AnalýzyANALÝZA: Ukrajinská operace v Kurské oblasti měla smysl, úspěšná však nebyla a její...

ANALÝZA: Ukrajinská operace v Kurské oblasti měla smysl, úspěšná však nebyla a její osud je nejistý

Téměř čtyři měsíce po překvapivém vpádu Ukrajinců do Kurské oblasti ztrácejí obránci nasazení na tomto ruském území rychle dobytou půdu a mají těžké ztráty. Jejich morálka klesá, často totiž vůbec nechápou, proč tam jsou a jaký má operace význam. Vrchní velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj nicméně upozornil, že byla nezbytná. Podle expertů stojí ukrajinské jednotky v Kurské oblasti proti těžkým výzvám a Rusové tam mají naopak výhodné postavení.

Ukrajinské jednotky překvapily v srpnu, téměř tři měsíce před americkými prezidentskými volbami, svět. A hlavně Moskvu. Nečekaně vpadli do Kurské oblasti u svých hranic a bleskově obsadili stovky kilometrů čtverečních území. Velení tam poslalo své skvěle vycvičené vojáky a západní techniku, přestože ruský tlak v Doněcké oblasti sílil, což vedlo ke spekulacím nad smyslem první invaze do Ruska od druhé světové války.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po určité době uvedl, že smyslem operace je zničit co největší potenciál ruských schopností napadat Ukrajinu. „Zejména to znamená vytvoření nárazníkové zóny na agresorově území, a to je naše operace v Kurské oblasti,“ prohlásil podle serveru CNN Zelenskyj koncem října.

Ukrajinský prezident předtím tvrdil, že cílem operace v Kurské oblasti je ochránit obce v Sumské oblasti před ostřelováním. Dalším jejím cílem bylo ulevit ukrajinské armádě na kritických úsecích fronty. Kyjev uvedl, že ruské velení skutečně stáhlo vojáky z Doněcké oblasti. Jednalo se však o příliš nízký počet, než aby to mělo nějaký významný dopad na průběh bojů.

Nejlepší proti nejlepším

Ukrajinské jednotky v Kurské oblasti dokázaly získané území držet hlavně proto, že čelily nezkušeným brancům a Rusové se zdráhaly své území bombardovat a ostřelovat. To se však změnilo – Rusko tam rozmístilo 60 tisíc vojáků (i skvěle vycvičené) a až 12 tisíc severokorejských vojáků (pravidelná armáda i elitní jednotky).

Ruské a severokorejské síly zatím nedokázaly Ukrajince vytlačit, situace však nevypadá pro Kyjev příliš dobře. Rusové začali Ukrajince bombardovat, ostřelovat a posílají na ně sebevražedné vlny lidské síly. Tlak nepřítele sílí a schopnosti ukrajinských jednotek slábnou. Kromě toho Rusové do Kurské oblasti poslali lépe vycvičené vojáky.

„Jsou to nejlepší ukrajinské síly proti nejlepším ruským silám,“ uvedl podle serveru Aktuálně jeden z ukrajinských vojáků nasazený v Kurské oblasti. Rusové podle něj nejprve útočili v dlouhých kolonách, což umožnilo Ukrajincům zničit velké množství jejich techniky. Učinili tuto chybu už na začátku války v únoru 2022, kdy postupovali z nepochopitelných důvodů v dlouhých kolonách a Ukrajinci na ně posílali drony i dělostřelecké granáty.

Ukrajina přišla o 40 procent dobytého území v Kurské oblasti, napsala 23. listopadu agentura Reuters odvolávající se na své zdroje v Kyjevě.

Neví, proč tam umírají

Boje v Kurské oblasti jsou tvrdé a ukrajinští vojáci podle serveru The Kyiv Independent nechápou, proč tam jsou a jaký má operace smysl. Zatímco na ně ruská letadla shazují bomby, dostávají se k nim zprávy o ruském postupu po celém úseku fronty, hlavně pak v Doněcké oblasti, kde je situace nejvíce kritická ve směru na Pokrovsk.

„Ani jeden voják, se kterým mluvím, nechápe, proč jsme tady,“ řekl jeden z Ukrajinců nasazených v Kursku. Dodal, že mnoho vojáků z jeho jednotky tam odmítlo být nasazeno a odešlo domů.

Jiní vojáci mají své teorie o smyslu operace a nevěří, že skončí dobře. Illia, voják z 80. brigády, se domnívá, že jejím cílem bylo odvrátit pozornost ukrajinské veřejnosti od zhoršující se situace v Doněcké oblasti. „Jsem si stoprocentně jistý, že nás z Kurské oblasti vyženou, je to jen otázka času,“ myslí si Illia. „Je opravdu škoda, že lidé umírají pro PR.“

Rozkaz byl prostý – obsaďte co největší oblast a udržte ji za každou cenu. Ukrajinci drží, ale za cenu obrovských ztrát a neví proč.

Operace byla nezbytná

Syrskyj označil letní invazi do Kurské oblasti jako nezbytnou a podle serveru iRozhlas popsal její skutečný význam. Cílem bylo zastavit ruskou ofenzívu v Charkovské oblasti, zabránit otevření nové fronty v Sumské oblasti a uvolnit část ruského tlaku na dalších úsecích fronty. To byly hlavní důvody, proč Syrskyj rozhodl udeřit na zranitelné a slabě střežené místo.

Hlavní velitel uvedl, že operace přinesla některé pozitivní výsledky. Podle něj skutečně na některých úsecích frontové linie uvolnila tlak. Výjimkou však byly boje u Pokrovsku a Kurachova, kde je situace nejobtížnější.

Boje v Kurské oblasti jsou intenzivní hlavně proto, že se obě strany snaží o co největší úspěchy před usednutím nového amerického prezidenta Donalda Trumpa do Bílého domu. Udrží Ukrajinci své pozice navzdory obrovskému tlaku ze strany Rusů a Severokorejců?

Situaci hodnotí vojenští odborníci. Ti se shodují v tom, že ruské jednotky v Doněcké oblasti by postoupily bez ohledu na Kurskou oblast. Obrana je tam zkrátka příliš zranitelná kvůli chybějícím vojákům a munici.

Více záporů než pozitiv

Operace v Kurské oblasti má více záporů než pozitiv, Kyjev ji přitom staví ve svých prioritách velice vysoko, domnívá se například vojenský analytik Emil Kastehelmi z Black Bird Group.

Experti vidí pozitiva v tom, že Ukrajina přenesla válku na ruské území, čímž prezidentovi Vladimiru Putinovi jasně vzkázala, že Rusové nejsou nikde v bezpečí. Také posílila bezpečnost v hraničních oblastech na severu Ukrajiny – v Sumě, Charkově a Černihivském regionu.

Rusové navíc přišli na vlastním území o obrovské množství mužů a techniky. Padnout tam mělo přes 17 tisíc ruských vojáků. Tyto informace zveřejnila Ukrajina a jejich přesnost ověřit nelze.

Rusové podporovaní Severokorejci útočí na Ukrajince v malých sebevražedných vlnách s drony nad hlavami. Zajímavé je také to, že jdou po svých – nepoužívají už tolik vojenskou techniku, zejména obrněná vozidla.

Je otázka, jak dlouho mohou Ukrajinci čelit nepřátelským útokům (problém je hlavně ostřelování a bombardování). Kastehelmi spatřuje komplikaci v tom, že Ukrajinci nemají dostatečně kvalitní opevnění a nepřeje jim terén. Ten je převážně rovný a pro Rusy je tak snazší pozorovat pohyb ukrajinských sil na obsazených místech a útočit na ně.

Jak ukrajinské síly ztrácejí území, snižuje se jim i manévrovací prostor. Kastehelmi nicméně dodal, že situace v Kurské oblasti se zdá být stabilizovaná – minimálně tedy v porovnání s podzimem.

Otázka priorit

Ukrajincům mohou pomoci americké rakety ATACMS s doletem 300 kilometrů a Storm Shadows s jen o něco kratším dosahem. Už s nimi zasáhli systém protivzdušné obrany S-400 a letiště v Kurské oblasti.

Rakety ATACMS zničily také muniční sklad u města Karačev v Brjanské oblasti na západě Ruska.

Šéf kyjevského bezpečnostního centra Serhii Kuzan uvedl, že takové údery hodně pomáhají při obraně obsazeného území v Kurské oblasti. Likvidace muničního skladu podle něj zpomalila ruský postup. „Snížili jsme jejich bojovou efektivitu,“ uvedl Kuzan. „Už nemohou s tímto skladem počítat, musí se přeskupit, provést úpravy a vytvořit plány na základě nových výpočtů.“

Přestože jsou útoky raketami dlouhého doletu užitečné, situaci nijak dramaticky nezvrátí, upozorňuje Kastehelmi. Ukrajinci by museli provést rozsáhlé údery na muniční sklady, velitelská stanoviště a logistická a výcviková centra, aby tak paralyzovali celý ruský vojenský systém. Mají však jen omezený počet těchto střel.

Odborník doplnil, že úspěšnost ukrajinských jednotek ovlivní spíše to, jakou důležitost Moskva věnuje Kurské oblasti, která je strategicky naprosto bezvýznamná. To uvidíme až po začátku Trumpova funkčního období.

Doporučujeme

Lídři Finska a Norska jednali s Putinem a Zelenským o možnostech ukončení války

Finský prezident Alexander Stubb a norský premiér Jonas Gahr Störe dnes jednali po telefonu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o možnostech ukončení války Ruska proti Ukrajině. Uvedla to v prohlášení Stubbova kancelář. Hovor potvrdil mluvčí Kremlu. Dvojice severských lídrů následně o obsahu telefonátu informovala ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.

Japonsko stojí před historickým zlomem. Po 14 letech se chystá zásadní obrat

Japonská centrální banka stojí před zásadní změnou měnové politiky. Po téměř čtrnácti letech úsilí o dosažení dvouprocentní inflace by už tento týden mohla oznámit splnění svého dlouhodobého cíle. Úrokové sazby zatím pravděpodobně ponechá beze změny, analytici však očekávají další zvýšení v prosinci nebo lednu. Rozhodování komplikují rostoucí ceny energií, slabý jen i napětí na dluhopisových trzích.

Mladé manty nacházejí bezpečí u pobřeží

Mladé manty obrovské tráví první roky života v mělkých pobřežních vodách, kde nacházejí potravu a ochranu před predátory. Teprve v dospělosti se vydávají na dlouhé cesty otevřeným oceánem. Nový výzkum ze Střední Ameriky ukázal, jak výrazně se jejich chování s věkem mění a proč je ochrana pobřežních oblastí důležitá pro jejich přežití.

Demolice, vysídlování a mučení. OSN varuje před etnickými čistkami na Západním břehu

Izraelská vojenská operace ve městě Hebron na okupovaném Západním břehu Jordánu vyvolala ostrou reakci Organizace spojených národů (OSN). Její představitelé varují před nuceným vysídlováním Palestinců a rostoucím rizikem etnických čistek. Nezávislá vyšetřovací komise OSN navíc obvinila Izrael ze zločinů proti lidskosti, včetně vyhlazování a mučení. Izraelská vláda obvinění odmítá a své kroky označuje za nezbytná bezpečnostní opatření.

Katoličtí biskupové litují modlitby s Trumpem v Bílém domě. Mluví o politickém zneužití

Společná modlitba s americkým prezidentem Donaldem Trumpem v Bílém domě vyvolala mezi katolickými duchovními nečekanou bouři. Dva biskupové, kteří se setkání v Oválné pracovně zúčastnili, nyní veřejně vyjadřují lítost. Tvrdí, že Bílý dům jejich návštěvu využil k politickým účelům těsně před volbami do Kongresu. Zveřejněné záběry totiž podle kritiků vytvářejí dojem, že církev prezidenta podporuje.

Francouzská vláda po protestech chce nahradit systém přijímání na vysoké školy

Francouzská vláda se dnes zavázala, že v roce 2028 upraví národní on-line platformu pro přijímací řízení. Podle francouzského listu Le Monde to dnes oznámil ministr vysokého školství Philippe Baptiste. Vláda tak reaguje na týdny protestů středoškoláků a studentů, kteří kritizují mimo jiné netransparentní podmínky přijímacího procesu a nerovný přístup ke studiu. Podle odborů jsou ústupky vlády sice vítané, ale nedostatečné.

Kyjev čelil dalšímu nočnímu útoku Ruska, zasažen byl Jižní most

Ukrajinské hlavní město Kyjev čelilo dalšímu nočnímu raketovému útoku Ruska. Vedle několika domů byl poškozen také Jižní most přes Dněpr včetně infrastruktury metra, uvedl dnes starosta Vitalij Kličko. O několik hodin dříve informoval o pondělním večerním útoku, při němž zemřel člověk a deset utrpělo zranění, většina z nich v areálu vysokoškolských kolejí. Ruské úřady zase hlásí ukrajinské údery v Brjansku a okupované části ukrajinské Záporožské oblasti.

Krvavá odveta Jordánska. Stíhačky udeřily na Sýrii, mezi mrtvými jsou i děti

Jordánské letectvo zaútočilo na několik míst v jižní Sýrii v odvetě za krvavý útok na křesťanský pohřeb, při kterém minulý týden zahynulo devět lidí. Podle syrských záchranářů si bombardování vyžádalo sedm obětí včetně tří dětí. Damašek odmítá tvrzení Ammánu, že operace proběhla po vzájemné dohodě. Napětí mezi sousedními státy vedlo také k uzavření důležitého hraničního přechodu.

V Izraeli se konají parlamentní volby, rozhodnou o Netanjahuovi a jeho vládě

V Izraeli se dnes konají parlamentní volby. Voliči rozhodnou, zda dají šanci opozici, která měla po celou předvolební kampaň mírný náskok v průzkumech, nebo umožní premiérovi Benjaminovi Netanjahuovi, aby zůstal u vlády. Není však vyloučené, že volby skončí patem. Volební místnosti se otevřou v 6:00 SEČ a hlasování skončí ve 21:00 SEČ.

Trumpova administrativa potřetí obvinila bývalého šéfa FBI. Comey mluví o zneužívání justice

Bývalý ředitel amerického Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) James Comey čelí dalšímu trestnímu stíhání. Ministerstvo spravedlnosti ho tentokrát viní z úniku informací týkajících se národní obrany. Jde už o třetí pokus administrativy prezidenta Donalda Trumpa postavit jeho dlouholetého kritika před soud. Comey obvinění odmítá a tvrdí, že jde o politicky motivované zneužívání justice.

Pondělní dronový útok na tržiště v Súdánu si vyžádal 21 mrtvých a 40 zraněných

Pondělní dronový útok na tržiště ve městě Njala na jihozápadě Súdánu si vyžádal přes 20 mrtvých a desítky zraněných. S odvoláním na svědky a zdroj z lékařského prostředí to dnes napsala agentura AFP.

Tomáš Chorý si za reprezentaci nezahraje. Nedvěd mu doporučuje změnu

Fotbalový útočník Tomáš Chorý má další problém. Po vyřazení z kádru pražské Slavie přišel také o místo v české reprezentaci. Generální manažer národních týmů Pavel Nedvěd potvrdil, že s jednatřicetiletým hráčem momentálně nepočítá. Chorý tak doplácí na další disciplinární prohřešek, který může výrazně ovlivnit pokračování jeho kariéry.

Lídryně venezuelské opozice Machado se vrátila do vlasti

Lídryně venezuelské opozice María Corina Machado se téměř po roce vrátila do vlasti. Agentura AFP píše, že se nadšeně vítala se svými příznivci ve městě Barquisimeto v provincii Lara na severozápadě země.

Švédská vláda zakázala svým zaměstnancům používat ChatGPT a Claude

Švédští státní zaměstnanci už nebudou moci na svých pracovních počítačích volně používat populární nástroje umělé inteligence ChatGPT od společnosti OpenAI a Claude od firmy Anthropic. Od pondělí 26. října vstupuje v platnost zákaz přístupu k jejich webovým verzím. Důvodem jsou obavy o bezpečnost citlivých informací, se kterými úředníci při své práci nakládají.

KOMENTÁŘ: Brazilské trhy kolabují. Lulovo vzkříšení ve volbách poslalo akcie dolů o desítky procent

Na brazilských trzích dochází k nečekanému výprodeji. Stávající šéf státu Luiz Inácio Lula da Silva totiž otočil vývoj v prezidentských volbách a zajistil si už svůj čtvrtý mandát. Poraženým je proslulý Jair Bolsonaro, který výsledky voleb odmítá uznat. Jak se to propisuje do trhů?
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama