4.2 C
Czech
Sobota 6. prosince 2025
Válka na UkrajiněBývalý velitel Wagnerovců uprchl do Norska a žádá o azyl

Bývalý velitel Wagnerovců uprchl do Norska a žádá o azyl

Podle norské policie a ruského aktivisty bývalý velitel ruské soukromé Wagnerovy armády uprchl do Norska a po překročení hranice zde žádá o azyl. Informovaly o tom servery CNN a BBC.

Šestadvacetiletý Andrej Medveděv minulý pátek překročil hranici do Norska, kde ho zadržela pohraniční stráž. V současnosti je držen v oblasti Osla, kde čelí obvinění z nelegálního vstupu do země, řekl BBC jeho právník Brynjulf Risnes.

Risnes uvádí, že jeho klient byl také svědkem řady válečných zločinů během bojů na Ukrajině, včetně toho, že viděl „dezertéry popravované“ službou vnitřní bezpečnosti Wagnerovy skupiny. „Zkrátka se cítil zrazen a chtěl co nejdříve odejít,“ řekl Risnes. Dodal, že věří, že si pan Medveděv vzal s sebou do Norska nějaké důkazy o válečných zločinech a že má v úmyslu v nadcházejících týdnech sdílet své informace se skupinami, které válečné zločiny vyšetřují.

Andrej Medveděv v rozhovoru s ruským aktivistou, který pomáhá lidem hledat azyl v zahraničí, řekl, že se bál o svůj život poté, co odmítl obnovit službu u Wagnerovců. Bál se osudu, který potkal Jevgenije Nužina. Toho brutálně popravili kladivem a celou popravu natočili na kameru.

„Byli jsme prostě vrženi do boje jako potrava pro děla,“ řekl Vladimiru Osechkinovi, šéfovi Gulagu.net, skupiny prosazující lidská práva, v rozhovoru zveřejněném na YouTube.

Mluvčí norské policejní bezpečnostní služby v pondělí CNN potvrdil, že Medveděv je v Norsku a žádá o azyl. „Toto je zatím vyšetřování místní policie,“ řekl Eirik Veum CNN. „Ale bezpečnostní služba je informována a samozřejmě sleduje vyšetřování.“

Válečné zločiny na několika kontinentech

Skupina žoldáků v čele s ruským oligarchou Jevgenijem Prigozhinem se ukázala jako klíčový hráč v ruské invazi na Ukrajinu. V poslední době vedla velkou část bojů ve městě Soledar na východě země.

Skupina je často popisována jako neoficiální jednotky ruského prezidenta Vladimira Putina. Od svého založení v roce 2014 rozšířila svou působnost globálně a byla obviněna z válečných zločinů v Africe, Sýrii a na Ukrajině.

Medveděv v telefonátu z Norska s Osechkinem uvedl, že překročil hranici poblíž ruského města Nikel. To se shoduje s prohlášením policejního okrsku Finnmark, který bez toho, aby někoho jmenoval, uvedl, že v pátek 13. ledna v 1:58 v Pasviku na norské straně hranice provedl „nedramatické“ zatčení muže.

„Řekl jsem místní ženě lámanou angličtinou o své situaci a požádal jsem o pomoc,“ řekl Osechkinovi v telefonátu. „Když jsem byl na silnici, oslovili mě pohraniční složky a policie. Byl jsem převezen na oddělení, kde jsem byl vyslechnut a obviněn z nelegálního přechodu. Všechno jsem jim vysvětlil a řekl jim, proč jsem to udělal,“ říká Medveděv. „Byl to zázrak, že jsem se sem dostal,“ dodává.

Medveděv se předtím dvakrát pokusil přejít do Finska a neuspěl, řekl Osechkin v pondělí CNN. Šéf Wagnerovy armády Prigozhin v pondělí na Telegramu potvrdil, že Medveděv sloužil v jeho společnosti, a řekl, že „měl být stíhán za pokus o špatné zacházení s vězni“.

Bojí se o svůj život

V prosincovém rozhovoru s Osechkinem, který byl zveřejněn na YouTube, Medveděv popřel, že by se na Ukrajině dopustil jakýchkoli zločinů.

„Smlouvu se skupinou jsem podepsal 6. července 2022. Byl jsem jmenován velitelem čtvrté čety 7. útočného oddílu,“ vzpomínal. „Když začali přicházet vězni, situace u Wagnerovců se opravdu změnila. Přestali se k nám chovat jako k lidem. Byli jsme prostě vrženi do boje jako potrava pro děla.“

„Každý týden k nám posílali další vězně. Ztratili jsme spoustu mužů. Počet obětí byl vysoký. Jen v naší četě jsme ztratili 15 až 20 mužů. Pokud vím, většina z nich byla pohřbena v LPR [Luhanská lidová republika] a prohlášena za nezvěstnou. Pokud jste prohlášeni za nezvěstného, příbuzným se nevyplácí žádné pojištění.“

Tvrdí, že vězni bývali „zastřeleni za odmítnutí boje nebo zradu“. „Bojím se o svůj život,“ řekl v prosinci. „Nespáchal jsem žádný trestný čin. Odmítl jsem se zúčastnit manévrů Jevgenije Prigožina.“

Rozhodl se uprchnout z teroristické organizace

Prigozhin nařídil, aby byly všechny smlouvy automaticky obnoveny počínaje listopadem. Když ji Medveděv odmítl obnovit, byl zbit, tvrdí Osechkin. „Andrei se rozhodl opustit Wagnerovce,“ uvedl pro CNN. „Jakmile se to stalo, začalo po něm pátrání bezpečnostními službami. Došlo k ohrožení jeho života.“

„Bál se, že bude popraven stejným způsobem jako Jevgenij Nužin – perlíkem. My, jako ochránci lidských práv, jsme se rozhodli mu pomoci a ochránit jeho život.“ Osechkin řekl, že pomohl Medveděvovi s potravinami, oblečením a telefonem.

„Nesnažíme se ospravedlňovat jeho jednání v souvislosti s jeho účastí ve Wagnerově soukromé armádě. Ale mělo by být jasné, že se rozhodl uprchnout z teroristické organizace, která zabíjí jak Rusy, tak Ukrajince.“

Reklama

Doporučujeme

Musk po pokutě pro X vyzval ke zrušení EU

Elon Musk se ostře pustil do Evropské unie poté, co Brusel jeho síti X vyměřil pokutu 120 milionů eur. Americký miliardář na své platformě vyzval ke zrušení EU a obvinil ji z cenzury. Do sporu se vložili i američtí politici, kteří krok Evropské komise označují za útok na americké technologické firmy a svobodu projevu.

Netflix kupuje Warner Bros a Hollywood vře

Netflix oznámil obří akvizici studia Warner Bros a streamovací služby HBO Max. Místo úlevy nebo nadšení dorazila do Hollywoodu vlna vzteku. Tvůrci, odbory i provozovatelé kin se obávají dopadů, které mohou zasáhnout celé odvětví od pracovních míst po budoucnost filmů v kinech.

Na východě Konga pokračují intenzivní boje jen pár hodin po podpisu mírové dohody

Na východě Konga se dnes rozhořely intenzivní boje mezi tamní armádou a povstaleckým hnutím M23 podporovaným sousední Rwandou. Stalo se to pouhý den poté, co konžský prezident Felix Tshisekedi a jeho rwandský protějšek Paul Kagame podepsali v Bílém domě mírovou dohodu, ve které se zavázali k ukončení bojů a ke stabilizaci situace, píše agentura Reuters.

Kanadská vláda vyškrtla Sýrii ze seznamu států podporujících terorismus

Kanadská vláda dnes oznámila, že vyškrtla Sýrii ze svého seznamu států podporujících terorismus a hnutí Haját Tahrír aš-Šám (HTS) prozatímního syrského prezidenta Ahmada Šary ze seznamu teroristických organizací podle kanadského trestního zákoníku. Informovala o tom agentura Reuters.

Pákistán a Afghánistán se ostřelují, strany se navzájem viní z porušení klidu

Pákistánské a afghánské jednotky se dnes silně ostřelovaly přes společnou hranici v okrese Spínbuldak. Obě strany se vzájemně obviňují z rozpoutání bojů, které jsou v rozporu s křehkým příměřím z uplynulých dvou měsíců. Podle agentury Reuters však zatím nebyly hlášeny žádné oběti, ani škody.

Trump se poprvé sešel s mexickou prezidentkou Sheinbaum

Po více než deseti měsících v úřadě se americký prezident Donald Trump poprvé setkal s mexickou prezidentkou Claudií Sheinbaum, s níž opakovaně na dálku jednal o omezování počtu migrantů mířících do USA či zavádění cel na mexické zboží. Na osobní setkání došlo až při losování mistrovství světa ve fotbale, ačkoli američtí prezidenti často o schůzku s vůdci klíčového jižního souseda usilují mnohem dříve po nástupu do úřadu, napsala agentura AP.

Pokrok k míru závisí na Rusku, shodli se zástupci USA a Ukrajiny

Zástupci Spojených států a Ukrajiny se během jednání na Floridě shodli, že pokrok směrem k míru závisí na ochotě Ruska ukázat skutečný zájem o mír a učinit kroky k ukončení zabíjení. Po pátečním druhém dni rozhovorů to uvedlo americké ministerstvo zahraničí. Jednání mezi zvláštním vyslancem Stevem Witkoffem, zetěm prezidenta Donalda Trumpa Jaredem Kushnerem, tajemníkem ukrajinské bezpečnostní rady Rustemem Umerovem a náčelníkem generálního štábu Andrijem Hnatovem budou pokračovat i dnes.

Pentagon skupuje klíčové minerály a brzdí klimatické cíle

Kritické suroviny potřebné pro rozvoj obnovitelných zdrojů končí stále častěji v armádních skladech. Pentagon zrychluje hromadění minerálů, zatímco experti varují, že tím zpomaluje globální klimatické úsilí i dostupnost materiálů pro zelené technologie.

Litva plánuje vyhlášení nouzové situace kvůli balonům z Běloruska,

Litva plánuje vyhlášení nouzové situace kvůli pašeráckým balonům, které do této pobaltské země pronikají z Běloruska. Vyplývá to z informací agentury AFP a veřejnoprávní stanice LRT, která se odvolává na návrh ministerstva vnitra. Vláda má podle ní rozhodnout příští týden. AFP s odkazem na premiérku Ingu Ruginienéovou píše, že Litva nouzovou situaci vyhlásí.

Nad francouzskou základnou s jadernými ponorkami se objevily drony

Několik dronů přeletělo nad francouzskou ponorkovou základnou na poloostrově Île Longue na západě země. Informovala o tom dnes agentura AFP s odkazem na vyjádření četnictva. Prokuratura později odpoledne oznámila, že případ vyšetřuje. Na základně nedaleko bretaňského Brestu jsou umístěny francouzské jaderné ponorky s balistickými střelami (SNLE).

Po krátkém boji s těžkou nemocí zemřel oblíbený moderátor Patrik Hezucký (†55)

Český éter i televizní svět zasáhla smutná zpráva. Ve věku 55 let zemřel moderátor a herec Patrik Hezucký, dlouholetý hlas Ranní show na Evropě 2. Stanice uvedla, že v posledních měsících řešil vážné zdravotní potíže a poslední týdny strávil v nemocnici.

Papež rozpustil kontroverzní komisi pro získávání finančních prostředků

Papež Lev XIV. rozpustil kontroverzní komisi pro získávání finančních prostředků, která vznikla ke konci pontifikátu tehdy už nemocného papeže Františka. Uvedla to dnes agentura AP, podle níž jde o dosud nejvýraznější krok k nápravě problematických rozhodnutí učiněných za papeže Františka.

Čínský konkurent Nvidie překvapil investory skokovým růstem

Čínská firma Moore Threads, kterou založil bývalý manažer Nvidie v Pekingu, zažila na šanghajském trhu Star Market raketový vstup na burzu. Akcie během prvního dne vystoupaly na několikanásobek upisovací ceny, což ukazuje, jak silně investoři sázejí na snahu Číny osamostatnit se v oblasti čipů pro umělou inteligenci.

Němečtí poslanci schválili sporný důchodový balík

Německý Spolkový sněm dnes navzdory dřívějšímu odporu části koaličních poslanců schválil vládní důchodový balík. Spor o něj vyvolal v posledních týdnech krizi ve vládě kancléře Friedricha Merze. Proti se totiž postavila část mladých poslanců vládní konzervativní unie CDU/CSU. Podle nich představují některá z opatření příliš velkou zátěž pro státní rozpočet a mladou generaci. Návrh nakonec prošel pohodlnou většinou hlasů, hlasovalo proti němu jen sedm vládních poslanců.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama