Protext ČTKBenzín a nafta brutálně zdraží. Rok 2035 k zákazu spalovacích motorů nebude...

Benzín a nafta brutálně zdraží. Rok 2035 k zákazu spalovacích motorů nebude ani nutný

Praha 27. května 2024 (PROTEXT) – Benzín a nafta brutálně zdraží. Objevují se názory, že to bude až o 13 korun za litr. Všichni nakonec dobrovolně a rychle přejdou na elektrické vozy. Rok 2035 k zákazu spalovacích motorů nebude ani nutný.

Často od kamarádů slyším, že si v roce 2034 koupí poslední nové auto se spalovacím motorem. S tím pak budou jezdit mnoho let, a oddálí tím svůj osobní přechod na elektromobilitu o dvacet let. Jenže když čtete, co odhlasoval Evropský parlament, pochopíte, že nás zelení do elektroaut naženou mnohem dříve a my do něj budeme spěchat dobrovolně.

Nebudou totiž pracovat jen na tom, že se normální auta už nebudou vyrábět, ale zároveň vám dají víceméně novou daň v takové výši, že normálním lidem znemožní jezdit autem se spalovacím motorem. Pokud budou elektroauta dotovat a zároveň pohonné hmoty šíleně danit, nebude normální auto dávat smysl. Oni vás prostě donutí.

V dubnu letošního roku totiž Evropský parlament odhlasoval, že vznikne nový druh emisních povolenek, které budou uvaleny na mnoho lidských aktivit, kde vzniká uhlík a mezi ně patří i automobilová doprava. Od roku 2027 tak bude dražší benzín i nafta.

Dostanete takové daně, že budete vždy a všude jezdit autobusem

Protože emisní povolenky skoro na vše budou představovat ohromný zásah do životů běžných lidí, vznikne Sociálně-klimatický fond, do nějž bude směřovat skoro 100 miliard eur. Ten by měl pomáhat jednotlivcům změny přežít.

S novými „daněmi“ se vrátí vysoká inflace. A protože bude najednou vše dražší, běžní lidé finančně nevyjdou, a proto jim úředníci přidělí pomoc. To není nic jiného než přerozdělování peněz typické pro socialismus, o kterém z vlastní zkušenosti víme, že vede k chudobě.

K čemu bude konkrétně využit fond? Peníze motoristů potečou např. do podpory veřejné dopravy, do pořizování elektrických vozů, do carsharingu, elektrických koloběžek apod. To je něco, z čeho dostává majitel šesti či osmiválce osypky. To je něco, co by motoristé pravděpodobně sami od sebe nikdy nepodpořili, ale musí. Svoboda rozhodnutí každého jednotlivce musí ustoupit klimatickým cílům.

O kolik zdraží benzín a nafta? Stojí to za řeč? Není to zase bouře ve sklenici vody?

Růst cen byl původně plánován tak, že by kvůli „nové dani“ zdražily pohonné hmoty jen něco kolem 2,5 Kč za litr, jenže později vznikl strach, že to bude mnohem více. Mnozí experti nyní pro média tvrdí, že cena emisních povolenek bude podstatně vyšší, než dnes očekávají evropské instituce.

Původně totiž bylo zamýšleno, že pokud vyskočí ceny emisní povolenky nad 45 eur, budou na trh vpuštěny další povolenky a nadbytek nabídky nad poptávkou zařídí pokles cen.

Jenže mnozí tvrdí, že nových povolenek bude málo, a proto ceny povolenek vyskočí někam mezi 100 až 300 eur. Pokud by cena byla na 200 eurech za tunu CO2, pak by měl litr dieselu zdražit o 53 centů a benzín o 47 centů.

To znamená, že nám v Čechách nafta zdraží o 13,25 Kč za litr a benzín o 11,75 Kč za litr. To bude brutální zdražení zhruba o třetinu. Jezdit autem bude luxus. Vážně nepůjdete do elektrického auta, které bude nejspíš ještě dotované?

Pokud chceme splnit emisní cíle, musíme mít zkrátka méně spáleného benzínu a nafty, a proto nám dají takové ceny, aby byly cíle splněny. Čím dražší vše bude, tím podle úředníků rychleji zachráníme planetu. Nevím. Možná to je pravda, ale ptal se vás někdo při volbách, zda chcete benzín za více jak 50 korun za litr výměnou za zachráněnou planetu? Já si na to nemohu vzpomenout.

Užívejte si, dokud můžete, zatím to je levné

Jestli si ale myslíte, že zdražením dopravy končíme, mýlíte se. Emisní povolenky budou i na vytápění budov či na leteckou dopravu.

To přinese vysokou inflaci. Dnes nelze odhadnout o kolik, protože nikdo netuší cenu povolenek, ale bude toho hodně. Vyplatí se proto užít si nejbližší dva roky, kdy bude ještě „levné“ cestovat. Pak si vzpomenete na zelené, kteří už léta tvrdí, že není normální, aby jel každý jednou za rok k moři. Mnozí budou prostě sedět doma a zachraňovat klima. Ti, kteří to ovšem v Evropském parlamentu schválili, to jistě ale nebudou. Víme, že největší političtí bojovníci za klima všude létají.

Teoreticky je řešení snadné

Za a: lze emisní povolenky opět zrušit. Na to ale eurobyrokrati nepřistoupí. Jednak kvůli zelené ideologii, ale také kvůli tomu, že by pak chyběly peníze ve veřejných pokladnách. Všechna ta nová opatření jsou totiž vlastně daně.

Za b: Schůdné řešení by mohlo být to, že na trhu s poptávkou kolem bilionů tun CO2, nebudou uvolněny povolenky jen na 20 milionů tun, ale tolik, aby byla cena na 45 eurech. Jenže pak je otázkou, proč to dělat tak složitě, hrát si na trh, když stačí prostě uvalit jednoduchou daň.

Vladimír Pikora, hlavní ekonom skupiny Comfort Finance Group

Mobil: + 420 776 888 228; E-mail: vladimir.pikora@comfortfinancegroup.com

 

Investiční skupina CFG | 10 let na finančním trhu v ČR

Skupina CFG funguje na českém finančním trhu přes 10 let. Poskytuje kvalitní servis investorům, emitentům, klientům a partnerům. Konsolidovaný obrat celé skupiny je 94 mil. Kč, má přes 1 500 investorů a 360 mil. Kč aktiv. Provozuje také portál Dluhopisomat.cz nejlépe hodnocený dluhopisový inzertní portál v ČR.

 

 

 

 

Doporučujeme

Evakuovaní z ukrajinského města Olešky dorazili na území kontrolované Ukrajinou

Evakuovaní obyvatelé ukrajinského města Olešky, které okupují ruské síly, dnes dorazili na území kontrolované Ukrajinou. Oznámil to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zároveň poděkoval Spojeným státům a americké první dámě Melanii Trumpové za jejich zprostředkovatelskou roli. Agentura AFP napsala, že její novinář viděl, jak evakuovaní vystupují z autobusu a jak je na místě, jehož poloha z bezpečnostních důvodů podléhá utajení, vítají jejich blízcí.

Íránský nejvyšší duchovní Chameneí varoval USA před obnovením bojových operací

Íránský duchovní vůdce Modžtaba Chameneí dnes nařídil ozbrojeným silám reagovat na hrozby okamžitě a bez geografických omezení, píše agentura Reuters s odkazem na prohlášení zveřejněné na platformě Telegram. Podle agentury AFP se jedná o otevřené varování Spojeným státům, aby neobnovovaly bojové operace proti Íránu.

Papež Lev XIV. odvolil ve volbách do amerického kongresu. Stalo se tak vůbec poprvé

Papež Lev XIV. prostřednictvím korespondenčního hlasování odvolil v amerických volbách do Kongresu. Informoval o tom v pátek Vatikán. Podle dostupných informací jde o vůbec první známý případ, kdy úřadující hlava katolické církve hlasovala v politických volbách.

USA schválily prodej 500 raket Patriot Ukrajině. Kyjev však může na dodávky čekat roky

Spojené státy schválily prodej 500 protiletadlových raket Patriot Ukrajině, která je naléhavě potřebuje k obraně před sílícími ruskými vzdušnými útoky. Zakázku za 2,1 miliardy dolarů (necelých 46 miliard korun) zaplatí evropští a kanadští spojenci Kyjeva. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však upozornil, že dodání raket může trvat několik let, zatímco jeho země je potřebuje okamžitě.

ANALÝZA: Putin buduje mocenskou síť napříč Afrikou. Ukrajina našla způsob, jak jeho vliv oslabovat

Válka mezi Ruskem a Ukrajinou už dávno nepřekračuje hranice pouze evropského kontinentu. Zatímco Moskva rozšiřuje vojenský a politický vliv v Africe, Kyjev vysílá své specialisty do oblastí, kde působí ruské jednotky. Ukrajinští operátoři dronů pomáhají povstalcům v Mali a další vojáci působí v Libyi. Afrika se tak stává dalším prostorem soupeření obou zemí, v němž jde o vojenskou převahu, nerostné bohatství i mezinárodní spojenectví.

Polskem otřásá spor o ústavní soud. Prezident Nawrocki dorazil přímo na místo

Polský prezident Karol Nawrocki vstoupil do budovy ústavního soudu. Uvedl to šéf prezidentské kanceláře Pawel Szefernaker. Budovu, v níž je shromážděna část soudců, hlídá kordon policistů. Nawrocki se kvůli krizi kolem ústavního soudu v pátek pozdě večer vrátil do země.

První veřejné prohlášení po zpackané popravě. Probudila jsem se zmatená a v bolestech, říká Christa Pike

Američanka Christa Pike, která v září přežila pokus o popravu smrtící injekcí, poprvé veřejně promluvila o svém zdravotním stavu. Padesátiletá žena odsouzená za brutální vraždu z roku 1995 podle svých slov stále trpí silnými bolestmi a psychickými následky. Úřady státu Tennessee mezitím vyšetřují, proč poprava selhala.

Pákistánský soud poslal na deset let do vězení dva známé obhájce lidských práv

Deset let za mřížemi za odstranění silničních zátarasů a údajné ohrožení bezpečnosti zahraničních sportovců. Takový trest vyměřil pákistánský protiteroristický soud známé advokátce a aktivistce za lidská práva Imaan Mazari a jejímu manželovi Hadi Alimu Chatthovi. Oba obvinění odmítají a tvrdí, že se stali obětí politicky motivovaného pronásledování. Rozsudek ostře kritizovala také organizace Amnesty International.

Hútíové jsou podezřelí z použití chemických zbraní při obléhání Taizu

Jemenské úřady prověřují závažné podezření, že hútíjští povstalci při útocích na obléhané město Táiz použili munici obsahující toxické látky. Civilisté i členové místních ozbrojených skupin měli po ostřelování potíže s dýcháním a někteří upadli do bezvědomí. Složení údajně použitých látek zatím není známé a jejich nasazení nebylo potvrzeno.

Izrael se ocitl v politické pasti. Netanjahu může zůstat u moci i bez vítězství

Izrael čekají týdny nejistoty. Konečné výsledky parlamentních voleb potvrdily, že ani blok premiéra Benjamina Netanjahua, ani opozice vedená Gadim Eisenkotem nezískaly většinu potřebnou k sestavení vlády. Politici nyní hledají cestu ze složité situace, která může skončit dalším hlasováním. To by bylo už sedmé během osmi let.

Sýrie se topí v zoufalství. Lidé nemají práci ani peníze na jídlo

Pád režimu Bašára Asada měl pro Syřany znamenat začátek lepšího života. Téměř dva roky poté však mnoho domácností čelí prohlubující se chudobě. Potraviny, elektřina i pohonné hmoty výrazně zdražily a nespokojenost vyústila v rozsáhlé protesty. Prezident Ahmad Šara tak čelí rostoucímu tlaku obyvatel, kteří na slibované hospodářské oživení stále čekají.

Velryby u Austrálie mění místa, kde pečují o mláďata

Velryby jižní u australského pobřeží mění způsob, jakým si vybírají místa pro péči o mláďata. Nový výzkum ukázal, že samice se nevracejí vždy do stejných zátok, jak se dosud předpokládalo. Při výběru vhodného prostředí je stále více ovlivňuje přítomnost dalších velryb. Zjištění mohou pomoci při ochraně tohoto ohroženého druhu.

Trumpovi se hroutí půda pod nohama. Demokraté mají šanci ovládnout celý Kongres

Americký prezident Donald Trump může v nadcházejících kongresových volbách utrpět citelnou politickou porážku. Republikáni podle průzkumů ztrácejí podporu a demokraté mají výraznou šanci ovládnout Sněmovnu reprezentantů. Stále reálnější je také změna většiny v Senátu. Voliči dávají najevo nespokojenost s ekonomikou, rostoucími cenami i válkou s Íránem, která zasáhla peněženky milionů Američanů.

Kim Čong-un chce, aby KLDR dosáhla převahy v dronové technologii

Severokorejský vůdce Kim Čong-un chce, aby KLDR dosáhla absolutní převahy v oblasti technologie bezpilotních letounů. V době, kdy sílí napětí mezi Severní a Jižní Koreou, Kim také apeloval na větší vojenské využití umělé inteligence (AI), informovala dnes severokorejská tisková agentura KCNA, kterou citoval Reuters.

Ukrajina po tlaku USA pozastavila nejméně do voleb údery na ruské rafinerie

Ukrajinská armáda po týdnech tlaku ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa minulý týden pozastavila vzdušné údery na ruské rafinerie. Napsal to ve čtvrtek večer (v noci na dnešek SEČ) list The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na osoby obeznámené s vojenskými operacemi. Neoficiální pauza v těchto útocích má podle listu trvat nejméně do 3. listopadu, kdy se v USA konají volby do Kongresu, možná i déle. Zprávu WSJ převzala také agentura Reuters, která upozornila, že tyto informace nemohla nezávisle ověřit.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama