-10.2 C
Czech
Pondělí 19. ledna 2026
ZprávyAustralská vláda chce jako první na světě zakázat sociální sítě mladším 16...

Australská vláda chce jako první na světě zakázat sociální sítě mladším 16 let

Australská vláda prohlásila, že zavede jako první na světě legislativu, která zakáže dětem mladším šestnácti let přístup k sociálním sítím. Informuje o tom BBC, CNN a další servery.

Premiér Anthony Albanese uvedl, že cílem navrhovaných zákonů, které příští týden předloží parlamentu, je zmírnit „škody“, které sociální média působí australským dětem.

Děláme to pro maminky a tatínky. Ti mají, stejně jako já, velké obavy o bezpečnost našich dětí na internetu. Chci, aby australské rodiny věděly, že vláda vám kryje záda,“ řekl ministerský předseda. „Sociální média škodí našim dětem. Chceme to ukončit,“ cituje premiéra CNN.

Ačkoli se o mnoha podrobnostech bude ještě jednat, vláda uvedla, že zákaz se nebude vztahovat na mladé lidi, kteří již na sociálních sítích jsou.

Pro děti, které mají souhlas rodičů, nebudou platit žádné výjimky týkající se věkové hranice. Podle vlády bude na platformách sociálních médií, aby prokázaly, že přijímají přiměřená opatření k zamezení přístupu.

Albanese uvedl, že uživatelům nebudou ukládány žádné sankce. Prosazování zákonů bude v kompetenci australského online regulátora, komisaře pro elektronickou bezpečnost.

Právní předpisy by vstoupily v platnost 12 měsíců po jejich přijetí a po jejich zavedení by podléhaly přezkumu.

Odborníci se neshodnou

Většina odborníků se shoduje na tom, že platformy sociálních médií mohou poškozovat duševní zdraví dospívajících, píše BBC. Mnozí se však rozcházejí v názoru na účinnost snahy zakázat je všechny dohromady.

Někteří odborníci tvrdí, že zákazy pouze oddalují kontakt mladých lidí s aplikacemi, jako jsou TikTok, Instagram a Facebook, místo aby je naučily orientovat se ve složitém online prostoru.

Předchozí pokusyo omezení přístupu, včetně pokusů Evropské unie, většinou selhaly nebo se setkaly s odporem technologických firem. A zůstávají otázky, jak by implementace fungovala, vzhledem k tomu, že existují nástroje, které mohou požadavky na ověření věku obejít.

Jedna z největších australských skupin na obranu práv dětí kritizovala navrhovaný zákaz jako „příliš tupý nástroj“. V otevřeném dopise zaslaném vládě v říjnu, který podepsalo více než 100 akademiků a 20 organizací občanské společnosti, vyzvala Australská pracovní skupina pro práva dětí Albanese, aby se místo toho zabýval zavedením „bezpečnostních standardů“ pro platformy sociálních médií.

Skupina rovněž poukázala na radu OSN, že zákony určené k regulaci online prostoru „by měly dětem spíš poskytnout možnost mít z digitálního prostředí prospěch, a zajistit jim bezpečný přístup k němu“.

Lobbing aktivistů

Za tento zákon však lobbovali u australské vlády i občanští aktivisté. Podle nich jsou zákazy potřebné k ochraně dětí před škodlivým obsahem, dezinformacemi, šikanou a dalšími sociálními tlaky.

Petice iniciativy 36Months, která má více než 125 000 podpisů, tvrdí, že děti „ještě nejsou připraveny bezpečně se pohybovat na online sociálních sítích“ nejméně do 16 let.  „Nadměrné používání sociálních médií přepracovává mladé mozky v kritickém období psychologického vývoje. Způsobuje epidemii duševních onemocnění,“ tvrdí iniciativa.

Na otázku, zda by mělo být vyvinuto širší úsilí o vzdělávání dětí v oblasti orientace v přínosech a rizicích pobytu na internetu, Albanese odpověděl, že takový přístup by byl nedostatečný. „Předpokládá vyrovnané síly,“ poznamenal.

Nevím, jak vám, ale mně se ve feedu objevují věci, které nechci vidět. Natož zranitelné čtrnáctileté dítě,“ řekl ve čtvrtek novinářům. „Tyto technologické společnosti jsou neuvěřitelně mocné. Tyto aplikace mají algoritmy, které lidi vedou k určitému chování,“ dodal.

Reklama

Doporučujeme

Velvyslanci států EU v Bruselu jednají o Trumpových hrozbách, řeší další kroky

V Bruselu začalo v sobotu narychlo svolané jednání velvyslanců členských států Evropské unie. Mimořádné zasedání se koná v reakci na oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o zvýšení amerických cel vůči několika evropským zemím jako součásti jeho snahy získat pro Spojené státy Grónsko.

Prezident odmítl kritiku Macinky, Ukrajina chce podle něj letouny koupit

Prezident Petr Pavel odmítl kritiku ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé). Macinka Pavla kritizoval za to, že tento týden při návštěvě Ukrajiny nabídl napadené zemi několik menších letounů na obranu proti dronům. Podle Pavla ukrajinská strana navrhla odkoupení letounů L-159, což by pro českého výrobce byla příležitost. Pavel to dnes řekl novinářům před odletem do Vatikánu.

Trump chce od zemí miliardu dolarů za stálé členství v navržené Radě míru

Americká administrativa bude chtít nejméně jednu miliardu dolarů (20,9 miliardy Kč) od každé země, která chce být stálým členem Rady míru vytvářené prezidentem Donaldem Trumpem, napsala v noci na dnešek agentura Bloomberg. Tato informace je obsažena i v chartě Rady míru, kterou zveřejnil server The Times of Israel. Ten také upozornil, že v dokumentu není zmínka o Gaze. Trump přitom navrženou Radu míru označil za součást urovnání situace v palestinském Pásmu Gazy. Podle Bloombergu se někteří obávají, že se Trump snaží vytvořit konkurenci vůči Organizaci spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje.

Požár v pákistánském obchodním centru zabil nejméně šest lidí

Při rozsáhlém požáru vícepodlažního nákupního centra Gul Plaza v pákistánském Karáčí zahynulo nejméně šest lidí, mezi nimi i jeden hasič. Dalších přibližně dvacet osob utrpělo zranění. Úřady se obávají, že uvnitř budovy mohou být stále uvězněni další lidé.

V rakouských Alpách vyprostili těla tří Čechů, které v sobotu zabila lavina

Rakouští záchranáři dnes vyprostili těla tří Čechů, které v sobotu odpoledne zabila lavina ve spolkové zemi Štýrsko u obce Pusterwald. Informovala o tom agentura APA s tím, že v sobotu tuto operaci znemožnilo nepříznivé počasí. Úmrtí tří Čechů v rakouských Alpách dnes ČTK potvrdilo české ministerstvo zahraničí. APA dnes také napsala, že rakouská policie neštěstí vyšetřuje a dnes vyslechla přeživší ze skupiny, kterou lavina zavalila.

Macron chce, aby EU sáhla po nástroji proti ekonomickému nátlaku

Emmanuel Macron chce v EU prosadit tvrdší odpověď na nové celní hrozby Donalda Trumpa. V Bruselu má tlačit na aktivaci takzvaného anti coercion instrumentu, nástroje určeného pro situace, kdy třetí země tlačí na EU obchodními nebo investičními opatřeními.

Vězni v Guatemale ovládli tři věznice a drží desítky rukojmích

Vězni v Guatemale v sobotu koordinovaně ovládli tři věznice a vzali nejméně 46 rukojmích. Mezi zadrženými jsou hlavně dozorci, podle úřadů také další zaměstnanci vězeňské služby. Bezpečnostní složky se snažily převzít kontrolu nad areály a vyjednat propuštění zajatých.

Pentagon připravil 1500 vojáků pro případné nasazení v Minnesotě

Pentagon nařídil zhruba 1500 vojákům v aktivní službě, aby se připravili na možné nasazení do Minnesoty. Jde o reakci na napětí ve státě, kde už několik dní pokračují protesty namířené proti federálním imigračním agentům a kde prezident Donald Trump ve čtvrtek 15. ledna 2026 veřejně zvažoval použití zákona o povstání.

Za protesty v Íránu, při nichž umírali lidé, mohou USA, tvrdí íránský lídr Chameneí

Nejvyšší vůdce Íránu ajatolláh Alí Chameneí obvinil USA a prezidenta Donalda Trumpa z přímé odpovědnosti za násilí, oběti na životech a destabilizaci země během nedávných masových protestů. Uvedl to ve svém sobotním projevu, v němž se poprvé rozsáhleji vyjádřil k událostem, které Írán zasáhly od konce prosince.

Brusel hodlá vyloučit čínské technologie z kritické infrastruktury

Evropská komise plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z EK.

Ugandská armáda odmítla tvrzení opozice, že den po volbách unesla jejího lídra

Mluvčí ugandské armády dnes odmítl páteční tvrzení opozice, že její prezidentský kandidát Bobi Wine byl unesen vojáky. V Ugandě by měly být dnes zveřejněny výsledky čtvrtečních prezidentských a parlamentních voleb, napsala agentura AFP. V pátek po sečtení zhruba 80 procent hlasů vedl podle ústřední volební komise s asi 74 procenty autoritářský prezident Yoweri Museveni, který je hlavou této padesátimilionové země od roku 1986.

Rusko v noci zaútočilo v Dněpropetrovské oblasti

Rusko, které bezmála čtyři roky pokračuje ve válce proti Ukrajině, v noci na dnešek zaútočilo v Dněpropetrovské oblasti na jihovýchodě sousední země. Šéf regionální vojenské správy Oleksandr Hanža na telegramu oznámil, že ruské drony a dělostřelectvo způsobily škody ve městech Nikopol, Marhanec a Pokrovsk, ale nikdo nebyl zraněn. Rusko nejnověji ohlásilo, že jeho vojáci obsadili obec Pryluky v Záporožské oblasti. Moskva zároveň sdělila, že ruská protivzdušná obrana dnes ráno zničila desítku ukrajinských dronů mířících na blíže neupřesněné cíle v Astrachaňské, Rostovské a Volgogradské oblasti.

Máslo zlevňuje, dovoz a sezona drží ceny nízko

Po týdnech vysokých cen přichází v obchodech obrat: máslo zlevňuje i po Vánocích a v některých akcích se dostává na ceny, které tu dlouho nebyly. Řetězce se předhánějí ve slevách a lidé nakupují hlavně v letákových akcích.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama