Dynamika války na Ukrajině se sice v posledních měsících změnila, avšak opakovaně míří k patové situaci. Zrovna když konflikt zase pomalu zamrzá, ve Švýcarsku se schyluje k mírovým rozhovorům. Války vždy končí u jednacího stolu, nikoli na bojišti. Platí to také v případě Ukrajiny, kde se situace bez ústupků na obou jeho stranách jen tak nezmění. Problém je, že Rusko se summitu nezúčastní.
V souvislosti s děním na Ukrajině lze uvést rčení „Historie se opakuje“. Kvůli opakující se zdrženlivosti demokratických západních států válka u našich sousedů stále trvá a zamrzá, upozornila tisková agentura Anadolu Ajansi.
Nebýt pomoci ze strany USA a spojenců, Ukrajina už by s nejvyšší pravděpodobností nebyla svobodnou demokratickou zemí, prezident Volodymyr Zelenskyj by musel uprchnout do exilu a bezpečnost svobodné Evropy by byla v ohrožení.
📌 The Russia-Ukraine war is at a crossroads: Time for peace?
— Anadolu English (@anadoluagency) March 12, 2024
❝The escalating deadlock in the war is transitioning into a scenario where both sides are unhappy about the war's trajectory, which means more concessions are expected at the negotiation table❞
✍️ OPINION – Huseyin… pic.twitter.com/7p6eJjWzyG
Francouzský prezident Emmanuel Macron se na nedávné tiskové konferenci zeptal: „Kdo inicioval válku na Ukrajině? Kdo hrozí jadernými zbraněmi?“ Ani nemusel jmenovat Vladimira Putina, aby byla odpověď jasná – právě ruský prezident.
Jeho slova patřila uším evropských zástupců, aby urychlili pomoc Ukrajině. Mnohem větší význam by však měla již před dvěma lety, kdy by Kyjev s dostatečnou vojenskou a politickou podporou mohl ruské síly odrazit, píše dále Anadolu Ajansi.
Nedostatek jednoty a rozhodnosti vedl k tomu, že jsme nedokázali Ukrajině hodit adekvátně pevné záchranné lano a umožnil zmíněné zamrznutí konfliktu. Pomoc napadené zemi přišla opakovaně pozdě a byla ochuzena o pokročilejší zbraňové systémy a minuci.
Válka opět zamrzá
Ukrajina například potřebuje rakety dlouhého doletu a stíhačky, aby mohla útočil dále za ruskou frontovou linii na zásobování. Avšak hlavně pozdní dodávky zbraní a munice na pozice obránců při frontové linii umožňují Rusům postupovat.
Řada západních společností navíc neopustila ruský trh, nebo našla skulinky, aby obešla sankce, a ekonomicky agresi nepřímo podporuje. Rusové upevnili své pozice i v důsledku chaosu a škod způsobených prolomením Kachovské přehrady.
Okupanti na východě a jihu Ukrajiny postupují. Ruské invazní síly postoupily u Časiv Jaru a Avdijivky a také na pomezí Doněcké a Záporožské oblasti. Podle ukrajinských médií, na něž odkázala například agentura Reuters, začala ruská ofenzíva u Charkova.
Experti neočekávají, že Rusko na Ukrajině zvítězí. Spíše podle nich dosáhne významnějších územních zisků. Obránci však podle nich rovněž neučiní významnější progres. Kromě příliš pomalé západní pomoci jim chybí i vojáci.
Americký poradce pro národní bezpečnost Jake Sullivan nicméně podle serveru Business Insider uvedl, že americká pomoc letos umožní Ukrajincům stabilizovat a udržet frontovou linii a příští rok budou moci spustit vlastní ofenzívu.
Obránci mají odhodlání a využívají chyb ruské armády, jež má zase výhodu lidské i mechanizované převahy. I když hojně využívá zastaralou techniku ještě z dob Sovětského svazu. Války obvykle končí u jednacího stolu, nikoli na bojišti.
Putin však svou „vojenskou speciální operaci“ neukončí, pokud touží po dobývání jako Nepoleon či Hitler, napsal odborný web American Diplomacy. V tom případě nemůže nastat mír, dokud bude v prezidentském křesle sedět Putin.
„Putin se nyní považuje za Vladimira Velkého, za cara,“ uvedla bývalá poradkyně Bílého domu pro národní bezpečnost Fiona Hill, čímž nahrála slovům American Diplomacy. Ať je to jak chce, Putin si zajistil moc do roku 2036.
Jediná naděje
Rusko přešlo na válečnou ekonomiku, což podle expertů naznačuje, že vítězství se v následujících letech nevzdá. Na bojišti zatím poraženo nebylo, avšak svým cílům zůstává na míle vzdáleno – tedy denacifikaci, demilitarizaci a izolaci Ukrajiny od EU a NATO.
Anexe některých oblastí včetně Chersonské a Záporožské nic neřeší, protože jsou pod kontrolou obránců. Konflikt opět zamrzá a s jeho vývojem není spokojena ani jedna z válčících stran.
Situace působí tak beznadějně, že se za zavřenými dveřmi diskutuje o rozdělení Ukrajiny. Scénář počítá s tím, že si Rusko nechá okupovaná území a zbytek země se připojí k NATO. Ukrajina by sice přišla o část území, ale byla by před další ruskou agresí chráněna.
Možnost výměny ve smyslu – členství v NATO za ztracená území – je sice neformálním, ale často opakovaným tématem v diskusích západních politiků. Jedná se o možný bod debat u jednacího stolu. Právě takto války obvykle končí.
„Navržená varianta může být jednou z těch, o níž se povedou debaty,“ uvedla pro Parlamentní Listy europoslankyně a předsedkyně KSČM Kateřina Konečná, podle níž by se hned mělo přestat bojovat a místo toho usednout k jednacímu stolu.
K mírovému summitu skutečně dojde v červnu ve Švýcarsku. Zúčastní se několik desítek států včetně Ukrajiny. Má to ale háček – Rusko se konference nezúčastní a Čína kvůli jeho vynechání z debat rovněž ne.
Moskva jednání podle Reuters zkritizovala s tím, že nemají žádný smysl. Jelikož Kyjev vzhlíží k Číně jako k důležitému prostředníkovi, cesta k míru bude ještě opravdu trnitá. A to i vhledem k tomu, že ruská vojska postupují.
Raději nedokonalý mír než válečná spoušť, píše Anadolu Ajansi. Snaha nalákat znepřátelené strany k dialogu a řešit konflikt diplomacií je kriticky důležitá. Snížilo by se tak napětí a zabránilo dalším obětem.
