6.3 C
Czech
Neděle 7. prosince 2025
AnalýzyANALÝZA: Ruská ekonomika se může letos zhroutit jako domeček z karet

ANALÝZA: Ruská ekonomika se může letos zhroutit jako domeček z karet

Ruská ekonomika je podle Kremlu ve skvělém stavu. Hrubý domácí produkt (HDP) roste extrémním tempem a překonává ten americký, nezaměstnanost je nízká a inflace je sice vysoká, ale není to nic, co by nešlo zvládnout. Takové signály teď Moskva posílá na Západ. „Porazili jsme vás“. Situace je však podle expertů dramaticky odlišná. Ve skutečnosti může ruská ekonomika zkolabovat. Ne za deset let, ne za pět let nebo za dva roky, ale už letos.

Moskva nám to opakuje jako pohádku na dobrou noc. Ruská ekonomika od začátku války na Ukrajině odolává západním sankcím.

Ruský premiér Michail Mišustin před několika dny uklidňoval prezidenta Vladimira Putina, že HDP země v loňském roce vzrostlo o 4,1 procenta. To je více, než se čekalo. Ruská centrální banka například očekávala růst o 3,5 procenta, píše agentura Reuters. O takovém ekonomickém růstu se Evropské unii (EU) ani nesnilo.

Tyto zveřejněné statistiky posílají veřejnosti doma i v zahraničí jasný vzkaz, myslí si Elina Ribakova, vedoucí výzkumná pracovnice na Peterson Institute for International Economics (PIIE). „Stále stojíme. Můžeme vás přežít“. A jak upozornila televize CNN, skutečně to má v západním světě negativní vliv.

„Opravdu mají naše sankce takový dopad?“ Takové otázky v poslední době zaznívají mezi západními tvůrci politik. Pokud nedokážou pokořit ruskou ekonomiku a válečný potenciál a Putin je považuje jen za logistické překážky, tak proč se vůbec obtěžovat? Putin zasévá mezi západní země nejistotu a snaží se je demotivovat v pokračující ekonomické válce.

Ekonomika na kokainu

Řada expertů nicméně upozorňuje, že se jedná o přelud – iluzi pečlivě promyšlenou Kremlem, aby ošálil nepřátele. Jak se válka blíží k třetímu roku trvání, ruská ekonomika na tom začíná být natolik bídně, že se tento přelud začíná rozpadat a ukazuje hospodářství země a společnost v ruinách. A Putina jako člověka, který obětoval ruské občany a jejich životní úroveň mocenským choutkám.

Odborníci popisují ruskou ekonomiku jako na steroidech. Rostou jí svaly velice rychle, ale nepřirozeně a neudržitelně. I když, Ribakova by používala raději termín ekonomika na kokainu, po steroidech totiž alespoň nějaké svaly rostou.

Že je stav ruské ekonomiky opravdu vážný, dokazuje i skutečnost, že Kreml postupně problémy opatrně přiznává. Opatrně, protože riskuje mohutnou občanskou nespokojenost. A nejen tu. Nespokojení jsou hlavně ruské politické elity a oligarchové, kteří si chtějí žít hezky a válka, kterou se nedaří vyhrát, už jim je na obtíž. Kdy bude na obtíž i Putin? Situace se mu může vymknout z rukou.

Navíc se dostal do pasti, a to proto, že si nemůže dovolit válku ani prohrát, ani vyhrát. Ideální stav pro něj je konflikt zmrazit a dál ládovat obranný průmysl rubly. Obavy západních lídrů z dohody s USA výhodné pro ruského diktátora jsou na místě. Mají strach z toho, že Rusko využije příměří jen jako pauzu, přeskupí a přezbrojí své síly a získá čas na výcvik nových vojáků. Nakonec zaútočí znovu.

Ruská ekonomika je válečná ekonomika. Zemi trápí vysoká inflace, což podle exilového serveru The Moscow Times přiznal dokonce i Putin, a nedostatek lidí v průmyslových odvětvích s výjimkou toho obranného. Kreml na vojenském komplexu opravdu nešetří, právě on mohutně stimuluje růst ruského HDP. Neudržitelně.

Závislost na zbrojení

To potvrzuje i americký think-tank Institut pro studium války (ISW). Podle něj chce Moskva skutečně domácí i zahraniční publikum přesvědčit o tom, že válka na Ukrajině a západní sankce ruskou ekonomiku nepoškozují. Mišustin podle institutu zdůraznil růst v automobilovém průmyslu, strojírenství a v produkci počítačů.

ISW však také upozornil, že se jedná skutečně jen o divadlo pro publikum, nikoli realitu. Například inflace se podle Kremlu pohybuje na úrovni 9,9 procenta. Podle analytiků však bude ve skutečnosti zhruba dvojnásobná. Opravdové problémy však ruskou ekonomiku teprve čekají, shodují se odborníci z různých institucí.

Projeví se, až válka skončí, domnívá se finanční analytik a bývalý viceprezident banky Credit Suisse Alexander Kolyandr, který o tom hovořil se serverem Business Insider. Důvodem je podle něj právě extrémní závislost ruské ekonomiky na zbrojní výrobě a vojenských výdajích, které rok od roku rostou. Putinova ekonomika je jinými slovy závislá na válce jako bezdomovec na kokainu, stimulantu, po kterém svaly nerostou.

Co bude, až válka skončí? „I bez probíhajících bojů by musely vojenské výdaje zůstat vysoké,“ upozornil Kolyandr.

Ruské výdaje na obranu jsou monstrózní. Pro tento rok počítá ruský rozpočet s výdaji na armádu 13,5 bilionu rublů (3,4 bilionu korun). Loni to bylo 10,8 bilionu rublů (2,7 bilionu korun). Právě ohromné výdaje na obranu stojí za růstem ruského HDP. Ty současně souvisejí s budováním nové vojenské infrastruktury a nových bojových útvarů, což vzbuzuje u ukrajinských i západních představitelů obavy z toho, že Putin poruší možné příměří na Ukrajině nebo zaútočí po dalších prezidentských volbách v USA. Případně, že zaútočí na Polsko nebo Pobaltí.

Možný kolaps už letos

V kombinaci s nadopovaným obranným průmyslem bude na Rusko tlačit demografická krize. Začátkem roku 2022 uprchlo ze země obrovské množství kvalifikovaných mozků, v roce 2023 chybělo na ruském trhu práce pět milionů lidí. Muži buď uprchli v obavách z mobilizace, nebo padli na bojišti. Nejde přitom jen o ledajakou pracovní sílu. Z Ruska uprchli vzdělaní lidé, kteří se budou nahrazovat velice obtížně, i kdyby se soustředilo na nabídky pro lidi ze zahraničí.

S tím souvisí i zaostalost Ruska v technologickém sektoru a v odvětví umělé inteligence (AI), které dnes dominuje v růstu firem a významně přispívá k růstu světových ekonomik. Rusko tak ztrácí konkurenceschopnost nejen vůči západnímu světu, ale i vůči svému největšímu partnerovi – Číně.

„Kombinace demografického propadu, odlivu mozků a vysoké poptávky ze strany obranného průmyslu a armády bude dále tlačit na pracovní trh. Kreml to donutí, aby zvolil mezi dovozem zahraničních pracovníků nebo zvýšeným rizikem sociální nespokojenosti,“ uvedl Kolyandr. Nejen že však bude ekonomický růst Ruska nadále brzdit upadající technologický sektor, někteří experti předpovídají ještě „závažnější problémy“.

Bývalý vysoce postavený britský vojenský zpravodajec Philip Ingram pro server Express upozornil, že ruská ekonomika se letos ocitla v těžké krizi kvůli západním sankcím omezujícím prodej ruské ropy, což je její hlavní příjem. „Zasáhne to ruskou ekonomiku takovým způsobem, že bude mít velmi reálné potíže s pokračováním války proti Ukrajině,“ uvedl Ingram. „Rusko čeká ekonomicky velmi těžký rok. Můžeme být svědky úplného kolapsu ruské ekonomiky,“ myslí si Ingram.

Západ podle něj může ještě přitvrdit. Tvrdí, že skutečná krize přijde, až se západním zemím podaří zastavit pašování ruské ropy prostřednictvím takzvané stínové flotily – lodí s nejasným vlastnictvím, s jejichž pomocí Kreml obchází západní sankce. Evropské státy v současnosti skutečně řeší, jak proti této flotile zasáhnout. Obávají se přitom zásahu do citlivých míst (hrozba ekologických katastrof a sabotáží). Chtějí tyto lodě zabavovat.

Pokud by navíc odmítl Putin usednout k jednacímu stolu s Trumpem, ruská ekonomika, včetně ropného sektoru, by čelila dalším americkým sankcím. Putinovi zbývá jediná možnost. Zmrazit konflikt, vyjednat, že si Rusko ponechá obsazená ukrajinská území a jejich anexi prodat domácímu publiku jako vítězství.

Reklama

Doporučujeme

Požár v populárním indickém letovisku zabil desítky lidí

Noční zábava v indickém státě Goa, oblíbeném letovisku na pobřeží Arabského moře, se během pár minut změnila v tragédii. V rušném klubu Birch by Romeo Lane vypukl po půlnoci mohutný požár, který podle úřadů zabil 25 lidí. Většina obětí patřila k personálu, mezi mrtvými jsou ale i turisté.

Hegseth oznamuje konec „utopického idealismu“ americké politiky

Americký ministr obrany Pete Hegseth ostře přepsal zásady americké zahraniční a bezpečnostní politiky. V projevu na Reaganově fóru vyhlásil konec poválečného idealismu, slíbil tvrdší realismus a vyslal signál spojencům, že USA čekají na jejich větší aktivitu. Zároveň bránil kontroverzní vojenské akce v Karibiku, které si vyžádaly desítky obětí a vyvolaly debatu o jejich legalitě.

Musk po pokutě pro X vyzval ke zrušení EU

Elon Musk se ostře pustil do Evropské unie poté, co Brusel jeho síti X vyměřil pokutu 120 milionů eur. Americký miliardář na své platformě vyzval ke zrušení EU a obvinil ji z cenzury. Do sporu se vložili i američtí politici, kteří krok Evropské komise označují za útok na americké technologické firmy a svobodu projevu.

Netflix kupuje Warner Bros a Hollywood vře

Netflix oznámil obří akvizici studia Warner Bros a streamovací služby HBO Max. Místo úlevy nebo nadšení dorazila do Hollywoodu vlna vzteku. Tvůrci, odbory i provozovatelé kin se obávají dopadů, které mohou zasáhnout celé odvětví od pracovních míst po budoucnost filmů v kinech.

Na východě Konga pokračují intenzivní boje jen pár hodin po podpisu mírové dohody

Na východě Konga se dnes rozhořely intenzivní boje mezi tamní armádou a povstaleckým hnutím M23 podporovaným sousední Rwandou. Stalo se to pouhý den poté, co konžský prezident Felix Tshisekedi a jeho rwandský protějšek Paul Kagame podepsali v Bílém domě mírovou dohodu, ve které se zavázali k ukončení bojů a ke stabilizaci situace, píše agentura Reuters.

Kanadská vláda vyškrtla Sýrii ze seznamu států podporujících terorismus

Kanadská vláda dnes oznámila, že vyškrtla Sýrii ze svého seznamu států podporujících terorismus a hnutí Haját Tahrír aš-Šám (HTS) prozatímního syrského prezidenta Ahmada Šary ze seznamu teroristických organizací podle kanadského trestního zákoníku. Informovala o tom agentura Reuters.

Pákistán a Afghánistán se ostřelují, strany se navzájem viní z porušení klidu

Pákistánské a afghánské jednotky se dnes silně ostřelovaly přes společnou hranici v okrese Spínbuldak. Obě strany se vzájemně obviňují z rozpoutání bojů, které jsou v rozporu s křehkým příměřím z uplynulých dvou měsíců. Podle agentury Reuters však zatím nebyly hlášeny žádné oběti, ani škody.

Trump se poprvé sešel s mexickou prezidentkou Sheinbaum

Po více než deseti měsících v úřadě se americký prezident Donald Trump poprvé setkal s mexickou prezidentkou Claudií Sheinbaum, s níž opakovaně na dálku jednal o omezování počtu migrantů mířících do USA či zavádění cel na mexické zboží. Na osobní setkání došlo až při losování mistrovství světa ve fotbale, ačkoli američtí prezidenti často o schůzku s vůdci klíčového jižního souseda usilují mnohem dříve po nástupu do úřadu, napsala agentura AP.

Pokrok k míru závisí na Rusku, shodli se zástupci USA a Ukrajiny

Zástupci Spojených států a Ukrajiny se během jednání na Floridě shodli, že pokrok směrem k míru závisí na ochotě Ruska ukázat skutečný zájem o mír a učinit kroky k ukončení zabíjení. Po pátečním druhém dni rozhovorů to uvedlo americké ministerstvo zahraničí. Jednání mezi zvláštním vyslancem Stevem Witkoffem, zetěm prezidenta Donalda Trumpa Jaredem Kushnerem, tajemníkem ukrajinské bezpečnostní rady Rustemem Umerovem a náčelníkem generálního štábu Andrijem Hnatovem budou pokračovat i dnes.

Pentagon skupuje klíčové minerály a brzdí klimatické cíle

Kritické suroviny potřebné pro rozvoj obnovitelných zdrojů končí stále častěji v armádních skladech. Pentagon zrychluje hromadění minerálů, zatímco experti varují, že tím zpomaluje globální klimatické úsilí i dostupnost materiálů pro zelené technologie.

Litva plánuje vyhlášení nouzové situace kvůli balonům z Běloruska,

Litva plánuje vyhlášení nouzové situace kvůli pašeráckým balonům, které do této pobaltské země pronikají z Běloruska. Vyplývá to z informací agentury AFP a veřejnoprávní stanice LRT, která se odvolává na návrh ministerstva vnitra. Vláda má podle ní rozhodnout příští týden. AFP s odkazem na premiérku Ingu Ruginienéovou píše, že Litva nouzovou situaci vyhlásí.

Nad francouzskou základnou s jadernými ponorkami se objevily drony

Několik dronů přeletělo nad francouzskou ponorkovou základnou na poloostrově Île Longue na západě země. Informovala o tom dnes agentura AFP s odkazem na vyjádření četnictva. Prokuratura později odpoledne oznámila, že případ vyšetřuje. Na základně nedaleko bretaňského Brestu jsou umístěny francouzské jaderné ponorky s balistickými střelami (SNLE).

Po krátkém boji s těžkou nemocí zemřel oblíbený moderátor Patrik Hezucký (†55)

Český éter i televizní svět zasáhla smutná zpráva. Ve věku 55 let zemřel moderátor a herec Patrik Hezucký, dlouholetý hlas Ranní show na Evropě 2. Stanice uvedla, že v posledních měsících řešil vážné zdravotní potíže a poslední týdny strávil v nemocnici.

Papež rozpustil kontroverzní komisi pro získávání finančních prostředků

Papež Lev XIV. rozpustil kontroverzní komisi pro získávání finančních prostředků, která vznikla ke konci pontifikátu tehdy už nemocného papeže Františka. Uvedla to dnes agentura AP, podle níž jde o dosud nejvýraznější krok k nápravě problematických rozhodnutí učiněných za papeže Františka.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama