-10.1 C
Czech
Pondělí 16. února 2026
ZprávyBlinken naléhá na Turecko, aby okamžitě schválilo vstup Švédska do NATO

Blinken naléhá na Turecko, aby okamžitě schválilo vstup Švédska do NATO

Americký ministr zahraničí Antony Blinken v úterý vyzval Turecko, aby okamžitě dokončilo vstup Švédska do NATO. Poukázal na to, že severská země již podnikla významné kroky k vyřešení námitek Ankary vůči jejímu členství. Informovala o tom agentura Reuters či Al-Jazeera.

Blinken podle agentury Reuters také odmítl myšlenku, že by Bidenova administrativa spojovala turecký souhlas se vstupem Švédska do NATO s prodejem stíhaček F-16 Ankaře.

Blinken na společné tiskové konferenci se švédským premiérem v Lulea na severu Švédska řekl, že Washington bude pokračovat v práci na dokončení přistoupení Švédska včas do summitu NATO. Ten se koná v polovině července v litevském hlavním městě Vilniusu a sejdou se na něm hlavy států aliance.

„Věříme, že nastal čas a není důvod, proč se neposouvat kupředu,“ řekl Blinken. „Turecko vzneslo důležité a legitimní obavy. Švédsko i Finsko se těmito obavami zabývaly.“

„Těšíme se, že tento proces bude v příštích týdnech dokončen. Nepochybujeme o tom, že se to může stát. A mělo by se to stát, očekáváme, že se to stane,“ dodal.

Jeho vyjádření přišlo několik hodin poté, co Turecko vyzvalo Švédsko, aby stíhalo osoby odpovědné za promítání vlajky zakázané skupiny na budovu parlamentu ve Stockholmu v den tureckých voleb, které prodloužily vládu prezidenta Tayyipa Erdogana.

Problémem je Strana kurdských pracujících

Švédsko a Finsko požádaly o členství v NATO v loňském roce, čímž se po ruské invazi na Ukrajinu vzdaly dlouhodobé politiky vojenské neangažovanosti. Žádosti o členství musí schválit všichni členové NATO. Žádost Švédska musí ještě schválit Turecko a Maďarsko. Za hlavní překážku je považována Ankara, píše server Al-Jazeera.

Turecko ratifikovalo vstup Finska do NATO na konci března. Obvinilo však Švédsko, že poskytuje bezpečné útočiště členům Strany kurdských pracujících (PKK), kterou považuje za „teroristickou“ skupinu.

V červnu loňského roku podepsaly Turecko, Švédsko a Finsko takzvané trilaterální memorandum k řešení stížností Ankary na zakázané ozbrojené skupiny. Turecko však tvrdí, že Švédsko nesplnilo všechny své závazky v dohodě. Islamofobní protest proti pálení Koránu v lednu ve Stockholmu – který vláda odsoudila – napjatým vztahům také nepomohl.

„V této konkrétní otázce jsme v neustálém kontaktu s našimi tureckými protějšky,“ řekl švédský premiér Ulf Kristersson. Švédsko podle něj plní „úplně poslední část“ memoranda o opatřeních s novým právním předpisem o boji proti terorismu, který má vstoupit v platnost 1. června.

Souvislost se stíhačkami F-16

Turecko usiluje o nákup F-16 v hodnotě 20 miliard dolarů a téměř 80 modernizačních sad od Spojených států. Prodej byl ale pozastaven kvůli námitkám Kongresu USA ohledně toho, že Ankara odmítla dát zelenou rozšiřování NATO, stavu v oblasti lidských práv v Turecku a jeho politice v Sýrii. Bidenova administrativa opakovaně uvedla, že prodej podporuje.

V pondělí Erdogan zopakoval snahu Turecka stíhačky koupit, řekl Biden novinářům po svém hovoru s tureckým prezidentem, kdy mu gratuloval k vítězství ve volbách. Dodal, že mu řekl, že Washington chce vidět schválení vstupu Švédska do NATO.

Zdálo se, že Bidenovy komentáře podporují to, co tvrdí mnozí pozorovatelé – že se jedná o obchod „něco za něco“. Ale v úterý Blinken tvrdil, že administrativa nevidí problémy jako propojené.

„Ačkoli tyto dvě otázky nespojujeme – mluvím o Bidenově administrativě – někteří členové Kongresu ano,“ řekl Blinken. „Kongres je plně rovnoprávná a nezávislá složka vlády,“ dodal. „Jejich hlas ve všech takových rozhodnutích je samozřejmě kritický.“

Skupina senátorů v únorovém dopise Bidenovi uvedla, že neratifikování přístupových protokolů pro Švédsko a Finsko (které v té době stále čekalo) ze strany Turecka, by „zpochybnilo tento čekající prodej“ F-16. Kongres může vetovat obchody se zbraněmi schválené administrativou, i když prodej zbraní do cizích zemí nikdy úspěšně nezablokoval.

Reklama

Doporučujeme

Albánie a Rumunsko se příští týden zúčastní prvního zasedání Trumpovy Rady míru

Albánský premiér Edi Rama a rumunský prezident Nicušor Dan se 19. února zúčastní ve Washingtonu prvního zasedání Rady míru, píše agentura AFP. Koncept rady vychází z plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa pro Pásmo Gazy, který vedl k současnému příměří, jež v pásmu vstoupilo v platnost loni 10. října. Rada byla formálně ustanovena v lednu v Davosu, kde Trump spolu s několika pozvanými státníky podepsal zakládající dokument.

USA nijak nezpochybňují evropskou zprávu, že Navalnyj byl otráven, řekl Rubio

Americký ministr zahraničí Marco Rubio během dnešní návštěvy Slovenska označil za "znepokojivou" zprávu pěti evropských zemí, že Rusko nechalo před dvěma lety otrávit kritika Kremlu Alexeje Navalného v ruské věznici smrticím jedem. Dodal, že Washington nemá důvod závěry evropských vědců zpochybňovat. Informovaly o tom agentury Reuters a AFP.

Americká armáda měla při operaci ve Venezuele využít AI Claude

Při operaci americké armády ve Venezuele, jejímž cílem měl být únos prezidenta Nicoláse Madura, se měl objevit i jazykový model Claude od společnosti Anthropic. Jde o další signál, že umělá inteligence už neproniká jen do kanceláří a call center, ale i do vojenských rozhodovacích procesů.

Ukrajinský dronový útok podle ruského činitele poškodil přístav Taman

Ukrajinský dronový útok poškodil přístav Taman u Černého moře, uvedl dnes podle agentury Reuters gubernátor Krasnodarského kraje Veniamin Kondratěv. Dva lidé podle něj utrpěli zranění, když byly poničeny nádrž na skladování ropy, sklad a terminál v obci Volna, kde se přístav nachází. Na místě podle činitele propuklo několik požárů, na jejichž uhašení pracovalo přes 100 lidí. Ruská armáda v noci na dnešek zaútočila na Ukrajinu 83 drony, oznámilo ukrajinské letectvo na platformě Telegram s tím, že 55 z nich zneškodnilo.

Klaunská show, reagoval exprezident Obama na rasistické video, které zveřejnil Bílý dům

Bývalý americký prezident Barack Obama se nepřímo vyjádřil k rasistickému videu sdílené na účtu současného prezidenta Donalda Trumpa. Dekorum, které kdysi formovalo chování veřejných činitelů, podle něj z americké politiky mizí.

Izraelské údery v Gaze zabily desítku lidí

Izraelské údery v Pásmu Gazy dnes zabily nejméně devět Palestinců, píše agentura Reuters s odvoláním na tamní zdravotníky. Podle agentury AFP, která se odvolává na tamní civilní ochranu, je obětí již jedenáct. Izraelská armáda uvedla, že útočila v reakci na porušení příměří ze strany teroristického hnutí Hamás a že údery byly přesně cílené. V Pásmu Gazy vstoupilo v platnost příměří loni 10. října, z jeho porušování se však obě strany pravidelně vzájemně obviňují.

Ruským cílem není dosáhnout míru, řekla v Mnichově Kallas

Rusko se nezastaví na Donbasu a jeho cílem není dosáhnout míru, proto Evropa zvyšuje výdaje na obranu. V projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci to dnes řekla vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku Kaja Kallasová. Kromě obrany a pomoci Ukrajině v obraně proti ruské agresi jsou podle ní nyní prioritami EU dobrá mezinárodní partnerství, včetně těch obchodních, a stabilita v jejím sousedství.

Británie a další státy tvrdí, že Navalného zabil jed z pralesniček

Británie, Francie, Německo, Švédsko a Nizozemsko tvrdí, že Alexej Navalnyj zemřel po zásahu jedovatou látkou z kůže ekvádorských pralesniček. Podle společného závěru jejich zpravodajských služeb byl v těle ruského opozičního lídra nalezen epibatidin a je vysoce pravděpodobné, že právě on způsobil jeho smrt ve vězeňské kolonii.

Macinka se v Mnichově střetl s Hillary Clinton

Český ministr zahraničí Petr Macinka se na Mnichovské bezpečnostní konferenci dostal do ostré výměny s Hillary Clinton. V panelové debatě obhajoval, že část kroků Donalda Trumpa je reakcí na to, že se v některých oblastech politiky zašlo příliš daleko. Clinton jeho výklad odmítla a přenesla spor k dopadům Trumpovy politiky na USA i na Ukrajinu.

Na demonstraci proti íránskému režimu přišlo v Mnichově téměř 200.000 lidí

Téměř 200.000 lidí dnes přišlo v Mnichově na demonstraci proti íránskému režimu. S odvoláním na bavorskou policii to uvedla agentura AFP. Protest se koná na okraj Mnichovské bezpečnostní konference, na níž vystoupil i syn posledního íránského šáha a jedna z nejvýraznějších postav íránského exilu Rezá Pahlaví. Lidé na demonstraci provolávali hesla na jeho podporu.

Při ruském nočním útoku na Oděsu zahynula jedna žena

Ruská armáda v noci na dnešek provedla dronový útok na ukrajinskou Oděsu, při kterém zahynula jedna žena, jejíž rodinný domek vzplanul po zásahu dronem. Na Telegramu to uvedl šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper.

Witkoff s Kushnerem budou jednat v Ženevě o Íránu i Ukrajině

Vyslanci amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff a Jared Kushner budou v úterý jednat v Ženevě s íránskými představiteli a následně se ve švýcarském městě zúčastní i trojstranného jednání se zástupci Ukrajiny a Ruska. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odkazem na zdroj obeznámený se záležitostí.

USA a Evropa patří k sobě a mohou společně vybudovat nový řád, řekl Rubio

Spojené státy a Evropa patří k sobě, řekl dnes americký ministr zahraničí Marco Rubio na Mnichovské bezpečnostní konferenci. USA jsou podle něj připraveny reformovat světový řád i samy, raději by to ale udělaly s Evropou, která je jejich ceněným spojencem a nejstarším přítelem. Rubio rovněž řekl, že USA stále neví, zda to Rusové myslí se snahou o ukončení války na Ukrajině vážně.

Ve Venezuele propustili 17 politických vězňů, zákon o amnestii zatím neschválili

Venezuelské úřady dnes propustily dalších 17 politických vězňů, a to v rámci nedávno představeného zákona o amnestii. Očekávalo se, že parlament zákon schválí již ve čtvrtek, ale kvůli sporu provládních a opozičních poslanců se tak nestalo, uvedla agentura AFP. Veškerá propuštění na svobodu jsou proto podmínečná. Opoziční strana Vente Venezuela později podle agentury Reuters potvrdila, že úřady dnes propustily deset mužů a sedm žen.

Bessent tlačí na rychlé schválení amerických pravidel pro kryptoměny

Americká vláda chce už na jaře dotáhnout zákon, který nastaví federální pravidla pro digitální aktiva. Ministr financí Scott Bessent vyzval Kongres, aby návrh posunul co nejrychleji k podpisu prezidenta Donalda Trumpa. Podle něj by jasná regulace přišla vhod právě teď, kdy je kryptotrh rozkolísaný a investoři hledají jistotu.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama