Ruský prezident Vladimir Putin projevil zájem jednat s Donaldem Trumpem o ukončení bojů na Ukrajině a nově zvolený americký prezident se s ním skutečně plánuje setkat. Snahu ukončit konflikt co nejdříve považuje za prioritu, což je i důvod, proč na setkání s šéfem Kremlu kývl. Ten sice dává najevo zájem o mírová jednání, ve skutečnosti ho však příměří nezajímá. Chce na Ukrajině zvítězit vojensky nebo dohodou a neustoupí. Hraje mu do karet i rychlý postup jeho armády v Doněcké oblasti.
Ukrajinské město Kurachove na jihozápadě Doněcké oblasti padlo. Že ho ruské jednotky obsadily, v pondělí potvrdilo ruské ministerstvo obrany a informovala o tom například televize BBC.
Ukrajina ztrátu města, kde se bojovalo od loňského podzimu, nepotvrdila. Pouze uvedla, že v jeho okolí odrazila 27 ruských útoků, z nichž část směřovala přímo na město a zbytek na okolní vesnice. Dalších 51 útoků měli podle Ukrajiny podniknout Rusové na přístupových cestách do Pokrovsku.
2/ Russian forces recently advanced in Kursk Oblast and in the Chasiv Yar and Velyka Novosilka directions.
— Institute for the Study of War (@TheStudyofWar) January 19, 2025
Ukrainian forces recently recaptured lost positions in the Kharkiv direction.
Russian Offensive Campaign Assessment, January 18, 2025: https://t.co/uCmvlE7RS7 pic.twitter.com/BFqhBccEWY
Pokud skutečně Kurachove dobyli, upevnili tím své pozice na jihu Doněcké oblasti mezi již dříve dobytým Vuhledarem a Pokrovskem. Ruské jednotky tak zlepšily své postavení jižně a jihozápadně od Pokrovsku – hlavního cíle jejich podzimní ofenzívy.
Institut pro studium války (ISW) ve zprávě hodnotí, že ruské jednotky se snaží Pokrovsk obklíčit, aby na něj mohly útočit ze všech směrů. Zaměřují se proto i na vesnice v okolí, které často slouží jako zásobovací trasy do Pokrovsku. Jejich dobytím si připravují půdu pro obchvat ukrajinského města.
Ruské síly postupují v řadě míst Doněcké oblasti, upozornili analytici projektu DeepState. Postoupily podle nich v Torecku, Peščanech, u Vozdviženky, Baranivky, Solone, Slovjanky, Petropavlivky, Novojelyzavetivky a Kurachove.
Analytici potvrdili dobytí téměř celé Kurachove, čímž však naznačili, že tam obránci nepříteli stále částečně vzdorují. Přesto hodnotí, že to Rusům pomohlo postupovat stále na západ. Co se Torecku týče, tvrdé boje rozdělily město ve dví.
Nepřítel před Pokrovskem
Ruské jednotky obsadily nejméně 71 procent Torecku, potvrzují podle serveru The New Voice of Ukraine geolokalizované záběry. Směrem na město spustily ofenzívu v červenci 2024 s cílem omezit ukrajinské schopnosti ostřelovat jejich pozice ve směru Časiv Jar a Pokrovsk.
Zdá se, že Rusové změnili taktiku a útočí v četách o 20 vojácích z různých směrů. Dříve posílali do útoku skupiny jen o pěti mužích. Jde o záměr zintenzivnit nápor na obránce.
ISW očekává, že ruské síly využijí dobytí severozápadní části Torecku k postupu dále na západ ke Kosťantynivce – klíčovém obrannému bodu v Doněcké oblasti. Podle analytiků také mohou zesílit útočné operace severozápadně od Torecku a jižně od Časiv Jaru a srovnat tak frontovou linii.
Rusové už jsou necelé tři kilometry od Pokrovsku, což se projevuje také intenzivnějším ostřelováním. Ve městě zůstává 7 200 lidí. Evakuace pokračuje, ale řada obyvatel odmítá i přes sílící ruskou hrozbu opustit svůj domov.
Na Ukrajinu proudí americká pomoc schválená dosluhujícím americkým prezidentem Joem Bidenem. Je otázkou, zda dokáže ruský postup alespoň zpomalit. Okupanti zatím nezískali žádná strategicky významná území, to se však může velmi rychle změnit a Putin si to dobře uvědomuje.
Podmínky na bojišti nyní hrají ve prospěch okupantů i přes jejich obrovské ztráty na bojišti. S tím souvisí i fakt, že Kurská oblast není pro Moskvu příliš důležitá. Jenom od pondělí tam navíc demotivovaní Ukrajinci ztratili zhruba 12 procent území, napsal deník Forum 24.
Ukrajinci v Kurské oblasti nedávno překvapili protiútokem a předpokládá se, že jeho cílem bylo ulevit frontě ve směru na Pokrovsk. Bez výsledku.
Děje se tak před návratem Trumpa do Bílého domu. Nový americký prezident bude chtít válku na Ukrajině ukončit co nejrychleji. Jenomže se zdá, že zatímco Ukrajina mu jde na ruku a prezident Volodymyr Zelenskyj projevuje zájem o příměří, Putin touží po ruském vítězství a od Trumpa příjme jen podmínky výhodné pro Rusko.
Putin dohodu nechce
Ukrajina ztrácí Kurskou oblast a její přítomnost na ruském území je podle vojenských expertů prakticky bezvýznamná. Shodují se však, že kdyby Rusko dobylo Pokrovsk, mělo by při rozhovorech o příměří obrovskou výhodu a větší šanci vyjednat podmínky výhodné pro sebe spíše než pro Ukrajinu a zbytek Evropy.
Také Ukrajinci se snaží před nástupem Trumpa dosáhnout co největších válečných úspěchů. Je ovšem otázkou, zda to bude mít nějaký smysl. Pochybnosti o úspěšných rozhovorech o příměří vzbuzují vyjádření předních ruských představitelů z posledních týdnů, která naznačují, že Kreml ve skutečnosti není ochoten jednat o příměří, pokud nebude uzavřena dohoda v jeho prospěch.
Putin se nechal v květnu slyšet, že je ochoten skončit válku na Ukrajině, ale pouze za předpokladu, že budou respektovány současné linie bojů. Tehdy o tom napsala agentura Reuters.
Anonymní zdroje z blízkého okolí ruského prezidenta také uvedly, že si postěžoval malé skupince poradců na snahy Západu brzdit jednání a rozhodnutí ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského nejednat o míru, dokud je Putin u moci.
Koncem loňského roku už ale mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov novinářům sdělil, že Rusko neukončí válečné aktivity, dokud nenaplní všechny své vytyčené cíle. Informovala o tom agentura Anadolu Ajansi. Zopakoval, že Moskva usiluje o zamezení vstupu Ukrajiny do Severoatlantické aliance (NATO) a stažení jejích vojsk ze všech okupovaných oblastí.
Peskov přitom zopakoval Putinova slova – tedy že žádná jednání o konci války neprobíhají, protože ukrajinská strana jednat odmítá.
„Prezident Putin opakovaně prohlásil, že Rusko je otevřené jednání o Ukrajině a vítá mírové iniciativy pocházející především ze zemí globálního jihu, našich partnerů BRICS,“ uvedl Peskov. „Zde je důležité, že je to Ukrajina, která odmítla a nadále odmítá jednat,“ zopakoval mluvčí Kremlu.
Válka se může protáhnout
Rusko není spokojeno s mírovými návrhy Trumpova týmu, sdělil podle deníku Echo24 ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Vadí mu konkrétně odložení členství Ukrajiny v NATO o 20 let a přítomnost zahraničního kontingentu v zemi.
Moskva si nepřeje, aby kdy byla Ukrajina členem NATO. Požaduje její neutrální status a demilitarizaci. Může mít armádu, ale slabou. Kreml sice souhlasí s tím, že by západní spojenci mohli Ukrajinu vyzbrojovat, prakticky by však zůstala bezmocná.
Rusko rovněž hovoří o nutnosti splnit cíle „speciální vojenské operace“ na Ukrajině zrovna v době rychlého postupu hlavně v Doněcké oblasti. Její dobytí je v současnosti jeho hlavním válečným cílem.
Trump nedávno přiznal, že situace je komplikovanější, než se zdálo. Generál Keith Kellogg, jeho zvláštní vyslanec pro Ukrajinu, prezidentův slib ukončit válku do 24 hodin mírnil s tím, že se tak stane do sta dnů, napsal server The Kyiv Independent.
Experti se shodují, že pokud Rusko odmítne vyjednávat, Trump může Ukrajinu masivně vyzbrojit nebo může pohrozit zapojením americké armády. Nakonec se tak může válka během Trumpovy vlády ještě protáhnout.
Kreml touží po krvi
Institut pro studium války (ISW) ve své poslední analýze na základě informací z okruhu ruské armády a bezpečnostních služeb upozornil, že Moskva o žádné mírové rozhovory s Kyjevem ve skutečnosti zájem nemá. Naopak chce boje ještě zintenzivnit bez ohledu na své obrovské ztráty lidské síly i techniky.
„Ruská armádní a bezpečnostní elita, stejně jako Putin sám, nemá zájem o vyjednávání a o mírové řešení války v blízké budoucnosti,“ napsal ISW. Také analytici institutu se domnívají, že Putin chce vyjednávat pouze za podmínek diktovaných Ruskem, aby mohl z války unavené veřejnosti nabídnout „obrovské vítězství“.
ISW navíc odhaduje, že Putin v budoucnu přistoupí k další mobilizaci nehledě na její nepopularitu a demografickou katastrofu na obzoru.
Putin hodlá zintenzivnit boje, k nelibosti ruských elit. Některé velké ruské podniky podle serveru Forum 24 vyjadřují nespokojenost s vysokou klíčovou úrokovou sazbou, kterou centrální banka stanovila uprostřed dopadů sankcí na ruskou ekonomiku.
Některé ruské elity dokonce s nadějí vzhlížejí k Trumpovi. Ve skutečnosti však očekávaly, že válka skončí už loni. Někteří se dokonce domnívají, že Putinovy cíle jsou nesplnitelné a že válčení se mu jednoduše zalíbilo. Podle serveru Novinky se tak měli vyjádřit dva poslanci Státní dumy, jeden senátor a dva zdroje blízké ruskému vůdci.
Sesadí Putina nespokojení oligarchové? Experti se shodují, že dnes nemají na ruského prezidenta takový vliv. Palácový převrat by mohli „režírovat“ představitelé armády a tajných služeb. Již v březnu 2022 ruský ochránce lidských práv Vladimir Osečkin tvrdil, že v řadách ruských tajných služeb roste nespokojenost kvůli tvrdým západním sankcím. Od té doby však k ničemu takovému nedošlo.
