Reklama
12.5 C
Czech
Pátek 3. dubna 2026
ZprávyBiden pokračuje v amnestiích. Zmírnil některé tresty uvězněným za drogové delikty

Biden pokračuje v amnestiích. Zmírnil některé tresty uvězněným za drogové delikty

Americký prezident Joe Biden tři dny před svým odchodem z funkce zmírní tresty téměř 2 500 lidem odsouzeným za nenásilné drogové trestné činy. Informuje o tom BBC, ABC News a další servery.

Biden uvedl, že tito pachatelé si „odpykávali nepřiměřeně dlouhé tresty ve srovnání s tresty, které by dnes dostali podle současného práva, politiky a praxe“. Podle svých slov chce napravovat historické křivdy.

V pátečním prohlášení Biden podle BBC prohlásil, že nyní udělil více individuálních milostí a zmírnění trestu „než kterýkoli jiný prezident v historii USA“.

Toto opatření je důležitým krokem k nápravě historických křivd. K nápravě rozdílů v trestech a k poskytnutí možnosti některým lidem vrátit se ke svým rodinám a komunitám poté, co strávili příliš mnoho času za mřížemi,“ uvedl prezident v pátek.

Naznačil, že tato amnestie nemusí být poslední, byť už v pondělí 20. ledna převezme jeho úřad v Oválné pracovně Bílého domu vítěz listopadových voleb Donald Trump. „Jsem hrdý na své dosavadní výsledky v oblasti milostí. Budu pokračovat v posuzování dalších případů zmírnění trestu a udělení milosti.“

Biden změnil názor

Před několika dni odstupující prezident zmírnil tresty 37 ze 40 federálních vězňů odsouzených k smrti. V prosinci oznámil vlnu zmírnění trestů a milostí, včetně kontroverzního omilostnění svého syna Huntera Bidena.

Prezident uvedl, že páteční amnestie se týká osob, „které dostaly dlouhé tresty na základě rozlišování mezi crackem a kokainem, jakož i zastaralých zpřísnění trestů za drogové zločiny“. 

V době, kdy byl americkým senátorem, vytvořil zákon z roku 1986, který tento rozdíl v trestech stanovil. Jak píše ABC News, podle tohoto zákona dostávali uživatelé tzv. cracku, což byli většinou Afroameričané, vyšší tresty než uživatelé kokainu, což byli především bílí. Později ale podpořil i zrušení těchto směrnic, k čemuž došlo v roce 2022.

V pátek uvedl, že Kongres prostřednictvím zákonů z posledních let uznal, že „je načase, abychom tyto rozdíly v trestech vyrovnali“.

Prezidentův změněný pohled na věc v průběhu desetiletí jeho působení ve funkci odráží, jak se vyvíjel postoj k americké „válce proti drogám“. V jejím rámci byly od 70. let 20. století ukládány přísné tresty za drogové zločiny, zejména rasovým menšinám.

Reklama

Doporučujeme

Prezidenti Francie a Koreje chtějí spolupracovat na otevření Hormuzského průlivu

Francouzský prezident Emmanuel Macron se dnes v Soulu se svým jihokorejským protějškem I Če-mjongem dohodl, že budou spolupracovat na znovuotevření Hormuzského průlivu a zmírnění světové ekonomické nejistoty způsobené válkou na Blízkém východě. Napsala to agentura AP. Válku zahájily 28. února Izrael a USA údery na Írán, který mimo jiné blokuje tuto vodní cestu.

Tesle se hromadí neprodané elektromobily

Tesla má za sebou kvartál, který na první pohled nevypadá špatně, ale při bližším pohledu odhaluje nový problém. Automobilka v prvních třech měsících roku vyrobila výrazně víc aut, než kolik jich dokázala dodat zákazníkům. Na skladech a odstavných plochách jí tak zůstalo přes 50 tisíc neprodaných elektromobilů, nejvíc v historii firmy.

Situace na frontě je pro Ukrajinu nejlepší za deset měsíců, řekl Zelenskyj

Situace na frontě ve válce s Ruskem je pro Ukrajinu nejlepší za deset měsíců. Dnes to podle agentury Reuters řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajinské síly podle něho minulý měsíc zmařily ruskou ofenzívu.

Írán zasáhl ropnou rafinérii v Kuvajtu, v plynárenském zařízení v Emirátech hoří

Íránské bezpilotní letouny dnes zaútočily na kuvajtskou ropnou rafinérii Mína al-Ahmadí, kde vypuklo několik požárů. Íránský útok v zemi také poškodil část elektrárny a odsolovacího zařízení, zatímco plynárenské zařízení ve Spojených arabských emirátech (SAE) muselo kvůli dopadům trosek pozastavit provoz, napsaly tiskové agentury a média.

Rusko bombardovalo sever Ukrajiny, zemřel jeden člověk

Jeden člověk zemřel a další tři dnes ráno utrpěli zranění při ruském bombardování města Šostka v severoukrajinské Sumské oblasti. Informoval o tom šéf regionální vojenské správy Oleh Hryhorov. Útoky, které ruské síly v noci podnikly na Charkov, zranily pět lidí, napsala Ukrajinska pravda s odvoláním na policii. Mluvčí ukrajinského letectva podle agentury Reuters varoval, že Rusko od čtvrtka proti Ukrajině vede rozsáhlý útok a že ve vzdušném prostoru je stále velký počet nepřátelských dronů.

Írán tvrdí, že sestřelil americkou stíhačku F-35 a že pilot je asi mrtvý

Írán tvrdí, že jeho protivzdušná obrana v centrální části země sestřelila americký bojový letoun F-35 a že pilot pravděpodobně nepřežil, napsaly tiskové agentury s odvoláním na íránská média. Web The Times of Israel (ToI) napsal, že se ale zřejmě jednalo o americký stíhací letoun F-15E, nikoli F-35. Po zásahu íránskou palbou musel před dvěma týdny nouzově přistát jiný bojový letoun F-35. USA spolu s Izraelem rozpoutaly na konci února válku proti Íránu, který provádí odvetné údery.

Otevře se Hormuzský průliv? Írán a Omán připravují protokol

Írán a Omán chystají protokol o monitorování a tranzitu lodí Hormuzským průlivem. Americké akcie tak vzrostly a ceny ropy klesly. Tato informace totiž dává naději na znovuzpřístupnění klíčové exportní trasy pro ropu bez nutnosti použít sílu.

Ochromený Írán? Zpravodajci zpochybňují Trumpovy výroky

Zhruba polovina odpalovacích zařízení Íránu zůstala neporušena. V jeho arzenálu se stále nachází tisíce dronů a dostatek raket k rozpoutání chaosu na Blízkém východě. S takovým hodnocením přišly americké zpravodajské služby. Odporují tak tvrzením prezidenta Donalda Trumpa, podle nichž byla schopnost Íránu odpalovat rakety a drony dramaticky omezena.

Trump odvolal ministryni spravedlnosti Bondi, nahradí ji Blanche

Americký prezident Donald Trump odvolal ministryni spravedlnosti Pam Bondi. Oznámil to na své sociální síti. Úřadujícím ministrem spravedlnosti se podle Trumpa stane dosavadní náměstek Todd Blanche. Podle agentury Reuters šéfovi Bílého domu vadilo, jak Bondi postupovala v kauze zveřejňování složek týkající se zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Trump byl údajně také stále více frustrován tím, že Bondi nejednala dostatečně rychle při stíhání kritiků a protivníků, proti nimž chtěl prezident vznést trestní obvinění.

John Travolta debutuje jako režisér na festivalu v Cannes

John Travolta se po letech vrací na filmový festival v Cannes. Tentokrát ale v nové roli. Poprvé představí vlastní film, který vychází z jeho osobního příběhu i dlouhodobé vášně pro létání.

Francouzská policie podle Le Parisien zadržela europoslankyni Hassan

Francouzská policie zadržela francouzsko-palestinskou levicovou europoslankyni Rimu Hassan kvůli údajnému schvalování terorismu. Dnes o tom s odvoláním na své zdroje informoval list Le Parisien, podle kterého se případ týká příspěvku na síti X, kde Hassan odkazovala na jistého propalestinského japonského radikála. Podle zdrojů agentury AFP policie v tašce zadržené europoslankyně našla malé množství syntetických drog.

Macron tepe Trumpa za výroky o NATO

Francouzský prezident Emmanuel Macron ostře zkritizoval Donalda Trumpa kvůli jeho výrokům o NATO i kvůli tlaku na vojenské otevření Hormuzského průlivu. Během návštěvy Soulu řekl, že americký prezident svou rétorikou oslabuje důvěru v alianci a vytváří každodenní pochybnosti o závazku Spojených států vůči spojencům.

Rok po Trumpových clech se slibovaný obrat nedostavil

Rok po zavedení rozsáhlých cel na dovoz do Spojených států je jasné, že sliby o rychlém oživení americké ekonomiky se nenaplnily. Donald Trump loni 2. dubna oznámil dvojciferná cla na téměř veškerý dovoz a tvrdil, že do země se vrátí továrny, pracovní místa i levnější ceny. Po roce ale zůstává obraz mnohem složitější. Část cel mezitím zrušil Nejvyšší soud a americká vláda teď musí vracet velkou část už vybraných peněz.

Klimatičtí vědci z USA prchají do Norska. Láká je výzkum v Arktidě

Politika administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa zaměřená proti klimatické vědě spustila exodus vědců. Někteří se přesunuli do Norska, kde se podílejí na výzkumu v Arktidě.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama