EkonomikaBalík s penězi pro Ukrajinu prošel Senátem USA, jeho osud ve sněmovně...

Balík s penězi pro Ukrajinu prošel Senátem USA, jeho osud ve sněmovně je nejistý

Americký Senát dnes schválil návrh zákona o pomoci Ukrajině, Izraeli a Tchaj-wanu ve výši 95,3 miliardy dolarů (2,2 bilionu Kč), jehož přijetí už skoro čtyři měsíce požaduje americký prezident Joe Biden. Balík podpořila i část republikánů, kteří jej dlouho chtěli spojit se zpřísněním imigrační politiky, nakonec ale kompromis v této věci odmítli. Návrh by stále mohl narazit ve Sněmovně reprezentantů, jejíž republikánský předseda Mike Johnson se staví proti plánu.

Balík zahrnuje především dalších přibližně 60 miliard dolarů na vojenskou a ekonomickou podporu Ukrajiny, která se dva roky brání ruské agresi. USA byly dosud jejím nejvýznamnějším podporovatelem, od začátku roku už ale americká vláda nemá na tento účel prostředky. Uvolnění nových financí by navýšilo celkové americké investice do války na 170 miliard dolarů, píše deník The New York Times.

Dalších více než 20 miliard dolarů v návrhu souvisí s válkou v Pásmu Gazy, píše agentura AP. Biden v návaznosti na říjnový teroristický útok palestinského radikálního hnutí Hamás na Izrael požádal Kongres o 14 miliard na pomoc Izraeli a dalších devět miliard na humanitární pomoc pro Palestince v Gaze. Zbytek peněz by putoval za asijskými partnery USA, kteří čelí vzrůstajícím nárokům Číny.

Senátoři balík definitivně schválili po rozpravě, která trvala celou noc. Malá skupina republikánů, kteří se stavěli proti další pomoci Ukrajině, v posledních hodinách argumentovala, že by se USA měly spíše soustředit na vlastní problémy, než posílat další peníze do zahraničí. Nakonec však 22 republikánských senátorů hlasovalo spolu s téměř všemi demokraty pro přijetí balíčku poměrem 70 ku 29 hlasům.

Bezprostředně po přijetí návrhu výsledek hlasování uvítal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Americká pomoc přibližuje spravedlivý mír na Ukrajině a obnovuje globální stabilitu, což vede ke zvýšení bezpečnosti a prosperity pro všechny Američany a celý svobodný svět,“ uvedl na síti X.

„Je to už několik let, možná desetiletí, co Senát schválil zákon, který má tak velký dopad nejen na naši národní bezpečnost, bezpečnost našich spojenců, ale také na bezpečnost západní demokracie,“ řekl předseda demokratické senátní většiny Chuck Schumer, který na přípravě návrhu úzce spolupracoval s nejvýše postaveným republikánem v Senátu Mitchem McConnellem.

Aby však prezident Biden mohl zákon podepsat, musí jej schválit obě komory Kongresu, tedy i Sněmovna reprezentantů, kde mají těsnou většinu republikáni. Podle médií při tom na ně má oproti jejich stranickým kolegům v Senátu výraznější vliv exprezident Donald Trump, který se pravděpodobně stane republikánským kandidátem na prezidenta a který se staví proti jakékoli spolupráci s demokraty v Kongresu.

Senátní návrh kritizuje i šéf sněmovny Johnson, podle něhož bude muset jeho komora v této věci „pokračovat o své vlastní vůli“. Johnson si v prohlášení stěžoval, že návrh postrádá ustanovení, která by zastavila rekordní příliv migrantů přes americko-mexickou hranici.

Přitom to byl předseda sněmovny, kdo v uplynulých týdnech pomohl pohřbít kompromisní návrh dojednaný v Senátu, který by přinesl výrazné imigrační restrikce včetně mechanismu pro pozastavení běžných azylových procesů. Skupinka senátorů jej dojednávala přes dva měsíce poté, co republikáni protiimigračními opatřeními podmínili schválení zahraniční pomoci. Demokraté na neobvyklou kombinaci přistoupili, většina republikánů ale fiální dohodu odmítla, hlasitě ji kritizoval i Trump.

Jak se nyní vedení sněmovny postaví k původnímu návrhu bez imigrační složky, není jasné. Zatímco mnozí republikáni dávají najevo, že podpora Ukrajiny pro ně není prioritou, předseda zpravodajského výboru Mike Turner uvedl, že „tohle musíme udělat“.

„Předseda to bude muset vznést na plénu,“ řekl podle webu Politico o projednávání balíku ve sněmovně. Turner se k věci vyjádřil těsně po návštěvě Ukrajiny a varoval při tom, že Ukrajinci se potýkají s nedostatkem munice a „nejsou schopni se plně bránit“.

Doporučujeme

Macron slíbil Zelenskému střely do protivzdušných systémů

Francouzský prezident Emmanuel Macron dnes slíbil hlavě ukrajinského státu Volodymyru Zelenskému dodávky střel do systémů protivzdušné obrany. Oznámil to na síti X. Zelenskyj uvedl, že během telefonátu mu Macron řekl, že Francie pomůže Ukrajině také v jednáních s dalšími zeměmi, které mají nedostatkové střely do protivzdušných kompletů Patriot. Ukrajina, která od února 2022 vzdoruje ruské invazi, se v poslední době jen s obtížemi brání útokům balistickými raketami. Důvodem je podle dostupných informací nedostatek munice do patriotů.

Průmysl táhne eurozónu vzhůru, podnikatelská aktivita je nejsilnější za devět měsíců

Podnikatelská aktivita v eurozóně v srpnu rostla nejrychlejším tempem za devět měsíců. Oživení táhl především průmysl, který zaznamenal nejlepší výsledek za více než čtyři roky. Firmám zároveň přibývají nové zakázky a po několika měsících začaly znovu nabírat zaměstnance.

Z Bulharska odletěly tankovací letouny USA, jejichž rozmístění kritizoval Írán

Leteckou základnu Bezmer na jihovýchodě Bulharska opustila dvojice amerických vojenských tankovacích letounů, jejichž tamní rozmístění kritizoval Írán. Dnes o tom informovala agentura Reuters. Deník Financial Times (FT) tento týden napsal, že i kvůli těmto tankovacím strojům zvažovali íránští představitelé údery na cíle v Bulharsku.

Americký soud zrušil Trumpův zákaz imigračních víz pro občany 75 zemí

Federální soud v New Yorku zrušil politiku administrativy Donalda Trumpa, která pozastavila vydávání přistěhovaleckých víz občanům 75 zemí. Soudkyně rozhodla, že ministr zahraničí Marco Rubio překročil své pravomoci a plošné odmítání žádostí na základě státní příslušnosti odporuje americkému imigračnímu zákonu.

Při zemětřesení ve východním Japonsku bylo zraněno nejméně 23 lidí

Východní Japonsko, včetně oblasti Tokia, dnes ráno postihlo středně silné zemětřesení o síle 5,9 stupně. Podle úřadů bylo zraněno nejméně 23 lidí, uvedla agentura Kjódó.

Severovýchod Španělska zasáhly silné deště, sedm lidí utrpělo zranění

Severovýchod Španělska zasáhly silné deště, voda zaplavila ulice, uvěznila lidi v automobilech a sedm lidí kvůli počasí utrpělo zranění. Napsala to dnes agentura AFP s odvoláním na místní úřady. Podle nich lidem z aut uvězněných v povodňové vodě pomáhali hasiči.

Vatikán investuje 100 milionů eur do výstavby agrovoltaické elektrárny

Vatikán plánuje investovat zhruba 100 milionů eur (asi 2,4 miliardy Kč) do výstavby agrovoltaické elektrárny, která by již za dva roky mohla zásobovat tento nejmenší stát světa elektřinou. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na zdroje obeznámené se situací.

USA zavedly 50procentní clo na kanadský dovoz, Kanada přijde se stejnými cly

Spojené státy dnes ráno zavedly 50procentní clo na kanadský dovoz v hodnotě 20 miliard dolarů (413 miliard Kč). Kanada plánuje reagovat stejně vysokými cly. Kanadský premiér Markem Carney oznámil, že se rozhodl obchodní jednání s USA pozastavit. Informuje o tom agentura AP. Ani na poslední chvíli se nepodařilo dohodnout jiné řešení obchodního sporu.

Írán udělil řadě iráckých ropných tankerů povolení k plavbě Hormuzským průlivem

Írán udělil řadě iráckých ropných tankerů povolení k plavbě Hormuzským průlivem. Reagoval tak na opakované žádosti ze strany Bagdádu. Informovala o tom dnes íránská státní agentura IRNA.

Lední medvědi stále častěji loví ptáky kvůli úbytku mořského ledu

Lední medvědi v arktické Aljašce stále častěji vyrážejí na pobřežní ostrovy, kde napadají ptačí kolonie a ničí jejich hnízda. Úbytek mořského ledu je připravuje o tradiční lov tuleňů a část medvědů tak hledá potravu na souši. Pro některé arktické ptáky se tím vytváří nový a rostoucí tlak na rozmnožování.

Ukrajina zaútočila na logistické centrum ruského internetového obchodu Ozon

Logistické centrum ruského internetového obchodu Ozon v Samarské oblasti se v noci na dnešek stalo terčem ukrajinského dronového útoku, který způsobil požár ve skladu. Informovala o tom samotná společnost a média. Ruské úřady podle Reuters informují o nejméně šesti zabitých civilistech při ukrajinských útocích na Rusko a Moskvou okupovaný ukrajinský region.

Bitcoin vystřelil k 80 tisícům dolarů, za týden přidal přes 20 procent

Bitcoin má za sebou nejsilnější týden za více než dva roky. Největší kryptoměna se v pátek přiblížila hranici 80 tisíc dolarů a během týdne si připsala více než 20 procent. K růstu přispěl příliv peněz do bitcoinových ETF, uzavírání krátkých pozic i vývoj na americkém dluhopisovém trhu.

Brie Larson dokončila natáčení thrilleru Skeletons

Brie Larson si zahrála v dalším temném thrilleru. V australském státě Victoria skončilo natáčení psychologického thrilleru Skeletons, který režíroval J.T. Mollner a jehož producentem je J. J. Abrams. Příběh se zaměří na chlapce, jenž postupně zjišťuje, že jeho rodiče skrývají znepokojivé tajemství spojené s jeho matkou.

Walmart hlásí nejslabší růst prodejů za šest let, akcie prudce klesly

Americkému maloobchodnímu řetězci Walmart zpomalil růst srovnatelných prodejů v USA na 2,6 procenta, což je nejslabší tempo za šest let. Firma přesto překonala očekávání v tržbách i zisku a zvýšila celoroční výhled. Investory výsledky nepřesvědčily a akcie Walmartu klesly o více než devět procent.

USA vyslaly Poseidon přes Tchajwanský průliv. Čína letoun sledovala

Americký námořní hlídkový letoun P-8A Poseidon v pátek proletěl Tchajwanským průlivem v mezinárodním vzdušném prostoru. Americká armáda označila přelet za ukázku svého závazku ke svobodnému a otevřenému Indo-Pacifiku. Čínská armáda podle vojenského zdroje stroj po celou dobu sledovala.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama