Protext ČTKBenzín a nafta brutálně zdraží. Rok 2035 k zákazu spalovacích motorů nebude...

Benzín a nafta brutálně zdraží. Rok 2035 k zákazu spalovacích motorů nebude ani nutný

Praha 27. května 2024 (PROTEXT) – Benzín a nafta brutálně zdraží. Objevují se názory, že to bude až o 13 korun za litr. Všichni nakonec dobrovolně a rychle přejdou na elektrické vozy. Rok 2035 k zákazu spalovacích motorů nebude ani nutný.

Často od kamarádů slyším, že si v roce 2034 koupí poslední nové auto se spalovacím motorem. S tím pak budou jezdit mnoho let, a oddálí tím svůj osobní přechod na elektromobilitu o dvacet let. Jenže když čtete, co odhlasoval Evropský parlament, pochopíte, že nás zelení do elektroaut naženou mnohem dříve a my do něj budeme spěchat dobrovolně.

Nebudou totiž pracovat jen na tom, že se normální auta už nebudou vyrábět, ale zároveň vám dají víceméně novou daň v takové výši, že normálním lidem znemožní jezdit autem se spalovacím motorem. Pokud budou elektroauta dotovat a zároveň pohonné hmoty šíleně danit, nebude normální auto dávat smysl. Oni vás prostě donutí.

V dubnu letošního roku totiž Evropský parlament odhlasoval, že vznikne nový druh emisních povolenek, které budou uvaleny na mnoho lidských aktivit, kde vzniká uhlík a mezi ně patří i automobilová doprava. Od roku 2027 tak bude dražší benzín i nafta.

Dostanete takové daně, že budete vždy a všude jezdit autobusem

Protože emisní povolenky skoro na vše budou představovat ohromný zásah do životů běžných lidí, vznikne Sociálně-klimatický fond, do nějž bude směřovat skoro 100 miliard eur. Ten by měl pomáhat jednotlivcům změny přežít.

S novými „daněmi“ se vrátí vysoká inflace. A protože bude najednou vše dražší, běžní lidé finančně nevyjdou, a proto jim úředníci přidělí pomoc. To není nic jiného než přerozdělování peněz typické pro socialismus, o kterém z vlastní zkušenosti víme, že vede k chudobě.

K čemu bude konkrétně využit fond? Peníze motoristů potečou např. do podpory veřejné dopravy, do pořizování elektrických vozů, do carsharingu, elektrických koloběžek apod. To je něco, z čeho dostává majitel šesti či osmiválce osypky. To je něco, co by motoristé pravděpodobně sami od sebe nikdy nepodpořili, ale musí. Svoboda rozhodnutí každého jednotlivce musí ustoupit klimatickým cílům.

O kolik zdraží benzín a nafta? Stojí to za řeč? Není to zase bouře ve sklenici vody?

Růst cen byl původně plánován tak, že by kvůli „nové dani“ zdražily pohonné hmoty jen něco kolem 2,5 Kč za litr, jenže později vznikl strach, že to bude mnohem více. Mnozí experti nyní pro média tvrdí, že cena emisních povolenek bude podstatně vyšší, než dnes očekávají evropské instituce.

Původně totiž bylo zamýšleno, že pokud vyskočí ceny emisní povolenky nad 45 eur, budou na trh vpuštěny další povolenky a nadbytek nabídky nad poptávkou zařídí pokles cen.

Jenže mnozí tvrdí, že nových povolenek bude málo, a proto ceny povolenek vyskočí někam mezi 100 až 300 eur. Pokud by cena byla na 200 eurech za tunu CO2, pak by měl litr dieselu zdražit o 53 centů a benzín o 47 centů.

To znamená, že nám v Čechách nafta zdraží o 13,25 Kč za litr a benzín o 11,75 Kč za litr. To bude brutální zdražení zhruba o třetinu. Jezdit autem bude luxus. Vážně nepůjdete do elektrického auta, které bude nejspíš ještě dotované?

Pokud chceme splnit emisní cíle, musíme mít zkrátka méně spáleného benzínu a nafty, a proto nám dají takové ceny, aby byly cíle splněny. Čím dražší vše bude, tím podle úředníků rychleji zachráníme planetu. Nevím. Možná to je pravda, ale ptal se vás někdo při volbách, zda chcete benzín za více jak 50 korun za litr výměnou za zachráněnou planetu? Já si na to nemohu vzpomenout.

Užívejte si, dokud můžete, zatím to je levné

Jestli si ale myslíte, že zdražením dopravy končíme, mýlíte se. Emisní povolenky budou i na vytápění budov či na leteckou dopravu.

To přinese vysokou inflaci. Dnes nelze odhadnout o kolik, protože nikdo netuší cenu povolenek, ale bude toho hodně. Vyplatí se proto užít si nejbližší dva roky, kdy bude ještě „levné“ cestovat. Pak si vzpomenete na zelené, kteří už léta tvrdí, že není normální, aby jel každý jednou za rok k moři. Mnozí budou prostě sedět doma a zachraňovat klima. Ti, kteří to ovšem v Evropském parlamentu schválili, to jistě ale nebudou. Víme, že největší političtí bojovníci za klima všude létají.

Teoreticky je řešení snadné

Za a: lze emisní povolenky opět zrušit. Na to ale eurobyrokrati nepřistoupí. Jednak kvůli zelené ideologii, ale také kvůli tomu, že by pak chyběly peníze ve veřejných pokladnách. Všechna ta nová opatření jsou totiž vlastně daně.

Za b: Schůdné řešení by mohlo být to, že na trhu s poptávkou kolem bilionů tun CO2, nebudou uvolněny povolenky jen na 20 milionů tun, ale tolik, aby byla cena na 45 eurech. Jenže pak je otázkou, proč to dělat tak složitě, hrát si na trh, když stačí prostě uvalit jednoduchou daň.

Vladimír Pikora, hlavní ekonom skupiny Comfort Finance Group

Mobil: + 420 776 888 228; E-mail: vladimir.pikora@comfortfinancegroup.com

 

Investiční skupina CFG | 10 let na finančním trhu v ČR

Skupina CFG funguje na českém finančním trhu přes 10 let. Poskytuje kvalitní servis investorům, emitentům, klientům a partnerům. Konsolidovaný obrat celé skupiny je 94 mil. Kč, má přes 1 500 investorů a 360 mil. Kč aktiv. Provozuje také portál Dluhopisomat.cz nejlépe hodnocený dluhopisový inzertní portál v ČR.

 

 

 

 

Doporučujeme

Mladé manty nacházejí bezpečí u pobřeží

Mladé manty obrovské tráví první roky života v mělkých pobřežních vodách, kde nacházejí potravu a ochranu před predátory. Teprve v dospělosti se vydávají na dlouhé cesty otevřeným oceánem. Nový výzkum ze Střední Ameriky ukázal, jak výrazně se jejich chování s věkem mění a proč je ochrana pobřežních oblastí důležitá pro jejich přežití.

Demolice, vysídlování a mučení. OSN varuje před etnickými čistkami na Západním břehu

Izraelská vojenská operace ve městě Hebron na okupovaném Západním břehu Jordánu vyvolala ostrou reakci Organizace spojených národů (OSN). Její představitelé varují před nuceným vysídlováním Palestinců a rostoucím rizikem etnických čistek. Nezávislá vyšetřovací komise OSN navíc obvinila Izrael ze zločinů proti lidskosti, včetně vyhlazování a mučení. Izraelská vláda obvinění odmítá a své kroky označuje za nezbytná bezpečnostní opatření.

Katoličtí biskupové litují modlitby s Trumpem v Bílém domě. Mluví o politickém zneužití

Společná modlitba s americkým prezidentem Donaldem Trumpem v Bílém domě vyvolala mezi katolickými duchovními nečekanou bouři. Dva biskupové, kteří se setkání v Oválné pracovně zúčastnili, nyní veřejně vyjadřují lítost. Tvrdí, že Bílý dům jejich návštěvu využil k politickým účelům těsně před volbami do Kongresu. Zveřejněné záběry totiž podle kritiků vytvářejí dojem, že církev prezidenta podporuje.

Francouzská vláda po protestech chce nahradit systém přijímání na vysoké školy

Francouzská vláda se dnes zavázala, že v roce 2028 upraví národní on-line platformu pro přijímací řízení. Podle francouzského listu Le Monde to dnes oznámil ministr vysokého školství Philippe Baptiste. Vláda tak reaguje na týdny protestů středoškoláků a studentů, kteří kritizují mimo jiné netransparentní podmínky přijímacího procesu a nerovný přístup ke studiu. Podle odborů jsou ústupky vlády sice vítané, ale nedostatečné.

Kyjev čelil dalšímu nočnímu útoku Ruska, zasažen byl Jižní most

Ukrajinské hlavní město Kyjev čelilo dalšímu nočnímu raketovému útoku Ruska. Vedle několika domů byl poškozen také Jižní most přes Dněpr včetně infrastruktury metra, uvedl dnes starosta Vitalij Kličko. O několik hodin dříve informoval o pondělním večerním útoku, při němž zemřel člověk a deset utrpělo zranění, většina z nich v areálu vysokoškolských kolejí. Ruské úřady zase hlásí ukrajinské údery v Brjansku a okupované části ukrajinské Záporožské oblasti.

Krvavá odveta Jordánska. Stíhačky udeřily na Sýrii, mezi mrtvými jsou i děti

Jordánské letectvo zaútočilo na několik míst v jižní Sýrii v odvetě za krvavý útok na křesťanský pohřeb, při kterém minulý týden zahynulo devět lidí. Podle syrských záchranářů si bombardování vyžádalo sedm obětí včetně tří dětí. Damašek odmítá tvrzení Ammánu, že operace proběhla po vzájemné dohodě. Napětí mezi sousedními státy vedlo také k uzavření důležitého hraničního přechodu.

V Izraeli se konají parlamentní volby, rozhodnou o Netanjahuovi a jeho vládě

V Izraeli se dnes konají parlamentní volby. Voliči rozhodnou, zda dají šanci opozici, která měla po celou předvolební kampaň mírný náskok v průzkumech, nebo umožní premiérovi Benjaminovi Netanjahuovi, aby zůstal u vlády. Není však vyloučené, že volby skončí patem. Volební místnosti se otevřou v 6:00 SEČ a hlasování skončí ve 21:00 SEČ.

Trumpova administrativa potřetí obvinila bývalého šéfa FBI. Comey mluví o zneužívání justice

Bývalý ředitel amerického Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) James Comey čelí dalšímu trestnímu stíhání. Ministerstvo spravedlnosti ho tentokrát viní z úniku informací týkajících se národní obrany. Jde už o třetí pokus administrativy prezidenta Donalda Trumpa postavit jeho dlouholetého kritika před soud. Comey obvinění odmítá a tvrdí, že jde o politicky motivované zneužívání justice.

Pondělní dronový útok na tržiště v Súdánu si vyžádal 21 mrtvých a 40 zraněných

Pondělní dronový útok na tržiště ve městě Njala na jihozápadě Súdánu si vyžádal přes 20 mrtvých a desítky zraněných. S odvoláním na svědky a zdroj z lékařského prostředí to dnes napsala agentura AFP.

Tomáš Chorý si za reprezentaci nezahraje. Nedvěd mu doporučuje změnu

Fotbalový útočník Tomáš Chorý má další problém. Po vyřazení z kádru pražské Slavie přišel také o místo v české reprezentaci. Generální manažer národních týmů Pavel Nedvěd potvrdil, že s jednatřicetiletým hráčem momentálně nepočítá. Chorý tak doplácí na další disciplinární prohřešek, který může výrazně ovlivnit pokračování jeho kariéry.

Lídryně venezuelské opozice Machado se vrátila do vlasti

Lídryně venezuelské opozice María Corina Machado se téměř po roce vrátila do vlasti. Agentura AFP píše, že se nadšeně vítala se svými příznivci ve městě Barquisimeto v provincii Lara na severozápadě země.

Švédská vláda zakázala svým zaměstnancům používat ChatGPT a Claude

Švédští státní zaměstnanci už nebudou moci na svých pracovních počítačích volně používat populární nástroje umělé inteligence ChatGPT od společnosti OpenAI a Claude od firmy Anthropic. Od pondělí 26. října vstupuje v platnost zákaz přístupu k jejich webovým verzím. Důvodem jsou obavy o bezpečnost citlivých informací, se kterými úředníci při své práci nakládají.

KOMENTÁŘ: Brazilské trhy kolabují. Lulovo vzkříšení ve volbách poslalo akcie dolů o desítky procent

Na brazilských trzích dochází k nečekanému výprodeji. Stávající šéf státu Luiz Inácio Lula da Silva totiž otočil vývoj v prezidentských volbách a zajistil si už svůj čtvrtý mandát. Poraženým je proslulý Jair Bolsonaro, který výsledky voleb odmítá uznat. Jak se to propisuje do trhů?

Vrah odsouzený na doživotí se soudil kvůli pomazánce. Její zákaz prý porušuje jeho lidská práva

Australský vězeň odsouzený na doživotí se pokusil soudní cestou zvrátit zákaz konzumace oblíbené pomazánky Vegemite. Tvrdil, že mu vězeňské úřady odpírají právo na vlastní kulturu a poškozují jeho duševní pohodu. Soud však jeho argumenty odmítl. Za zákazem stojí především bezpečnostní obavy.

V Teheránu budou o bezpečnosti jednat Saúdská Arábie, Pákistán, Turecko a Írán

Vojenští a bezpečnostní představitelé Íránu, Saúdské Arábie, Pákistánu a Turecka budou dnes v Teheránu jednat o regionální bezpečnosti, píše agentura Reuters s odvoláním na své zdroje. Saúdskoarabská diplomacie schůzku podle stanice Al-Arabíja potvrdila. Na Saúdskou Arábii v posledních týdnech a měsících útočí jemenští húsíjští povstalci, kteří jsou spojenci Íránu. Rijád, Islámábád a Ankara podepsaly v srpnu v Mekce obrannou dohodu.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama