Setkáním s prezidentem Frankem-Walterem Steinmeierem dnes zahájil americký prezident Joe Biden program své návštěvy Německa. Odpoledne se v Berlíně setká také s kancléřem Olafem Scholzem, francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a britským premiérem Keirem Starmerem. Hlavním tématem jejich jednání by měla být další podpora Ukrajiny, která se brání ruské agresi, ale zřejmě i vývoj na Blízkém východě po zabití šéfa palestinské teroristické organizace Hamás Jahjáa Sinvára.
Biden, který v listopadových prezidentských volbách už mandát neobhajuje, měl na rozlučkovou návštěvu Německa přicestovat už minulý týden. Tehdy mělo jít o státní návštěvu s řadou symbolických aktů, včetně procházky Braniborskou bránou či státního banketu. Kvůli hurikánu Milton, který zasáhl Floridu, ale americký prezident cestu zrušil. Náhradní návštěva je jen jednodenní místo původně plánované třídenní. Šéf Bílého domu přiletěl ve čtvrtek pozdě večer a odletí dnes už kolem páté hodiny odpoledne. Německá média proto kvůli nabitému programu psala o Bidenově „politickém speeddatingu“, s odkazem na způsob seznamování, při kterém se partneři na druhé straně stolu velmi rychle střídají.
US President Joe Biden is in Europe for the final time before leaving office.
— DW News (@dwnews) October 18, 2024
On a scaled-back itinerary in Berlin, he will meet with key European allies for talks on Ukraine and the Middle East. https://t.co/PPYKYkeJ5t
Biden dorazil do sídla německých prezidentů, berlínského zámku Bellevue, oproti plánu zhruba s půlhodinovým zpožděním. Zapsal se do knihy hostů, následovaly vojenské pocty. Steinmeier Bidenovi udělí také nejvyšší německé státní vyznamenání – Velkokříž Záslužného řádu Spolkové republiky Německo. Této pocty se z amerických prezidentů dostalo jen Georgi Bushovi staršímu, který byl v roce 1993 oceněn za zásluhy o znovusjednocení Německa.
Odpolední část návštěvy je věnována politickým jednáním. Nejprve se mezi čtyřma očima Biden setká s Scholzem, s nímž ho pojí mimořádně dobré vztahy. Německý kancléř v uplynulých letech s USA úzce koordinoval podobu vojenské pomoci Ukrajině. Berlín také umožnil velkou srpnovou výměnu vězňů mezi USA a Ruskem, když souhlasil s propuštěním odsouzeného vraha a agenta FSB Vadima Krasikova. V noci na dnešek Biden na síti X napsal, že se chystá „pozdravit staré přátele a posílit naše úzké spojenectví v době, kdy společně bojujeme za svobodu a proti tyranii ve světě“.
K Bidenovi a Scholzovi, kteří by mohli jednat i o plánovaném dočasném umístění amerických raket středního doletu v Německu, se později přidají i Macron a Starmer. Čtyři největší podporovatelé Ukrajiny, která už se třetím rokem brání ruské invazi, chtějí vyslat jasný signál, že v pomoci Kyjevu neochabnou. Podle analytiků chce ovšem Biden spojence připravit i na to, že budou muset zřejmě po listopadových prezidentských volbách v USA přijmout mnohem větší zodpovědnost za pomoc Ukrajině – ať už vyhraje exprezident Donald Trump, nebo Bidenova viceprezidentka Kamala Harrisová.
Rozhovor se zřejmě bude týkat také situace na Blízkém východě po zabití šéfa Hamásu Sinvára. Biden ve čtvrtek vyjádřil naději, že se otevřela se šance na mír v Pásmu Gazy bez Hamásu u moci.
Návštěvu prezidenta Bidena provází nejpřísnější bezpečnostní opatření. Centrum Berlína je uzavřené, vlaková doprava je omezená, na střechách jsou odstřelovači, v řece Sprévě tekoucí vládní čtvrtí potápěči. Nad městem létají také policejní vrtulníky.
