-0.5 C
Czech
Čtvrtek 22. ledna 2026
AnalýzyANALÝZA: Ukrajinská operace v Kurské oblasti měla smysl, úspěšná však nebyla a její...

ANALÝZA: Ukrajinská operace v Kurské oblasti měla smysl, úspěšná však nebyla a její osud je nejistý

Téměř čtyři měsíce po překvapivém vpádu Ukrajinců do Kurské oblasti ztrácejí obránci nasazení na tomto ruském území rychle dobytou půdu a mají těžké ztráty. Jejich morálka klesá, často totiž vůbec nechápou, proč tam jsou a jaký má operace význam. Vrchní velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj nicméně upozornil, že byla nezbytná. Podle expertů stojí ukrajinské jednotky v Kurské oblasti proti těžkým výzvám a Rusové tam mají naopak výhodné postavení.

Ukrajinské jednotky překvapily v srpnu, téměř tři měsíce před americkými prezidentskými volbami, svět. A hlavně Moskvu. Nečekaně vpadli do Kurské oblasti u svých hranic a bleskově obsadili stovky kilometrů čtverečních území. Velení tam poslalo své skvěle vycvičené vojáky a západní techniku, přestože ruský tlak v Doněcké oblasti sílil, což vedlo ke spekulacím nad smyslem první invaze do Ruska od druhé světové války.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po určité době uvedl, že smyslem operace je zničit co největší potenciál ruských schopností napadat Ukrajinu. „Zejména to znamená vytvoření nárazníkové zóny na agresorově území, a to je naše operace v Kurské oblasti,“ prohlásil podle serveru CNN Zelenskyj koncem října.

Ukrajinský prezident předtím tvrdil, že cílem operace v Kurské oblasti je ochránit obce v Sumské oblasti před ostřelováním. Dalším jejím cílem bylo ulevit ukrajinské armádě na kritických úsecích fronty. Kyjev uvedl, že ruské velení skutečně stáhlo vojáky z Doněcké oblasti. Jednalo se však o příliš nízký počet, než aby to mělo nějaký významný dopad na průběh bojů.

Nejlepší proti nejlepším

Ukrajinské jednotky v Kurské oblasti dokázaly získané území držet hlavně proto, že čelily nezkušeným brancům a Rusové se zdráhaly své území bombardovat a ostřelovat. To se však změnilo – Rusko tam rozmístilo 60 tisíc vojáků (i skvěle vycvičené) a až 12 tisíc severokorejských vojáků (pravidelná armáda i elitní jednotky).

Ruské a severokorejské síly zatím nedokázaly Ukrajince vytlačit, situace však nevypadá pro Kyjev příliš dobře. Rusové začali Ukrajince bombardovat, ostřelovat a posílají na ně sebevražedné vlny lidské síly. Tlak nepřítele sílí a schopnosti ukrajinských jednotek slábnou. Kromě toho Rusové do Kurské oblasti poslali lépe vycvičené vojáky.

„Jsou to nejlepší ukrajinské síly proti nejlepším ruským silám,“ uvedl podle serveru Aktuálně jeden z ukrajinských vojáků nasazený v Kurské oblasti. Rusové podle něj nejprve útočili v dlouhých kolonách, což umožnilo Ukrajincům zničit velké množství jejich techniky. Učinili tuto chybu už na začátku války v únoru 2022, kdy postupovali z nepochopitelných důvodů v dlouhých kolonách a Ukrajinci na ně posílali drony i dělostřelecké granáty.

Ukrajina přišla o 40 procent dobytého území v Kurské oblasti, napsala 23. listopadu agentura Reuters odvolávající se na své zdroje v Kyjevě.

Neví, proč tam umírají

Boje v Kurské oblasti jsou tvrdé a ukrajinští vojáci podle serveru The Kyiv Independent nechápou, proč tam jsou a jaký má operace smysl. Zatímco na ně ruská letadla shazují bomby, dostávají se k nim zprávy o ruském postupu po celém úseku fronty, hlavně pak v Doněcké oblasti, kde je situace nejvíce kritická ve směru na Pokrovsk.

„Ani jeden voják, se kterým mluvím, nechápe, proč jsme tady,“ řekl jeden z Ukrajinců nasazených v Kursku. Dodal, že mnoho vojáků z jeho jednotky tam odmítlo být nasazeno a odešlo domů.

Jiní vojáci mají své teorie o smyslu operace a nevěří, že skončí dobře. Illia, voják z 80. brigády, se domnívá, že jejím cílem bylo odvrátit pozornost ukrajinské veřejnosti od zhoršující se situace v Doněcké oblasti. „Jsem si stoprocentně jistý, že nás z Kurské oblasti vyženou, je to jen otázka času,“ myslí si Illia. „Je opravdu škoda, že lidé umírají pro PR.“

Rozkaz byl prostý – obsaďte co největší oblast a udržte ji za každou cenu. Ukrajinci drží, ale za cenu obrovských ztrát a neví proč.

Operace byla nezbytná

Syrskyj označil letní invazi do Kurské oblasti jako nezbytnou a podle serveru iRozhlas popsal její skutečný význam. Cílem bylo zastavit ruskou ofenzívu v Charkovské oblasti, zabránit otevření nové fronty v Sumské oblasti a uvolnit část ruského tlaku na dalších úsecích fronty. To byly hlavní důvody, proč Syrskyj rozhodl udeřit na zranitelné a slabě střežené místo.

Hlavní velitel uvedl, že operace přinesla některé pozitivní výsledky. Podle něj skutečně na některých úsecích frontové linie uvolnila tlak. Výjimkou však byly boje u Pokrovsku a Kurachova, kde je situace nejobtížnější.

Boje v Kurské oblasti jsou intenzivní hlavně proto, že se obě strany snaží o co největší úspěchy před usednutím nového amerického prezidenta Donalda Trumpa do Bílého domu. Udrží Ukrajinci své pozice navzdory obrovskému tlaku ze strany Rusů a Severokorejců?

Situaci hodnotí vojenští odborníci. Ti se shodují v tom, že ruské jednotky v Doněcké oblasti by postoupily bez ohledu na Kurskou oblast. Obrana je tam zkrátka příliš zranitelná kvůli chybějícím vojákům a munici.

Více záporů než pozitiv

Operace v Kurské oblasti má více záporů než pozitiv, Kyjev ji přitom staví ve svých prioritách velice vysoko, domnívá se například vojenský analytik Emil Kastehelmi z Black Bird Group.

Experti vidí pozitiva v tom, že Ukrajina přenesla válku na ruské území, čímž prezidentovi Vladimiru Putinovi jasně vzkázala, že Rusové nejsou nikde v bezpečí. Také posílila bezpečnost v hraničních oblastech na severu Ukrajiny – v Sumě, Charkově a Černihivském regionu.

Rusové navíc přišli na vlastním území o obrovské množství mužů a techniky. Padnout tam mělo přes 17 tisíc ruských vojáků. Tyto informace zveřejnila Ukrajina a jejich přesnost ověřit nelze.

Rusové podporovaní Severokorejci útočí na Ukrajince v malých sebevražedných vlnách s drony nad hlavami. Zajímavé je také to, že jdou po svých – nepoužívají už tolik vojenskou techniku, zejména obrněná vozidla.

Je otázka, jak dlouho mohou Ukrajinci čelit nepřátelským útokům (problém je hlavně ostřelování a bombardování). Kastehelmi spatřuje komplikaci v tom, že Ukrajinci nemají dostatečně kvalitní opevnění a nepřeje jim terén. Ten je převážně rovný a pro Rusy je tak snazší pozorovat pohyb ukrajinských sil na obsazených místech a útočit na ně.

Jak ukrajinské síly ztrácejí území, snižuje se jim i manévrovací prostor. Kastehelmi nicméně dodal, že situace v Kurské oblasti se zdá být stabilizovaná – minimálně tedy v porovnání s podzimem.

Otázka priorit

Ukrajincům mohou pomoci americké rakety ATACMS s doletem 300 kilometrů a Storm Shadows s jen o něco kratším dosahem. Už s nimi zasáhli systém protivzdušné obrany S-400 a letiště v Kurské oblasti.

Rakety ATACMS zničily také muniční sklad u města Karačev v Brjanské oblasti na západě Ruska.

Šéf kyjevského bezpečnostního centra Serhii Kuzan uvedl, že takové údery hodně pomáhají při obraně obsazeného území v Kurské oblasti. Likvidace muničního skladu podle něj zpomalila ruský postup. „Snížili jsme jejich bojovou efektivitu,“ uvedl Kuzan. „Už nemohou s tímto skladem počítat, musí se přeskupit, provést úpravy a vytvořit plány na základě nových výpočtů.“

Přestože jsou útoky raketami dlouhého doletu užitečné, situaci nijak dramaticky nezvrátí, upozorňuje Kastehelmi. Ukrajinci by museli provést rozsáhlé údery na muniční sklady, velitelská stanoviště a logistická a výcviková centra, aby tak paralyzovali celý ruský vojenský systém. Mají však jen omezený počet těchto střel.

Odborník doplnil, že úspěšnost ukrajinských jednotek ovlivní spíše to, jakou důležitost Moskva věnuje Kurské oblasti, která je strategicky naprosto bezvýznamná. To uvidíme až po začátku Trumpova funkčního období.

Reklama

Doporučujeme

Trump narazil na Nejvyšší soud. Cook z funkce zřejmě neodvolá

Americký Nejvyšší soud se zdráhá odvolat z funkce guvernérku Federálního rezervního systému (Fed) Lisu Cook, obává se totiž ztráty nezávislosti centrální banky. Kromě toho podle právníků neexistují žádné důkazy o údajném hypotečním podvodu, kterého se měla Cook dopustit.

Trump a Rutte dosáhli rámcové dohody o Grónsku

Americký prezident Donald Trump ve středu večer oznámil, že nezavede desetiprocentní cla na osm evropských zemí, které poslaly do Grónska vojáky, neboť vedl „produktivní" rozhovor s generálním tajemníkem Severoatlantické aliance (NATO), jenž slíbil řešení v otázce Grónska. Dohodli se podle něj na „rámci budoucí dohody".

V Japonsku pozastavili znovuzprovoznění největší jaderné elektrárny na světě

V Japonsku po několika hodinách pozastavili restart největší jaderné elektrárny na světě. Reaktor je ale stabilní, sdělil mluvčí firmy Tokyo Electric Power Company Holdings (TEPCO), která zařízení provozuje. Firma uvedla jaderný reaktor v elektrárně Kašiwazaki-Kariwa do provozu ve středu, a to navzdory přetrvávajícím obavám veřejnosti. Učinila tak poprvé od katastrofy v jaderné elektrárně Fukušima v roce 2011, po které Japonsko jaderné reaktory načas odpojilo.

Witkoff oznámil pokrok v jednáních o ukončení rusko-ukrajinské války

Jednání o ukončení rusko-ukrajinské války dosáhla velkého pokroku, zbývá dořešit poslední otázku, řekl dnes podle agentur Reuters a AFP na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu zmocněnec amerického prezidenta Steve Witkoff. Dodal, že během dne odcestuje do Moskvy, aby ukončení konfliktu projednal s ruskými představiteli. Hlavní ukrajinský vyjednávač Rustem Umerov o něco dříve informoval o jednání s americkými zástupci v Davosu, hlavními tématy podle něj byly ekonomický rozvoj, poválečná obnova jeho země a bezpečnostní záruky.

ANALÝZA: Rusové používají zimu jako zbraň, Ukrajince ale nezlomí

Kovově šedivé nebe, prázdná okna a vyhaslé semafory se slévají do monolitické bezútěšnosti, zatímco teploty padají hluboko pod nulu. Pohled na města uprostřed zimy připomíná mrazivou dystopii. Pátý rok války a Rusové opět útočí na ukrajinskou energetickou infrastrukturu – intenzivněji než kdy předtím. Vojáci na frontě drží, tak my musíme taky, shodují se Ukrajinci. Jejich ducha se nepříteli zlomit nedaří.

Trumpova cla zastavila schvalování dohody EU s USA

Evropský parlament pozastavil práce na schvalování obchodní dohody mezi Evropskou unií a Spojenými státy, kterou obě strany uzavřely loni v létě. Krok přišel po víkendové hrozbě Donalda Trumpa, že uvalí cla na evropské země, pokud nepřistoupí na americkou kontrolu nad Grónskem.

Taylor Swift byla uvedena do Síně slávy skladatelů

Taylor Swift dosáhla dalšího významného milníku své kariéry. Byla uvedena do Síně slávy skladatelů a zapsala se do historie jako nejmladší žena, které se této pocty dostalo. Ocenění potvrzuje její výjimečné postavení mezi autory písní napříč generacemi.

KOMENTÁŘ: Prodávejte Ameriku. Novému trendu na investičních trzích se v USA smějí

Kvůli další eskalaci vztahů na ose mezi USA a Evropou, kterou způsobilo především nárokování Grónska ze strany Donalda Trumpa, se na investiční trhy vrací antiamerický sentiment. Ten radí prodat vše, co je navázané na USA. Tamní ministr financí se ale těmto snahám vysmál.

Je Grónsko pro Evropu budíčkem? Ursula von der Leyen volá po nezávislosti

Nastal čas chopit se této příležitosti a vybudovat novou nezávislou Evropu. S takovými slovy vystoupila na výročním zasedání Světového ekonomického fóra ve švýcarském Davosu předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyen.

Tučňáci posunuli své období pro páření. Hrozí kolaps

Globální oteplování mění chování mnoha druhů živočichů i rostlin. Nová desetiletá studie vedená organizací Penguin Watch na Oxfordské univerzitě a Oxford Brookes University teď odhalila dramatické změny v chování tučňáků v Antarktidě. Zvířata posunují své období pro rozmnožování.

Trump: Sami zjistíte, jak daleko jsem schopen ohledně Grónska zajít

Americký prezident Donald Trump odpověděl na otázku novinářů v zasedací místnosti Bílého domu před odletem do švýcarského Davosu, jak daleko je ochoten v otázce Grónska zajít, se slovy: „Dozvíte se to". Znovu tak vyvolal nejistotu mezi evropskými lídry, kteří varují před vojenskými akcemi na autonomním území Dánska, člena Severoatlantické aliance (NATO).

Dáváme přednost respektu před šikanou, vzkázal Macron Trumpovi

Emmanuel Macron vystoupil v Davosu a poslal Evropě i USA jasný vzkaz. Evropa podle něj nesmí sedět se založenýma rukama, když jí někdo tlačí ke zdi. A má použít všechny nástroje, které má, aby ochránila své zájmy.

Netanjahu se připojí k Trumpově Radě míru, oznámil úřad izraelského premiéra

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu přijal pozvání amerického prezidenta Donalda Trumpa a připojí se k jeho Radě míru. Oznámil to Netanjahuův úřad, napsal dnes deník Haarec. Trumpovo pozvání přidat se k této jeho iniciativě zatím přijalo jen málo zemí z celkem asi pěti desítek, které oslovil. Nově také Ázerbájdžán oznámil, že se k Trumpově iniciativě připojí, napsala dnes agentura Reuters. Podle ní v úterý slíbila účast v radě i Arménie.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama