EkonomikaBidenovo první vítězství. Senátem jen těsně prošel jeho záchranný balík ve výši...

Bidenovo první vítězství. Senátem jen těsně prošel jeho záchranný balík ve výši 1,9 bilionů dolarů

Sobotní hlasování ohledně amerického covidového záchranného balíčku bylo jedno z nejdelších i nejtěsnějších v historii. Demokraté Bidenovu navrhovanou pomoc Američanům ve výši téměř 2 bilionů dolarů prosadili v Senátu těsně o jeden hlas. Uvedla to agentura Reuters. Ani jeden republikán však pro návrh nehlasoval. Biden tím ale získal první legislativní vítězství od jeho nástupu do úřadu.

Prosazený záchranný balíček demokratů je prozatím třetí a dosud největší peněžní pomoc, kterou americká administrativa od začátku pandemie prosadila. Po schválení Senátem tak poputuje zpátky do Sněmovny reprezentantů, projednávat by ho měli zákonodárci v úterý. Následně by měl návrh pokračovat na stůl prezidentovi Bidenovi, který chce jednorázové bonusy začít na účty Američanům odesílat v polovině března. Plánuje to stihnout před tím, než skončí dosud platné finanční balíčky.

Většina Američanů by tak jako úlevu od dopadů pandemie měla dostat 1400 dolarů, dohromady je na příspěvky z celkové částky vyhrazeno 400 miliard. Téměř 10 milionů lidí, jež kvůli pandemii přišli o práci, pak navíc týdně dostanou 300 dolarů. Původní plán sice počítal s o sto dolarů vyšší pomocí nezaměstnaným, demokraté se ji však nakonec kvůli ztíženému vyjednávání rozhodli snížit. Problém s ní totiž měli centrističtí demokraté. A vzhledem k rozložení senátu potřebovali tvůrci návrhu od svých straníků doslova každý hlas.

Pro demokraty znamená balíček zoufale potřebnou pomoc. Republikáni se ale děsí inflace

Republikáni totiž měli s balíčkem problém především kvůli jeho vysoké hodnotě a obavám z případné inflace. „Senát nikdy nevydal 2 biliony dolarů tak namátkově nebo skrz méně přísný proces,“ uvedl podle Reuters lídr republikánských senátorů Mitch McConnell. Republikáni totiž původně navrhovali pomoc v třetinové výši té Bidenové. Kvůli zásadním rozporům pak proto jednání před hlasováním trvalo 27 hodin. Průchod Sněmovnou reprezentantů by však už měl probíhat hladce, jelikož je ovládaný demokraty. Záchranný balíček by potom měl trvat do 6. září.

„Očividně to nebylo jednoduché, a ne vždy pěkné, ale bylo to zoufale a naléhavě potřeba,“ okomentoval podle AlJazeera prosazení návrhu prezident Biden. Pomoc totiž přichází ve chvíli, kdy řada států USA začíná uvolňovat opatření. Jedná tak ale po smrti půl milionu Američanů, 29 milionech nakažených a se současnou nezaměstnaností ve výši 6,2 procent. Podle dat Univerzity Johna Hopkinse tak pandemie na USA dopadla ze všech států na světě nejhůře.

Kromě již zmíněných jednorázových příspěvku zahrnuje záchranný balíček také 350 miliard dolarů pro lokální vlády. Těm totiž pandemie nabourala jejich naplánované rozpočty. Podle BBC má pak 49 miliard dolarů putovat na testování a výzkum Covidu-19. Dalších 14 miliard také demokrati přiřadili na distribuci vakcín. Součástí plánu jsou ale i granty pro malé obchodníky, restaurace nebo letecké společnosti a letiště. Demokraté se také původně snažili prosadit zvýšení minimálního platu na 15 dolarů za hodinu, Senát však takový návrh zamítl.

Doporučujeme

Snyder představil film, který připravoval téměř dvacet let

Zack Snyder představil první krátkou ukázku ze svého nového filmu The Last Photograph. Temný thriller bude výrazně komornější než jeho předchozí velkofilmy. V hlavních rolích se objeví Stuart Martin a Fra Fee.

Ukrajinec podezřelý z účasti na výbuchu ropovodu Nord Stream byl zadržen v Chorvatsku

Chorvatské úřady zadržely ukrajinského občana podezřelého z účasti na sabotáži plynovodů Nord Stream v Baltském moři. Němečtí vyšetřovatelé ho podezírají, že patřil k potápěčům, kteří v září 2022 umístili na potrubí výbušniny. Německo nyní usiluje o jeho vydání.

Rusko a Ukrajina si vyměnily po 103 válečných zajatcích

Rusko a Ukrajina si vyměnily po 103 válečných zajatcích na každé straně, oznámilo dnes ministerstvo obrany v Moskvě. Navrácení ruští vojáci se podle něj nacházejí v Bělorusku, odkud zamíří do Ruska. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj později výměnu potvrdil, když informoval o návratu 103 ukrajinských vojáků.

Ukrajinec dostal v Německu trest za špionáž pro Rusko

Německý soud uložil ukrajinskému občanovi rok a tři měsíce vězení za špionáž. Muž pomáhal odeslat zásilky s GPS vysílači, které mohly sloužit ke zmapování přepravních tras před plánovanými sabotážemi. Dva další obžalované soud osvobodil.

Zelenskyj po protikorupčním zátahu odvolal náměstkyni šéfa své kanceláře

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes odvolal náměstkyni šéfa své kanceláře Irynu Mudrou. Učinil tak po zprávách o tom, že je předmětem vyšetřování protikorupčních úřadů.

USA zpřesňují pravidla pro stablecoiny. Bez licence bude jejich vydávání omezené

Spojené státy připravují další krok k zavedení regulace stablecoinů. Nový návrh má určit, kdy budou jejich emitenti potřebovat licenci a za jakých podmínek se budou moci zahraniční digitální měny nabízet americkým zákazníkům.

Ukrajinský parlament schválil Chmaru a Sybihu do čela resortu obrany a zahraničí

Ukrajinský parlament dnes schválil návrh prezidenta Volodymyra Zelenského na jmenování Jevhenije Chmary ministrem obrany a také opětovné jmenování Andrije Sybihy ministrem zahraničí. Informoval o tom server RBK-Ukrajina, podle něhož pro Sybihu hlasovalo 266 poslanců a pro Chmaru 312.

Britská inflace zrychlila na 2,9 procenta

Meziroční inflace ve Velké Británii v červenci vzrostla na 2,9 procenta. Ještě v červnu dosahovala 2,6 procenta. Hlavní příčinou byly vyšší účty domácností za energie, zejména prudké zdražení plynu.

Čína rozšiřuje využití bytového fondu. Chce podpořit realitní trh

Čína se snaží rozhýbat slábnoucí ekonomiku a sahá přitom do obřího fondu, který dosud sloužil hlavně k financování bydlení. Peking uvolní pravidla pro využívání prostředků v hodnotě 10,9 bilionu jüanů. Lidé budou moci své úspory použít například na rekonstrukce nebo snáze platit nájem.

Ukrajinské protikorupční úřady vyšetřují poslance a členy prezidentské kanceláře

Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU) a speciální protikorupční prokuratura (SAP) oznámily vyšetřování skupiny, která zahrnuje bývalého a současného poslance a také vysoce postavené osoby z prezidentské kanceláře. Podle vládních agentur jsou podezřelí z vyprání 150 milionů hřiven (70 milionů korun) použitých jako kauce pro obviněné v korupčním případu v energetice. Informovala o tom agentura Reuters.

Asijské duby čelí rostoucímu riziku vyhynutí

Asie má více ohrožených druhů dubů než kterýkoli jiný region na světě. V jihovýchodní a východní Asii přitom rostoucí lidský tlak ohrožuje více než polovinu jejich přirozeného areálu a řada vzácných druhů nemá žádnou záložní populaci v botanických zahradách.

Ve Francii začíná platit zákon o asistované sebevraždě a eutanazii

Ve Francii začíná tento týden platit zákon o asistované sebevraždě a eutanazii. Ve francouzské sbírce zákonů bylo dnes vydáno znění zákona, který schválil francouzský parlament v polovině července. Zákon umožňuje využít asistované sebevraždy pacientům, kteří mají vážnou a neléčitelnou nemoc, jež jim způsobuje nesnesitelnou bolest.

KOMENTÁŘ: Další čínská exploze na burze. Výrobce humanoidních robotů vyskočil o 460 procent

Asijské technologické debuty na burze začínají být podobně sledované jako ty ve Spojených státech. Potvrdil to i snový start společnosti Unitree, která se zabývá výrobou humanoidních robotů. Konkurenci na Západě hledá jen těžko.

Írán zvažuje i útoky na vojenské základny USA v Evropě, řekly FT íránské zdroje

Írán zvažoval a zvažuje i útoky na americké vojenské základny v Evropě, pokud budou Spojené státy eskalovat válku s Teheránem, napsal dnes deník Financial Times (FT) s odvoláním na dva nejmenované íránské režimní zdroje. Íránský režim už od března v odvetě za americké útoky na svou zemi útočí na státy Perského zálivu, kde mají USA základny, a v květnu pohrozil rozšířením války za hranice Blízkého východu.

Ruská obrana v noci zničila 453 ukrajinských dronů, oznámilo ministerstvo obrany

Ruská protivzdušná obrana v noci na dnešek zničila 453 ukrajinských dronů nad dvěma desítkami ruských regionů, nad anektovaným poloostrovem Krym a nad Černým mořem, oznámilo ministerstvo obrany v Moskvě. O škodách se nezmiňuje. Podle médií a některých regionálních činitelů ukrajinské drony útočily například na průmyslové objekty v Ufě v Baškortostánu a zřejmě také na závod vyrábějící výbušniny v Dzeržinsku v Nižegorodské oblasti.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama