Belgické úřady začaly vyšetřovat činnost proruské manipulační sítě, která se před eurovolbami údajně snaží docílit omezení podpory Ukrajiny v Evropské unii. Médiím to dnes sdělil belgický premiér Alexander De Croo, podle něhož tajné služby potvrdily existenci organizovaných skupin pracujících v ruském zájmu v Belgii a v dalších unijních zemích. Premiér Petr Fiala ČTK řekl, že k vyšetřování proruských špionážních sítí v evropských zemích přispělo nedávné odhalení v ČR a jde o výsledek mezinárodní spolupráce, kterou Češi koordinují.
„Podle našich zpravodajských služeb jsou záměry Moskvy zcela jasné. Cílem je pomoci ke zvolení více proruských kandidátů do Evropského parlamentu a posílit v této instituci určité proruské narativy, a tak oslabit Ukrajinu,“ prohlásil De Croo na tiskové konferenci. Dodal přitom, že je v této věci v kontaktu se svým českým protějškem Fialou a dalšími evropskými lídry.
🇧🇪 Belgium investigating Russian influence network suspected of paying EU lawmakers.
— euronews (@euronews) April 12, 2024
A recent investigation led by Czech authorities revealed MEPs had received cash from a Moscow-backed influence operation to "promote" its propaganda in the bloc.https://t.co/0ijveHWXhP
„Naše vláda v březnu informovala o tom, že jsme odhalili proruskou síť, která rozvíjela operaci s cílem šířit ruský vliv a podkopávat bezpečnost v celé Evropě. Naše práce a snaha vedou k tomu, že další státy v Evropě rovněž vyšetřují činnosti proruských špionážních sítí. Jde tak o výsledek mezinárodní spolupráce, kterou koordinujeme. O tom hovořil i belgický premiér Alexander De Croo. Jsem rád, že zmínil Českou republiku, protože to jsme právě my, kdo stál na začátku celé této akce,“ uvedl Fiala.
„Musíme jednat, jak na vnitrostátní úrovni, tak na úrovni EU,“ prohlásil belgický premiér, jehož země v tomto pololetí Evropské unii předsedá. Nynější sedmadvacítka podle něj potřebuje více nástrojů k boji proti ruské propagandě a dezinformacím. Belgie již v této souvislosti požádala úřad pro evropskou justiční spolupráci Eurojust, aby se záležitostí zabýval. „Musíme rovněž zkoumat, zda se stíháním ruské hrozby nemohou zabývat i Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO) a Evropský úřad pro boj proti podvodům OLAF,“ dodal De Croo s tím, že jestliže tomu tak není, je potřeba mandáty těchto úřadů rozšířit.
Média v Česku a v Německu se v posledních týdnech věnují aféře s údajným uplácením evropských politiků od proruské sítě, zmiňováno v souvislosti s podezřeními je jméno poslance a dvojky na eurovolební kandidátce Alternativy pro Německo (AfD) Petra Bystroně. Francouzská europoslankyně Nathalie Loiseauová z liberální frakce europarlamentu zase uvedla, že zpravodajská platforma Voice of Europe, která podle českých úřadů byla součástí této sítě, dělala rozhovory s francouzskými a německými představiteli krajně pravicových stran.
De Croo dnes řekl, že Moskva kontaktovala skupinu europoslanců, z nichž někteří dostali zaplaceno za propagaci ruských zájmů. „Platby v hotovosti se neodehrávaly v Belgii, ovlivňování však ano,“ řekl De Croo, v jehož zemi sídlí klíčové unijní instituce.
EU podle unijních činitelů čelí před červnovými volbami zesílené ruské dezinformační kampani. Podle místopředsedkyně Evropské komise Věry Jourové sice evropský blok učinil v posledních letech v boji proti dezinformacím pokrok, ten se však ve světle současné situace jeví být nedostatečným.
Právě vzhledem k těmto hrozbám by belgický premiér chtěl, aby ruské vměšování bylo i jedním z témat projednávaných na summitu EU, který se koná příští týden v Bruselu. Zatím podle navrhovaných závěrů schůzky, které má ČTK k dispozici, by se unijní lídři měli zabývat jen konkurenceschopností EU a vztahy s Tureckem. Témat ale nejspíš přibyde. Kromě ruských hrozeb několik zemí, včetně Česka, naléhalo na to, aby se projednávala i situace na Ukrajině poté, co Rusové v uplynulých dnech zesílili útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu.
S Moskvou souvisí i nejnovější aktivita, se kterou přišli tento týden Francouzi a podpořily ji mimo jiné baltské země, ale i Česko. Paříž navrhuje vytvoření nového samostatného sankčního režimu, který by se týkal ruského vměšování. EU má v současné době asi 40 sankčních režimů, které jsou navázány na konkrétní zemi, několik jich je ale spojených s konkrétním tématem. Mezi ně patří sankce týkající se terorismu, použití chemických zbraní, ale i závažného porušování lidských práv. Pro Rusko dosud existovaly dva sankční režimy, ten lidskoprávní, a pak samostatný sankční režim kvůli ruské agresi na Ukrajině.
