Ázerbájdžán dle svých státních představitelů zahájil „protiteroristické“ operace v Náhorním Karabachu. Podle vyjádření se nezastaví, dokud se arménští separatisté nevzdají. Informovala o tom agentura Reuters, BBC a další servery.
Karabach, hornatá oblast v nestálé širší oblasti jižního Kavkazu, je mezinárodně uznávána jako ázerbájdžánské území. Část je však řízena separatistickými arménskými úřady, které tvrdí, že tato oblast je vlastí jejich předků. Ázerbájdžán a Arménie naposledy válčily před třemi lety. Nyní Ázerbájdžán nařídil „nezákonným arménským vojenským formacím“, aby předaly zbraně a rozpustily svůj „ilegální režim“.
Azerbaijan launches “anti-terrorist operations” in the Nagorno-Karabakh region and demands the “complete withdrawal” of ethnic Armenian forces as a condition for peace in the disputed territory.
— Al Jazeera English (@AJEnglish) September 19, 2023
🔴 Follow our LIVE coverage: https://t.co/4qIYlN8AUk pic.twitter.com/cJaFMkAfDN
Ázerbájdžán a Arménie poprvé vstoupily do války na počátku 90. let po pádu Sovětského svazu. Poté v roce 2020 Ázerbájdžán znovu dobyl oblasti v Náhorním Karabachu a okolí, než bylo dohodnuto příměří. To monitorovaly ruské mírové síly.
Etničtí Arméni v Karabachu v úterý vyzvali k zastavení palby a zahájení rozhovorů. Ale z ázerbájdžánského ultimáta podle BBC vyplývá, že cílem Baku je dokončit dobytí hornaté enklávy. V prohlášení ministerstva obrany v Baku se podle agentury Reuters uvádí, že ázerbájdžánské síly dosud obsadily více než 60 vojenských stanovišť a zničily až 20 vojenských vozidel s dalším vybavením.
Blokáda jediné cesty z Arménie
V horské enklávě žije odhadem 120 000 etnických Arménů. Ázerbájdžán za posledních devět měsíců uvalil účinnou blokádu na jedinou cestu do enklávy z Arménie, známou jako Lachinský koridor. Země uvedla, že svou vojenskou operaci zahájila v reakci na smrt šesti lidí, včetně čtyř policistů, při dvou explozích nášlapných min v úterý ráno.
Sirény hlásily vzdušný útok a v hlavním karabašském městě bylo slyšet dělostřelectvo a střelbu. Poškozeny byly obytné budovy. Karabachští představitelé uvedli, že pět lidí bylo zabito a desítky dalších zraněny, včetně žen a dětí.
Představitelé obrany v odtržené oblasti uvedli, že ázerbájdžánská armáda „porušila příměří podél celé linie kontaktu raketovými dělostřeleckými údery“. Jiní představitelé Karabachu hovořili o „velké vojenské ofenzivě“.
Vojenskou akci odsoudila EU i USA
Ázerbájdžánské ministerstvo obrany trvá na tom, že se nezaměřuje na civilisty ani civilní budovy a že „použitím vysoce přesných zbraní jsou zneškodňovány pouze legitimní vojenské cíle“. Obvinila arménské síly ze „systematického ostřelování“ svých armádních pozic a uvedla, že reagovala zahájením „místních, protiteroristických aktivit… s cílem odzbrojit a zajistit stažení formací arménských ozbrojených sil z našich území“.
Americký ministr zahraničí Antony Blinken vyzval Ázerbájdžán k okamžitému zastavení operace s tím, že to zhoršuje už tak hroznou humanitární situaci v Karabachu – což je narážka na zdlouhavou faktickou blokádu regionu.
Vojenskou akci Ázerbájdžánu odsoudila i Evropská unie, Francie a Německo jej vyzvaly, aby se vrátil k rozhovorům o budoucnosti Karabachu s Arménií.
