Plošná dovozní cla ve výši deseti procent, jak je v případě vítězství v prezidentských volbách plánuje zavést kandidát Republikánské strany Donald Trump, by znamenala zvýšení cen, jež by americkou domácnost stálo až 1700 USD (39.600 Kč) ročně. Zátěž pro domácnosti by odpovídala 1,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Vyplývá to z analýzy washingtonského Petersonova institutu pro mezinárodní ekonomiku (PIIE).
Spoluautorka studie Kimberly Clausingová na dotaz ČTK dodala, že současné Trumpovy návrhy jsou výrazně škodlivější než opatření, která zavedl v době svého prvního funkčního období, i než cla zavedená prezidentem Joem Bidenem. Trumpova protikandidátka z Demokratické strany Kamala Harrisová by s ochranářskými opatřeními zacházela výrazně obezřetněji, míní Clausingová.
Almost all of Trump’s economic proposals would reduce supplies of labor, industrial inputs, consumer goods, & federal tax revenues, while spurring huge federal deficits, writes @AdamPosen: https://t.co/Ajbq7DBszb
— Peterson Institute (@PIIE) October 29, 2024
Trump se chystá zavést plošné desetiprocentní clo na veškerý dovoz a 60procentní clo na dovoz z Číny. Opatření by podle analýzy Clausingové a její kolegyně Mary Lovelyové zasáhla domácí spotřebitele, vedla ke zdražení zboží a poškodila nižší a střední příjmové vrstvy.
Cla podle autorek představují regresivní zdanění – větší finanční zátěž přenáší na nízkopříjmové obyvatele, kteří vynakládají větší část svých příjmů.
Trump později zmínil, že by plošný dovozní poplatek mohl činit i 20 procent. Podle dodatečného výpočtu autorek studie by to průměrnou americkou domácnost ročně stálo 2600 USD, tedy o 900 dolarů více než původní nápad na cla poloviční.
„Tato politická opatření by rovněž vyvolala rozsáhlá odvetná opatření, která by poškodila americký export. Hrozilo by riziko stagflace doma i v zahraničí v důsledku kombinace tlaků na růst cen a negativních ekonomických šoků,“ sdělila Clausingová ČTK.
Čína za obchodní války v letech 2018 až 2019 zavedla cla na 58 procent amerického exportu s průměrnou sazbou 21 procent, čímž byly zasaženy zejména americké zemědělské produkty a výrobci strojírenského vybavení.
Studie rovněž upozorňuje na možné negativní dopady na zaměstnanost. Závěrem analýza varuje, že navrhovaná celní opatření Spojeným státům nepřinesou potřebný finanční přínos.
Ochranářských opatření se podle Clausingové zřejmě úplně nevzdá ani Harrisová, nic však nenasvědčuje tomu, že by byla tak radikální jako Trump.
„Očekávala bych, že Harrisová bude prosazovat cílenější a diferencovanější přístup k obchodní politice, který bude klást důraz na spolupráci s partnery a spojenci,“ upřesnila Clausingová. Připomněla také, že Harrisová Trumpův nápad na plošná cla označila za „národní daň z prodeje“ a opakovaně jej za tento návrh kritizovala.
Ochranářský přístup k mezinárodnímu obchodu přitom v americké politice převládá už osm let, od prvního Trumpova prezidentství. Jím zavedená cla, která platí od roku 2018 a 2019, se vztahují na čínské výrobky v hodnotě přibližně 300 miliard dolarů (téměř sedm bilionů Kč) a některé kovové produkty z dalších zemí.
Cla na dovoz výrobků z Číny nezrušil ani Biden, který dokonce navrhl uvalit na vybrané čínské zboží další cla v hodnotě 18 miliard USD. „Ve světle účinnosti, potažmo neúčinnosti, těchto cel při dosahování hlavních politických cílů existuje dobrý důvod pro přehodnocení,“ domnívá se Clausingová.
Rozsah Trumpových cel je však podle ní bezprecedentní. „Na objem obchodu jsou více než 170krát rozsáhlejší než dodatečná cla, která zavedl Biden, a více než desetkrát vyšší než objemu obchodu, na který mířila jeho původní cla.“
