-10.7 C
Czech
Pondělí 19. ledna 2026
EkonomikaAustrálie oznámila vyšetřování technologických gigantů. Zaměří se na Meta a Google

Austrálie oznámila vyšetřování technologických gigantů. Zaměří se na Meta a Google

Podle australského premiéra Scotta Morrisona zahájí parlament rozsáhlé vyšetřování největších světových technologických společností. Výsledkem by mohly být nové zákony regulující jejich fungování. Příslušná komise se nejspíše zaměří především na firmu Alphabet vlastnící Google a na Meta, pod kterou spadá Facebook, WhatsApp nebo Instagram. Ve středu to uvedl server Al Jazeera a Reuters.

Australský parlament by měl dle středečního oznámení premiéra zahájit vyšetřování největších světových technologických společností, jako je Alphabet nebo Meta. Výsledky zveřejní v polovině února, jejich součástí by mohly být také nové zákony týkající se fungování firem. Průzkum by měl být více rozsáhlý než kdykoli předtím. Uvedl to server Al Jazeera.

Zaměří se například na algoritmy využívané sociálními sítěmi, způsob ověřování identity a věku uživatelů nebo na efektivnost restrikcí zavedených technologickými společnostmi. „Velké firmy mají velké otázky, na které musí odpovědět. Vytvořily tyhle platformy, mají tedy zodpovědnost za to, udržet je bezpečné,“ popsal rozhodnutí o vyšetřování reportérům australský premiér Scott Morrison.

Na investigaci fungování technologických společností se Austrálie zaměřila už v minulosti. Inspirovala tím ostatní státy, jelikož se později k zahájení podobných vyšetřování odhodlala například také Evropská unie. Podobné investigace však v minulosti mezi australskou vládou a velkými světovými firmami způsobilo napětí.

Začátkem letošního roku proto Facebook v reakci na projednávanou legislativu zablokoval australská média na své platformě. Společnost Google zase hrozila odchodem ze země. Obě firmy však nakonec dohodu po dalším vyjednávání s tamní vládou uzavřely.

Při předešlém vyšetřování se Facebook novému australskému zákonu silně bránil

V únoru letošního roku totiž Austrálie oznámila, že by podle nového zákona musely technologické firmy platit tamním médiím za zisky z reklam, které jim dlouhodobě berou. Podle výzkumu Reuters Institute Digital News Report z roku 2020 totiž více než polovina Australanů využívá ke čtení zpráv sociální média.

Na prvním místě se umístil Facebook, následovaný stránkou YouTube. Peníze z reklam jdou proto především těmto stránkám, i když sdílí obsah médií, který nevlastní a není tedy výsledkem jejich práce. Oficiální stránky médií pak navštěvuje čím dál méně čtenářů.

Australská vláda nakonec po výzkumu trvajícím od roku 2018 letos rozhodla, že by měly společnosti novinářům zaplatit „férovou“ částku. Facebook se však zpočátku bránil. „Vydavatelství si dobrovolně vybírají, že budou na naše stránky články sdílet. Umožňuje jim to totiž prodat více předplatného a získat nové čtenáře. Tím pádem tedy i navýšit zisky z reklam,“ uvedl tehdy podle BBC.

Reklama

Doporučujeme

Srážka dvou rychlovlaků ve Španělsku, nejméně 21 mrtvých

Tragédie na jihu Španělska v neděli večer ochromila dopravu v okolí Córdoby. V blízkosti obce Adamuz se srazil vysokorychlostní vlak, který vykolejil, s dalším spojem v protisměru. Policie potvrdila nejméně 21 mrtvých a desítky zraněných.

Velvyslanci států EU v Bruselu jednají o Trumpových hrozbách, řeší další kroky

V Bruselu začalo v sobotu narychlo svolané jednání velvyslanců členských států Evropské unie. Mimořádné zasedání se koná v reakci na oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o zvýšení amerických cel vůči několika evropským zemím jako součásti jeho snahy získat pro Spojené státy Grónsko.

Prezident odmítl kritiku Macinky, Ukrajina chce podle něj letouny koupit

Prezident Petr Pavel odmítl kritiku ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé). Macinka Pavla kritizoval za to, že tento týden při návštěvě Ukrajiny nabídl napadené zemi několik menších letounů na obranu proti dronům. Podle Pavla ukrajinská strana navrhla odkoupení letounů L-159, což by pro českého výrobce byla příležitost. Pavel to dnes řekl novinářům před odletem do Vatikánu.

Trump chce od zemí miliardu dolarů za stálé členství v navržené Radě míru

Americká administrativa bude chtít nejméně jednu miliardu dolarů (20,9 miliardy Kč) od každé země, která chce být stálým členem Rady míru vytvářené prezidentem Donaldem Trumpem, napsala v noci na dnešek agentura Bloomberg. Tato informace je obsažena i v chartě Rady míru, kterou zveřejnil server The Times of Israel. Ten také upozornil, že v dokumentu není zmínka o Gaze. Trump přitom navrženou Radu míru označil za součást urovnání situace v palestinském Pásmu Gazy. Podle Bloombergu se někteří obávají, že se Trump snaží vytvořit konkurenci vůči Organizaci spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje.

Požár v pákistánském obchodním centru zabil nejméně šest lidí

Při rozsáhlém požáru vícepodlažního nákupního centra Gul Plaza v pákistánském Karáčí zahynulo nejméně šest lidí, mezi nimi i jeden hasič. Dalších přibližně dvacet osob utrpělo zranění. Úřady se obávají, že uvnitř budovy mohou být stále uvězněni další lidé.

V rakouských Alpách vyprostili těla tří Čechů, které v sobotu zabila lavina

Rakouští záchranáři dnes vyprostili těla tří Čechů, které v sobotu odpoledne zabila lavina ve spolkové zemi Štýrsko u obce Pusterwald. Informovala o tom agentura APA s tím, že v sobotu tuto operaci znemožnilo nepříznivé počasí. Úmrtí tří Čechů v rakouských Alpách dnes ČTK potvrdilo české ministerstvo zahraničí. APA dnes také napsala, že rakouská policie neštěstí vyšetřuje a dnes vyslechla přeživší ze skupiny, kterou lavina zavalila.

Macron chce, aby EU sáhla po nástroji proti ekonomickému nátlaku

Emmanuel Macron chce v EU prosadit tvrdší odpověď na nové celní hrozby Donalda Trumpa. V Bruselu má tlačit na aktivaci takzvaného anti coercion instrumentu, nástroje určeného pro situace, kdy třetí země tlačí na EU obchodními nebo investičními opatřeními.

Vězni v Guatemale ovládli tři věznice a drží desítky rukojmích

Vězni v Guatemale v sobotu koordinovaně ovládli tři věznice a vzali nejméně 46 rukojmích. Mezi zadrženými jsou hlavně dozorci, podle úřadů také další zaměstnanci vězeňské služby. Bezpečnostní složky se snažily převzít kontrolu nad areály a vyjednat propuštění zajatých.

Pentagon připravil 1500 vojáků pro případné nasazení v Minnesotě

Pentagon nařídil zhruba 1500 vojákům v aktivní službě, aby se připravili na možné nasazení do Minnesoty. Jde o reakci na napětí ve státě, kde už několik dní pokračují protesty namířené proti federálním imigračním agentům a kde prezident Donald Trump ve čtvrtek 15. ledna 2026 veřejně zvažoval použití zákona o povstání.

Za protesty v Íránu, při nichž umírali lidé, mohou USA, tvrdí íránský lídr Chameneí

Nejvyšší vůdce Íránu ajatolláh Alí Chameneí obvinil USA a prezidenta Donalda Trumpa z přímé odpovědnosti za násilí, oběti na životech a destabilizaci země během nedávných masových protestů. Uvedl to ve svém sobotním projevu, v němž se poprvé rozsáhleji vyjádřil k událostem, které Írán zasáhly od konce prosince.

Brusel hodlá vyloučit čínské technologie z kritické infrastruktury

Evropská komise plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z EK.

Ugandská armáda odmítla tvrzení opozice, že den po volbách unesla jejího lídra

Mluvčí ugandské armády dnes odmítl páteční tvrzení opozice, že její prezidentský kandidát Bobi Wine byl unesen vojáky. V Ugandě by měly být dnes zveřejněny výsledky čtvrtečních prezidentských a parlamentních voleb, napsala agentura AFP. V pátek po sečtení zhruba 80 procent hlasů vedl podle ústřední volební komise s asi 74 procenty autoritářský prezident Yoweri Museveni, který je hlavou této padesátimilionové země od roku 1986.

Rusko v noci zaútočilo v Dněpropetrovské oblasti

Rusko, které bezmála čtyři roky pokračuje ve válce proti Ukrajině, v noci na dnešek zaútočilo v Dněpropetrovské oblasti na jihovýchodě sousední země. Šéf regionální vojenské správy Oleksandr Hanža na telegramu oznámil, že ruské drony a dělostřelectvo způsobily škody ve městech Nikopol, Marhanec a Pokrovsk, ale nikdo nebyl zraněn. Rusko nejnověji ohlásilo, že jeho vojáci obsadili obec Pryluky v Záporožské oblasti. Moskva zároveň sdělila, že ruská protivzdušná obrana dnes ráno zničila desítku ukrajinských dronů mířících na blíže neupřesněné cíle v Astrachaňské, Rostovské a Volgogradské oblasti.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama