EkonomikaBidenovo první vítězství. Senátem jen těsně prošel jeho záchranný balík ve výši...

Bidenovo první vítězství. Senátem jen těsně prošel jeho záchranný balík ve výši 1,9 bilionů dolarů

Sobotní hlasování ohledně amerického covidového záchranného balíčku bylo jedno z nejdelších i nejtěsnějších v historii. Demokraté Bidenovu navrhovanou pomoc Američanům ve výši téměř 2 bilionů dolarů prosadili v Senátu těsně o jeden hlas. Uvedla to agentura Reuters. Ani jeden republikán však pro návrh nehlasoval. Biden tím ale získal první legislativní vítězství od jeho nástupu do úřadu.

Prosazený záchranný balíček demokratů je prozatím třetí a dosud největší peněžní pomoc, kterou americká administrativa od začátku pandemie prosadila. Po schválení Senátem tak poputuje zpátky do Sněmovny reprezentantů, projednávat by ho měli zákonodárci v úterý. Následně by měl návrh pokračovat na stůl prezidentovi Bidenovi, který chce jednorázové bonusy začít na účty Američanům odesílat v polovině března. Plánuje to stihnout před tím, než skončí dosud platné finanční balíčky.

Většina Američanů by tak jako úlevu od dopadů pandemie měla dostat 1400 dolarů, dohromady je na příspěvky z celkové částky vyhrazeno 400 miliard. Téměř 10 milionů lidí, jež kvůli pandemii přišli o práci, pak navíc týdně dostanou 300 dolarů. Původní plán sice počítal s o sto dolarů vyšší pomocí nezaměstnaným, demokraté se ji však nakonec kvůli ztíženému vyjednávání rozhodli snížit. Problém s ní totiž měli centrističtí demokraté. A vzhledem k rozložení senátu potřebovali tvůrci návrhu od svých straníků doslova každý hlas.

Pro demokraty znamená balíček zoufale potřebnou pomoc. Republikáni se ale děsí inflace

Republikáni totiž měli s balíčkem problém především kvůli jeho vysoké hodnotě a obavám z případné inflace. „Senát nikdy nevydal 2 biliony dolarů tak namátkově nebo skrz méně přísný proces,“ uvedl podle Reuters lídr republikánských senátorů Mitch McConnell. Republikáni totiž původně navrhovali pomoc v třetinové výši té Bidenové. Kvůli zásadním rozporům pak proto jednání před hlasováním trvalo 27 hodin. Průchod Sněmovnou reprezentantů by však už měl probíhat hladce, jelikož je ovládaný demokraty. Záchranný balíček by potom měl trvat do 6. září.

„Očividně to nebylo jednoduché, a ne vždy pěkné, ale bylo to zoufale a naléhavě potřeba,“ okomentoval podle AlJazeera prosazení návrhu prezident Biden. Pomoc totiž přichází ve chvíli, kdy řada států USA začíná uvolňovat opatření. Jedná tak ale po smrti půl milionu Američanů, 29 milionech nakažených a se současnou nezaměstnaností ve výši 6,2 procent. Podle dat Univerzity Johna Hopkinse tak pandemie na USA dopadla ze všech států na světě nejhůře.

Kromě již zmíněných jednorázových příspěvku zahrnuje záchranný balíček také 350 miliard dolarů pro lokální vlády. Těm totiž pandemie nabourala jejich naplánované rozpočty. Podle BBC má pak 49 miliard dolarů putovat na testování a výzkum Covidu-19. Dalších 14 miliard také demokrati přiřadili na distribuci vakcín. Součástí plánu jsou ale i granty pro malé obchodníky, restaurace nebo letecké společnosti a letiště. Demokraté se také původně snažili prosadit zvýšení minimálního platu na 15 dolarů za hodinu, Senát však takový návrh zamítl.

Reklama

Doporučujeme

Historická dohoda na dosah? V Libanonu platí dočasné příměří

Americký prezident Donald Trump oznámil platné desetidenní příměří mezi Izraelem a Libanonem a „brzký konec“ války s Íránem, uvedla agentura AP. Příměří slibuje pauzu v bojích a odstranění jedné z překážek pro dohodu mezi Washingtonem, Tel Avivem a Teheránem.

Nový prezident Barmy nařídil zrušení všech rozsudků smrti

Čerstvě zvolený prezident Barmy Min Aun Hlain dnes nařídil zrušit všechny rozsudky ukládající trest smrti, informovala agentura AFP. Jde o první oficiální opatření, které hlava státu od nástupu do funkce zavedla. Prezident a zároveň bývalý šéf armády tak učinil v rámci rozsáhlejší amnestie u příležitosti barmského buddhistického Nového roku Thingyan.

Izrael podle Libanonu porušuje příměří, Hizballáh zaútočil na izraelské vojáky

Izrael pokračuje v bombardování jižního Libanonu i po začátku vyhlášeného příměří, uvedla dnes nad ránem podle agentur Reuters a AFP libanonská média. Militantní šíitské hnutí Hizballáh naproti tomu uvedlo, že v reakci na izraelské útoky bombardovalo skupinu izraelských vojáků na jihu Libanonu. Žárné škody ani oběti nejsou hlášeny. Americký prezident Donald Trump Hizballáh vyzval, aby klid zbraní neporušoval. Generální tajemník OSN António Guterres apeloval na dodržování příměří všemi stranami, píše Reuters.

Bílý dům spouští systém pro navrácení miliard z cel. Má to ale háček

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa spustí příští týden slibovaný portál pro navracení peněz z cel uvalených během „Dne osvobození“ na základě legislativy o mezinárodních nouzových ekonomických pravomocích (IEEPA), kterou označil Nejvyšší soud za nezákonnou. Tento krok se setkal s pozitivními ohlasy, odpovědnost za získání svých peněz však klade na samotné dovozce.

Hegseth: Americká blokáda íránských přístavů potrvá tak dlouho, jak bude třeba

Spojené státy budou pokračovat v blokádě íránských přístavů tak dlouho, jak bude třeba, prohlásil dnes šéf Pentagonu Pete Hegseth na tiskové konferenci ve Washingtonu. Americké síly na Blízkém východě jsou podle něj rovněž připraveny obnovit útoky na Írán v případě, že Teherán s Washingtonem neuzavře mírovou dohodu. Ta je podle amerického ministra Íráncům na dosah.

Papež v Kamerunu kritizoval světové lídry za miliardové výdaje na války

Papež Lev XIV. při návštěvě kamerunského města Bamenda ostře kritizoval světové lídry, kteří podle něj kvůli válkám utrácejí miliardy dolarů, místo aby pomohli potřebným. Dodal, že svět pustoší hrstka tyranů, uvedl server Vatican News. Hlava katolické církve se tak vyjádřila poté, co ho americký prezident Donald Trump slovně napadl na sociálních sítích.

Slovensko hodlá blokovat 20. balík sankcí, chce záruky ohledně ropovodu Družba

Slovensko je připraveno blokovat přijetí připravovaného dvacátého balíku sankcí Evropské unie proti Rusku za jeho agresi vůči Ukrajině, dokud Bratislava nedostane záruky ohledně obnovení provozu ropovodu Družba. Řekl to dnes slovenský ministr zahraničí Juraj Blanár. Podle něj Slovensko ale nebude proti uvolnění unijní půjčky pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur (2,2 bilionu korun), kterou dosud blokovalo Maďarsko. To po vítězství opoziční strany Tisza v nedělních parlamentních volbách čeká změna vlády.

Válka otřásá trhy, růst čínské ekonomiky přesto překonal očekávání

Čína je první velkou ekonomikou, která zveřejnila hospodářské výsledky od začátku americko-izraelské války s Íránem. Díky silnému vývozu elektrických a strojírenských výrobků v letošním prvním čtvrtletí se čínská ekonomika nastartovala, přičemž její růst překvapil analytiky, a to i přes dopady konfliktu na ceny energií. To však neznamená, že je druhá největší ekonomika před vnějšími vlivy v bezpečí.

Porušil přísahu. Hegseth čelí pokusu o impeachment

Demokraté ve Sněmovně reprezentantů ve středu předložili šest článků žaloby proti ministru obrany Petu Hegsethovi, píše list The Guardian. V nich vznesli závažná obvinění týkající se i války s Íránem. Snaha o impeachment nemá šanci na úspěch, po listopadových volbách v Kongresu by se to ale mohlo změnit.

Francie propustila zadržovaný tanker z ruské stínové flotily po zaplacení pokuty

Ropný tanker, který Francie minulý měsíc zadržela ve Středozemním moři a který podle prezidenta Emmanuela Macrona patří k takzvané ruské stínové flotile, opustil francouzské teritoriální vody poté, co majitel lodi zaplatil pokutu. Informovaly o tom agentury s odvoláním na místní úřady.

ANALÝZA: Blokáda Hormuzského průlivu? Trump neměl jinou možnost

Americký prezident Donald Trump v posledních týdnech tlačí na otevření Hormuzského průlivu, klíčového koridoru pro přepravu především ropy, ale i zemního plynu, hnojiv a dalších komodit. Paradoxně však nařídil námořnictvu jeho blokádu. Dopady mohou být bolestivé nejen pro Írán, ale i pro USA, Evropu a Asii. Trumpovi však nic jiného nezbývá. Alternativy jsou totiž ještě riskantnější.

Rusko podle Kyjeva podniklo rozsáhlý vzdušný útok, zahynulo nejméně 15 lidí

Rusko za posledních 24 hodin zaútočilo na Ukrajinu 703 bezpilotními letouny a 44 střelami různého typu, oznámilo dnes ráno ukrajinské letectvo na platformě Telegram. Protivzdušná obrana podle něj zneškodnila 636 dronů a 31 střel. Regionální činitelé ráno informovali o nejméně 15 zabitých civilistech: osmi v Oděse, čtyřech v Kyjevě a třech v Dněpropetrovské oblasti. Rusko si nezaslouží uvolnění globální politiky ani zrušení sankcí, reagoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ruské úřady hlásí dvě oběti ukrajinských útoků.

Spor Trumpa s papežem mění náladu mezi americkými katolíky

Napětí mezi Donaldem Trumpem a Svatým Otcem přerostlo v otevřený konflikt, který rezonuje i mezi věřícími v USA. Kritika už nepřichází jen od tradičních oponentů prezidenta. Ozývají se i konzervativní katolíci, kteří ho dříve podporovali.

Izrael a Libanon mají po 34 letech jednat

Spojené státy mluví o možné diplomatické změně v konfliktu mezi Izraelem a Libanonem. Donald Trump oznámil, že se mají ve čtvrtek poprvé po 34 letech spojit představitelé obou zemí. Zároveň sílí spekulace o tom, že by se boje v Libanonu mohly přiblížit k příměří.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama