Deset let za mřížemi za odstranění silničních zátarasů a údajné ohrožení bezpečnosti zahraničních sportovců. Takový trest vyměřil pákistánský protiteroristický soud známé advokátce a aktivistce za lidská práva Imaan Mazari a jejímu manželovi Hadi Alimu Chatthovi. Oba obvinění odmítají a tvrdí, že se stali obětí politicky motivovaného pronásledování. Rozsudek ostře kritizovala také organizace Amnesty International.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama