Protext ČTKBenzín a nafta brutálně zdraží. Rok 2035 k zákazu spalovacích motorů nebude...

Benzín a nafta brutálně zdraží. Rok 2035 k zákazu spalovacích motorů nebude ani nutný

Praha 27. května 2024 (PROTEXT) – Benzín a nafta brutálně zdraží. Objevují se názory, že to bude až o 13 korun za litr. Všichni nakonec dobrovolně a rychle přejdou na elektrické vozy. Rok 2035 k zákazu spalovacích motorů nebude ani nutný.

Často od kamarádů slyším, že si v roce 2034 koupí poslední nové auto se spalovacím motorem. S tím pak budou jezdit mnoho let, a oddálí tím svůj osobní přechod na elektromobilitu o dvacet let. Jenže když čtete, co odhlasoval Evropský parlament, pochopíte, že nás zelení do elektroaut naženou mnohem dříve a my do něj budeme spěchat dobrovolně.

Nebudou totiž pracovat jen na tom, že se normální auta už nebudou vyrábět, ale zároveň vám dají víceméně novou daň v takové výši, že normálním lidem znemožní jezdit autem se spalovacím motorem. Pokud budou elektroauta dotovat a zároveň pohonné hmoty šíleně danit, nebude normální auto dávat smysl. Oni vás prostě donutí.

V dubnu letošního roku totiž Evropský parlament odhlasoval, že vznikne nový druh emisních povolenek, které budou uvaleny na mnoho lidských aktivit, kde vzniká uhlík a mezi ně patří i automobilová doprava. Od roku 2027 tak bude dražší benzín i nafta.

Dostanete takové daně, že budete vždy a všude jezdit autobusem

Protože emisní povolenky skoro na vše budou představovat ohromný zásah do životů běžných lidí, vznikne Sociálně-klimatický fond, do nějž bude směřovat skoro 100 miliard eur. Ten by měl pomáhat jednotlivcům změny přežít.

S novými „daněmi“ se vrátí vysoká inflace. A protože bude najednou vše dražší, běžní lidé finančně nevyjdou, a proto jim úředníci přidělí pomoc. To není nic jiného než přerozdělování peněz typické pro socialismus, o kterém z vlastní zkušenosti víme, že vede k chudobě.

K čemu bude konkrétně využit fond? Peníze motoristů potečou např. do podpory veřejné dopravy, do pořizování elektrických vozů, do carsharingu, elektrických koloběžek apod. To je něco, z čeho dostává majitel šesti či osmiválce osypky. To je něco, co by motoristé pravděpodobně sami od sebe nikdy nepodpořili, ale musí. Svoboda rozhodnutí každého jednotlivce musí ustoupit klimatickým cílům.

O kolik zdraží benzín a nafta? Stojí to za řeč? Není to zase bouře ve sklenici vody?

Růst cen byl původně plánován tak, že by kvůli „nové dani“ zdražily pohonné hmoty jen něco kolem 2,5 Kč za litr, jenže později vznikl strach, že to bude mnohem více. Mnozí experti nyní pro média tvrdí, že cena emisních povolenek bude podstatně vyšší, než dnes očekávají evropské instituce.

Původně totiž bylo zamýšleno, že pokud vyskočí ceny emisní povolenky nad 45 eur, budou na trh vpuštěny další povolenky a nadbytek nabídky nad poptávkou zařídí pokles cen.

Jenže mnozí tvrdí, že nových povolenek bude málo, a proto ceny povolenek vyskočí někam mezi 100 až 300 eur. Pokud by cena byla na 200 eurech za tunu CO2, pak by měl litr dieselu zdražit o 53 centů a benzín o 47 centů.

To znamená, že nám v Čechách nafta zdraží o 13,25 Kč za litr a benzín o 11,75 Kč za litr. To bude brutální zdražení zhruba o třetinu. Jezdit autem bude luxus. Vážně nepůjdete do elektrického auta, které bude nejspíš ještě dotované?

Pokud chceme splnit emisní cíle, musíme mít zkrátka méně spáleného benzínu a nafty, a proto nám dají takové ceny, aby byly cíle splněny. Čím dražší vše bude, tím podle úředníků rychleji zachráníme planetu. Nevím. Možná to je pravda, ale ptal se vás někdo při volbách, zda chcete benzín za více jak 50 korun za litr výměnou za zachráněnou planetu? Já si na to nemohu vzpomenout.

Užívejte si, dokud můžete, zatím to je levné

Jestli si ale myslíte, že zdražením dopravy končíme, mýlíte se. Emisní povolenky budou i na vytápění budov či na leteckou dopravu.

To přinese vysokou inflaci. Dnes nelze odhadnout o kolik, protože nikdo netuší cenu povolenek, ale bude toho hodně. Vyplatí se proto užít si nejbližší dva roky, kdy bude ještě „levné“ cestovat. Pak si vzpomenete na zelené, kteří už léta tvrdí, že není normální, aby jel každý jednou za rok k moři. Mnozí budou prostě sedět doma a zachraňovat klima. Ti, kteří to ovšem v Evropském parlamentu schválili, to jistě ale nebudou. Víme, že největší političtí bojovníci za klima všude létají.

Teoreticky je řešení snadné

Za a: lze emisní povolenky opět zrušit. Na to ale eurobyrokrati nepřistoupí. Jednak kvůli zelené ideologii, ale také kvůli tomu, že by pak chyběly peníze ve veřejných pokladnách. Všechna ta nová opatření jsou totiž vlastně daně.

Za b: Schůdné řešení by mohlo být to, že na trhu s poptávkou kolem bilionů tun CO2, nebudou uvolněny povolenky jen na 20 milionů tun, ale tolik, aby byla cena na 45 eurech. Jenže pak je otázkou, proč to dělat tak složitě, hrát si na trh, když stačí prostě uvalit jednoduchou daň.

Vladimír Pikora, hlavní ekonom skupiny Comfort Finance Group

Mobil: + 420 776 888 228; E-mail: vladimir.pikora@comfortfinancegroup.com

 

Investiční skupina CFG | 10 let na finančním trhu v ČR

Skupina CFG funguje na českém finančním trhu přes 10 let. Poskytuje kvalitní servis investorům, emitentům, klientům a partnerům. Konsolidovaný obrat celé skupiny je 94 mil. Kč, má přes 1 500 investorů a 360 mil. Kč aktiv. Provozuje také portál Dluhopisomat.cz nejlépe hodnocený dluhopisový inzertní portál v ČR.

 

 

 

 

Doporučujeme

Čína, Rusko a USA vydaly po jednání v Šen-Čenu Mírovou deklaraci

Čína, Rusko a Spojené státy vydaly společné čtyřbodové prohlášení nazvané Mírová deklarace. Stalo se tak po dnešním jednání prezidentů Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina v čínském Šen-čenu. V dokumentu se uvádí, že trojice zemí chce vést dialog o snížení jaderného nebezpečí a že plánuje zvýšit produkci a dodávky ropných produktů. Prohlášení také mimo jiné kritizuje Mezinárodní trestní soud (ICC). Podle agentury Nová Čína Si označil jednání za "pozitivní, konstruktivní a plodné". Putin rozhovory považuje za otevřené a užitečné, píše AFP.

Jihokorejský soud zrušil expremiérovi 15letý trest. Ve vazbě však zůstává

Jihokorejský nejvyšší soud zrušil patnáctiletý trest vězení pro bývalého premiéra Han Duck-soo, odsouzeného kvůli své roli při vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Soudci zpochybnili část původního rozsudku a případ vrátili k novému projednání. Expremiér přesto zůstává ve vazbě.

Americká energetika stojí po midterms na rozcestí. Demokraté budou bojovat o udržitelnost

Americké volby do Kongresu změnily nejen poměr sil ve Washingtonu, ale také vyhlídky tamní energetiky. Demokraté podle povolební analýzy získali plnou kontrolu nad vládami šesti států, což jim otevírá cestu k prosazování obnovitelných zdrojů. Na federální úrovni však jejich plány dál narážejí na republikánského prezidenta Donalda Trumpa.

Počet ohrožených tučňáků na Novém Zélandu se vyvíjí překvapivě rozdílně

Na dvou odlehlých novozélandských souostrovích se počty ohrožených tučňáků vyvíjejí zcela odlišně. Zatímco jedna populace zůstává už desítky let stabilní, druhá se od poloviny 90. let zmenšila o více než 40 %. Za úbytkem mohou stát predátoři, silné bouře i odlišné podmínky v oceánu.

Anthropic přepisuje historii. Jeho IPO zastínilo i SpaceX

Americká společnost Anthropic a sedm jejích spoluzakladatelů získali prostřednictvím primární veřejné nabídky akcií (IPO) a souběžného prodeje akcií celkem 107,3 miliardy dolarů (asi 2,39 bilionu korun). Samotný objem primárního IPO činí 81,3 miliardy dolarů (zhruba 1,81 bilionu korun). Jde o největší IPO v historii.

Myanmar čeká historický verdikt. Soud OSN rozhodne o genocidě Rohingů

Mezinárodní soudní dvůr v Haagu má ve čtvrtek vynést přelomový rozsudek v případu údajné genocidy muslimské menšiny Rohingů v Myanmaru. Rozhodnutí přichází sedm let poté, co žalobu podala africká Gambie, a může zásadně ovlivnit výklad mezinárodního práva. Pokud soud uzná Myanmar odpovědným za genocidu, půjde o historicky první takový verdikt proti státu.

V Šen-čenu začala schůzka prezidentů Číny, Spojených států a Ruska

V čínském Šen-čenu začala schůzka prezidentů Číny, Spojených států a Ruska Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina. Očekává se, že státníci budou jednat o válkách na Ukrajině a v Íránu či o kontrole jaderných zbraní. Šéf Bílého domu se dnes již setkal se svým ruským i čínským protějškem při bilaterálních rozhovorech.

Japonská premiérka a Putin v Číně jednali o zadrženém novináři a firmách v Rusku

Japonská premiérka Sanae Takaiči se včera v Číně poprvé ve funkci setkala s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, s nímž krátce jednala mimo jiné o japonském novináři zadržovaném v Rusku. S odvoláním na japonského úředníka o tom informovala agentura Kjódó. Obě země mají napjaté vztahy kvůli sporným Kurilským ostrovům nebo válce na Ukrajině, zahájené ruskou invazí v únoru 2022.

Jim Carrey by se mohl vrátit jako Grinch

Oblíbený vánoční film Grinch z roku 2000 by se mohl dočkat pokračování s Jimem Carreym v hlavní roli. Režisér Ron Howard potvrdil, že se na projektu pracuje, zároveň ale upozornil na zásadní překážku. Scénář dosud neexistuje a oba tvůrci se chtějí do natáčení pustit pouze v případě, že budou s příběhem spokojeni.

Putin odcházel z jednání s Trumpem o Ukrajině v dobré náladě

Americký prezident Donald Trump se ve čtvrtek na okraj summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC) v Číně setkal se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Schůzka trvala 40 minut a Putin z ní odcházel ve viditelně dobré náladě.

Šéf tajných služeb USA varoval před íránskou hrozbou, které čelí Američané

Hrozba, kterou Írán představuje pro Američany ve Spojených státech i v zahraničí, výrazně zesílila, řekl podle agentury Reuters ředitel tajných služeb Jay Clayton při slyšení v Kongresu. Odmítl se přitom vyjádřit ke zprávě CNN z tohoto týdne, v níž stanice s odvoláním na americké zpravodajské služby informovala, že Írán by mohl mít v plánu zaútočit na členy administrativy prezidenta Donalda Trumpa pomocí takzvané špinavé bomby s jaderným materiálem či chemické zbraně.

Ne jednou, ale hned třikrát. Ukrajina znovu zaútočila na Krymský most

Krymský most byl tento týden podle ruského úředníka zasažen hned třikrát. K poslednímu útoku došlo ve čtvrtek v časných ranních hodinách. Rozsah způsobených škod není jasný, probíhá jejich vyhodnocování. Stalo se tak v době, kdy se ruský prezident Vladimir Putin v Číně účastní summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC).

USA uzavřely vojenskou dohodu s Venezuelou, oznámil šéf Pentagonu v Caracasu

Spojené státy uzavřely vojenskou dohodu s Venezuelou, oznámil americký ministr obrany Pete Hegseth během návštěvy Caracasu, kde jednal s několika venezuelskými ministry a prezidentkou Delcy Rodríguez. Ta podle agentury AP uvedla, že dohoda o spolupráci mimo jiné umožní Spojeným státům podílet se na výcviku venezuelské armády.

Kanada poskytne dalších 45 milionů kanadských dolarů na muniční iniciativu

Kanada poskytne dalších 45 milionů kanadských dolarů (698,7 milionu Kč) na českou muniční iniciativu, čímž se její celkový závazek zvýší na více než 500 milionů kanadských dolarů (7,76 miliardy Kč). Kanadský ministr obrany David McGuinty to podle tiskového prohlášení svého úřadu v úterý oznámil na jednání kontaktní skupiny pro podporu Ukrajiny v rámci NATO (UDSG) v Bruselu.

Itálie chce zpřísnit věková omezení pro používání sociálních sítí

Itálie chce zpřísnit věková omezení pro používání sociálních sítí. Děti mladší 13 let by nově nesměly mít vlastní účty, zatímco mladiství ve věku od 13 do 15 let by mohli sociální sítě využívat pouze v případě, že by jejich účty byly propojeny s účtem jednoho z rodičů. Samostatné účty by byly povoleny až od 16 let. Informovala o tom dnes agentura APA.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama