Podobně jako jeho předchůdce Donald Trump bude i Joe Biden v zahraniční politice nadále využívat sankcí. Podle agentury Reuters o tom informovaly zdroje z Bidenovy blízkosti.
Po nástupu do úřadu chce nový prezident důkladně zvážit, za provádět zásadní změny například v opatřeních namířených proti Iránu nebo Číně.
Donald Trump během čtyř let své vlády prosadil množství často jednostranných ekonomických sankcí. Málokdy jimi ale dosáhl vytýčeného cíle. Biden nyní musí rozhodnout, které z nich zrušit, které zanechat, a které posílit.
Revize sankcí
Podle anonymního zdroje pomůže s rozhodováním o dalším postupu zásadní revize sankčních programů, která začne brzy po Bidenově inauguraci. Biden se stane americkým prezidentem 20. ledna.
Biden dá podle agentury Reuters nejspíš ještě před koncem této sankční inventury jasně najevo, že tato opatření zůstanou jedním z hlavních nástrojů americké zahraniční politiky.
„Nebude to ani ústup, ani ofenziva,“ cituje agentura zdroj z Bidenova okolí. „Způsob použití sankčních nástrojů bude upraven.“
Bidenův tým informace zatím oficiálně nekomentoval.
Mezi prvními by podle všeho mohly být přehodnoceny Trumpovy sankce namířené proti představitelům Mezinárodního trestního soudu. Spojené státy je zavedly v září letošního roku v reakci na vyšetřování, zda američtí vojáci nepáchali v Afghánistánu válečné zločiny.
Evropští spojenci vyjádřili v době zavedení sankcí svůj nesouhlas s tímto postupem.
Biden také možná rozhodne o připojení se k britským a evropským sankcím proti Rusku kvůli srpnovému pokusu o atentát na Alexeje Navalného. Navalnyj patří k nejhlasitějším kritikům Kremlu. Moskva jakoukoliv vinu odmítá.
Velkým tématem budou nepochybně opatření namířená proti Číně.
Agentura Reuters připomíná, že republikán Trump během volební kampaně svého demokratického kandidáta obviňoval, že se zaprodá Číně. Biden se nechal slyšet, že chce ve vztahu k Číně naopak přitvrdit, a to zejména v otázce lidských práv.
Podle zdroje z blízkosti Bidenova přípravného týmu to pravděpodobně znamená další sankce zaměřené na situaci v Hongkongu, v Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiangu nebo v Tibetu.
