Protext ČTKBenzín a nafta brutálně zdraží. Rok 2035 k zákazu spalovacích motorů nebude...

Benzín a nafta brutálně zdraží. Rok 2035 k zákazu spalovacích motorů nebude ani nutný

Praha 27. května 2024 (PROTEXT) – Benzín a nafta brutálně zdraží. Objevují se názory, že to bude až o 13 korun za litr. Všichni nakonec dobrovolně a rychle přejdou na elektrické vozy. Rok 2035 k zákazu spalovacích motorů nebude ani nutný.

Často od kamarádů slyším, že si v roce 2034 koupí poslední nové auto se spalovacím motorem. S tím pak budou jezdit mnoho let, a oddálí tím svůj osobní přechod na elektromobilitu o dvacet let. Jenže když čtete, co odhlasoval Evropský parlament, pochopíte, že nás zelení do elektroaut naženou mnohem dříve a my do něj budeme spěchat dobrovolně.

Nebudou totiž pracovat jen na tom, že se normální auta už nebudou vyrábět, ale zároveň vám dají víceméně novou daň v takové výši, že normálním lidem znemožní jezdit autem se spalovacím motorem. Pokud budou elektroauta dotovat a zároveň pohonné hmoty šíleně danit, nebude normální auto dávat smysl. Oni vás prostě donutí.

V dubnu letošního roku totiž Evropský parlament odhlasoval, že vznikne nový druh emisních povolenek, které budou uvaleny na mnoho lidských aktivit, kde vzniká uhlík a mezi ně patří i automobilová doprava. Od roku 2027 tak bude dražší benzín i nafta.

Dostanete takové daně, že budete vždy a všude jezdit autobusem

Protože emisní povolenky skoro na vše budou představovat ohromný zásah do životů běžných lidí, vznikne Sociálně-klimatický fond, do nějž bude směřovat skoro 100 miliard eur. Ten by měl pomáhat jednotlivcům změny přežít.

S novými „daněmi“ se vrátí vysoká inflace. A protože bude najednou vše dražší, běžní lidé finančně nevyjdou, a proto jim úředníci přidělí pomoc. To není nic jiného než přerozdělování peněz typické pro socialismus, o kterém z vlastní zkušenosti víme, že vede k chudobě.

K čemu bude konkrétně využit fond? Peníze motoristů potečou např. do podpory veřejné dopravy, do pořizování elektrických vozů, do carsharingu, elektrických koloběžek apod. To je něco, z čeho dostává majitel šesti či osmiválce osypky. To je něco, co by motoristé pravděpodobně sami od sebe nikdy nepodpořili, ale musí. Svoboda rozhodnutí každého jednotlivce musí ustoupit klimatickým cílům.

O kolik zdraží benzín a nafta? Stojí to za řeč? Není to zase bouře ve sklenici vody?

Růst cen byl původně plánován tak, že by kvůli „nové dani“ zdražily pohonné hmoty jen něco kolem 2,5 Kč za litr, jenže později vznikl strach, že to bude mnohem více. Mnozí experti nyní pro média tvrdí, že cena emisních povolenek bude podstatně vyšší, než dnes očekávají evropské instituce.

Původně totiž bylo zamýšleno, že pokud vyskočí ceny emisní povolenky nad 45 eur, budou na trh vpuštěny další povolenky a nadbytek nabídky nad poptávkou zařídí pokles cen.

Jenže mnozí tvrdí, že nových povolenek bude málo, a proto ceny povolenek vyskočí někam mezi 100 až 300 eur. Pokud by cena byla na 200 eurech za tunu CO2, pak by měl litr dieselu zdražit o 53 centů a benzín o 47 centů.

To znamená, že nám v Čechách nafta zdraží o 13,25 Kč za litr a benzín o 11,75 Kč za litr. To bude brutální zdražení zhruba o třetinu. Jezdit autem bude luxus. Vážně nepůjdete do elektrického auta, které bude nejspíš ještě dotované?

Pokud chceme splnit emisní cíle, musíme mít zkrátka méně spáleného benzínu a nafty, a proto nám dají takové ceny, aby byly cíle splněny. Čím dražší vše bude, tím podle úředníků rychleji zachráníme planetu. Nevím. Možná to je pravda, ale ptal se vás někdo při volbách, zda chcete benzín za více jak 50 korun za litr výměnou za zachráněnou planetu? Já si na to nemohu vzpomenout.

Užívejte si, dokud můžete, zatím to je levné

Jestli si ale myslíte, že zdražením dopravy končíme, mýlíte se. Emisní povolenky budou i na vytápění budov či na leteckou dopravu.

To přinese vysokou inflaci. Dnes nelze odhadnout o kolik, protože nikdo netuší cenu povolenek, ale bude toho hodně. Vyplatí se proto užít si nejbližší dva roky, kdy bude ještě „levné“ cestovat. Pak si vzpomenete na zelené, kteří už léta tvrdí, že není normální, aby jel každý jednou za rok k moři. Mnozí budou prostě sedět doma a zachraňovat klima. Ti, kteří to ovšem v Evropském parlamentu schválili, to jistě ale nebudou. Víme, že největší političtí bojovníci za klima všude létají.

Teoreticky je řešení snadné

Za a: lze emisní povolenky opět zrušit. Na to ale eurobyrokrati nepřistoupí. Jednak kvůli zelené ideologii, ale také kvůli tomu, že by pak chyběly peníze ve veřejných pokladnách. Všechna ta nová opatření jsou totiž vlastně daně.

Za b: Schůdné řešení by mohlo být to, že na trhu s poptávkou kolem bilionů tun CO2, nebudou uvolněny povolenky jen na 20 milionů tun, ale tolik, aby byla cena na 45 eurech. Jenže pak je otázkou, proč to dělat tak složitě, hrát si na trh, když stačí prostě uvalit jednoduchou daň.

Vladimír Pikora, hlavní ekonom skupiny Comfort Finance Group

Mobil: + 420 776 888 228; E-mail: vladimir.pikora@comfortfinancegroup.com

 

Investiční skupina CFG | 10 let na finančním trhu v ČR

Skupina CFG funguje na českém finančním trhu přes 10 let. Poskytuje kvalitní servis investorům, emitentům, klientům a partnerům. Konsolidovaný obrat celé skupiny je 94 mil. Kč, má přes 1 500 investorů a 360 mil. Kč aktiv. Provozuje také portál Dluhopisomat.cz nejlépe hodnocený dluhopisový inzertní portál v ČR.

 

 

 

 

Doporučujeme

Tygr rozsápal muže v britském národním parku. Svědci popisují děsivé chvíle

Návštěva zoologického parku Yorkshire Wildlife Park nedaleko britského Doncasteru skončila tragédií. Muž, který se za dosud nevyjasněných okolností dostal do výběhu tygrů, byl jednou ze šelem napaden a na místě zemřel. Policie nyní vyšetřuje okolnosti neštěstí.

KOMENTÁŘ: Akciím už se daří čtyři roky v kuse. Mají se investoři bát blízkého pádu?

V pondělí 12. října 2026 uplynuly čtyři roky od začátku takzvaného býčího trhu na amerických akciích. Třebaže historické statistiky ukazují, že by se období růstu a lámání rekordů mělo chýlit ke konci, na trzích tomu nic nenasvědčuje. Jak dlouho vůbec takový tradiční býčí trh trvá?

Nobelovu cenu za ekonomii získali ekonomové Robert Hall a Michael Woodford

Letošní Nobelovu cenu za ekonomii získali američtí vědci Robert E. Hall a Michael Woodford za výzkum mikroekonomických základů makroekonomické stabilizace. Dnes to oznámila Švédská královská akademie věd. Po týdnu tak skončilo vyhlašování letošních nositelů tohoto prestižního ocenění, kdy byli postupně zveřejňováni laureáti cen za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.

Klimatické změny ohrožují přirozené prostředí vorvaňů

Vorvani v jihozápadní části Indického oceánu mohou do konce století přijít o značnou část svého přirozeného prostředí. Rostoucí teploty mění podmínky v oceánu a ovlivňují oblasti, kde tito mořští savci nacházejí potravu. Nový výzkum zároveň odhalil místa, která by pro ně mohla zůstat důležitá i v budoucnu.

Ovce jako nástroj zastrašování. Izraelští osadníci útočí na Palestince a vyhánějí je z domovů

Násilí izraelských osadníků na okupovaném Západním břehu Jordánu stále častěji zasahuje palestinské pastevce a zemědělce. Podle Organizace spojených národů (OSN) letos došlo k více než 1600 incidentům. Rozšiřování osadnických farem připravuje místní rodiny o pastviny, stáda i domovy.

Moskva i Kyjev hlásí desítky sestřelených dronů, kterými v noci útočil nepřítel

Ruské ministerstvo obrany dnes ráno oznámilo noční sestřelení 151 ukrajinských dronů nad deseti ruskými regiony, anektovaným poloostrovem Krym a nad Černým mořem. O škodách nebo obětech se nezmiňuje. Ukrajinské letectvo uvedlo, že Moskva v noci na dnešek na Ukrajinu vyslala 121 útočných dronů, z nichž 89 se podle předběžných údajů podařilo zneškodnit. Varovalo, že nálety pokračují.

Severní Korea opět provokuje. Odpálila několik balistických střel

Severní Korea v pondělí odpálila několik balistických raket, přičemž nejméně dvě z nich dopadly do Japonského moře mimo výlučnou ekonomickou zónu Japonska. Japonsko, USA i Jižní Korea úzce spolupracují na analýze startu a trajektorie letu. Pchjongjang totiž začátkem října uvedl, že otestoval nový typ balistické střely schopné měnit dráhu letu.

Trumpova dohoda s Ruskem o dodávkách nafty vyvolala odpor i mezi republikány

Americký prezident Donald Trump čelí rostoucí kritice kvůli dohodě s Ruskem o dodávkách nafty. Proti jeho rozhodnutí se postavili nejen demokraté, ale také někteří republikáni. Podle nich dohoda porušuje americké zákony a pomáhá financovat ruskou válku na Ukrajině. Trump naopak tvrdí, že chce především snížit ceny pohonných hmot.

Húsíové znovu zaútočili na letiště v Rijádu. Během dvou dnů zemřelo 14 lidí

Mezinárodní letiště v saúdskoarabském Rijádu se během víkendu stalo terčem dvou smrtících útoků jemenských Húsíů. Při sobotním úderu zahynulo 13 lidí a více než 300 dalších utrpělo zranění. V neděli následoval další zásah, který si vyžádal jednu oběť a 11 zraněných. Húsíové varovali, že budou v útocích pokračovat, a vyzvali letecké společnosti i cestující, aby se vyhýbali saúdskoarabským letištím.

Akcie mobilních operátorů se propadly. Za výprodejem stojí plány SpaceX

Společnost SpaceX Elona Muska oznámila další významný krok k vytvoření vlastní mobilní sítě ve Spojených státech. Od investiční firmy Grain Management kupuje licence k využívání rádiových frekvencí, které mají umožnit kombinovat satelitní a pozemní mobilní připojení. Investoři na zprávu reagovali prudkým výprodejem akcií tradičních operátorů. Verizon, AT&T a T-Mobile přišly během jediného dne dohromady o přibližně 62 miliard dolarů tržní hodnoty.

Mezi Ukrajinou a Ruskem podle Trumpa začíná platit energetické příměří

Ve válce, kterou Rusko vede proti Ukrajině, podle amerického prezidenta Donalda Trumpa s okamžitou platností začíná energetické příměří. Obě strany s ním souhlasily, tvrdí na své sociální síti Truth Social, kde také vyzývá, aby toto příměří nikdo neporušil. Trump žádné bližší podrobnosti neuvedl, a není tak zřejmé, co přesně má být součástí příměří. Brzy po jeho dnešním oznámení ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj informoval o ruských útocích na energetická zařízení v Kyjevě a v Charkovské oblasti.

Projektily zasáhly v Hormuzském průlivu nejméně dva tankery za 24 hodin

Nejméně dva tankery v Hormuzském průlivu za posledních 24 hodin zasáhly neznámé projektily. Obě posádky jsou v bezpečí, informovala podle agentury Reuters britská agentura pro námořní bezpečnost UKMTO.

Ukrajina hlásí raněné v Dnipru a Slovjansku, napadla další datacentrum Jandeksu

Ruský dron zabil řidiče kamionu v Charkovské oblasti, sedm lidí zranily ruské bomby v Slovjansku na východě Ukrajiny. Čtyři raněné si v noci na dnešek vyžádal ruský útok na Dnipro na jihovýchodě Ukrajiny, uvedly úřady. Ukrajinské drony napadly další datové centrum největší ruské technologické společnosti Jandeks (Yandex), tentokrát ve Vladimiru. Kvůli útoku dronů hořelo na letišti v černomořském letovisku Soči. Jeden muž zahynul a dvě ženy byly zraněny při útocích dronů na západě Ruska, informoval gubernátor Brjanské oblasti Jegor Kovalčuk.

Polská policie má informace o možném atentátu na premiéra a ministra obrany

Polská policie získala informace o možném atentátu na premiéra Donalda Tuska a vicepremiéra a ministra obrany Wladyslawa Kosiniaka-Kamysze. Ministři vnitra a pro koordinaci tajných služeb Marcin Kierwiński a Tomasz Siemoniak proto nařídili zavést odpovídající opatření, oznámila dnes na sociální síti X mluvčí ministerstva vnitra Karolina Galecká. Hrozba byla znepokojivější než ta předchozí, řekl televizi vládní mluvčí Adam Szlapka.

Největší kolonie tučňáků na světě přišla o dvě třetiny populace

Jedna z největších kolonií tučňáků na světě zaznamenala výrazný úbytek populace. Na antarktickém ostrově Zavodovski se počet tučňáků uzdičkových od roku 2011 snížil přibližně o dvě třetiny. Vědci za hlavní příčinu považují změnu klimatu, která ovlivňuje dostupnost jejich potravy.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama