AnalýzyANALÝZA: Trump má problém. Putin o příměří nestojí, chce válku

ANALÝZA: Trump má problém. Putin o příměří nestojí, chce válku

Ruský prezident Vladimir Putin projevil zájem jednat s Donaldem Trumpem o ukončení bojů na Ukrajině a nově zvolený americký prezident se s ním skutečně plánuje setkat. Snahu ukončit konflikt co nejdříve považuje za prioritu, což je i důvod, proč na setkání s šéfem Kremlu kývl. Ten sice dává najevo zájem o mírová jednání, ve skutečnosti ho však příměří nezajímá. Chce na Ukrajině zvítězit vojensky nebo dohodou a neustoupí. Hraje mu do karet i rychlý postup jeho armády v Doněcké oblasti.

Ukrajinské město Kurachove na jihozápadě Doněcké oblasti padlo. Že ho ruské jednotky obsadily, v pondělí potvrdilo ruské ministerstvo obrany a informovala o tom například televize BBC.

Ukrajina ztrátu města, kde se bojovalo od loňského podzimu, nepotvrdila. Pouze uvedla, že v jeho okolí odrazila 27 ruských útoků, z nichž část směřovala přímo na město a zbytek na okolní vesnice. Dalších 51 útoků měli podle Ukrajiny podniknout Rusové na přístupových cestách do Pokrovsku.

Pokud skutečně Kurachove dobyli, upevnili tím své pozice na jihu Doněcké oblasti mezi již dříve dobytým Vuhledarem a Pokrovskem. Ruské jednotky tak zlepšily své postavení jižně a jihozápadně od Pokrovsku – hlavního cíle jejich podzimní ofenzívy.

Institut pro studium války (ISW) ve zprávě hodnotí, že ruské jednotky se snaží Pokrovsk obklíčit, aby na něj mohly útočit ze všech směrů. Zaměřují se proto i na vesnice v okolí, které často slouží jako zásobovací trasy do Pokrovsku. Jejich dobytím si připravují půdu pro obchvat ukrajinského města.

Ruské síly postupují v řadě míst Doněcké oblasti, upozornili analytici projektu DeepState. Postoupily podle nich v Torecku, Peščanech, u Vozdviženky, Baranivky, Solone, Slovjanky, Petropavlivky, Novojelyzavetivky a Kurachove.

Analytici potvrdili dobytí téměř celé Kurachove, čímž však naznačili, že tam obránci nepříteli stále částečně vzdorují. Přesto hodnotí, že to Rusům pomohlo postupovat stále na západ. Co se Torecku týče, tvrdé boje rozdělily město ve dví.

Nepřítel před Pokrovskem

Ruské jednotky obsadily nejméně 71 procent Torecku, potvrzují podle serveru The New Voice of Ukraine geolokalizované záběry. Směrem na město spustily ofenzívu v červenci 2024 s cílem omezit ukrajinské schopnosti ostřelovat jejich pozice ve směru Časiv Jar a Pokrovsk.

Zdá se, že Rusové změnili taktiku a útočí v četách o 20 vojácích z různých směrů. Dříve posílali do útoku skupiny jen o pěti mužích. Jde o záměr zintenzivnit nápor na obránce.

ISW očekává, že ruské síly využijí dobytí severozápadní části Torecku k postupu dále na západ ke Kosťantynivce – klíčovém obrannému bodu v Doněcké oblasti. Podle analytiků také mohou zesílit útočné operace severozápadně od Torecku a jižně od Časiv Jaru a srovnat tak frontovou linii.

Rusové už jsou necelé tři kilometry od Pokrovsku, což se projevuje také intenzivnějším ostřelováním. Ve městě zůstává 7 200 lidí. Evakuace pokračuje, ale řada obyvatel odmítá i přes sílící ruskou hrozbu opustit svůj domov.

Na Ukrajinu proudí americká pomoc schválená dosluhujícím americkým prezidentem Joem Bidenem. Je otázkou, zda dokáže ruský postup alespoň zpomalit. Okupanti zatím nezískali žádná strategicky významná území, to se však může velmi rychle změnit a Putin si to dobře uvědomuje.

Podmínky na bojišti nyní hrají ve prospěch okupantů i přes jejich obrovské ztráty na bojišti. S tím souvisí i fakt, že Kurská oblast není pro Moskvu příliš důležitá. Jenom od pondělí tam navíc demotivovaní Ukrajinci ztratili zhruba 12 procent území, napsal deník Forum 24.

Ukrajinci v Kurské oblasti nedávno překvapili protiútokem a předpokládá se, že jeho cílem bylo ulevit frontě ve směru na Pokrovsk. Bez výsledku.

Děje se tak před návratem Trumpa do Bílého domu. Nový americký prezident bude chtít válku na Ukrajině ukončit co nejrychleji. Jenomže se zdá, že zatímco Ukrajina mu jde na ruku a prezident Volodymyr Zelenskyj projevuje zájem o příměří, Putin touží po ruském vítězství a od Trumpa příjme jen podmínky výhodné pro Rusko.

Putin dohodu nechce

Ukrajina ztrácí Kurskou oblast a její přítomnost na ruském území je podle vojenských expertů prakticky bezvýznamná. Shodují se však, že kdyby Rusko dobylo Pokrovsk, mělo by při rozhovorech o příměří obrovskou výhodu a větší šanci vyjednat podmínky výhodné pro sebe spíše než pro Ukrajinu a zbytek Evropy.

Také Ukrajinci se snaží před nástupem Trumpa dosáhnout co největších válečných úspěchů. Je ovšem otázkou, zda to bude mít nějaký smysl. Pochybnosti o úspěšných rozhovorech o příměří vzbuzují vyjádření předních ruských představitelů z posledních týdnů, která naznačují, že Kreml ve skutečnosti není ochoten jednat o příměří, pokud nebude uzavřena dohoda v jeho prospěch.

Putin se nechal v květnu slyšet, že je ochoten skončit válku na Ukrajině, ale pouze za předpokladu, že budou respektovány současné linie bojů. Tehdy o tom napsala agentura Reuters.

Anonymní zdroje z blízkého okolí ruského prezidenta také uvedly, že si postěžoval malé skupince poradců na snahy Západu brzdit jednání a rozhodnutí ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského nejednat o míru, dokud je Putin u moci.

Koncem loňského roku už ale mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov novinářům sdělil, že Rusko neukončí válečné aktivity, dokud nenaplní všechny své vytyčené cíle. Informovala o tom agentura Anadolu Ajansi. Zopakoval, že Moskva usiluje o zamezení vstupu Ukrajiny do Severoatlantické aliance (NATO) a stažení jejích vojsk ze všech okupovaných oblastí.

Peskov přitom zopakoval Putinova slova – tedy že žádná jednání o konci války neprobíhají, protože ukrajinská strana jednat odmítá.

„Prezident Putin opakovaně prohlásil, že Rusko je otevřené jednání o Ukrajině a vítá mírové iniciativy pocházející především ze zemí globálního jihu, našich partnerů BRICS,“ uvedl Peskov. „Zde je důležité, že je to Ukrajina, která odmítla a nadále odmítá jednat,“ zopakoval mluvčí Kremlu.

Válka se může protáhnout

Rusko není spokojeno s mírovými návrhy Trumpova týmu, sdělil podle deníku Echo24 ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Vadí mu konkrétně odložení členství Ukrajiny v NATO o 20 let a přítomnost zahraničního kontingentu v zemi.

Moskva si nepřeje, aby kdy byla Ukrajina členem NATO. Požaduje její neutrální status a demilitarizaci. Může mít armádu, ale slabou. Kreml sice souhlasí s tím, že by západní spojenci mohli Ukrajinu vyzbrojovat, prakticky by však zůstala bezmocná.

Rusko rovněž hovoří o nutnosti splnit cíle „speciální vojenské operace“ na Ukrajině zrovna v době rychlého postupu hlavně v Doněcké oblasti. Její dobytí je v současnosti jeho hlavním válečným cílem.

Trump nedávno přiznal, že situace je komplikovanější, než se zdálo. Generál Keith Kellogg, jeho zvláštní vyslanec pro Ukrajinu, prezidentův slib ukončit válku do 24 hodin mírnil s tím, že se tak stane do sta dnů, napsal server The Kyiv Independent.

Experti se shodují, že pokud Rusko odmítne vyjednávat, Trump může Ukrajinu masivně vyzbrojit nebo může pohrozit zapojením americké armády. Nakonec se tak může válka během Trumpovy vlády ještě protáhnout.

Kreml touží po krvi  

Institut pro studium války (ISW) ve své poslední analýze na základě informací z okruhu ruské armády a bezpečnostních služeb upozornil, že Moskva o žádné mírové rozhovory s Kyjevem ve skutečnosti zájem nemá. Naopak chce boje ještě zintenzivnit bez ohledu na své obrovské ztráty lidské síly i techniky.

„Ruská armádní a bezpečnostní elita, stejně jako Putin sám, nemá zájem o vyjednávání a o mírové řešení války v blízké budoucnosti,“ napsal ISW. Také analytici institutu se domnívají, že Putin chce vyjednávat pouze za podmínek diktovaných Ruskem, aby mohl z války unavené veřejnosti nabídnout „obrovské vítězství“.

ISW navíc odhaduje, že Putin v budoucnu přistoupí k další mobilizaci nehledě na její nepopularitu a demografickou katastrofu na obzoru.

Putin hodlá zintenzivnit boje, k nelibosti ruských elit. Některé velké ruské podniky podle serveru Forum 24 vyjadřují nespokojenost s vysokou klíčovou úrokovou sazbou, kterou centrální banka stanovila uprostřed dopadů sankcí na ruskou ekonomiku.

Některé ruské elity dokonce s nadějí vzhlížejí k Trumpovi. Ve skutečnosti však očekávaly, že válka skončí už loni. Někteří se dokonce domnívají, že Putinovy cíle jsou nesplnitelné a že válčení se mu jednoduše zalíbilo. Podle serveru Novinky se tak měli vyjádřit dva poslanci Státní dumy, jeden senátor a dva zdroje blízké ruskému vůdci.

Sesadí Putina nespokojení oligarchové? Experti se shodují, že dnes nemají na ruského prezidenta takový vliv. Palácový převrat by mohli „režírovat“ představitelé armády a tajných služeb. Již v březnu 2022 ruský ochránce lidských práv Vladimir Osečkin tvrdil, že v řadách ruských tajných služeb roste nespokojenost kvůli tvrdým západním sankcím. Od té doby však k ničemu takovému nedošlo.

Doporučujeme

Metoděj Jílek skončil v Obihiru čtvrtý na 1500 metrů. Od medaile ho dělilo 33 setin

Český rychlobruslař Metoděj Jílek tentokrát na stupně vítězů nedosáhl. Na Světovém poháru v japonském Obihiru obsadil v závodu na 1500 metrů čtvrté místo a od bronzové medaile ho dělilo pouhých 33 setin sekundy. Dvacetiletý reprezentant tak nenavázal na třetí příčku z předchozího týdne v Pekingu. V Japonsku přesto pokračuje v úspěšném vystoupení, protože o den dříve ovládl závod na 5000 metrů.

Evropská komise varuje Česko. Kvůli kryptoměnám mu hrozí soud i finanční sankce

Česká republika má dva měsíce na dokončení zavedení evropských pravidel pro daňovou transparentnost kryptoměn. Evropská komise upozornila, že Česko ani Španělsko dosud plně nepřevedly směrnici DAC8 do svých zákonů. Pokud nedostatky nenapraví, může spor skončit před Soudním dvorem Evropské unie a vyústit ve finanční sankce.

FBI a americké ministerstvo zemědělství se staly terčem kybernetických útoků

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) se stal terčem zřejmého kybernetického útoku, informovala dnes stanice CNN s odvoláním na zdroje blízké vyšetřování incidentu. Hackeři se dostali do Národního informačního centra pro kriminalitu (NCIC), což je databáze pro sdílení informací mezi federálními, státními a místními bezpečnostními složkami. Jedná se o druhý podobný incident za několik měsíců. Kybernetickému útoku tento týden čelilo také americké ministerstvo zemědělství, uvedla stanice NBC News.

Ruské rakety a drony zasáhly Kryvyj Rih, zemřeli dva lidé, 58 je zraněných

Ruská armáda podnikla v pátek večer raketový a dronový útok na Kryvyj Rih na jihovýchodě Ukrajiny. Zemřela 20letá zdravotnická záchranářka a sedmileté dítě. Zraněných je 58 lidí, oznámil dnes ráno šéf městské správy Dněpropetrovské oblasti Oleksandr Vilkul.

Trump řekl, že pracuje na obchodních dohodách s Kanadou a Mexikem

Americký prezident Donald Trump řekl, že pracuje na uzavření spravedlivé obchodní dohody s Kanadou. Než toho Washington s Ottawou dosáhnou, zbývá podle něj udělat hodně práce. Spojené státy se podle Trumpa také blíží uzavření obchodní dohody s Mexikem, na americké straně však přetrvávají znepokojení ohledně činnosti drogových kartelů v této zemi.

Vzácné Waddenské moře ohrožuje těžba i rybolov

Waddenské moře, jeden z nejcennějších pobřežních ekosystémů Evropy, čelí rostoucímu tlaku lidské činnosti. Těžba surovin, rybolov i turistika ohrožují prostředí, které je důležitým útočištěm milionů tažných ptáků. UNESCO proto plánuje prověřit jeho stav a posoudit potřebu dalších ochranných opatření.

Sám doma chystá velký návrat. Macaulay Culkin by si měl znovu zahrát Kevina

Jedna z nejoblíbenějších vánočních komedií by se mohla dočkat pokračování s původní hvězdou. Macaulay Culkin se má po 34 letech vrátit do filmové role Kevina McCallistera. Na novém snímku pracují také Seth Rogen a Evan Goldberg, kteří se ujmou scénáře i produkce.

Trump: Írán nechce s USA uzavřít dohodu, která by byla přijatelná

Írán chce podle Donalda Trumpa se Spojenými státy uzavřít dohodu o ukončení války, ale ne takovou, která by byla pro amerického prezidenta přijatelná. Írán lže lidem už přes půl století, řekl šéf Bílého domu na včerejší tiskové konferenci. Spojené státy a Izrael 28. února společnými údery ze vzduchu rozpoutaly válku s Íránem.

Mladí lidé v Německu demonstrovali za lepší školství či proti vojenské službě

Za lepší školství a ochranu klimatu či proti povinné vojenské službě a rostoucím životním nákladům dnes demonstrovali mladí lidé po celém Německu. Demonstrace organizovaly různé mládežnické organizace, neměly centrálního pořadatele. Jedna z hlavních pořádajících organizací Gen Z regelt (Generace Z to zařídí) večer uvedla, že se jejích protestů zúčastnilo 87.000 lidí. Úřady vlastní odhad nezveřejnily. Policie byla připravená i na případné násilnosti v ulicích, především v Berlíně či Frankfurtu nad Mohanem. Vodní děla použila v Lipsku.

Hútíové vypálili tři balistické rakety na Rijád

Saúdská Arábie v noci na sobotu 21. listopadu čelila dalšímu raketovému útoku jemenských Hútíů. Protivzdušná obrana podle vojenské koalice zničila tři balistické rakety mířící na hlavní město Rijád. Obyvatele metropole před nebezpečím varovaly úřady a krátce nato se ve městě ozvaly exploze.

Babiš: Narušení polského vzdušného prostoru je nepřijatelné, ČR stojí za Polskem

Premiér Andrej Babiš (ANO) odsoudil narušení polského vzdušného prostoru, považuje ho za nepřijatelné. Na síti X napsal, že Česká republika pevně stojí za svými polskými přáteli a je připravena poskytnout sousední zemi pomoc a součinnost, pokud to bude třeba.

Čeští milionáři dál bohatnou. Více než inflace je trápí budoucnost státu

Majetek letos vzrostl 85 procentům českých dolarových milionářů a většina očekává další zhodnocení. Přesto mají obavy z budoucího fungování státu a slábnoucí konkurenceschopnosti Evropy. Stěhovat se však většinou neplánují a své investice nadále soustředí především do Česka.

Ochrana lesů mimo národní parky pomáhá zachraňovat ptáky

Ani zdravé lesy v národních parcích nemusí ptákům zajistit vhodné podmínky k životu. Američtí vědci zjistili, že pro jejich výskyt je často důležitější stav okolní krajiny než samotné chráněné území. Ochrana ptáků by se proto měla zaměřit také na lesy za hranicemi parků.

Odhadované tržby GTA VI překročily 2,3 miliardy dolarů, a to je jen začátek

Největší uvedení hry, jedna z nejpůsobivějších her v historii a nejlépe hodnocená videohra všech dob – vydání 13 let očekávaného titulu Grand Theft Auto VI provází samá superlativa. Zároveň jde o nejdražší hru v historii. Očekává se, že vydavatelská společnost Take-Two a studio Rockstar Games na něm vydělají nemalé částky.

Moskva se připravuje na návštěvu trojice evropských představitelů, řekl Rjabkov

Moskva se připravuje na možnou návštěvu trojice evropských představitelů, uvedl dnes podle agentury Interfax náměstek ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova Sergej Rjabkov. Rusko podle něj plánuje pozvat zástupce Francie, Německa a Británie. Přesné datum návštěvy zatím není známo.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama