AnalýzyANALÝZA: Ukrajinská operace v Kurské oblasti měla smysl, úspěšná však nebyla a její...

ANALÝZA: Ukrajinská operace v Kurské oblasti měla smysl, úspěšná však nebyla a její osud je nejistý

Téměř čtyři měsíce po překvapivém vpádu Ukrajinců do Kurské oblasti ztrácejí obránci nasazení na tomto ruském území rychle dobytou půdu a mají těžké ztráty. Jejich morálka klesá, často totiž vůbec nechápou, proč tam jsou a jaký má operace význam. Vrchní velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj nicméně upozornil, že byla nezbytná. Podle expertů stojí ukrajinské jednotky v Kurské oblasti proti těžkým výzvám a Rusové tam mají naopak výhodné postavení.

Ukrajinské jednotky překvapily v srpnu, téměř tři měsíce před americkými prezidentskými volbami, svět. A hlavně Moskvu. Nečekaně vpadli do Kurské oblasti u svých hranic a bleskově obsadili stovky kilometrů čtverečních území. Velení tam poslalo své skvěle vycvičené vojáky a západní techniku, přestože ruský tlak v Doněcké oblasti sílil, což vedlo ke spekulacím nad smyslem první invaze do Ruska od druhé světové války.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po určité době uvedl, že smyslem operace je zničit co největší potenciál ruských schopností napadat Ukrajinu. „Zejména to znamená vytvoření nárazníkové zóny na agresorově území, a to je naše operace v Kurské oblasti,“ prohlásil podle serveru CNN Zelenskyj koncem října.

Ukrajinský prezident předtím tvrdil, že cílem operace v Kurské oblasti je ochránit obce v Sumské oblasti před ostřelováním. Dalším jejím cílem bylo ulevit ukrajinské armádě na kritických úsecích fronty. Kyjev uvedl, že ruské velení skutečně stáhlo vojáky z Doněcké oblasti. Jednalo se však o příliš nízký počet, než aby to mělo nějaký významný dopad na průběh bojů.

Nejlepší proti nejlepším

Ukrajinské jednotky v Kurské oblasti dokázaly získané území držet hlavně proto, že čelily nezkušeným brancům a Rusové se zdráhaly své území bombardovat a ostřelovat. To se však změnilo – Rusko tam rozmístilo 60 tisíc vojáků (i skvěle vycvičené) a až 12 tisíc severokorejských vojáků (pravidelná armáda i elitní jednotky).

Ruské a severokorejské síly zatím nedokázaly Ukrajince vytlačit, situace však nevypadá pro Kyjev příliš dobře. Rusové začali Ukrajince bombardovat, ostřelovat a posílají na ně sebevražedné vlny lidské síly. Tlak nepřítele sílí a schopnosti ukrajinských jednotek slábnou. Kromě toho Rusové do Kurské oblasti poslali lépe vycvičené vojáky.

„Jsou to nejlepší ukrajinské síly proti nejlepším ruským silám,“ uvedl podle serveru Aktuálně jeden z ukrajinských vojáků nasazený v Kurské oblasti. Rusové podle něj nejprve útočili v dlouhých kolonách, což umožnilo Ukrajincům zničit velké množství jejich techniky. Učinili tuto chybu už na začátku války v únoru 2022, kdy postupovali z nepochopitelných důvodů v dlouhých kolonách a Ukrajinci na ně posílali drony i dělostřelecké granáty.

Ukrajina přišla o 40 procent dobytého území v Kurské oblasti, napsala 23. listopadu agentura Reuters odvolávající se na své zdroje v Kyjevě.

Neví, proč tam umírají

Boje v Kurské oblasti jsou tvrdé a ukrajinští vojáci podle serveru The Kyiv Independent nechápou, proč tam jsou a jaký má operace smysl. Zatímco na ně ruská letadla shazují bomby, dostávají se k nim zprávy o ruském postupu po celém úseku fronty, hlavně pak v Doněcké oblasti, kde je situace nejvíce kritická ve směru na Pokrovsk.

„Ani jeden voják, se kterým mluvím, nechápe, proč jsme tady,“ řekl jeden z Ukrajinců nasazených v Kursku. Dodal, že mnoho vojáků z jeho jednotky tam odmítlo být nasazeno a odešlo domů.

Jiní vojáci mají své teorie o smyslu operace a nevěří, že skončí dobře. Illia, voják z 80. brigády, se domnívá, že jejím cílem bylo odvrátit pozornost ukrajinské veřejnosti od zhoršující se situace v Doněcké oblasti. „Jsem si stoprocentně jistý, že nás z Kurské oblasti vyženou, je to jen otázka času,“ myslí si Illia. „Je opravdu škoda, že lidé umírají pro PR.“

Rozkaz byl prostý – obsaďte co největší oblast a udržte ji za každou cenu. Ukrajinci drží, ale za cenu obrovských ztrát a neví proč.

Operace byla nezbytná

Syrskyj označil letní invazi do Kurské oblasti jako nezbytnou a podle serveru iRozhlas popsal její skutečný význam. Cílem bylo zastavit ruskou ofenzívu v Charkovské oblasti, zabránit otevření nové fronty v Sumské oblasti a uvolnit část ruského tlaku na dalších úsecích fronty. To byly hlavní důvody, proč Syrskyj rozhodl udeřit na zranitelné a slabě střežené místo.

Hlavní velitel uvedl, že operace přinesla některé pozitivní výsledky. Podle něj skutečně na některých úsecích frontové linie uvolnila tlak. Výjimkou však byly boje u Pokrovsku a Kurachova, kde je situace nejobtížnější.

Boje v Kurské oblasti jsou intenzivní hlavně proto, že se obě strany snaží o co největší úspěchy před usednutím nového amerického prezidenta Donalda Trumpa do Bílého domu. Udrží Ukrajinci své pozice navzdory obrovskému tlaku ze strany Rusů a Severokorejců?

Situaci hodnotí vojenští odborníci. Ti se shodují v tom, že ruské jednotky v Doněcké oblasti by postoupily bez ohledu na Kurskou oblast. Obrana je tam zkrátka příliš zranitelná kvůli chybějícím vojákům a munici.

Více záporů než pozitiv

Operace v Kurské oblasti má více záporů než pozitiv, Kyjev ji přitom staví ve svých prioritách velice vysoko, domnívá se například vojenský analytik Emil Kastehelmi z Black Bird Group.

Experti vidí pozitiva v tom, že Ukrajina přenesla válku na ruské území, čímž prezidentovi Vladimiru Putinovi jasně vzkázala, že Rusové nejsou nikde v bezpečí. Také posílila bezpečnost v hraničních oblastech na severu Ukrajiny – v Sumě, Charkově a Černihivském regionu.

Rusové navíc přišli na vlastním území o obrovské množství mužů a techniky. Padnout tam mělo přes 17 tisíc ruských vojáků. Tyto informace zveřejnila Ukrajina a jejich přesnost ověřit nelze.

Rusové podporovaní Severokorejci útočí na Ukrajince v malých sebevražedných vlnách s drony nad hlavami. Zajímavé je také to, že jdou po svých – nepoužívají už tolik vojenskou techniku, zejména obrněná vozidla.

Je otázka, jak dlouho mohou Ukrajinci čelit nepřátelským útokům (problém je hlavně ostřelování a bombardování). Kastehelmi spatřuje komplikaci v tom, že Ukrajinci nemají dostatečně kvalitní opevnění a nepřeje jim terén. Ten je převážně rovný a pro Rusy je tak snazší pozorovat pohyb ukrajinských sil na obsazených místech a útočit na ně.

Jak ukrajinské síly ztrácejí území, snižuje se jim i manévrovací prostor. Kastehelmi nicméně dodal, že situace v Kurské oblasti se zdá být stabilizovaná – minimálně tedy v porovnání s podzimem.

Otázka priorit

Ukrajincům mohou pomoci americké rakety ATACMS s doletem 300 kilometrů a Storm Shadows s jen o něco kratším dosahem. Už s nimi zasáhli systém protivzdušné obrany S-400 a letiště v Kurské oblasti.

Rakety ATACMS zničily také muniční sklad u města Karačev v Brjanské oblasti na západě Ruska.

Šéf kyjevského bezpečnostního centra Serhii Kuzan uvedl, že takové údery hodně pomáhají při obraně obsazeného území v Kurské oblasti. Likvidace muničního skladu podle něj zpomalila ruský postup. „Snížili jsme jejich bojovou efektivitu,“ uvedl Kuzan. „Už nemohou s tímto skladem počítat, musí se přeskupit, provést úpravy a vytvořit plány na základě nových výpočtů.“

Přestože jsou útoky raketami dlouhého doletu užitečné, situaci nijak dramaticky nezvrátí, upozorňuje Kastehelmi. Ukrajinci by museli provést rozsáhlé údery na muniční sklady, velitelská stanoviště a logistická a výcviková centra, aby tak paralyzovali celý ruský vojenský systém. Mají však jen omezený počet těchto střel.

Odborník doplnil, že úspěšnost ukrajinských jednotek ovlivní spíše to, jakou důležitost Moskva věnuje Kurské oblasti, která je strategicky naprosto bezvýznamná. To uvidíme až po začátku Trumpova funkčního období.

Doporučujeme

BIS varuje před investiční bublinou kolem umělé inteligence

Masivní výdaje technologických firem na umělou inteligenci mohou podle Banky pro mezinárodní platby skončit dlouhým investičním útlumem. Pokud se očekávané výnosy nenaplní, hrozí rychlé ochlazení financování AI firem a otřesy na finančních trzích.

Tělo sedmnáctileté Thajky bylo nalezeno v kufru. Z vraždy je obviněn Australan

Thajská policie obvinila australského občana z vraždy sedmnáctileté dívky, jejíž tělo našli v kufru odloženém u železniční tratě v letovisku Pattaya. Muže zadrželi na bangkokském letišti krátce před odletem do Austrálie. Rodina oběti žádá nejpřísnější možný trest.

Při pádu malého letadla na předměstí Nancy ve Francii zahynulo 11 lidí

Jedenáct lidí dnes přišlo o život při pádu malého letadla v Tomblaine na předměstí Nancy na severovýchodě Francie, píší agentury AFP a Reuters s odvoláním na prefekturu departementu Meurthe-et-Moselle. Na místo neštěstí míří francouzský ministr vnitra Laurent Nuňez. Letoun dopadl na travnatou plochu u silnice v obytné zóně. Přepravoval skupinu lidí, kteří se chystali k seskoku padákem. Podle AFP řadí počet obětí nehodu mezi nejtragičtější havárie lehkých letadel ve Francii.

Ukrajinský dronový útok zabil člověka na jihu Ruska, způsobil požár v rafinerii

Ukrajinský dronový útok zabil jednoho člověka a dalšího zranil v Krasnodarském kraji na jihu Ruska. Rovněž způsobil požár v ropné rafinerii, oznámil dnes gubernátor Veniamin Kondratěv. Padající trosky z dronů podle něj poškodily několik obytných domů. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že Kyjev rovněž zaútočil na rafinerii v Jaroslavské oblasti severovýchodně od Moskvy. Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že protivzdušná obrana země v noci na dnešek zneškodnila 213 bezpilotních letounů vyslaných Ukrajinou.

Írán v noci zaútočil na Kuvajt a Bahrajn, je to odveta za údery USA, tvrdí

Írán v noci na dnešek zaútočil na Kuvajt a Bahrajn v reakci na poslední americké údery. Potvrdily to íránské revoluční gardy, které také varovaly, že by mohly být zcela zastaveny mírové rozhovory s USA, pokud budou americké útoky na Írán pokračovat. Gardy varovaly, že budou reagovat s ještě větší silou na jakékoli další porušení stávajícího příměří ze strany USA. Kuvajt v noci na dnešek potvrdil, že čelí útokům nepřátelských raket a dronů, protivzdušný poplach byl i v Bahrajnu, uvedla agentura Reuters.

Trump vyhrožuje Evropě stoprocentními cly kvůli digitální dani

Americký prezident Donald Trump pohrozil evropským zemím zavedením 100% dovozních cel, pokud zavedou daň z digitálních služeb zaměřenou na velké americké technologické společnosti. Oznámil to v příspěvku na své platformě Truth Social.

Malé letadlo narazilo do nejvyššího mrakodrapu v čínském hlavním městě

Neobvyklá letecká nehoda otřásla čínskou metropolí. Malé sportovní letadlo narazilo do nejvyšší budovy v Pekingu, pilot zemřel a dalších 13 lidí utrpělo zranění. Úřady okolnosti nehody vyšetřují. Otazníky ale vyvolává nejen samotný incident, ale také to, jak se letadlo vůbec dostalo nad přísně střežené centrum města.

Situace ve Venezuele je čím dál zoufalejší, lidé hlásí nedostatek záchranářů

Situace ve Venezuele je s každou hodinou zoufalejší, lidé třetí den po dvou silných zemětřeseních prohledávají sutiny zřícených budov a bytových domů s vědomím, že čas na nalezení přeživších se krátí. Venezuelané si stěžují na nedostatečnou reakci vlády a absenci záchranářů. Po svých příbuzných často pátrají sami. Pod troskami je uvězněno nejméně 172 lidí, uvedl v pátek předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Pohřešuje se jich však více než 51.000, zatímco bilance mrtvých činí nejméně 920, uvedla agentura AP.

Ukrajina zaútočila na průmyslová zařízení ve Volgogradě, nejméně deset raněných

Ukrajina v noci na dnešek a brzy ráno zaútočila střelami na průmyslová zařízení v ruském velkoměstě Volgograd, údery si vyžádaly nejméně deset raněných. Na platformě Telegram to oznámil gubernátor Volgogradské oblasti Andrej Bočarov. Úder později potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, podle něhož zásah způsobil požár v areálu zbrojovky Titan-Barrikady. Ukrajinská státní energetická společnost Naftogaz dnes podle agentury Reuters oznámila, že Rusko vyslalo balistické rakety a drony na její zařízení v Poltavské a Charkovské oblasti, kde způsobily škody.

Amal Clooney přiznala, že život před svatbou byl jednodušší

Amal Clooney promluvila o tom, jak jí vztah s Georgem Clooneym změnil život. Úspěšná právnička v oblasti lidských práv přiznala, že po svatbě s hollywoodskou hvězdou musela nově řešit pozornost veřejnosti, paparazzi i prolínání soukromí s prací.

Zástupci USA, Izraele a Libanonu podepsali rámcovou dohodu

Zástupci Izraele, Libanonu a Spojených států podepsali dnes večer ve Washingtonu rámcovou dohodu. Oznámilo to americké ministerstvo zahraničí, kde se vedla od úterý jednání mezi izraelskými a libanonskými diplomaty. Americký ministr zahraničí Marco Rubio uvedl, že dohoda vytváří rámec pro trvalý mír a bezpečnost. Podle médií počítá s částečným odchodem izraelské armády z jihu Libanonu. Boje v oblasti trvají od března, ačkoliv byla uzavřená příměří. Zástupce Hizballáhu pohrozil, že uplatňování dohody může vést k občanské válce v Libanonu.

Íránské revoluční gardy oznámily útok na základny USA v regionu

Íránské revoluční gardy oznámily, že v reakci na americký útok napadly vojenské základny Spojených států v regionu. V noci na dnešek o tom informovala agentura AFP. Americká armáda v pátek provedla nové údery na cíle v Íránu v reakci na čtvrteční íránský útok na obchodní loď v Hormuzském průlivu.

Největší požár v USA se dál šíří, Utah vyhlásil stav nouze

Americký stát Utah vyhlásil stav nouze a před oslavami Dne nezávislosti omezil používání ohňostrojů. Na jihu státu se dál šíří požár Cottonwood Fire, který je nyní největším aktivním lesním požárem ve Spojených státech a komplikuje ho suché, větrné počasí.

Krym, jenž se potýká s nedostatkem pohonných hmot, vyhlásil nouzový stav

Moskvou dosazený šéf anektovaného Krymu Sergej Aksjonov vyhlásil na poloostrově nouzový režim, který má podle něj pomoci řešit otázky ekonomického charakteru. Konkrétní důvody nesdělil. Stanice BBC na svém ruskojazyčném webu připomněla, že Krym po útocích ukrajinských dronů zažívá palivovou krizi, kterou v posledních dnech prohloubily výpadky v dodávkách proudu. Ukrajina se už pátým rokem brání ruské vojenské invazi, v poslední době zintenzivnila své vzdušné útoky na ruské cíle.

Jihokorejská bývalá první dáma Kim Kon-hi dostala sedm let za úplatkářství

Jihokorejský soud dnes uložil bývalé první dámě Kim Kon-hi sedm let vězení za přijímání drahých darů výměnou za zprostředkování pracovních míst a obchodních výhod, informovala agentura Jonhap. Podle agentury Reuters má také zaplatit pokutu 64,8 milionů wonů (přes 896.000 Kč) a přijít o všechny přijaté dary. Třiapadesátiletá Kim si už odpykává čtyřletý trest za manipulaci s akciemi a za korupci. Její manžel, exprezident Jun Sok-jol, zase dostal doživotí za předloňské vyhlášení stanného práva.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama