Válka na UkrajiněBílý dům dává dohromady strategii pro případ jaderného útoku ze strany Ruska

Bílý dům dává dohromady strategii pro případ jaderného útoku ze strany Ruska

Spojené státy se připravují na situaci, kdy by ruský prezident Vladimir Putin na Ukrajině sáhl k použití zbraní hromadného ničení. Informuje o tom Yahoo News ve spolupráci s New York Times.

Bílý dům v tichosti sestavil tým národních bezpečnostních činitelů, aby načrtl scénáře, jak by Spojené státy a jejich spojenci měli reagovat, pokud by ruský prezident Vladimir Putin – frustrovaný nedostatečným pokrokem na Ukrajině nebo odhodlaný varovat západní země před zasahováním do války – uvolnil své zásoby chemických, biologických nebo jaderných zbraní.

Tygří tým, jak se skupina nazývá, podle několika představitelů zapojených do procesu rovněž zkoumá reakce, pokud Putin sáhne na území NATO a zaútočí na konvoje přivážející zbraně a pomoc na Ukrajinu. Týmse schází třikrát týdně na utajovaných zasedáních. Zabývá také reakcemi, pokud by se Rusko snažilo rozšířit válku na sousední země. A to včetně Moldavska a Gruzie, a tím, jak připravit evropské země na příliv uprchlíků v rozsahu, který nebyl za poslední desetiletí zaznamenán.

Očekává se, že tyto nepředvídatelné události budou ústředním bodem čtvrtečního mimořádného zasedání v Bruselu. Prezident USA Joe Biden se tu setká s vedoucími představiteli 29 dalších zemí NATO. Sejdou se za zavřenými dveřmi, se zakázanými mobilními telefony a asistenty poprvé od Putinova vpádu na Ukrajinu. NATO ústy svého šéfa Jense Stoltenberga stále odmítá se do konfliktu otevřeně zapojit.

Ještě před měsícem se takové scénáře zdály být spíše teoretické. Dnes však od Bílého domu až po bruselské sídlo NATO zaznívá poznání, že Rusko se může obrátit k nejsilnějším zbraním ve svém arzenálu. Chce se tak zachránit z vojenské patové situace.

Když Biden ve středu odlétal do Evropy, on i Stoltenberg varovali před rostoucím počtem důkazů, že Rusko se skutečně připravuje na Ukrajině použít chemické zbraně.

Biden do války nechce

To jsou otázky, kterým Evropa nečelila od dob hluboké studené války, kdy NATO mělo mnohem méně členů a západní Evropa se obávala sovětského útoku směřujícího do Německa. Jen málokterý z vedoucích představitelů, kteří se ve čtvrtek sejdou v Bruselu, se však těmito scénáři musel někdy zabývat – a mnozí z nich nikdy nemuseli přemýšlet o jaderném odstrašení nebo o účincích odpálení bojových jaderných zbraní, které jsou navrženy tak, aby byly méně silné než ty, které zničily Hirošimu. Obávají se, že Rusko tyto zbraně s větší pravděpodobností použije právě proto, že stírají rozdíl mezi konvenčními a jadernými zbraněmi.

Jednou z hlavních otázek, kterou se Tygří tým zabývá, je hranice, která by mohla přimět alianci k použití vojenské síly na Ukrajině. Biden dal jasně najevo, že se k tomu staví nesmírně odmítavě, protože se obává, že přímá konfrontace s Ruskem by mohla konflikt vystupňovat mimo kontrolu. „To je třetí světová válka,“ poznamenal nedávno.

S těmito otázkami se Evropa nepotýkala od dob studené války, kdy NATO mělo mnohem méně členů a západní Evropa se obávala sovětského útoku směřujícího do Německa. Jen málokterý z vedoucích představitelů, kteří se ve čtvrtek sejdou v Bruselu, se však těmito scénáři musel někdy zabývat. Mnozí z nich nikdy nemuseli přemýšlet o jaderném odstrašení nebo o účincích odpálení bojových jaderných zbraní. Ty jsou navrženy tak, aby byly méně silné než ty, které zničily Hirošimu. Obávají se, že Rusko tyto zbraně s větší pravděpodobností použije právě proto, že stírají rozdíl mezi konvenčními a jadernými zbraněmi.

Washington v pohotovosti

Úředníci se domnívají, že šance, že se Putin uchýlí k odpálení jaderné zbraně, je malá. Ale neustálé ruské připomínky, že Rusko má svůj arzenál připravený a mohlo by ho použít v reakci na cokoli, co vnímá jako „existenční hrozbu“, uvedly Washington do stavu vysoké pohotovosti.

https://twitter.com/WarReportUk/status/1506882396523802624

Jeden z amerických představitelů uvedl, že Biden je i nadále neústupný v otázce udržení amerických sil mimo Ukrajinu. Podle některých úředníků může však názor změnit. A to tváří v tvář hrozbě jaderného útoku ze strany Ruska.

Vysoce postavený představitel administrativy uvedl, že jakékoli použití „malé“ taktické jaderné bomby Ruskem – dokonce i uvnitř Ukrajiny a nezaměřené na člena NATO – by znamenalo, že se USA a NATO do války vloží. Na nátlak však tento úředník odmítl uvést, o jakých reakcích se diskutuje.

Útok na členskou zemi by znamenal článek 5

Úředník uvedl, že americké zpravodajské služby a zpravodajské služby NATO nezaznamenaly žádnou aktivitu ruských vojenských představitelů, která by naznačovala přípravy na použití jaderné zbraně. Uvedl však, že během interních diskusí představitelé administrativy nabádali k opatrnosti, protože v sázce bylo více než jen Ukrajina.

Pokud by Putin úmyslně udeřil na některou ze zemí NATO, nejenže by proti Rusku použil sílu vojenské aliance. Pravděpodobně by se také ocitl tváří v tvář jednotkám NATO uvnitř Ukrajiny, řekl Artis Pabriks, lotyšský ministr obrany, novinářům.

„Dostane článek 5,“ řekl Pabriks v narážce na závazek NATO, že útok na jednoho člena aliance je útokem na všechny.

Doporučujeme

Čína, Rusko a USA vydaly po jednání v Šen-Čenu Mírovou deklaraci

Čína, Rusko a Spojené státy vydaly společné čtyřbodové prohlášení nazvané Mírová deklarace. Stalo se tak po dnešním jednání prezidentů Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina v čínském Šen-čenu. V dokumentu se uvádí, že trojice zemí chce vést dialog o snížení jaderného nebezpečí a že plánuje zvýšit produkci a dodávky ropných produktů. Prohlášení také mimo jiné kritizuje Mezinárodní trestní soud (ICC). Podle agentury Nová Čína Si označil jednání za "pozitivní, konstruktivní a plodné". Putin rozhovory považuje za otevřené a užitečné, píše AFP.

Jihokorejský soud zrušil expremiérovi 15letý trest. Ve vazbě však zůstává

Jihokorejský nejvyšší soud zrušil patnáctiletý trest vězení pro bývalého premiéra Han Duck-soo, odsouzeného kvůli své roli při vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Soudci zpochybnili část původního rozsudku a případ vrátili k novému projednání. Expremiér přesto zůstává ve vazbě.

Americká energetika stojí po midterms na rozcestí. Demokraté budou bojovat o udržitelnost

Americké volby do Kongresu změnily nejen poměr sil ve Washingtonu, ale také vyhlídky tamní energetiky. Demokraté podle povolební analýzy získali plnou kontrolu nad vládami šesti států, což jim otevírá cestu k prosazování obnovitelných zdrojů. Na federální úrovni však jejich plány dál narážejí na republikánského prezidenta Donalda Trumpa.

Počet ohrožených tučňáků na Novém Zélandu se vyvíjí překvapivě rozdílně

Na dvou odlehlých novozélandských souostrovích se počty ohrožených tučňáků vyvíjejí zcela odlišně. Zatímco jedna populace zůstává už desítky let stabilní, druhá se od poloviny 90. let zmenšila o více než 40 %. Za úbytkem mohou stát predátoři, silné bouře i odlišné podmínky v oceánu.

Anthropic přepisuje historii. Jeho IPO zastínilo i SpaceX

Americká společnost Anthropic a sedm jejích spoluzakladatelů získali prostřednictvím primární veřejné nabídky akcií (IPO) a souběžného prodeje akcií celkem 107,3 miliardy dolarů (asi 2,39 bilionu korun). Samotný objem primárního IPO činí 81,3 miliardy dolarů (zhruba 1,81 bilionu korun). Jde o největší IPO v historii.

Myanmar čeká historický verdikt. Soud OSN rozhodne o genocidě Rohingů

Mezinárodní soudní dvůr v Haagu má ve čtvrtek vynést přelomový rozsudek v případu údajné genocidy muslimské menšiny Rohingů v Myanmaru. Rozhodnutí přichází sedm let poté, co žalobu podala africká Gambie, a může zásadně ovlivnit výklad mezinárodního práva. Pokud soud uzná Myanmar odpovědným za genocidu, půjde o historicky první takový verdikt proti státu.

V Šen-čenu začala schůzka prezidentů Číny, Spojených států a Ruska

V čínském Šen-čenu začala schůzka prezidentů Číny, Spojených států a Ruska Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina. Očekává se, že státníci budou jednat o válkách na Ukrajině a v Íránu či o kontrole jaderných zbraní. Šéf Bílého domu se dnes již setkal se svým ruským i čínským protějškem při bilaterálních rozhovorech.

Japonská premiérka a Putin v Číně jednali o zadrženém novináři a firmách v Rusku

Japonská premiérka Sanae Takaiči se včera v Číně poprvé ve funkci setkala s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, s nímž krátce jednala mimo jiné o japonském novináři zadržovaném v Rusku. S odvoláním na japonského úředníka o tom informovala agentura Kjódó. Obě země mají napjaté vztahy kvůli sporným Kurilským ostrovům nebo válce na Ukrajině, zahájené ruskou invazí v únoru 2022.

Jim Carrey by se mohl vrátit jako Grinch

Oblíbený vánoční film Grinch z roku 2000 by se mohl dočkat pokračování s Jimem Carreym v hlavní roli. Režisér Ron Howard potvrdil, že se na projektu pracuje, zároveň ale upozornil na zásadní překážku. Scénář dosud neexistuje a oba tvůrci se chtějí do natáčení pustit pouze v případě, že budou s příběhem spokojeni.

Putin odcházel z jednání s Trumpem o Ukrajině v dobré náladě

Americký prezident Donald Trump se ve čtvrtek na okraj summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC) v Číně setkal se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Schůzka trvala 40 minut a Putin z ní odcházel ve viditelně dobré náladě.

Šéf tajných služeb USA varoval před íránskou hrozbou, které čelí Američané

Hrozba, kterou Írán představuje pro Američany ve Spojených státech i v zahraničí, výrazně zesílila, řekl podle agentury Reuters ředitel tajných služeb Jay Clayton při slyšení v Kongresu. Odmítl se přitom vyjádřit ke zprávě CNN z tohoto týdne, v níž stanice s odvoláním na americké zpravodajské služby informovala, že Írán by mohl mít v plánu zaútočit na členy administrativy prezidenta Donalda Trumpa pomocí takzvané špinavé bomby s jaderným materiálem či chemické zbraně.

Ne jednou, ale hned třikrát. Ukrajina znovu zaútočila na Krymský most

Krymský most byl tento týden podle ruského úředníka zasažen hned třikrát. K poslednímu útoku došlo ve čtvrtek v časných ranních hodinách. Rozsah způsobených škod není jasný, probíhá jejich vyhodnocování. Stalo se tak v době, kdy se ruský prezident Vladimir Putin v Číně účastní summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC).

USA uzavřely vojenskou dohodu s Venezuelou, oznámil šéf Pentagonu v Caracasu

Spojené státy uzavřely vojenskou dohodu s Venezuelou, oznámil americký ministr obrany Pete Hegseth během návštěvy Caracasu, kde jednal s několika venezuelskými ministry a prezidentkou Delcy Rodríguez. Ta podle agentury AP uvedla, že dohoda o spolupráci mimo jiné umožní Spojeným státům podílet se na výcviku venezuelské armády.

Kanada poskytne dalších 45 milionů kanadských dolarů na muniční iniciativu

Kanada poskytne dalších 45 milionů kanadských dolarů (698,7 milionu Kč) na českou muniční iniciativu, čímž se její celkový závazek zvýší na více než 500 milionů kanadských dolarů (7,76 miliardy Kč). Kanadský ministr obrany David McGuinty to podle tiskového prohlášení svého úřadu v úterý oznámil na jednání kontaktní skupiny pro podporu Ukrajiny v rámci NATO (UDSG) v Bruselu.

Itálie chce zpřísnit věková omezení pro používání sociálních sítí

Itálie chce zpřísnit věková omezení pro používání sociálních sítí. Děti mladší 13 let by nově nesměly mít vlastní účty, zatímco mladiství ve věku od 13 do 15 let by mohli sociální sítě využívat pouze v případě, že by jejich účty byly propojeny s účtem jednoho z rodičů. Samostatné účty by byly povoleny až od 16 let. Informovala o tom dnes agentura APA.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama