AnalýzyANALÝZA: Trump má problém. Putin o příměří nestojí, chce válku

ANALÝZA: Trump má problém. Putin o příměří nestojí, chce válku

Ruský prezident Vladimir Putin projevil zájem jednat s Donaldem Trumpem o ukončení bojů na Ukrajině a nově zvolený americký prezident se s ním skutečně plánuje setkat. Snahu ukončit konflikt co nejdříve považuje za prioritu, což je i důvod, proč na setkání s šéfem Kremlu kývl. Ten sice dává najevo zájem o mírová jednání, ve skutečnosti ho však příměří nezajímá. Chce na Ukrajině zvítězit vojensky nebo dohodou a neustoupí. Hraje mu do karet i rychlý postup jeho armády v Doněcké oblasti.

Ukrajinské město Kurachove na jihozápadě Doněcké oblasti padlo. Že ho ruské jednotky obsadily, v pondělí potvrdilo ruské ministerstvo obrany a informovala o tom například televize BBC.

Ukrajina ztrátu města, kde se bojovalo od loňského podzimu, nepotvrdila. Pouze uvedla, že v jeho okolí odrazila 27 ruských útoků, z nichž část směřovala přímo na město a zbytek na okolní vesnice. Dalších 51 útoků měli podle Ukrajiny podniknout Rusové na přístupových cestách do Pokrovsku.

Pokud skutečně Kurachove dobyli, upevnili tím své pozice na jihu Doněcké oblasti mezi již dříve dobytým Vuhledarem a Pokrovskem. Ruské jednotky tak zlepšily své postavení jižně a jihozápadně od Pokrovsku – hlavního cíle jejich podzimní ofenzívy.

Institut pro studium války (ISW) ve zprávě hodnotí, že ruské jednotky se snaží Pokrovsk obklíčit, aby na něj mohly útočit ze všech směrů. Zaměřují se proto i na vesnice v okolí, které často slouží jako zásobovací trasy do Pokrovsku. Jejich dobytím si připravují půdu pro obchvat ukrajinského města.

Ruské síly postupují v řadě míst Doněcké oblasti, upozornili analytici projektu DeepState. Postoupily podle nich v Torecku, Peščanech, u Vozdviženky, Baranivky, Solone, Slovjanky, Petropavlivky, Novojelyzavetivky a Kurachove.

Analytici potvrdili dobytí téměř celé Kurachove, čímž však naznačili, že tam obránci nepříteli stále částečně vzdorují. Přesto hodnotí, že to Rusům pomohlo postupovat stále na západ. Co se Torecku týče, tvrdé boje rozdělily město ve dví.

Nepřítel před Pokrovskem

Ruské jednotky obsadily nejméně 71 procent Torecku, potvrzují podle serveru The New Voice of Ukraine geolokalizované záběry. Směrem na město spustily ofenzívu v červenci 2024 s cílem omezit ukrajinské schopnosti ostřelovat jejich pozice ve směru Časiv Jar a Pokrovsk.

Zdá se, že Rusové změnili taktiku a útočí v četách o 20 vojácích z různých směrů. Dříve posílali do útoku skupiny jen o pěti mužích. Jde o záměr zintenzivnit nápor na obránce.

ISW očekává, že ruské síly využijí dobytí severozápadní části Torecku k postupu dále na západ ke Kosťantynivce – klíčovém obrannému bodu v Doněcké oblasti. Podle analytiků také mohou zesílit útočné operace severozápadně od Torecku a jižně od Časiv Jaru a srovnat tak frontovou linii.

Rusové už jsou necelé tři kilometry od Pokrovsku, což se projevuje také intenzivnějším ostřelováním. Ve městě zůstává 7 200 lidí. Evakuace pokračuje, ale řada obyvatel odmítá i přes sílící ruskou hrozbu opustit svůj domov.

Na Ukrajinu proudí americká pomoc schválená dosluhujícím americkým prezidentem Joem Bidenem. Je otázkou, zda dokáže ruský postup alespoň zpomalit. Okupanti zatím nezískali žádná strategicky významná území, to se však může velmi rychle změnit a Putin si to dobře uvědomuje.

Podmínky na bojišti nyní hrají ve prospěch okupantů i přes jejich obrovské ztráty na bojišti. S tím souvisí i fakt, že Kurská oblast není pro Moskvu příliš důležitá. Jenom od pondělí tam navíc demotivovaní Ukrajinci ztratili zhruba 12 procent území, napsal deník Forum 24.

Ukrajinci v Kurské oblasti nedávno překvapili protiútokem a předpokládá se, že jeho cílem bylo ulevit frontě ve směru na Pokrovsk. Bez výsledku.

Děje se tak před návratem Trumpa do Bílého domu. Nový americký prezident bude chtít válku na Ukrajině ukončit co nejrychleji. Jenomže se zdá, že zatímco Ukrajina mu jde na ruku a prezident Volodymyr Zelenskyj projevuje zájem o příměří, Putin touží po ruském vítězství a od Trumpa příjme jen podmínky výhodné pro Rusko.

Putin dohodu nechce

Ukrajina ztrácí Kurskou oblast a její přítomnost na ruském území je podle vojenských expertů prakticky bezvýznamná. Shodují se však, že kdyby Rusko dobylo Pokrovsk, mělo by při rozhovorech o příměří obrovskou výhodu a větší šanci vyjednat podmínky výhodné pro sebe spíše než pro Ukrajinu a zbytek Evropy.

Také Ukrajinci se snaží před nástupem Trumpa dosáhnout co největších válečných úspěchů. Je ovšem otázkou, zda to bude mít nějaký smysl. Pochybnosti o úspěšných rozhovorech o příměří vzbuzují vyjádření předních ruských představitelů z posledních týdnů, která naznačují, že Kreml ve skutečnosti není ochoten jednat o příměří, pokud nebude uzavřena dohoda v jeho prospěch.

Putin se nechal v květnu slyšet, že je ochoten skončit válku na Ukrajině, ale pouze za předpokladu, že budou respektovány současné linie bojů. Tehdy o tom napsala agentura Reuters.

Anonymní zdroje z blízkého okolí ruského prezidenta také uvedly, že si postěžoval malé skupince poradců na snahy Západu brzdit jednání a rozhodnutí ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského nejednat o míru, dokud je Putin u moci.

Koncem loňského roku už ale mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov novinářům sdělil, že Rusko neukončí válečné aktivity, dokud nenaplní všechny své vytyčené cíle. Informovala o tom agentura Anadolu Ajansi. Zopakoval, že Moskva usiluje o zamezení vstupu Ukrajiny do Severoatlantické aliance (NATO) a stažení jejích vojsk ze všech okupovaných oblastí.

Peskov přitom zopakoval Putinova slova – tedy že žádná jednání o konci války neprobíhají, protože ukrajinská strana jednat odmítá.

„Prezident Putin opakovaně prohlásil, že Rusko je otevřené jednání o Ukrajině a vítá mírové iniciativy pocházející především ze zemí globálního jihu, našich partnerů BRICS,“ uvedl Peskov. „Zde je důležité, že je to Ukrajina, která odmítla a nadále odmítá jednat,“ zopakoval mluvčí Kremlu.

Válka se může protáhnout

Rusko není spokojeno s mírovými návrhy Trumpova týmu, sdělil podle deníku Echo24 ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Vadí mu konkrétně odložení členství Ukrajiny v NATO o 20 let a přítomnost zahraničního kontingentu v zemi.

Moskva si nepřeje, aby kdy byla Ukrajina členem NATO. Požaduje její neutrální status a demilitarizaci. Může mít armádu, ale slabou. Kreml sice souhlasí s tím, že by západní spojenci mohli Ukrajinu vyzbrojovat, prakticky by však zůstala bezmocná.

Rusko rovněž hovoří o nutnosti splnit cíle „speciální vojenské operace“ na Ukrajině zrovna v době rychlého postupu hlavně v Doněcké oblasti. Její dobytí je v současnosti jeho hlavním válečným cílem.

Trump nedávno přiznal, že situace je komplikovanější, než se zdálo. Generál Keith Kellogg, jeho zvláštní vyslanec pro Ukrajinu, prezidentův slib ukončit válku do 24 hodin mírnil s tím, že se tak stane do sta dnů, napsal server The Kyiv Independent.

Experti se shodují, že pokud Rusko odmítne vyjednávat, Trump může Ukrajinu masivně vyzbrojit nebo může pohrozit zapojením americké armády. Nakonec se tak může válka během Trumpovy vlády ještě protáhnout.

Kreml touží po krvi  

Institut pro studium války (ISW) ve své poslední analýze na základě informací z okruhu ruské armády a bezpečnostních služeb upozornil, že Moskva o žádné mírové rozhovory s Kyjevem ve skutečnosti zájem nemá. Naopak chce boje ještě zintenzivnit bez ohledu na své obrovské ztráty lidské síly i techniky.

„Ruská armádní a bezpečnostní elita, stejně jako Putin sám, nemá zájem o vyjednávání a o mírové řešení války v blízké budoucnosti,“ napsal ISW. Také analytici institutu se domnívají, že Putin chce vyjednávat pouze za podmínek diktovaných Ruskem, aby mohl z války unavené veřejnosti nabídnout „obrovské vítězství“.

ISW navíc odhaduje, že Putin v budoucnu přistoupí k další mobilizaci nehledě na její nepopularitu a demografickou katastrofu na obzoru.

Putin hodlá zintenzivnit boje, k nelibosti ruských elit. Některé velké ruské podniky podle serveru Forum 24 vyjadřují nespokojenost s vysokou klíčovou úrokovou sazbou, kterou centrální banka stanovila uprostřed dopadů sankcí na ruskou ekonomiku.

Některé ruské elity dokonce s nadějí vzhlížejí k Trumpovi. Ve skutečnosti však očekávaly, že válka skončí už loni. Někteří se dokonce domnívají, že Putinovy cíle jsou nesplnitelné a že válčení se mu jednoduše zalíbilo. Podle serveru Novinky se tak měli vyjádřit dva poslanci Státní dumy, jeden senátor a dva zdroje blízké ruskému vůdci.

Sesadí Putina nespokojení oligarchové? Experti se shodují, že dnes nemají na ruského prezidenta takový vliv. Palácový převrat by mohli „režírovat“ představitelé armády a tajných služeb. Již v březnu 2022 ruský ochránce lidských práv Vladimir Osečkin tvrdil, že v řadách ruských tajných služeb roste nespokojenost kvůli tvrdým západním sankcím. Od té doby však k ničemu takovému nedošlo.

Doporučujeme

Rusko několikrát zasáhlo historické centrum Oděsy, zemřeli čtyři lidé

Nejméně čtyři mrtvé a devět zraněných si vyžádaly čtyři ruské útoky, které zasáhly historické centrum Oděsy, vyplývá z hlášení ukrajinských úřadů. Dalších 12 lidí včetně 11letého chlapce bylo zraněno při ruském útoku na trh ve Zlatopilu v Charkovské oblasti, uvedl náčelník tohoto východoukrajinského regionu Oleh Syněhubov. Jedna zraněná žena je ve vážném stavu, dodal. O devíti zraněných informovaly úřady v Dněpropetrovské oblasti na jihovýchodě země.

Rusko otevřelo kryptoměny běžným investorům

Rusko nově umožňuje drobným investorům nakupovat bitcoin, ether a stablecoin USDT prostřednictvím regulovaných zprostředkovatelů. Nová pravidla stanovují roční limit nákupů a povinné testování investorů. Moskevská burza plánuje zahájit obchodování začátkem prosince.

Trump dorazil na summit APEC do Číny, na letišti ho přivítal jeho protějšek Si

Americký prezident Donald Trump dorazil do jihočínského Šen-čenu, kde se zúčastní dvoudenního summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC). Na letišti ho přivítal jeho čínský hostitel Si Ťin-pching, který tak opětoval gesto, které šéf Bílého domu učinil při zářijové návštěvě čínského prezidenta ve Spojených státech.

Bajkal se po desetiletích vysychání znovu plní vodou

V povodí Bajkalu přibývá vody, hladina jezera stoupá a okolní krajina se zelená. Obrat po desetiletích vysychání začal kolem roku 2017. Souviset může se změnami proudění vzduchu, které do oblasti přivádějí více vláhy.

Putin kritizoval evropskou ekonomiku a vyzdvihoval tu ruskou. Data ale nehovoří v jeho prospěch

Evropská unie (EU) zaostává za konkurencí. Rusko vykazuje navzdory americkým sankcím ekonomickou odolnost. S takovými slovy vystoupil na dvoudenní podnikatelské konferenci v rámci summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC), který se koná v Číně, ruský prezident Vladimir Putin. Evropská ekonomika je ale podle Evropské komise (EK) odolnější, než se očekávalo. Navzdory energetické krizi, geopolitickému napětí a vysoké inflaci pokračuje v růstu. Růst ruské ekonomiky ve třetím čtvrtletí naproti tomu zpomalil na jedno procento.

Globální nekontrolovanost umělé inteligence je rizikem, uvedl kanadský premiér

Nedostatek globální kontroly nad umělou inteligencí (AI) představuje ohromné riziko a je nejvyšší čas ji usměrnit. Na summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC) to dnes řekl kanadský premiér Mark Carney, informovala agentura AFP. Umělá inteligence je jedním z témat programu letošního setkání.

Muska nepotřebujeme. Ukrajina poškodila Krymský most bez Starlinku

Ukrajina dokázala vážně poškodit Krymský most bez použití satelitních systémů Starlink nebo Starshield. Nasadila vlastní komunikační systém. Cílem operace mělo být ponížení ruského prezidenta Vladimira Putina před setkáním s americkým a čínským protějškem.

Netanjahu ztrácí kontrolu nad izraelským parlamentem. Opozice prosadila nového předsedu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu utrpěl další politickou porážku. Parlament v úterý zvolil novým předsedou Knesetu Matana Kahanu z opoziční strany Jašar, čímž oslabil vliv dosavadního premiéra na legislativní proces. Hlasování představuje první významný úspěch opozičního bloku vedeného bývalým náčelníkem generálního štábu Gadim Eisenkotem po říjnových volbách. Přesto zůstává nejisté, zda se opozici podaří sestavit novou vládu.

Rada míru varovala OSN před zhroucením příměří v Gaze

Příměří v Pásmu Gazy se může zhroutit, pokud Izrael a palestinské hnutí Hamás nezačnou plnit své závazky. Varovala před tím Rada míru, která dohlíží na plnění dohody zprostředkované USA, v nové zprávě pro Radu bezpečnosti OSN. Dokument upozorňuje na pokračující izraelské útoky, vojenskou aktivitu Hamásu i překážky při dodávkách humanitární pomoci.

Volební bouře v USA doznívá. Demokraté získali i Aljašku

Demokratka Mary Peltola porazila republikánského senátora Dana Sullivana v senátních volbách na Aljašce. Aljaška byla posledním senátorským obvodem, kde se čekalo na výsledek listopadových midterms. Demokraté tedy budou v horní komoře disponovat většinou 56 mandátů.

Americký důstojník podezřelý ze špionáže pro Rusko je v armádní vazbě

Americký armádní důstojník, kterého britská policie zadržela kvůli podezření ze špionáže ve prospěch Ruska, byl předán do vazby americké armády. Oznámila to britská protiteroristická policie, která se případem původně zabývala. Jednačtyřicetiletý muž byl zadržen minulý týden poblíž města Gloucester na jihozápadě Anglie.

Američané před Vánocemi brzdí nákupy. Tržby rostly jen o 0,2 procenta

Američané začínají být před vánoční sezonou opatrnější při utrácení. Maloobchodní tržby ve Spojených státech v říjnu vzrostly pouze o 0,2 procenta, zatímco v září se zvýšily o 0,8 procenta. Spotřebitelé omezovali především nákupy automobilů, nábytku a oblečení. Internetovým obchodům se naopak dál dařilo.

Philippe Diallo vyzve Infantina v boji o vedení FIFA. Francouzský svaz jeho kandidaturu schválil

Francouzský fotbalový funkcionář Philippe Diallo se chce ucházet o post prezidenta Mezinárodní fotbalové federace FIFA. Jeho kandidaturu podpořili představitelé UEFA a jednomyslně ji schválil také Francouzský fotbalový svaz. Současný šéf francouzského fotbalu tak hodlá vyzvat Gianniho Infantina, který stojí v čele FIFA od roku 2016.

Ukrajina zasáhla Krymský most, podle Zelenského v odvetě, Moskva slíbila opravu

Ukrajina zasáhla a vážně poškodila Krymský most, který spojuje ruskou pevninu s okupovaným poloostrovem Krym. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na síti X napsal, že úder byl výsledkem několikatýdenní operace a odvetou za opakované ruské útoky na ukrajinskou infrastrukturu. Správa Krymu mezitím oznámila, že železniční doprava po mostě byla obnovena, ale automobily musí využít trajekty, nebo objet Azovské moře po pevnině. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov již slíbil opravu. Dřívější zprávy médií uváděly, že se po zásahu zřítila část silničního mostu i s obloukem a že poškozena byla i železniční sekce, Moskva však rozsah škod oficiálně neupřesnila.

Bývalý kosovský prezident dostal další trest. Z vazby ovlivňoval svědky

Bývalý kosovský prezident Hashim Thaçi dostal dalších 17 měsíců vězení za pokusy ovlivňovat svědky a maření spravedlnosti. Soud v Haagu rozhodl, že z vazby předával důvěrné informace a pokyny ke svědeckým výpovědím. Nový trest si má odpykat odděleně od 25letého trestu za válečné zločiny, který mu soud uložil v září.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama