-2.3 C
Czech
Pondělí 19. ledna 2026
ZprávyBulharsko a Rumunsko po 13 letech čekání vstoupily do schengenského prostoru

Bulharsko a Rumunsko po 13 letech čekání vstoupily do schengenského prostoru

Bulharsko a Rumunsko po 13 letech čekání dnes oficiálně vstoupily do schengenského prostoru. Zatím končí kontroly jen na vnitřních vzdušných a námořních hranicích s ostatními členskými zeměmi. Pozemní kontroly zůstávají, což znepokojuje řidiče kamionů, upozornila agentura AFP. Důvodem zachování kontrol na silnicích je veto Rakouska, které se obává přílivu žadatelů o azyl.

Od dnešního dne se také do Bulharska a Rumunská létá z druhého terminálu pražského Letiště Václava Havla. Doposud cestující do těchto zemí létali z prvního terminálu, odkud se cestuje do zemí mimo schengenský prostor. Vstupem obou zemí do schengenského prostoru se tak lety přesunují na druhý terminál.

„Je to velký úspěch pro obě země,“ uvedla v tiskové zprávě předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. „Je to historický okamžik pro schengenský prostor, největší oblast volného pohybu na světě. Společně budujeme silnější a jednotnější Evropu pro všechny naše občany,“ dodala.

Přestože silniční kontroly zůstávají, má tento krok silnou symbolickou hodnotu. Rumunský premiér Marcel Ciolacu dnes označil částečný vstup své země do schengenského prostoru za „zasloužený výdobytek“. Rumunská ministryně spravedlnosti Alina Gorghiuová je přesvědčená, že to přiláká investory, zvýší atraktivitu země a pomůže k její prosperitě.

Přijetí nových zemí do schengenského prostoru vyžaduje jednomyslný souhlas členských států. Bulharsko a Rumunsko splnily kritéria pro vstup do prostoru volného pohybu již v roce 2011, některé státy EU ale z různých důvodů vstup těchto dvou zemí blokovaly – v roce 2011 Nizozemsko s Finskem. Později se proti přijetí obou balkánských zemí stavělo Německo, ale především Rakousko, které zablokovalo plný vstup Bulharska a Rumunska do schengenského prostoru na konci roku 2022. Podpořilo tehdy přitom vstup Chorvatska, i když to se stalo členem Evropské unie až v roce 2013, zatímco Bulharsko a Rumunsko už v roce 2007. Později Rakousko souhlasilo aspoň s omezeným členstvím obou zemí v schengenském prostoru.

„Bulharsko se plně zapojí do schengenského prostoru do konce roku 2024,“ řekl dnes bulharský ministr vnitra Kalin Stojanov. „Ukázali jsme a nadále ukazujeme nelegálním migrantům, že by se do Evropy neměli vydávat přes Bulharsko,“ dodal. Také rumunský premiér Ciolacu vyjádřil přesvědčení, že plného členství se jeho zemi podaří dosáhnout ještě do konce letošního roku.

Silniční dopravci zůstávají ale zklamaní. Agentura AFP s odvoláním na informace od jednoho z rumunských svazů dopravců upozornila, že na hranicích s Maďarskem se čeká osm až 16 hodin a s Bulharskem 20 až 30 hodin. Bulharští přepravci upozorňují, že jen tři procenta bulharského zboží se přepravují letecky a po moři, zbytek po zemi. Podnikatelé z obou zemí ale věří, že se podaří brzy odstranit i silniční kontroly.

Schengenský prostor byl vytvořený v roce 1985. Vstupem Bulharska a Rumunska se počet jeho členů zvyšuje na 29. Patří k nim 25 z celkem 27 států EU a jejich sousedé – Švýcarsko, Lichtenštejnsko, Norsko a Island.

Reklama

Doporučujeme

Japonská premiérka Takaiči v pátek rozpustí parlament, volby budou 8. února

Japonská premiérka Sanae Takaiči dnes oznámila, že v pátek rozpustí dolní komoru parlamentu a vyhlásí předčasné volby. Informovaly o tom tiskové agentury. O jejím záměru se diskutovalo už minulý týden, kvůli čemuž dvě opoziční strany utvořily nový subjekt. Favoritkou voleb, které se uskuteční 8. února, podle médií ale zůstává Takaiči.

Trump ohrožuje své vlastní obchodní dohody

Americký prezident Donald Trump oznámil zavedení desetiprocentního cla na dovoz z Dánska, Norska, Švédska, Finska, Francie, Německa, Nizozemska a Spojeného království s tím, že pokud nepřipadne do 1. června Grónsko Spojeným státům, tak vzroste na 25 procent. To může vést k bolestivým protiopatřením ze strany Evropy a škodám na obou ekonomikách.

Vládní SPD je podle Okamury proti prodeji letounů L-159 Ukrajině

Vládní hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) včetně ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) je proti prodeji letounů L-159 Ukrajině. Novinářům to před dnešním zasedáním koaliční rady řekl předseda SPD a Sněmovny Tomio Okamura. Letouny podle něj mají sice aktuálně nízkou zbytkovou hodnotu, ale jejich bojová hodnota je vysoká. Mnohem více peněz než prodej by také stálo pořídit náhradu, uvedl Okamura.

Napětí v Minnesotě trvá, lidé berou spravedlnost do vlastních rukou

Situace v Minnesotě je stále napjatá. Do demokraty ovládaného státu míří další agenti imigrační a celní správy (ICE), v pohotovosti na Aljašce je i 1500 vojáků v aktivní službě, připravených k nasazení do ulic. V minulém týdnu zde došlo k několika dalším protestům.

Ruský dronový útok podle úřadů poničil energetické objekty v Oděské oblasti

Ruské drony v noci na dnešek poškodily energetickou infrastrukturu v jihoukrajinské Oděské oblasti. Oznámil to dnes Oleh Kiper, šéf vojenské správy oblasti, která je opakovaně cílem ruských útoků. Jeden člověk utrpěl zranění.

Papež přijal prezidenta Pavla, budou hovořit o řešení konfliktů ve světě

Papež Lev XIV. přijal dnes dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. S hlavou katolické církve bude prezident hovořit například o ruské agresi na Ukrajině či o sexuálním zneužívání v církvi. Následně prezidenta čeká jednání se státním sekretářem kardinálem Pietrem Parolinem.

Srážka dvou rychlovlaků ve Španělsku, nejméně 21 mrtvých

Tragédie na jihu Španělska v neděli večer ochromila dopravu v okolí Córdoby. V blízkosti obce Adamuz se srazil vysokorychlostní vlak, který vykolejil, s dalším spojem v protisměru. Policie potvrdila nejméně 21 mrtvých a desítky zraněných.

Velvyslanci států EU v Bruselu jednají o Trumpových hrozbách, řeší další kroky

V Bruselu začalo v sobotu narychlo svolané jednání velvyslanců členských států Evropské unie. Mimořádné zasedání se koná v reakci na oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o zvýšení amerických cel vůči několika evropským zemím jako součásti jeho snahy získat pro Spojené státy Grónsko.

Prezident odmítl kritiku Macinky, Ukrajina chce podle něj letouny koupit

Prezident Petr Pavel odmítl kritiku ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé). Macinka Pavla kritizoval za to, že tento týden při návštěvě Ukrajiny nabídl napadené zemi několik menších letounů na obranu proti dronům. Podle Pavla ukrajinská strana navrhla odkoupení letounů L-159, což by pro českého výrobce byla příležitost. Pavel to dnes řekl novinářům před odletem do Vatikánu.

Trump chce od zemí miliardu dolarů za stálé členství v navržené Radě míru

Americká administrativa bude chtít nejméně jednu miliardu dolarů (20,9 miliardy Kč) od každé země, která chce být stálým členem Rady míru vytvářené prezidentem Donaldem Trumpem, napsala v noci na dnešek agentura Bloomberg. Tato informace je obsažena i v chartě Rady míru, kterou zveřejnil server The Times of Israel. Ten také upozornil, že v dokumentu není zmínka o Gaze. Trump přitom navrženou Radu míru označil za součást urovnání situace v palestinském Pásmu Gazy. Podle Bloombergu se někteří obávají, že se Trump snaží vytvořit konkurenci vůči Organizaci spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje.

Požár v pákistánském obchodním centru zabil nejméně šest lidí

Při rozsáhlém požáru vícepodlažního nákupního centra Gul Plaza v pákistánském Karáčí zahynulo nejméně šest lidí, mezi nimi i jeden hasič. Dalších přibližně dvacet osob utrpělo zranění. Úřady se obávají, že uvnitř budovy mohou být stále uvězněni další lidé.

V rakouských Alpách vyprostili těla tří Čechů, které v sobotu zabila lavina

Rakouští záchranáři dnes vyprostili těla tří Čechů, které v sobotu odpoledne zabila lavina ve spolkové zemi Štýrsko u obce Pusterwald. Informovala o tom agentura APA s tím, že v sobotu tuto operaci znemožnilo nepříznivé počasí. Úmrtí tří Čechů v rakouských Alpách dnes ČTK potvrdilo české ministerstvo zahraničí. APA dnes také napsala, že rakouská policie neštěstí vyšetřuje a dnes vyslechla přeživší ze skupiny, kterou lavina zavalila.

Macron chce, aby EU sáhla po nástroji proti ekonomickému nátlaku

Emmanuel Macron chce v EU prosadit tvrdší odpověď na nové celní hrozby Donalda Trumpa. V Bruselu má tlačit na aktivaci takzvaného anti coercion instrumentu, nástroje určeného pro situace, kdy třetí země tlačí na EU obchodními nebo investičními opatřeními.

Vězni v Guatemale ovládli tři věznice a drží desítky rukojmích

Vězni v Guatemale v sobotu koordinovaně ovládli tři věznice a vzali nejméně 46 rukojmích. Mezi zadrženými jsou hlavně dozorci, podle úřadů také další zaměstnanci vězeňské služby. Bezpečnostní složky se snažily převzít kontrolu nad areály a vyjednat propuštění zajatých.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama