Spojené státy se připravují na situaci, kdy by ruský prezident Vladimir Putin na Ukrajině sáhl k použití zbraní hromadného ničení. Informuje o tom Yahoo News ve spolupráci s New York Times.
Bílý dům v tichosti sestavil tým národních bezpečnostních činitelů, aby načrtl scénáře, jak by Spojené státy a jejich spojenci měli reagovat, pokud by ruský prezident Vladimir Putin – frustrovaný nedostatečným pokrokem na Ukrajině nebo odhodlaný varovat západní země před zasahováním do války – uvolnil své zásoby chemických, biologických nebo jaderných zbraní.
Tygří tým, jak se skupina nazývá, podle několika představitelů zapojených do procesu rovněž zkoumá reakce, pokud Putin sáhne na území NATO a zaútočí na konvoje přivážející zbraně a pomoc na Ukrajinu. Týmse schází třikrát týdně na utajovaných zasedáních. Zabývá také reakcemi, pokud by se Rusko snažilo rozšířit válku na sousední země. A to včetně Moldavska a Gruzie, a tím, jak připravit evropské země na příliv uprchlíků v rozsahu, který nebyl za poslední desetiletí zaznamenán.
Očekává se, že tyto nepředvídatelné události budou ústředním bodem čtvrtečního mimořádného zasedání v Bruselu. Prezident USA Joe Biden se tu setká s vedoucími představiteli 29 dalších zemí NATO. Sejdou se za zavřenými dveřmi, se zakázanými mobilními telefony a asistenty poprvé od Putinova vpádu na Ukrajinu. NATO ústy svého šéfa Jense Stoltenberga stále odmítá se do konfliktu otevřeně zapojit.
Ještě před měsícem se takové scénáře zdály být spíše teoretické. Dnes však od Bílého domu až po bruselské sídlo NATO zaznívá poznání, že Rusko se může obrátit k nejsilnějším zbraním ve svém arzenálu. Chce se tak zachránit z vojenské patové situace.
Když Biden ve středu odlétal do Evropy, on i Stoltenberg varovali před rostoucím počtem důkazů, že Rusko se skutečně připravuje na Ukrajině použít chemické zbraně.
Biden do války nechce
To jsou otázky, kterým Evropa nečelila od dob hluboké studené války, kdy NATO mělo mnohem méně členů a západní Evropa se obávala sovětského útoku směřujícího do Německa. Jen málokterý z vedoucích představitelů, kteří se ve čtvrtek sejdou v Bruselu, se však těmito scénáři musel někdy zabývat – a mnozí z nich nikdy nemuseli přemýšlet o jaderném odstrašení nebo o účincích odpálení bojových jaderných zbraní, které jsou navrženy tak, aby byly méně silné než ty, které zničily Hirošimu. Obávají se, že Rusko tyto zbraně s větší pravděpodobností použije právě proto, že stírají rozdíl mezi konvenčními a jadernými zbraněmi.
Jednou z hlavních otázek, kterou se Tygří tým zabývá, je hranice, která by mohla přimět alianci k použití vojenské síly na Ukrajině. Biden dal jasně najevo, že se k tomu staví nesmírně odmítavě, protože se obává, že přímá konfrontace s Ruskem by mohla konflikt vystupňovat mimo kontrolu. „To je třetí světová válka,“ poznamenal nedávno.
S těmito otázkami se Evropa nepotýkala od dob studené války, kdy NATO mělo mnohem méně členů a západní Evropa se obávala sovětského útoku směřujícího do Německa. Jen málokterý z vedoucích představitelů, kteří se ve čtvrtek sejdou v Bruselu, se však těmito scénáři musel někdy zabývat. Mnozí z nich nikdy nemuseli přemýšlet o jaderném odstrašení nebo o účincích odpálení bojových jaderných zbraní. Ty jsou navrženy tak, aby byly méně silné než ty, které zničily Hirošimu. Obávají se, že Rusko tyto zbraně s větší pravděpodobností použije právě proto, že stírají rozdíl mezi konvenčními a jadernými zbraněmi.
Washington v pohotovosti
Úředníci se domnívají, že šance, že se Putin uchýlí k odpálení jaderné zbraně, je malá. Ale neustálé ruské připomínky, že Rusko má svůj arzenál připravený a mohlo by ho použít v reakci na cokoli, co vnímá jako „existenční hrozbu“, uvedly Washington do stavu vysoké pohotovosti.
Jeden z amerických představitelů uvedl, že Biden je i nadále neústupný v otázce udržení amerických sil mimo Ukrajinu. Podle některých úředníků může však názor změnit. A to tváří v tvář hrozbě jaderného útoku ze strany Ruska.
Vysoce postavený představitel administrativy uvedl, že jakékoli použití „malé“ taktické jaderné bomby Ruskem – dokonce i uvnitř Ukrajiny a nezaměřené na člena NATO – by znamenalo, že se USA a NATO do války vloží. Na nátlak však tento úředník odmítl uvést, o jakých reakcích se diskutuje.
Útok na členskou zemi by znamenal článek 5
Úředník uvedl, že americké zpravodajské služby a zpravodajské služby NATO nezaznamenaly žádnou aktivitu ruských vojenských představitelů, která by naznačovala přípravy na použití jaderné zbraně. Uvedl však, že během interních diskusí představitelé administrativy nabádali k opatrnosti, protože v sázce bylo více než jen Ukrajina.
Pokud by Putin úmyslně udeřil na některou ze zemí NATO, nejenže by proti Rusku použil sílu vojenské aliance. Pravděpodobně by se také ocitl tváří v tvář jednotkám NATO uvnitř Ukrajiny, řekl Artis Pabriks, lotyšský ministr obrany, novinářům.
„Dostane článek 5,“ řekl Pabriks v narážce na závazek NATO, že útok na jednoho člena aliance je útokem na všechny.
