V Myanmaru, což je dnes oficiální název Barmy, se odehrál vojenský převrat. Armáda zajala premiérku Aun Schan Su Ťij a další demokraticky zvolené představitele země, informuje BBC a další servery. Česko převrat odsoudilo, stejně jako řada dalších zemí.
V ulicích hlavního města Neipyijta všude hlídkují vojáci, silnice jsou zavřené. Premiérka Aun Schan Su Ťij, prezident Win Myin a další politici jsou v zajetí armády. Nefungují ani státní televize a rozhlas. Vojenské jednotky během pondělní noci převzaly vedení země a vyhlásily výjimečný stav na dobu jednoho roku. Za nového nejvyššího představitele se prohlásil vrchní velitel armády Min Aun Hlain. Vojáci tak zareagovali na listopadové volby, ve kterých podle nich zvítězila strana Národní liga pro demokracii podvodem.
Vězněná premiérka má Nobelovu cenu míru
Bývalá disidentka a laureátka Nobelovy ceny míru (obdržela ji v roce 1991 na návrh českého exprezidenta Václava Havla) Su Ťij vydala před zadržením předem připravené prohlášení. V něm burcuje svoje příznivce, aby se nedali a aby proti puči protestovali. Uvedla, že kroky armády uvrhnou zemi opět do diktatury. Vojenská junta ovládala Barmu do roku 2011, kdy došlo ke změně státního zřízení na prezidentskou republiku. Do čela se dostala právě strana Su Ťij, která posléze opakovaně vyhrála demokratické volby.
V zemi se k puči nějaký čas schylovalo a napětí mezi vedením země a vojáky bylo patrné právě od listopadových voleb, ve kterých prohrála proarmádní opozice. Strana Su-Ťij vyhrála volby s 83% hlasů a armáda protestovala proti údajnému nezákonnému průběhu voleb. Když stížnost vojáků smetl i Nejvyšší soud, začaly obavy z puče nabývat reálné kontury. Ačkoliv vojenské velení ještě minulý týden popřelo, že by chystalo převrat, v noci na pondělí k němu skutečně došlo. Akt odsoudila většina světových mocností. Nový ministr zahraničí USA Anthony Blinken vyzval armádu k okamžitému propuštění všech zadržených. „Spojené státy stojí za barmským lidem na jeho cestě k demokracii,“ napsal.
Podobně zareagoval britský premiér Boris Johnson. „Odsuzuji tento puč a nezákonné uvěznění civilistů, včetně Aun Schan Su Ťij, v Maynmaru. Hlas lidu ve volbách musí být respektován a civilisté propuštěni,“ prohlásil. Shodná prohlášení vydali i lídři dalších evropských států. K propuštění zajatců a respektování voleb vyzvala barmskou armádu také australská ministryně zahraničí Marise Payneová. Proti puči v Barmě se během dne protestovalo i v jiných zemích, například v thajském Bangkoku.
Oficiálním názvem země je od roku 1989 Myanmar, někteří politici, včetně zadržené premiérky, ale stále používají název Barma.
