Filip Kalčák

Za pouhých pět let hodnota amerického nemovitostního trhu narostla o 20 bilionů dolarů. Tedy o více než 50 procent. Ve Spojených státech ale nemovitosti nezdražují rovnoměrně. Hlouběji do kapsy musejí sahat lidé v New Yorku, naopak na západním pobřeží je situace úplně odlišná.

Už v úterý je na programu tradiční zářijový keynote, na kterém společnost Apple představí novou řadu smartphonů a dalších produktů. Událost je významným milníkem nejen pro fanoušky značky, ale i pro akcionáře. Jak jablíčková konference obvykle zamává s cenou jedné z nejhodnotnějších společností světa?

Září je obvykle spojené s depresí z konce léta, prázdnin nebo začátku školy – pro investory má ale ještě jeden smutný rozměr. Jedná se totiž historicky o nejhorší tržní měsíc. Akcionáři po celém světě jsou proto na trní, jestli se chmurná pověst měsíce potvrdí i letos. Důvodů je pro to dost.

S koncem srpna americká vláda dokončila kontroverzní akvizici desetiprocentního podílu v technologické společnosti Intel. Americký prezident Donald Trump tím ale roli státního burziána neopouští. Administrativa pokukuje po dalších firmách a stupňuje obavy, že soukromý majetek v USA už možná není tak úplně soukromý.

Nemilosrdný boj amerického prezidenta Donalda Trumpa s vlastní centrální bankou pokračuje – šéf Bílého domu nečekaně vyhodil členku rady guvernérů Lisu Cookovou. Trump si tím chce zajistit, že úrokové sazby půjdou v září skutečně dolů. Cooková ale svůj post odmítá opustit a bitva tak získává novou zápletku.

Evropská unie hodlá rozjet speciální investiční program, v rámci kterého by mohli lidé snadněji investovat do akcií a dalších finančních nástrojů. Brusel vidí inspiraci ve Švédsku, kde lidé na investiční účet odkládají většinu úspor. Švédsko láká občany na výhodné zdanění investic, je však otázkou, jestli k něčemu takovému svolí i Evropská unie.

Meta, Nvidia nebo Palantir. To jsou jen některé tituly, které na burze v týdnu odepsaly jednotky procent. Může za to nová vlna paniky kolem umělé inteligence. Šéf OpenAI Sam Altman totiž prohlásil, že je celý sektor v bublině. A rozpoutal chaos.

Že se po setkání Donalda Trumpa a Vladimira Putina neobjevila na stole konkrétní možnost ukončení války na Ukrajině, trhy nijak zvlášť nevyděsilo. Zbrojařské firmy se naopak nadechly. Umírněný postoj Trumpa vůči Putinovi pak utišil i trh s ropou.

V posledním týdnu českými médii a sociálními sítěmi prolétla zpráva, že Uganda objevila gigantická naleziště zlaté rudy. Údajně by se z ní dalo extrahovat přes 320 tisíc tun zlata – to by znamenalo, že má Uganda víc zlata, než kolik doposud vytěžil celý svět. Má to ale háček. Zpráva může být vymyšlená.

Patří mezi nejsledovanější, nejkontroverznější a nejhodnotnější společnosti na Wall Street. O Palantiru se mezi investory šušká už dlouho, raketový vzestup ale prožívá až poslední dva roky. Na první pohled se zdá, že je to jen další společnost, která se veze na vlně AI. Jenže chapadla Palantiru sahají mnohem dál. Do armád. Do tajných služeb. Do Bílého domu.

Nebývá běžné, aby byly léky mezi globální laickou veřejností tak populární. Produkty dánské farmaceutické společnosti Novo Nordisk to ale dokázaly. Po lécích na cukrovku a obezitu všichni šíleli. Jenže z nejhodnotnější firmy Evropy je dnes titul, který na burze za rok odepsal dvě třetiny hodnoty. Proč?

Už to vypadalo, že americké trhy vkročí do srpna s neuvěřitelnou fazónou. Jenže snový růst posledních dní pokazila nejnovější data o nezaměstnanosti. Prezident Donald Trump je, jak bývá jeho dobrým zvykem, rozhodně nepřešel mlčením. A nastolil diskuzi, která může skončit hodně špatně.

Pět dní před vypršením deadlinu se americká a unijní delegace dohodly na parametrech nové obchodní smlouvy. Donald Trump v rámci ní uvalí na Evropskou unii 15procentní cla, Brusel to přesto vnímá jako relativní úspěch. Vedle cel Evropa kývla na miliardové nákupy amerických zbraní a komodit.

Už příští týden mají začít platit drtivá 30procentní cla, kterými americký prezident Donald Trump hrozí Evropské unii. Jeho nedávná dohoda s Japonci, které rovněž děsil a nakonec přišel s kompromisem, ale vlévá Evropě optimismus do žil. Index STOXX Europe 600 v reakci na zprávu poskočil vzhůru.

Londýnská burza (LSE) uvažuje o zásadním prodloužení obchodních hodin. Ve hře je i zavedení nepřetržitého obchodování. LSE tak naskakuje na trend amerických burz NYSE a Nasdaq, které rovněž chtějí prodloužit obchodní hodiny. Proč je to pro akcie zásadní zpráva?