AnalýzyANALÝZA: Ukrajinská operace v Kurské oblasti měla smysl, úspěšná však nebyla a její...

ANALÝZA: Ukrajinská operace v Kurské oblasti měla smysl, úspěšná však nebyla a její osud je nejistý

Téměř čtyři měsíce po překvapivém vpádu Ukrajinců do Kurské oblasti ztrácejí obránci nasazení na tomto ruském území rychle dobytou půdu a mají těžké ztráty. Jejich morálka klesá, často totiž vůbec nechápou, proč tam jsou a jaký má operace význam. Vrchní velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj nicméně upozornil, že byla nezbytná. Podle expertů stojí ukrajinské jednotky v Kurské oblasti proti těžkým výzvám a Rusové tam mají naopak výhodné postavení.

Ukrajinské jednotky překvapily v srpnu, téměř tři měsíce před americkými prezidentskými volbami, svět. A hlavně Moskvu. Nečekaně vpadli do Kurské oblasti u svých hranic a bleskově obsadili stovky kilometrů čtverečních území. Velení tam poslalo své skvěle vycvičené vojáky a západní techniku, přestože ruský tlak v Doněcké oblasti sílil, což vedlo ke spekulacím nad smyslem první invaze do Ruska od druhé světové války.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po určité době uvedl, že smyslem operace je zničit co největší potenciál ruských schopností napadat Ukrajinu. „Zejména to znamená vytvoření nárazníkové zóny na agresorově území, a to je naše operace v Kurské oblasti,“ prohlásil podle serveru CNN Zelenskyj koncem října.

Ukrajinský prezident předtím tvrdil, že cílem operace v Kurské oblasti je ochránit obce v Sumské oblasti před ostřelováním. Dalším jejím cílem bylo ulevit ukrajinské armádě na kritických úsecích fronty. Kyjev uvedl, že ruské velení skutečně stáhlo vojáky z Doněcké oblasti. Jednalo se však o příliš nízký počet, než aby to mělo nějaký významný dopad na průběh bojů.

Nejlepší proti nejlepším

Ukrajinské jednotky v Kurské oblasti dokázaly získané území držet hlavně proto, že čelily nezkušeným brancům a Rusové se zdráhaly své území bombardovat a ostřelovat. To se však změnilo – Rusko tam rozmístilo 60 tisíc vojáků (i skvěle vycvičené) a až 12 tisíc severokorejských vojáků (pravidelná armáda i elitní jednotky).

Ruské a severokorejské síly zatím nedokázaly Ukrajince vytlačit, situace však nevypadá pro Kyjev příliš dobře. Rusové začali Ukrajince bombardovat, ostřelovat a posílají na ně sebevražedné vlny lidské síly. Tlak nepřítele sílí a schopnosti ukrajinských jednotek slábnou. Kromě toho Rusové do Kurské oblasti poslali lépe vycvičené vojáky.

„Jsou to nejlepší ukrajinské síly proti nejlepším ruským silám,“ uvedl podle serveru Aktuálně jeden z ukrajinských vojáků nasazený v Kurské oblasti. Rusové podle něj nejprve útočili v dlouhých kolonách, což umožnilo Ukrajincům zničit velké množství jejich techniky. Učinili tuto chybu už na začátku války v únoru 2022, kdy postupovali z nepochopitelných důvodů v dlouhých kolonách a Ukrajinci na ně posílali drony i dělostřelecké granáty.

Ukrajina přišla o 40 procent dobytého území v Kurské oblasti, napsala 23. listopadu agentura Reuters odvolávající se na své zdroje v Kyjevě.

Neví, proč tam umírají

Boje v Kurské oblasti jsou tvrdé a ukrajinští vojáci podle serveru The Kyiv Independent nechápou, proč tam jsou a jaký má operace smysl. Zatímco na ně ruská letadla shazují bomby, dostávají se k nim zprávy o ruském postupu po celém úseku fronty, hlavně pak v Doněcké oblasti, kde je situace nejvíce kritická ve směru na Pokrovsk.

„Ani jeden voják, se kterým mluvím, nechápe, proč jsme tady,“ řekl jeden z Ukrajinců nasazených v Kursku. Dodal, že mnoho vojáků z jeho jednotky tam odmítlo být nasazeno a odešlo domů.

Jiní vojáci mají své teorie o smyslu operace a nevěří, že skončí dobře. Illia, voják z 80. brigády, se domnívá, že jejím cílem bylo odvrátit pozornost ukrajinské veřejnosti od zhoršující se situace v Doněcké oblasti. „Jsem si stoprocentně jistý, že nás z Kurské oblasti vyženou, je to jen otázka času,“ myslí si Illia. „Je opravdu škoda, že lidé umírají pro PR.“

Rozkaz byl prostý – obsaďte co největší oblast a udržte ji za každou cenu. Ukrajinci drží, ale za cenu obrovských ztrát a neví proč.

Operace byla nezbytná

Syrskyj označil letní invazi do Kurské oblasti jako nezbytnou a podle serveru iRozhlas popsal její skutečný význam. Cílem bylo zastavit ruskou ofenzívu v Charkovské oblasti, zabránit otevření nové fronty v Sumské oblasti a uvolnit část ruského tlaku na dalších úsecích fronty. To byly hlavní důvody, proč Syrskyj rozhodl udeřit na zranitelné a slabě střežené místo.

Hlavní velitel uvedl, že operace přinesla některé pozitivní výsledky. Podle něj skutečně na některých úsecích frontové linie uvolnila tlak. Výjimkou však byly boje u Pokrovsku a Kurachova, kde je situace nejobtížnější.

Boje v Kurské oblasti jsou intenzivní hlavně proto, že se obě strany snaží o co největší úspěchy před usednutím nového amerického prezidenta Donalda Trumpa do Bílého domu. Udrží Ukrajinci své pozice navzdory obrovskému tlaku ze strany Rusů a Severokorejců?

Situaci hodnotí vojenští odborníci. Ti se shodují v tom, že ruské jednotky v Doněcké oblasti by postoupily bez ohledu na Kurskou oblast. Obrana je tam zkrátka příliš zranitelná kvůli chybějícím vojákům a munici.

Více záporů než pozitiv

Operace v Kurské oblasti má více záporů než pozitiv, Kyjev ji přitom staví ve svých prioritách velice vysoko, domnívá se například vojenský analytik Emil Kastehelmi z Black Bird Group.

Experti vidí pozitiva v tom, že Ukrajina přenesla válku na ruské území, čímž prezidentovi Vladimiru Putinovi jasně vzkázala, že Rusové nejsou nikde v bezpečí. Také posílila bezpečnost v hraničních oblastech na severu Ukrajiny – v Sumě, Charkově a Černihivském regionu.

Rusové navíc přišli na vlastním území o obrovské množství mužů a techniky. Padnout tam mělo přes 17 tisíc ruských vojáků. Tyto informace zveřejnila Ukrajina a jejich přesnost ověřit nelze.

Rusové podporovaní Severokorejci útočí na Ukrajince v malých sebevražedných vlnách s drony nad hlavami. Zajímavé je také to, že jdou po svých – nepoužívají už tolik vojenskou techniku, zejména obrněná vozidla.

Je otázka, jak dlouho mohou Ukrajinci čelit nepřátelským útokům (problém je hlavně ostřelování a bombardování). Kastehelmi spatřuje komplikaci v tom, že Ukrajinci nemají dostatečně kvalitní opevnění a nepřeje jim terén. Ten je převážně rovný a pro Rusy je tak snazší pozorovat pohyb ukrajinských sil na obsazených místech a útočit na ně.

Jak ukrajinské síly ztrácejí území, snižuje se jim i manévrovací prostor. Kastehelmi nicméně dodal, že situace v Kurské oblasti se zdá být stabilizovaná – minimálně tedy v porovnání s podzimem.

Otázka priorit

Ukrajincům mohou pomoci americké rakety ATACMS s doletem 300 kilometrů a Storm Shadows s jen o něco kratším dosahem. Už s nimi zasáhli systém protivzdušné obrany S-400 a letiště v Kurské oblasti.

Rakety ATACMS zničily také muniční sklad u města Karačev v Brjanské oblasti na západě Ruska.

Šéf kyjevského bezpečnostního centra Serhii Kuzan uvedl, že takové údery hodně pomáhají při obraně obsazeného území v Kurské oblasti. Likvidace muničního skladu podle něj zpomalila ruský postup. „Snížili jsme jejich bojovou efektivitu,“ uvedl Kuzan. „Už nemohou s tímto skladem počítat, musí se přeskupit, provést úpravy a vytvořit plány na základě nových výpočtů.“

Přestože jsou útoky raketami dlouhého doletu užitečné, situaci nijak dramaticky nezvrátí, upozorňuje Kastehelmi. Ukrajinci by museli provést rozsáhlé údery na muniční sklady, velitelská stanoviště a logistická a výcviková centra, aby tak paralyzovali celý ruský vojenský systém. Mají však jen omezený počet těchto střel.

Odborník doplnil, že úspěšnost ukrajinských jednotek ovlivní spíše to, jakou důležitost Moskva věnuje Kurské oblasti, která je strategicky naprosto bezvýznamná. To uvidíme až po začátku Trumpova funkčního období.

Doporučujeme

Nobelovu cenu za ekonomii získali ekonomové Robert Hall a Michael Woodford

Letošní Nobelovu cenu za ekonomii získali američtí vědci Robert E. Hall a Michael Woodford za výzkum mikroekonomických základů makroekonomické stabilizace. Dnes to oznámila Švédská královská akademie věd. Po týdnu tak skončilo vyhlašování letošních nositelů tohoto prestižního ocenění, kdy byli postupně zveřejňováni laureáti cen za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.

Klimatické změny ohrožují přirozené prostředí vorvaňů

Vorvani v jihozápadní části Indického oceánu mohou do konce století přijít o značnou část svého přirozeného prostředí. Rostoucí teploty mění podmínky v oceánu a ovlivňují oblasti, kde tito mořští savci nacházejí potravu. Nový výzkum zároveň odhalil místa, která by pro ně mohla zůstat důležitá i v budoucnu.

Ovce jako nástroj zastrašování. Izraelští osadníci útočí na Palestince a vyhánějí je z domovů

Násilí izraelských osadníků na okupovaném Západním břehu Jordánu stále častěji zasahuje palestinské pastevce a zemědělce. Podle Organizace spojených národů (OSN) letos došlo k více než 1600 incidentům. Rozšiřování osadnických farem připravuje místní rodiny o pastviny, stáda i domovy.

Moskva i Kyjev hlásí desítky sestřelených dronů, kterými v noci útočil nepřítel

Ruské ministerstvo obrany dnes ráno oznámilo noční sestřelení 151 ukrajinských dronů nad deseti ruskými regiony, anektovaným poloostrovem Krym a nad Černým mořem. O škodách nebo obětech se nezmiňuje. Ukrajinské letectvo uvedlo, že Moskva v noci na dnešek na Ukrajinu vyslala 121 útočných dronů, z nichž 89 se podle předběžných údajů podařilo zneškodnit. Varovalo, že nálety pokračují.

Severní Korea opět provokuje. Odpálila několik balistických střel

Severní Korea v pondělí odpálila několik balistických raket, přičemž nejméně dvě z nich dopadly do Japonského moře mimo výlučnou ekonomickou zónu Japonska. Japonsko, USA i Jižní Korea úzce spolupracují na analýze startu a trajektorie letu. Pchjongjang totiž začátkem října uvedl, že otestoval nový typ balistické střely schopné měnit dráhu letu.

Trumpova dohoda s Ruskem o dodávkách nafty vyvolala odpor i mezi republikány

Americký prezident Donald Trump čelí rostoucí kritice kvůli dohodě s Ruskem o dodávkách nafty. Proti jeho rozhodnutí se postavili nejen demokraté, ale také někteří republikáni. Podle nich dohoda porušuje americké zákony a pomáhá financovat ruskou válku na Ukrajině. Trump naopak tvrdí, že chce především snížit ceny pohonných hmot.

Húsíové znovu zaútočili na letiště v Rijádu. Během dvou dnů zemřelo 14 lidí

Mezinárodní letiště v saúdskoarabském Rijádu se během víkendu stalo terčem dvou smrtících útoků jemenských Húsíů. Při sobotním úderu zahynulo 13 lidí a více než 300 dalších utrpělo zranění. V neděli následoval další zásah, který si vyžádal jednu oběť a 11 zraněných. Húsíové varovali, že budou v útocích pokračovat, a vyzvali letecké společnosti i cestující, aby se vyhýbali saúdskoarabským letištím.

Akcie mobilních operátorů se propadly. Za výprodejem stojí plány SpaceX

Společnost SpaceX Elona Muska oznámila další významný krok k vytvoření vlastní mobilní sítě ve Spojených státech. Od investiční firmy Grain Management kupuje licence k využívání rádiových frekvencí, které mají umožnit kombinovat satelitní a pozemní mobilní připojení. Investoři na zprávu reagovali prudkým výprodejem akcií tradičních operátorů. Verizon, AT&T a T-Mobile přišly během jediného dne dohromady o přibližně 62 miliard dolarů tržní hodnoty.

Mezi Ukrajinou a Ruskem podle Trumpa začíná platit energetické příměří

Ve válce, kterou Rusko vede proti Ukrajině, podle amerického prezidenta Donalda Trumpa s okamžitou platností začíná energetické příměří. Obě strany s ním souhlasily, tvrdí na své sociální síti Truth Social, kde také vyzývá, aby toto příměří nikdo neporušil. Trump žádné bližší podrobnosti neuvedl, a není tak zřejmé, co přesně má být součástí příměří. Brzy po jeho dnešním oznámení ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj informoval o ruských útocích na energetická zařízení v Kyjevě a v Charkovské oblasti.

Projektily zasáhly v Hormuzském průlivu nejméně dva tankery za 24 hodin

Nejméně dva tankery v Hormuzském průlivu za posledních 24 hodin zasáhly neznámé projektily. Obě posádky jsou v bezpečí, informovala podle agentury Reuters britská agentura pro námořní bezpečnost UKMTO.

Ukrajina hlásí raněné v Dnipru a Slovjansku, napadla další datacentrum Jandeksu

Ruský dron zabil řidiče kamionu v Charkovské oblasti, sedm lidí zranily ruské bomby v Slovjansku na východě Ukrajiny. Čtyři raněné si v noci na dnešek vyžádal ruský útok na Dnipro na jihovýchodě Ukrajiny, uvedly úřady. Ukrajinské drony napadly další datové centrum největší ruské technologické společnosti Jandeks (Yandex), tentokrát ve Vladimiru. Kvůli útoku dronů hořelo na letišti v černomořském letovisku Soči. Jeden muž zahynul a dvě ženy byly zraněny při útocích dronů na západě Ruska, informoval gubernátor Brjanské oblasti Jegor Kovalčuk.

Polská policie má informace o možném atentátu na premiéra a ministra obrany

Polská policie získala informace o možném atentátu na premiéra Donalda Tuska a vicepremiéra a ministra obrany Wladyslawa Kosiniaka-Kamysze. Ministři vnitra a pro koordinaci tajných služeb Marcin Kierwiński a Tomasz Siemoniak proto nařídili zavést odpovídající opatření, oznámila dnes na sociální síti X mluvčí ministerstva vnitra Karolina Galecká. Hrozba byla znepokojivější než ta předchozí, řekl televizi vládní mluvčí Adam Szlapka.

Největší kolonie tučňáků na světě přišla o dvě třetiny populace

Jedna z největších kolonií tučňáků na světě zaznamenala výrazný úbytek populace. Na antarktickém ostrově Zavodovski se počet tučňáků uzdičkových od roku 2011 snížil přibližně o dvě třetiny. Vědci za hlavní příčinu považují změnu klimatu, která ovlivňuje dostupnost jejich potravy.

XRP měl deset let skrytou chybu. Útočníci mohli vytvářet nové mince z ničeho

Kryptoměnová síť XRP Ledger obsahovala přibližně deset let závažnou bezpečnostní chybu, která mohla útočníkům umožnit vytvářet nové XRP bez odpovídající platby. Zranitelnost ohrožovala základní pravidlo kryptoměny, jejíž počáteční zásoba činila 100 miliard tokenů. Vývojáři problém opravili už koncem září, podrobnosti však zveřejnili až nyní. Podle dostupných informací nebyla chyba ve veřejné síti zneužita.

Sociální síť má po 16 letech pokračování. Nový film odhaluje temnou stránku Facebooku

Šestnáct let po premiéře oceňovaného filmu Sociální síť přichází do kin jeho volné pokračování. Drama V zajetí sítí se tentokrát nezaměřuje na vznik Facebooku, ale na skandály spojené s jeho fungováním. Režisér a scenárista Aaron Sorkin se inspiroval skutečnou kauzou, při níž bývalá zaměstnankyně společnosti předala médiím tisíce interních dokumentů. V hlavních rolích se představují Mikey Madison, Jeremy Allen White a Jeremy Strong.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama