6.2 C
Czech
Sobota 6. prosince 2025
MagazínČasopis Time jmenoval prezidenta Zelenského osobností roku 2022

Časopis Time jmenoval prezidenta Zelenského osobností roku 2022

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se stal osobností letošního roku podle časopisu Time. Ukrajina od února čelí ruské invazi a Zelenskyj, který v čele země stojí od roku 2019, je od té doby symbolem ukrajinského odporu. Magazín při ocenění symbolicky vzpomněl i na nezlomného ducha Ukrajiny.

„Letošní volba byla nejjednoznačnější, jakou pamatujeme. Ať v nás bitva o Ukrajinu vzbuzuje naději nebo strach, Volodymyr Zelenskyj vyburcoval svět takovým způsobem, jaký jsme neviděli už desítky let,“ napsal časopis.

Time za osudové označuje Zelenského rozhodnutí neutéct po začátku ruské invaze z Kyjeva, ale zůstat v ukrajinské metropoli. Ukázalo to podle něj jednotu ukrajinské vlády i Ukrajinců, už od prvního krátkého videa zveřejněného na sociálních sítích 25. prosince, den po vpádu ruských vojsk. Od té doby Zelenskyj skrze každodenní videoproslovy a v nespočtu videoprojevů od evropských parlamentů po předávání hudebních cen Grammy neustále všem připomínal, že Rusko útočí na jeho zemi, píše Time.

Minulý rok se osobností roku podle Time stal podnikatel a miliardář Elon Musk. Toho za osobnost roku loni vybral i britský list Financial Times, který letos označil rovněž Zelenského. Ukrajinský prezident dokázal podle listu přesvědčit zahraniční spojence, aby převzali obrovské válečné náklady a nabídli Kyjevu cestu ke členství v Evropské unii.

Ukrajinský prezident a bývalý populární herec a bavič a podnikatel Zelenskyj se nejvyšší státní funkce ujal v květnu 2019. Hned po svém nástupu do funkce označil za svou hlavní prioritu zastavení bojů na východě Ukrajiny, kde proti sobě bojovaly již od roku 2014 ukrajinská armáda a proruští separatisté podporovaní Moskvou.

Od začátku ruské agrese proti Ukrajině strmě vzrostla Zelenského popularita na Ukrajině i v zahraničí. V Kyjevě již přijal řadu světových politiků, na které apeluje, aby ještě více zpřísnili protiruské sankce.

Zelenskyj se narodil 25. ledna 1978 v židovské rodině v průmyslovém městě Kryvyj Rih. V rodném městě vystudoval práva, kterým se nikdy nevěnoval. V roce 2003 vybudoval televizní společnost Kvartal 95, v rámci své herecké kariéry se objevil v několika filmech a proslavil se i vítězstvím v ukrajinské verzi soutěže StarDance nebo jako dabér filmového medvídka Paddingtona. V komediálním seriálu Sluha národa hrál učitele historie, který se stane ukrajinským prezidentem. Po seriálu pojmenoval i svou politickou stranu.

Reklama

Doporučujeme

Netflix kupuje Warner Bros a Hollywood vře

Netflix oznámil obří akvizici studia Warner Bros a streamovací služby HBO Max. Místo úlevy nebo nadšení dorazila do Hollywoodu vlna vzteku. Tvůrci, odbory i provozovatelé kin se obávají dopadů, které mohou zasáhnout celé odvětví od pracovních míst po budoucnost filmů v kinech.

Na východě Konga pokračují intenzivní boje jen pár hodin po podpisu mírové dohody

Na východě Konga se dnes rozhořely intenzivní boje mezi tamní armádou a povstaleckým hnutím M23 podporovaným sousední Rwandou. Stalo se to pouhý den poté, co konžský prezident Felix Tshisekedi a jeho rwandský protějšek Paul Kagame podepsali v Bílém domě mírovou dohodu, ve které se zavázali k ukončení bojů a ke stabilizaci situace, píše agentura Reuters.

Kanadská vláda vyškrtla Sýrii ze seznamu států podporujících terorismus

Kanadská vláda dnes oznámila, že vyškrtla Sýrii ze svého seznamu států podporujících terorismus a hnutí Haját Tahrír aš-Šám (HTS) prozatímního syrského prezidenta Ahmada Šary ze seznamu teroristických organizací podle kanadského trestního zákoníku. Informovala o tom agentura Reuters.

Pákistán a Afghánistán se ostřelují, strany se navzájem viní z porušení klidu

Pákistánské a afghánské jednotky se dnes silně ostřelovaly přes společnou hranici v okrese Spínbuldak. Obě strany se vzájemně obviňují z rozpoutání bojů, které jsou v rozporu s křehkým příměřím z uplynulých dvou měsíců. Podle agentury Reuters však zatím nebyly hlášeny žádné oběti, ani škody.

Trump se poprvé sešel s mexickou prezidentkou Sheinbaum

Po více než deseti měsících v úřadě se americký prezident Donald Trump poprvé setkal s mexickou prezidentkou Claudií Sheinbaum, s níž opakovaně na dálku jednal o omezování počtu migrantů mířících do USA či zavádění cel na mexické zboží. Na osobní setkání došlo až při losování mistrovství světa ve fotbale, ačkoli američtí prezidenti často o schůzku s vůdci klíčového jižního souseda usilují mnohem dříve po nástupu do úřadu, napsala agentura AP.

Pokrok k míru závisí na Rusku, shodli se zástupci USA a Ukrajiny

Zástupci Spojených států a Ukrajiny se během jednání na Floridě shodli, že pokrok směrem k míru závisí na ochotě Ruska ukázat skutečný zájem o mír a učinit kroky k ukončení zabíjení. Po pátečním druhém dni rozhovorů to uvedlo americké ministerstvo zahraničí. Jednání mezi zvláštním vyslancem Stevem Witkoffem, zetěm prezidenta Donalda Trumpa Jaredem Kushnerem, tajemníkem ukrajinské bezpečnostní rady Rustemem Umerovem a náčelníkem generálního štábu Andrijem Hnatovem budou pokračovat i dnes.

Pentagon skupuje klíčové minerály a brzdí klimatické cíle

Kritické suroviny potřebné pro rozvoj obnovitelných zdrojů končí stále častěji v armádních skladech. Pentagon zrychluje hromadění minerálů, zatímco experti varují, že tím zpomaluje globální klimatické úsilí i dostupnost materiálů pro zelené technologie.

Litva plánuje vyhlášení nouzové situace kvůli balonům z Běloruska,

Litva plánuje vyhlášení nouzové situace kvůli pašeráckým balonům, které do této pobaltské země pronikají z Běloruska. Vyplývá to z informací agentury AFP a veřejnoprávní stanice LRT, která se odvolává na návrh ministerstva vnitra. Vláda má podle ní rozhodnout příští týden. AFP s odkazem na premiérku Ingu Ruginienéovou píše, že Litva nouzovou situaci vyhlásí.

Nad francouzskou základnou s jadernými ponorkami se objevily drony

Několik dronů přeletělo nad francouzskou ponorkovou základnou na poloostrově Île Longue na západě země. Informovala o tom dnes agentura AFP s odkazem na vyjádření četnictva. Prokuratura později odpoledne oznámila, že případ vyšetřuje. Na základně nedaleko bretaňského Brestu jsou umístěny francouzské jaderné ponorky s balistickými střelami (SNLE).

Po krátkém boji s těžkou nemocí zemřel oblíbený moderátor Patrik Hezucký (†55)

Český éter i televizní svět zasáhla smutná zpráva. Ve věku 55 let zemřel moderátor a herec Patrik Hezucký, dlouholetý hlas Ranní show na Evropě 2. Stanice uvedla, že v posledních měsících řešil vážné zdravotní potíže a poslední týdny strávil v nemocnici.

Papež rozpustil kontroverzní komisi pro získávání finančních prostředků

Papež Lev XIV. rozpustil kontroverzní komisi pro získávání finančních prostředků, která vznikla ke konci pontifikátu tehdy už nemocného papeže Františka. Uvedla to dnes agentura AP, podle níž jde o dosud nejvýraznější krok k nápravě problematických rozhodnutí učiněných za papeže Františka.

Čínský konkurent Nvidie překvapil investory skokovým růstem

Čínská firma Moore Threads, kterou založil bývalý manažer Nvidie v Pekingu, zažila na šanghajském trhu Star Market raketový vstup na burzu. Akcie během prvního dne vystoupaly na několikanásobek upisovací ceny, což ukazuje, jak silně investoři sázejí na snahu Číny osamostatnit se v oblasti čipů pro umělou inteligenci.

Němečtí poslanci schválili sporný důchodový balík

Německý Spolkový sněm dnes navzdory dřívějšímu odporu části koaličních poslanců schválil vládní důchodový balík. Spor o něj vyvolal v posledních týdnech krizi ve vládě kancléře Friedricha Merze. Proti se totiž postavila část mladých poslanců vládní konzervativní unie CDU/CSU. Podle nich představují některá z opatření příliš velkou zátěž pro státní rozpočet a mladou generaci. Návrh nakonec prošel pohodlnou většinou hlasů, hlasovalo proti němu jen sedm vládních poslanců.

Němečtí poslanci schválili novou podobu vojenské služby, má i prvek povinnosti

Němečtí poslanci dnes schválili novou podobu vojenské služby. Zákon zavádí plošné odvody a stanovuje také cíle počtů nových rekrutů. Pokud se jich nepodaří v daném roce dosáhnout, budou moci poslanci Spolkového sněmu odhlasovat takzvanou povinnou vojenskou službu z potřeby. Na řadě míst Německa dnes proti zákonu protestovali žáci a studenti německých škol.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama