AnalýzyANALÝZA: Ukrajinská operace v Kurské oblasti měla smysl, úspěšná však nebyla a její...

ANALÝZA: Ukrajinská operace v Kurské oblasti měla smysl, úspěšná však nebyla a její osud je nejistý

Téměř čtyři měsíce po překvapivém vpádu Ukrajinců do Kurské oblasti ztrácejí obránci nasazení na tomto ruském území rychle dobytou půdu a mají těžké ztráty. Jejich morálka klesá, často totiž vůbec nechápou, proč tam jsou a jaký má operace význam. Vrchní velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj nicméně upozornil, že byla nezbytná. Podle expertů stojí ukrajinské jednotky v Kurské oblasti proti těžkým výzvám a Rusové tam mají naopak výhodné postavení.

Ukrajinské jednotky překvapily v srpnu, téměř tři měsíce před americkými prezidentskými volbami, svět. A hlavně Moskvu. Nečekaně vpadli do Kurské oblasti u svých hranic a bleskově obsadili stovky kilometrů čtverečních území. Velení tam poslalo své skvěle vycvičené vojáky a západní techniku, přestože ruský tlak v Doněcké oblasti sílil, což vedlo ke spekulacím nad smyslem první invaze do Ruska od druhé světové války.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po určité době uvedl, že smyslem operace je zničit co největší potenciál ruských schopností napadat Ukrajinu. „Zejména to znamená vytvoření nárazníkové zóny na agresorově území, a to je naše operace v Kurské oblasti,“ prohlásil podle serveru CNN Zelenskyj koncem října.

Ukrajinský prezident předtím tvrdil, že cílem operace v Kurské oblasti je ochránit obce v Sumské oblasti před ostřelováním. Dalším jejím cílem bylo ulevit ukrajinské armádě na kritických úsecích fronty. Kyjev uvedl, že ruské velení skutečně stáhlo vojáky z Doněcké oblasti. Jednalo se však o příliš nízký počet, než aby to mělo nějaký významný dopad na průběh bojů.

Nejlepší proti nejlepším

Ukrajinské jednotky v Kurské oblasti dokázaly získané území držet hlavně proto, že čelily nezkušeným brancům a Rusové se zdráhaly své území bombardovat a ostřelovat. To se však změnilo – Rusko tam rozmístilo 60 tisíc vojáků (i skvěle vycvičené) a až 12 tisíc severokorejských vojáků (pravidelná armáda i elitní jednotky).

Ruské a severokorejské síly zatím nedokázaly Ukrajince vytlačit, situace však nevypadá pro Kyjev příliš dobře. Rusové začali Ukrajince bombardovat, ostřelovat a posílají na ně sebevražedné vlny lidské síly. Tlak nepřítele sílí a schopnosti ukrajinských jednotek slábnou. Kromě toho Rusové do Kurské oblasti poslali lépe vycvičené vojáky.

„Jsou to nejlepší ukrajinské síly proti nejlepším ruským silám,“ uvedl podle serveru Aktuálně jeden z ukrajinských vojáků nasazený v Kurské oblasti. Rusové podle něj nejprve útočili v dlouhých kolonách, což umožnilo Ukrajincům zničit velké množství jejich techniky. Učinili tuto chybu už na začátku války v únoru 2022, kdy postupovali z nepochopitelných důvodů v dlouhých kolonách a Ukrajinci na ně posílali drony i dělostřelecké granáty.

Ukrajina přišla o 40 procent dobytého území v Kurské oblasti, napsala 23. listopadu agentura Reuters odvolávající se na své zdroje v Kyjevě.

Neví, proč tam umírají

Boje v Kurské oblasti jsou tvrdé a ukrajinští vojáci podle serveru The Kyiv Independent nechápou, proč tam jsou a jaký má operace smysl. Zatímco na ně ruská letadla shazují bomby, dostávají se k nim zprávy o ruském postupu po celém úseku fronty, hlavně pak v Doněcké oblasti, kde je situace nejvíce kritická ve směru na Pokrovsk.

„Ani jeden voják, se kterým mluvím, nechápe, proč jsme tady,“ řekl jeden z Ukrajinců nasazených v Kursku. Dodal, že mnoho vojáků z jeho jednotky tam odmítlo být nasazeno a odešlo domů.

Jiní vojáci mají své teorie o smyslu operace a nevěří, že skončí dobře. Illia, voják z 80. brigády, se domnívá, že jejím cílem bylo odvrátit pozornost ukrajinské veřejnosti od zhoršující se situace v Doněcké oblasti. „Jsem si stoprocentně jistý, že nás z Kurské oblasti vyženou, je to jen otázka času,“ myslí si Illia. „Je opravdu škoda, že lidé umírají pro PR.“

Rozkaz byl prostý – obsaďte co největší oblast a udržte ji za každou cenu. Ukrajinci drží, ale za cenu obrovských ztrát a neví proč.

Operace byla nezbytná

Syrskyj označil letní invazi do Kurské oblasti jako nezbytnou a podle serveru iRozhlas popsal její skutečný význam. Cílem bylo zastavit ruskou ofenzívu v Charkovské oblasti, zabránit otevření nové fronty v Sumské oblasti a uvolnit část ruského tlaku na dalších úsecích fronty. To byly hlavní důvody, proč Syrskyj rozhodl udeřit na zranitelné a slabě střežené místo.

Hlavní velitel uvedl, že operace přinesla některé pozitivní výsledky. Podle něj skutečně na některých úsecích frontové linie uvolnila tlak. Výjimkou však byly boje u Pokrovsku a Kurachova, kde je situace nejobtížnější.

Boje v Kurské oblasti jsou intenzivní hlavně proto, že se obě strany snaží o co největší úspěchy před usednutím nového amerického prezidenta Donalda Trumpa do Bílého domu. Udrží Ukrajinci své pozice navzdory obrovskému tlaku ze strany Rusů a Severokorejců?

Situaci hodnotí vojenští odborníci. Ti se shodují v tom, že ruské jednotky v Doněcké oblasti by postoupily bez ohledu na Kurskou oblast. Obrana je tam zkrátka příliš zranitelná kvůli chybějícím vojákům a munici.

Více záporů než pozitiv

Operace v Kurské oblasti má více záporů než pozitiv, Kyjev ji přitom staví ve svých prioritách velice vysoko, domnívá se například vojenský analytik Emil Kastehelmi z Black Bird Group.

Experti vidí pozitiva v tom, že Ukrajina přenesla válku na ruské území, čímž prezidentovi Vladimiru Putinovi jasně vzkázala, že Rusové nejsou nikde v bezpečí. Také posílila bezpečnost v hraničních oblastech na severu Ukrajiny – v Sumě, Charkově a Černihivském regionu.

Rusové navíc přišli na vlastním území o obrovské množství mužů a techniky. Padnout tam mělo přes 17 tisíc ruských vojáků. Tyto informace zveřejnila Ukrajina a jejich přesnost ověřit nelze.

Rusové podporovaní Severokorejci útočí na Ukrajince v malých sebevražedných vlnách s drony nad hlavami. Zajímavé je také to, že jdou po svých – nepoužívají už tolik vojenskou techniku, zejména obrněná vozidla.

Je otázka, jak dlouho mohou Ukrajinci čelit nepřátelským útokům (problém je hlavně ostřelování a bombardování). Kastehelmi spatřuje komplikaci v tom, že Ukrajinci nemají dostatečně kvalitní opevnění a nepřeje jim terén. Ten je převážně rovný a pro Rusy je tak snazší pozorovat pohyb ukrajinských sil na obsazených místech a útočit na ně.

Jak ukrajinské síly ztrácejí území, snižuje se jim i manévrovací prostor. Kastehelmi nicméně dodal, že situace v Kurské oblasti se zdá být stabilizovaná – minimálně tedy v porovnání s podzimem.

Otázka priorit

Ukrajincům mohou pomoci americké rakety ATACMS s doletem 300 kilometrů a Storm Shadows s jen o něco kratším dosahem. Už s nimi zasáhli systém protivzdušné obrany S-400 a letiště v Kurské oblasti.

Rakety ATACMS zničily také muniční sklad u města Karačev v Brjanské oblasti na západě Ruska.

Šéf kyjevského bezpečnostního centra Serhii Kuzan uvedl, že takové údery hodně pomáhají při obraně obsazeného území v Kurské oblasti. Likvidace muničního skladu podle něj zpomalila ruský postup. „Snížili jsme jejich bojovou efektivitu,“ uvedl Kuzan. „Už nemohou s tímto skladem počítat, musí se přeskupit, provést úpravy a vytvořit plány na základě nových výpočtů.“

Přestože jsou útoky raketami dlouhého doletu užitečné, situaci nijak dramaticky nezvrátí, upozorňuje Kastehelmi. Ukrajinci by museli provést rozsáhlé údery na muniční sklady, velitelská stanoviště a logistická a výcviková centra, aby tak paralyzovali celý ruský vojenský systém. Mají však jen omezený počet těchto střel.

Odborník doplnil, že úspěšnost ukrajinských jednotek ovlivní spíše to, jakou důležitost Moskva věnuje Kurské oblasti, která je strategicky naprosto bezvýznamná. To uvidíme až po začátku Trumpova funkčního období.

Doporučujeme

Trump tvrdí, že USA zničily většinu íránských vojenských kapacit

Spojené státy už zničily velkou část íránských vojenských kapacit, stále ale musí zasáhnout jeden či dva zbývající cíle, včetně předpokládaného jaderného zařízení známého jako Pickaxe Mountain (persky Kúh-e Kolang Gáz Lá). V noci na dnešek to podle agentury AFP řekl americký prezident Donald Trump. Zároveň uvedl, že jednání s Íránem o ukončení války pokračují, podle něj ale Teheránu nelze příliš důvěřovat.

Česká ekonomika zpomaluje. Růst klesl na 1,6 procenta, domácnosti ale dál utrácejí

Česká ekonomika ve třetím čtvrtletí letošního roku meziročně vzrostla o 1,6 procenta. Tempo hospodářského růstu tak zpomalilo na nejnižší úroveň za poslední dva roky. Ve srovnání s předchozím čtvrtletím však ekonomika rostla o 0,5 procenta, především díky spotřebě domácností a zahraničnímu obchodu. Slabší výsledky naopak zaznamenaly zpracovatelský průmysl a stavebnictví.

Evakuovaní z ukrajinského města Olešky dorazili na území kontrolované Ukrajinou

Evakuovaní obyvatelé ukrajinského města Olešky, které okupují ruské síly, dnes dorazili na území kontrolované Ukrajinou. Oznámil to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zároveň poděkoval Spojeným státům a americké první dámě Melanii Trumpové za jejich zprostředkovatelskou roli. Agentura AFP napsala, že její novinář viděl, jak evakuovaní vystupují z autobusu a jak je na místě, jehož poloha z bezpečnostních důvodů podléhá utajení, vítají jejich blízcí.

Íránský nejvyšší duchovní Chameneí varoval USA před obnovením bojových operací

Íránský duchovní vůdce Modžtaba Chameneí dnes nařídil ozbrojeným silám reagovat na hrozby okamžitě a bez geografických omezení, píše agentura Reuters s odkazem na prohlášení zveřejněné na platformě Telegram. Podle agentury AFP se jedná o otevřené varování Spojeným státům, aby neobnovovaly bojové operace proti Íránu.

Papež Lev XIV. odvolil ve volbách do amerického kongresu. Stalo se tak vůbec poprvé

Papež Lev XIV. prostřednictvím korespondenčního hlasování odvolil v amerických volbách do Kongresu. Informoval o tom v pátek Vatikán. Podle dostupných informací jde o vůbec první známý případ, kdy úřadující hlava katolické církve hlasovala v politických volbách.

USA schválily prodej 500 raket Patriot Ukrajině. Kyjev však může na dodávky čekat roky

Spojené státy schválily prodej 500 protiletadlových raket Patriot Ukrajině, která je naléhavě potřebuje k obraně před sílícími ruskými vzdušnými útoky. Zakázku za 2,1 miliardy dolarů (necelých 46 miliard korun) zaplatí evropští a kanadští spojenci Kyjeva. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však upozornil, že dodání raket může trvat několik let, zatímco jeho země je potřebuje okamžitě.

ANALÝZA: Putin buduje mocenskou síť napříč Afrikou. Ukrajina našla způsob, jak jeho vliv oslabovat

Válka mezi Ruskem a Ukrajinou už dávno nepřekračuje hranice pouze evropského kontinentu. Zatímco Moskva rozšiřuje vojenský a politický vliv v Africe, Kyjev vysílá své specialisty do oblastí, kde působí ruské jednotky. Ukrajinští operátoři dronů pomáhají povstalcům v Mali a další vojáci působí v Libyi. Afrika se tak stává dalším prostorem soupeření obou zemí, v němž jde o vojenskou převahu, nerostné bohatství i mezinárodní spojenectví.

Polskem otřásá spor o ústavní soud. Prezident Nawrocki dorazil přímo na místo

Polský prezident Karol Nawrocki vstoupil do budovy ústavního soudu. Uvedl to šéf prezidentské kanceláře Pawel Szefernaker. Budovu, v níž je shromážděna část soudců, hlídá kordon policistů. Nawrocki se kvůli krizi kolem ústavního soudu v pátek pozdě večer vrátil do země.

První veřejné prohlášení po zpackané popravě. Probudila jsem se zmatená a v bolestech, říká Christa Pike

Američanka Christa Pike, která v září přežila pokus o popravu smrtící injekcí, poprvé veřejně promluvila o svém zdravotním stavu. Padesátiletá žena odsouzená za brutální vraždu z roku 1995 podle svých slov stále trpí silnými bolestmi a psychickými následky. Úřady státu Tennessee mezitím vyšetřují, proč poprava selhala.

Pákistánský soud poslal na deset let do vězení dva známé obhájce lidských práv

Deset let za mřížemi za odstranění silničních zátarasů a údajné ohrožení bezpečnosti zahraničních sportovců. Takový trest vyměřil pákistánský protiteroristický soud známé advokátce a aktivistce za lidská práva Imaan Mazari a jejímu manželovi Hadi Alimu Chatthovi. Oba obvinění odmítají a tvrdí, že se stali obětí politicky motivovaného pronásledování. Rozsudek ostře kritizovala také organizace Amnesty International.

Hútíové jsou podezřelí z použití chemických zbraní při obléhání Taizu

Jemenské úřady prověřují závažné podezření, že hútíjští povstalci při útocích na obléhané město Táiz použili munici obsahující toxické látky. Civilisté i členové místních ozbrojených skupin měli po ostřelování potíže s dýcháním a někteří upadli do bezvědomí. Složení údajně použitých látek zatím není známé a jejich nasazení nebylo potvrzeno.

Izrael se ocitl v politické pasti. Netanjahu může zůstat u moci i bez vítězství

Izrael čekají týdny nejistoty. Konečné výsledky parlamentních voleb potvrdily, že ani blok premiéra Benjamina Netanjahua, ani opozice vedená Gadim Eisenkotem nezískaly většinu potřebnou k sestavení vlády. Politici nyní hledají cestu ze složité situace, která může skončit dalším hlasováním. To by bylo už sedmé během osmi let.

Sýrie se topí v zoufalství. Lidé nemají práci ani peníze na jídlo

Pád režimu Bašára Asada měl pro Syřany znamenat začátek lepšího života. Téměř dva roky poté však mnoho domácností čelí prohlubující se chudobě. Potraviny, elektřina i pohonné hmoty výrazně zdražily a nespokojenost vyústila v rozsáhlé protesty. Prezident Ahmad Šara tak čelí rostoucímu tlaku obyvatel, kteří na slibované hospodářské oživení stále čekají.

Velryby u Austrálie mění místa, kde pečují o mláďata

Velryby jižní u australského pobřeží mění způsob, jakým si vybírají místa pro péči o mláďata. Nový výzkum ukázal, že samice se nevracejí vždy do stejných zátok, jak se dosud předpokládalo. Při výběru vhodného prostředí je stále více ovlivňuje přítomnost dalších velryb. Zjištění mohou pomoci při ochraně tohoto ohroženého druhu.

Trumpovi se hroutí půda pod nohama. Demokraté mají šanci ovládnout celý Kongres

Americký prezident Donald Trump může v nadcházejících kongresových volbách utrpět citelnou politickou porážku. Republikáni podle průzkumů ztrácejí podporu a demokraté mají výraznou šanci ovládnout Sněmovnu reprezentantů. Stále reálnější je také změna většiny v Senátu. Voliči dávají najevo nespokojenost s ekonomikou, rostoucími cenami i válkou s Íránem, která zasáhla peněženky milionů Američanů.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama