Všechno špatné je k něčemu dobré. Masivní ofenzíva ruské armády v Charkovské oblasti Západu ukázala, že i když se zdá vítězství Ruska na Ukrajině vzdálené, bez vojenské pomoci tomu tak není. Situace pro obránce vypadala opravdu bledě, ale právě to pohnulo Kongresem v otázkách balíčku pomoci a administrativou prezidenta Joe Bidena, která ukrajinské armádě povolila používat americké zbraně k útokům na území Ruska. Ale to nestačí.
Když v květnu Rusko zahájilo ofenzívu v Charkovské oblasti, strach pronikl až přes ukrajinské hranice dál na Západ. Okupantům šlo o všechno. Chtěli totiž využít mezery v dodávkách americké vojenské pomoci.
Tento výpadek byl důvodem, proč okupanti tolik tlačili na pilu. Ztráty na obou stranách, avšak hlavně na té ruské, byly obrovské. Důvodem extrémního množství padlých ruských vojáků byla taktika, kterou popsal Anton Bayev.
Podplukovník z brigády Chartia ukrajinské Národní gardy v rozhovoru pro televizi BBC zmínil strategii ruského mlýnku na maso. Zakopaní obránci vyčkávají, sledují obzor, když v tom se objeví masa odhodlaně útočících Rusů.
The West finally allowed Ukraine to strike back at Russia — and it seems to be working. “We have destroyed targets inside Russia, which allowed for several successful counteroffensives,” the senior officer in Ukraine’s Security Service (SBU) told CNN. https://t.co/bSVRdGrp0T
— Kylie Atwood (@kylieatwood) July 15, 2024
Obránci ruské jednotky zlikvidují, ale za několik hodin udeří další vlna a další a další. „Rusové používají tyto jednotky ve většině případů čistě k tomu, aby viděli, kde se nachází naše palebné pozice a zbraně a aby vyčerpávali naše síly,“ uvedl Bayev.
Upřesnil, že během jediného dne nabíhá na zakopané ukrajinské pozice čtyři až pět podobných vln. Likvidace nepřátel bez konce je podle něj neuvěřitelně psychicky i fyzicky náročná. Ruští velitelé vědí, že posílají své muže na jatka.
Snaží se využít svou výhodu v početní převaze. Na smrt přitom posílají hlavně odvedence z etnických menšin a kriminálníky. Většinou je s předstihem odhalí ukrajinské drony. Nepřítel pak nechává své mrtvé na bojišti, nevrací se pro ně.
Změna pravidel hry
Rusové dobyli několik vesnic, k Charkovu už se ale nedostali. Jejich postup totiž vyvolal svou intenzitou na Západě takové znepokojení, že se nakonec Kyjev dočkal americké vojenské pomoci. Ta již proudí na frontu ve velkém a obránci ji užívají.
K tomu Bílý dům ukrajinské armádě povolil útočit americkými zbraněmi na ruské území, což předtím umožnila i Velká Británie. Ukrajinci tak mohou zasahovat důležité pozice za hranicemi, třeba ruské síly chystající se na útok.
Vysoký důstojník ukrajinské tajné služby SBU známý pouze pod volacím znakem Bankir popsal, jak s americkou pomocí a větším dosahem jeho muži provádějí efektivní protiúdery za ukrajinskými hranicemi na ruském území a maří tím ruské plánované operace.
„Zničili jsme cíle uvnitř Ruska, což umožnilo několik úspěšných protiofenzív,“ sdělil televizi CNN s tím, že konečně mají Ukrajinci možnost zasáhnout Rusko skutečně tam, kde ho to bolí. Ruská armáda už podle něj nemá pocit bezpečí nikde, ani na vlastním území.
„Dopad pomoci můžeme vidět každý den. Dělostřelectvo, raketové systémy delšího doletu s různými typy munice a submunice… to ovlivňuje celkový obraz bojiště,“ doplnil důstojník 148. dělostřelecké brigády známý jen jako Ivan.
Nejúčinnější zbraňové systémy podle něj ukrajinská armáda používá nejvíce tam, kde se snaží Rusové prorazit, nebo v místech zpomalujícího ruského postupu. Tam totiž mohou způsobit nepříteli největší ztráty.
Kyjevu se nepodařilo získat zpět okupovaná území, která Rusko dobylo po květnové ofenzívě. Zabránil však naprosté katastrofě – dobytí Charkova, druhého největšího ukrajinského města.
Šance na vítězství
Kyjev trvá na tom, že bojuje o osvobození celé Ukrajiny. Američtí představitelé a tajné služby však považují za nepravděpodobné, že by ukrajinské jednotky agresora vytlačily a osvobodily všechna okupovaná území.
Ve Washingtonu podle Britských listů odkazujících na článek deníku The New York Times, jenž se odvolal na své zdroje, věří, že Ukrajina bojuje proti Rusku, aby se mohla stát členem Severoatlantické aliance (NATO) a Evropské unie (EU).
Ukrajina teď vkládá naděje do stíhaček F-16, které však situaci na bojišti výrazně nezmění, doplňuje CNN. Jedná se o zastaralé letouny z 80. a 90. let nedosahující kvalit modernějších ruských stíhaček nasazených ve válce.
Navíc budou ukrajinští piloti čelit ruské protivzdušné obraně. Mohou však likvidovat ruské bombardéry vypouštějící z bezpečné vzdálenosti na infrastrukturu klouzavé bomby. To zase může snížit rozsévanou destrukci, proti níž se dá jen těžko bránit.
Jiný důstojník ze 148. samostatné dělostřelecké brigády známý jen pod svým volacím znakem Senator CNN sdělil, že aktuální vojenská pomoc pomohla zastavit ruský postup, ale k průlomu na frontě je potřeba mnohem více.
„Není to dost k tomu, aby se situace nějak dramaticky změnila,“ řekl Senator. „Nepřítel je vyčerpaný, ale ne zničený“. Ukrajina potřebuje další vojenskou pomoc, hlavně další rakety dlouhého doletu do systémů HIMARS a střely ATACMS.
Vojenští představitelé Ukrajiny se rovněž shodují, že potřebují povolení od USA cílit na ruská území neomezeně. Aktuálně mohou pálit jen do určité vzdálenosti z Charkovské oblasti. To samé platí pro zbraně dodané Evropou.
