-10.7 C
Czech
Pondělí 19. ledna 2026
EkonomikaAustralská vína drtí vysoká čínská cla. Tamní společnosti musí měnit obchodní strategie

Australská vína drtí vysoká čínská cla. Tamní společnosti musí měnit obchodní strategie

Zhoršující se vztahy Číny a Austrálie vyústily loni na podzim v uvalení více než dvěstěprocentních cel na australská vína. Čína je zahrnula pod takzvané anti-dumping strategie bojující proti levnému zboží z Austrálie. Ta ale jakákoli obvinění o zneužití čínského trhu odmítá. Tamní vinaři se proto obracejí na export do Velké Británie. Jedna z největších vinných společností na světě Treasury Wine Estates se pak po středečním prohlášení rozhodla část své firmy prodat. Uvedla to agentura Reutres.

Vysoká cla dočasně uvalená na australská vína začínají na jejich výrobce silně dopadat. Například známá australská vinná společnost Treasury Wine se ve středu kvůli rapidně se snižujícím ziskům rozhodla pro rozsáhlou přestavbu firmy. Hodlá prodat některá svá aktiva a také část svých vinných značek. Plánuje tím vydělat alespoň 230 milionů amerických dolarů. Mimo to se také rozdělí do tří nových sektorů zahrnujících Penfolds, Treasury Premium Brands a Treasury Americas.

Vliv na rozhodnutí jedné z největších světových vinných společnosti mají zhoršující se vztahy mezi Austrálií a Čínou. Neshody začaly okolo roku 2018, kdy Austrálie jako první stát zakázala vstup Huawei do vyvíjené 5G sítě. Ještě více se napjaly poté, co australská vláda požadovala podrobné prozkoumání původu koronaviru.

Po vzájemných konfliktech ohledně diskriminace novinářů nakonec Čína uvalila cla na řadu produktů z australského exportu včetně hovězího, uhlí, bavlny a vína. Zmíněná společnost Treasury Wine tak musela bojovat s téměř 180procentními cly. Australské víno bylo totiž v Číně před současnými rozpory velmi oblíbené kvůli své kvalitě, ale také nízké prodejní ceně. Tu umožnila dohoda o volném obchodu z roku 2015.

„Z prodeje v Číně očekáváme minimální kontribuce do našich příjmů,“ zhodnotil pro Reuters ředitel společnosti Treasury Wine Tim Ford s tím, že přesto bude s čínskou administrativou nadále spolupracovat. Ta totiž provádí investigaci a tvrdí, že australská vína jsou v Číně prodávána levněji než na domácím trhu, a to za pomocí dotací. Australská vláda taková tvrzení rázně odmítá.

Z téměř stoprocentního exportu do Číny se staly plné sklady nechtěného vína

Fordova společnost však není jediná, na kterou vysoká cla dopadly. V posledních letech totiž čínská poptávka po australských vínech ohromně vzrostla, především mezi tamní střední třídou. Například vinař Jarrad White podle CNN prodával loni více než 96 procent svých vín do Číny. Od listopadového zhoršení vztahů však neprodal jedinou lahev.

Podle australské vládní skupiny Wine Australia klesla během prosince hodnota exportu vína do Číny na nulu. Austrálie je však považována za pátého největšího světového vývozce vína, a proto musela svůj trh přeorientovat jinam. Loni se tak o 30 procent zvýšila poptávka po australských vínech ve Velké Británii, ze které se tak stala hlavní cílová destinace tamních vinařů. Export začal růst především na začátku světové pandemie a v měsících těsně před Brexitem.

Čína si mezitím našla jiné dovozce vína, především z Francie, a díru na trhu tak úspěšně zalepila. Zvedá se navíc tamní poptávka po domácích vínech. Zahraniční bylo sice vždy bráno za velice prestižní, touha po tom čínském však podle BBC vzrostla společně s příchodem pandemie.

Reklama

Doporučujeme

Velvyslanci států EU v Bruselu jednají o Trumpových hrozbách, řeší další kroky

V Bruselu začalo v sobotu narychlo svolané jednání velvyslanců členských států Evropské unie. Mimořádné zasedání se koná v reakci na oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o zvýšení amerických cel vůči několika evropským zemím jako součásti jeho snahy získat pro Spojené státy Grónsko.

Prezident odmítl kritiku Macinky, Ukrajina chce podle něj letouny koupit

Prezident Petr Pavel odmítl kritiku ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé). Macinka Pavla kritizoval za to, že tento týden při návštěvě Ukrajiny nabídl napadené zemi několik menších letounů na obranu proti dronům. Podle Pavla ukrajinská strana navrhla odkoupení letounů L-159, což by pro českého výrobce byla příležitost. Pavel to dnes řekl novinářům před odletem do Vatikánu.

Trump chce od zemí miliardu dolarů za stálé členství v navržené Radě míru

Americká administrativa bude chtít nejméně jednu miliardu dolarů (20,9 miliardy Kč) od každé země, která chce být stálým členem Rady míru vytvářené prezidentem Donaldem Trumpem, napsala v noci na dnešek agentura Bloomberg. Tato informace je obsažena i v chartě Rady míru, kterou zveřejnil server The Times of Israel. Ten také upozornil, že v dokumentu není zmínka o Gaze. Trump přitom navrženou Radu míru označil za součást urovnání situace v palestinském Pásmu Gazy. Podle Bloombergu se někteří obávají, že se Trump snaží vytvořit konkurenci vůči Organizaci spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje.

Požár v pákistánském obchodním centru zabil nejméně šest lidí

Při rozsáhlém požáru vícepodlažního nákupního centra Gul Plaza v pákistánském Karáčí zahynulo nejméně šest lidí, mezi nimi i jeden hasič. Dalších přibližně dvacet osob utrpělo zranění. Úřady se obávají, že uvnitř budovy mohou být stále uvězněni další lidé.

V rakouských Alpách vyprostili těla tří Čechů, které v sobotu zabila lavina

Rakouští záchranáři dnes vyprostili těla tří Čechů, které v sobotu odpoledne zabila lavina ve spolkové zemi Štýrsko u obce Pusterwald. Informovala o tom agentura APA s tím, že v sobotu tuto operaci znemožnilo nepříznivé počasí. Úmrtí tří Čechů v rakouských Alpách dnes ČTK potvrdilo české ministerstvo zahraničí. APA dnes také napsala, že rakouská policie neštěstí vyšetřuje a dnes vyslechla přeživší ze skupiny, kterou lavina zavalila.

Macron chce, aby EU sáhla po nástroji proti ekonomickému nátlaku

Emmanuel Macron chce v EU prosadit tvrdší odpověď na nové celní hrozby Donalda Trumpa. V Bruselu má tlačit na aktivaci takzvaného anti coercion instrumentu, nástroje určeného pro situace, kdy třetí země tlačí na EU obchodními nebo investičními opatřeními.

Vězni v Guatemale ovládli tři věznice a drží desítky rukojmích

Vězni v Guatemale v sobotu koordinovaně ovládli tři věznice a vzali nejméně 46 rukojmích. Mezi zadrženými jsou hlavně dozorci, podle úřadů také další zaměstnanci vězeňské služby. Bezpečnostní složky se snažily převzít kontrolu nad areály a vyjednat propuštění zajatých.

Pentagon připravil 1500 vojáků pro případné nasazení v Minnesotě

Pentagon nařídil zhruba 1500 vojákům v aktivní službě, aby se připravili na možné nasazení do Minnesoty. Jde o reakci na napětí ve státě, kde už několik dní pokračují protesty namířené proti federálním imigračním agentům a kde prezident Donald Trump ve čtvrtek 15. ledna 2026 veřejně zvažoval použití zákona o povstání.

Za protesty v Íránu, při nichž umírali lidé, mohou USA, tvrdí íránský lídr Chameneí

Nejvyšší vůdce Íránu ajatolláh Alí Chameneí obvinil USA a prezidenta Donalda Trumpa z přímé odpovědnosti za násilí, oběti na životech a destabilizaci země během nedávných masových protestů. Uvedl to ve svém sobotním projevu, v němž se poprvé rozsáhleji vyjádřil k událostem, které Írán zasáhly od konce prosince.

Brusel hodlá vyloučit čínské technologie z kritické infrastruktury

Evropská komise plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z EK.

Ugandská armáda odmítla tvrzení opozice, že den po volbách unesla jejího lídra

Mluvčí ugandské armády dnes odmítl páteční tvrzení opozice, že její prezidentský kandidát Bobi Wine byl unesen vojáky. V Ugandě by měly být dnes zveřejněny výsledky čtvrtečních prezidentských a parlamentních voleb, napsala agentura AFP. V pátek po sečtení zhruba 80 procent hlasů vedl podle ústřední volební komise s asi 74 procenty autoritářský prezident Yoweri Museveni, který je hlavou této padesátimilionové země od roku 1986.

Rusko v noci zaútočilo v Dněpropetrovské oblasti

Rusko, které bezmála čtyři roky pokračuje ve válce proti Ukrajině, v noci na dnešek zaútočilo v Dněpropetrovské oblasti na jihovýchodě sousední země. Šéf regionální vojenské správy Oleksandr Hanža na telegramu oznámil, že ruské drony a dělostřelectvo způsobily škody ve městech Nikopol, Marhanec a Pokrovsk, ale nikdo nebyl zraněn. Rusko nejnověji ohlásilo, že jeho vojáci obsadili obec Pryluky v Záporožské oblasti. Moskva zároveň sdělila, že ruská protivzdušná obrana dnes ráno zničila desítku ukrajinských dronů mířících na blíže neupřesněné cíle v Astrachaňské, Rostovské a Volgogradské oblasti.

Máslo zlevňuje, dovoz a sezona drží ceny nízko

Po týdnech vysokých cen přichází v obchodech obrat: máslo zlevňuje i po Vánocích a v některých akcích se dostává na ceny, které tu dlouho nebyly. Řetězce se předhánějí ve slevách a lidé nakupují hlavně v letákových akcích.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama