Protext ČTKBenzín a nafta brutálně zdraží. Rok 2035 k zákazu spalovacích motorů nebude...

Benzín a nafta brutálně zdraží. Rok 2035 k zákazu spalovacích motorů nebude ani nutný

Praha 27. května 2024 (PROTEXT) – Benzín a nafta brutálně zdraží. Objevují se názory, že to bude až o 13 korun za litr. Všichni nakonec dobrovolně a rychle přejdou na elektrické vozy. Rok 2035 k zákazu spalovacích motorů nebude ani nutný.

Často od kamarádů slyším, že si v roce 2034 koupí poslední nové auto se spalovacím motorem. S tím pak budou jezdit mnoho let, a oddálí tím svůj osobní přechod na elektromobilitu o dvacet let. Jenže když čtete, co odhlasoval Evropský parlament, pochopíte, že nás zelení do elektroaut naženou mnohem dříve a my do něj budeme spěchat dobrovolně.

Nebudou totiž pracovat jen na tom, že se normální auta už nebudou vyrábět, ale zároveň vám dají víceméně novou daň v takové výši, že normálním lidem znemožní jezdit autem se spalovacím motorem. Pokud budou elektroauta dotovat a zároveň pohonné hmoty šíleně danit, nebude normální auto dávat smysl. Oni vás prostě donutí.

V dubnu letošního roku totiž Evropský parlament odhlasoval, že vznikne nový druh emisních povolenek, které budou uvaleny na mnoho lidských aktivit, kde vzniká uhlík a mezi ně patří i automobilová doprava. Od roku 2027 tak bude dražší benzín i nafta.

Dostanete takové daně, že budete vždy a všude jezdit autobusem

Protože emisní povolenky skoro na vše budou představovat ohromný zásah do životů běžných lidí, vznikne Sociálně-klimatický fond, do nějž bude směřovat skoro 100 miliard eur. Ten by měl pomáhat jednotlivcům změny přežít.

S novými „daněmi“ se vrátí vysoká inflace. A protože bude najednou vše dražší, běžní lidé finančně nevyjdou, a proto jim úředníci přidělí pomoc. To není nic jiného než přerozdělování peněz typické pro socialismus, o kterém z vlastní zkušenosti víme, že vede k chudobě.

K čemu bude konkrétně využit fond? Peníze motoristů potečou např. do podpory veřejné dopravy, do pořizování elektrických vozů, do carsharingu, elektrických koloběžek apod. To je něco, z čeho dostává majitel šesti či osmiválce osypky. To je něco, co by motoristé pravděpodobně sami od sebe nikdy nepodpořili, ale musí. Svoboda rozhodnutí každého jednotlivce musí ustoupit klimatickým cílům.

O kolik zdraží benzín a nafta? Stojí to za řeč? Není to zase bouře ve sklenici vody?

Růst cen byl původně plánován tak, že by kvůli „nové dani“ zdražily pohonné hmoty jen něco kolem 2,5 Kč za litr, jenže později vznikl strach, že to bude mnohem více. Mnozí experti nyní pro média tvrdí, že cena emisních povolenek bude podstatně vyšší, než dnes očekávají evropské instituce.

Původně totiž bylo zamýšleno, že pokud vyskočí ceny emisní povolenky nad 45 eur, budou na trh vpuštěny další povolenky a nadbytek nabídky nad poptávkou zařídí pokles cen.

Jenže mnozí tvrdí, že nových povolenek bude málo, a proto ceny povolenek vyskočí někam mezi 100 až 300 eur. Pokud by cena byla na 200 eurech za tunu CO2, pak by měl litr dieselu zdražit o 53 centů a benzín o 47 centů.

To znamená, že nám v Čechách nafta zdraží o 13,25 Kč za litr a benzín o 11,75 Kč za litr. To bude brutální zdražení zhruba o třetinu. Jezdit autem bude luxus. Vážně nepůjdete do elektrického auta, které bude nejspíš ještě dotované?

Pokud chceme splnit emisní cíle, musíme mít zkrátka méně spáleného benzínu a nafty, a proto nám dají takové ceny, aby byly cíle splněny. Čím dražší vše bude, tím podle úředníků rychleji zachráníme planetu. Nevím. Možná to je pravda, ale ptal se vás někdo při volbách, zda chcete benzín za více jak 50 korun za litr výměnou za zachráněnou planetu? Já si na to nemohu vzpomenout.

Užívejte si, dokud můžete, zatím to je levné

Jestli si ale myslíte, že zdražením dopravy končíme, mýlíte se. Emisní povolenky budou i na vytápění budov či na leteckou dopravu.

To přinese vysokou inflaci. Dnes nelze odhadnout o kolik, protože nikdo netuší cenu povolenek, ale bude toho hodně. Vyplatí se proto užít si nejbližší dva roky, kdy bude ještě „levné“ cestovat. Pak si vzpomenete na zelené, kteří už léta tvrdí, že není normální, aby jel každý jednou za rok k moři. Mnozí budou prostě sedět doma a zachraňovat klima. Ti, kteří to ovšem v Evropském parlamentu schválili, to jistě ale nebudou. Víme, že největší političtí bojovníci za klima všude létají.

Teoreticky je řešení snadné

Za a: lze emisní povolenky opět zrušit. Na to ale eurobyrokrati nepřistoupí. Jednak kvůli zelené ideologii, ale také kvůli tomu, že by pak chyběly peníze ve veřejných pokladnách. Všechna ta nová opatření jsou totiž vlastně daně.

Za b: Schůdné řešení by mohlo být to, že na trhu s poptávkou kolem bilionů tun CO2, nebudou uvolněny povolenky jen na 20 milionů tun, ale tolik, aby byla cena na 45 eurech. Jenže pak je otázkou, proč to dělat tak složitě, hrát si na trh, když stačí prostě uvalit jednoduchou daň.

Vladimír Pikora, hlavní ekonom skupiny Comfort Finance Group

Mobil: + 420 776 888 228; E-mail: vladimir.pikora@comfortfinancegroup.com

 

Investiční skupina CFG | 10 let na finančním trhu v ČR

Skupina CFG funguje na českém finančním trhu přes 10 let. Poskytuje kvalitní servis investorům, emitentům, klientům a partnerům. Konsolidovaný obrat celé skupiny je 94 mil. Kč, má přes 1 500 investorů a 360 mil. Kč aktiv. Provozuje také portál Dluhopisomat.cz nejlépe hodnocený dluhopisový inzertní portál v ČR.

 

 

 

 

Reklama

Doporučujeme

Nejméně dvě lodě se v Hormuzském průlivu dostaly pod palbu

Nejméně dvě obchodní lodě se dostaly pod palbu, když se pokusily proplout Hormuzským průlivem. S odkazem na bezpečnostní zdroje o tom dnes informuje agentura Reuters. Kapitán jednoho tankeru oznámil, že na plavidlo bez varování zahájily palbu čluny íránských revolučních gard.

Uvízlá velryba znovu upozornila na stav oceánů

U německého ostrova Poel už týdny bojuje o život keporkak, který uvízl v mělké vodě Baltského moře. Případ znovu otevírá otázku, jak silně člověk zasahuje do života velryb, ať už lodní dopravou, rybolovem, hlukem pod hladinou nebo proměnou mořského prostředí.

Obří televizní fúze dostala stopku

Americký soud dočasně zastavil spojení dvou velkých televizních společností Nexstar a Tegna. Jde o obchod za zhruba šest miliard dolarů, který by výrazně proměnil trh s místními televizními stanicemi ve Spojených státech.

Jak vznikl spor mezi Trumpem a papežem Lvem

Americký prezident Donald Trump se v posledních dnech ostře pustil do papeže Lva XIV. Spor odstartovaly rozdílné postoje k válce s Íránem a později se rozšířil i na migraci, roli církve a to, jestli má hlava katolické církve komentovat politiku. Z výměny názorů se rychle stal veřejný konflikt, do kterého vstoupili i další američtí politici.

Izrael už nebude bombardovat Libanon, má to zakázané od USA

Izrael už nebude bombardovat Libanon. Má to zakázané od USA, uvedl dnes americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. Doplnil, že Spojené státy budou spolupracovat s Libanonem a odpovídajícím způsobem se vypořádají se situací ohledně proíránského militantního hnutí Hizballáh.

Historická dohoda na dosah? V Libanonu platí dočasné příměří

Americký prezident Donald Trump oznámil platné desetidenní příměří mezi Izraelem a Libanonem a „brzký konec“ války s Íránem, uvedla agentura AP. Příměří slibuje pauzu v bojích a odstranění jedné z překážek pro dohodu mezi Washingtonem, Tel Avivem a Teheránem.

Nový prezident Barmy nařídil zrušení všech rozsudků smrti

Čerstvě zvolený prezident Barmy Min Aun Hlain dnes nařídil zrušit všechny rozsudky ukládající trest smrti, informovala agentura AFP. Jde o první oficiální opatření, které hlava státu od nástupu do funkce zavedla. Prezident a zároveň bývalý šéf armády tak učinil v rámci rozsáhlejší amnestie u příležitosti barmského buddhistického Nového roku Thingyan.

Izrael podle Libanonu porušuje příměří, Hizballáh zaútočil na izraelské vojáky

Izrael pokračuje v bombardování jižního Libanonu i po začátku vyhlášeného příměří, uvedla dnes nad ránem podle agentur Reuters a AFP libanonská média. Militantní šíitské hnutí Hizballáh naproti tomu uvedlo, že v reakci na izraelské útoky bombardovalo skupinu izraelských vojáků na jihu Libanonu. Žárné škody ani oběti nejsou hlášeny. Americký prezident Donald Trump Hizballáh vyzval, aby klid zbraní neporušoval. Generální tajemník OSN António Guterres apeloval na dodržování příměří všemi stranami, píše Reuters.

Bílý dům spouští systém pro navrácení miliard z cel. Má to ale háček

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa spustí příští týden slibovaný portál pro navracení peněz z cel uvalených během „Dne osvobození“ na základě legislativy o mezinárodních nouzových ekonomických pravomocích (IEEPA), kterou označil Nejvyšší soud za nezákonnou. Tento krok se setkal s pozitivními ohlasy, odpovědnost za získání svých peněz však klade na samotné dovozce.

Hegseth: Americká blokáda íránských přístavů potrvá tak dlouho, jak bude třeba

Spojené státy budou pokračovat v blokádě íránských přístavů tak dlouho, jak bude třeba, prohlásil dnes šéf Pentagonu Pete Hegseth na tiskové konferenci ve Washingtonu. Americké síly na Blízkém východě jsou podle něj rovněž připraveny obnovit útoky na Írán v případě, že Teherán s Washingtonem neuzavře mírovou dohodu. Ta je podle amerického ministra Íráncům na dosah.

Papež v Kamerunu kritizoval světové lídry za miliardové výdaje na války

Papež Lev XIV. při návštěvě kamerunského města Bamenda ostře kritizoval světové lídry, kteří podle něj kvůli válkám utrácejí miliardy dolarů, místo aby pomohli potřebným. Dodal, že svět pustoší hrstka tyranů, uvedl server Vatican News. Hlava katolické církve se tak vyjádřila poté, co ho americký prezident Donald Trump slovně napadl na sociálních sítích.

Slovensko hodlá blokovat 20. balík sankcí, chce záruky ohledně ropovodu Družba

Slovensko je připraveno blokovat přijetí připravovaného dvacátého balíku sankcí Evropské unie proti Rusku za jeho agresi vůči Ukrajině, dokud Bratislava nedostane záruky ohledně obnovení provozu ropovodu Družba. Řekl to dnes slovenský ministr zahraničí Juraj Blanár. Podle něj Slovensko ale nebude proti uvolnění unijní půjčky pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur (2,2 bilionu korun), kterou dosud blokovalo Maďarsko. To po vítězství opoziční strany Tisza v nedělních parlamentních volbách čeká změna vlády.

Válka otřásá trhy, růst čínské ekonomiky přesto překonal očekávání

Čína je první velkou ekonomikou, která zveřejnila hospodářské výsledky od začátku americko-izraelské války s Íránem. Díky silnému vývozu elektrických a strojírenských výrobků v letošním prvním čtvrtletí se čínská ekonomika nastartovala, přičemž její růst překvapil analytiky, a to i přes dopady konfliktu na ceny energií. To však neznamená, že je druhá největší ekonomika před vnějšími vlivy v bezpečí.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama