Válka na UkrajiněANALÝZA: Ruská ekonomika není tak silná, jak ji Kreml prodává. Může jí...

ANALÝZA: Ruská ekonomika není tak silná, jak ji Kreml prodává. Může jí dojít dech

Rusko prezentuje svou ekonomiku jako silnou, realita však není tak růžová, jak se ji snaží prodat Západu a ruské veřejnosti. Naznačuje to rostoucí množství bankrotů tamních podniků, ale i závislost na válce, výdajích do armády a skutečnost, že Moskva rychle vyčerpává národní zdroje.

Moskva prezentuje ruskou ekonomiku jako neporazitelnou. Západní společnosti nahradily místní alternativy a sankce se Kremlu částečně podařilo obejít, jak ukázala nedávná analýza deníku Financial Times, na kterou upozornila například organizace B4 Ukrajine.

Podle ní se dostane do Ruska až třetina dodávek kritických komponent a technologií důležitých pro zbrojní průmysl. Rusko navíc po vypuknutí války na Ukrajině utužilo vzájemné obchodní vztahy s Čínou a Severní Koreou.

Po odklonu Západu od ruské ropy začala Moskva tuto komoditu prodávat ve slevě zemím, jako je Indie, Čína nebo Turecko. Koncem minulého roku se nechal prezident Vladimir Putin slyšet, že ruská ekonomika zůstává silná.

Podle tamních statistik vzrostlo v loňském roce ruské HDP o 3,6 procenta. Vysoká inflace přiměla tamní centrální banku prudce zvýšit úrokové sazby (celkem o 16 procent), aby zchladila svou ekonomiku a inflaci zkrotila.

Tento krok umožnil Rusku odolat sankcím, jako bylo zmrazení aktiv centrální banky v řádu stovek miliard dolarů či strop na nákup ruské ropy ve výši 60 dolarů za barel a mnoho dalších opatřeních. Analytici se právem shodovali, že ruská ekonomika odolala.

Nic není, jak se zdá  

Ve třetím loňském čtvrtletí vykázala ruská ekonomika meziroční růst o 5,5 procenta. Naprostou většinu tohoto růstu však poháněly obrovské válečné výdaje, které spolykají asi 40 procent celého státního rozpočtu.

S takovým vyhodnocením přišel lektor ekonomie z britské Lancaster University Renaud Foucart, jehož komentář vyšel na webu The Conversation. Válka je nyní hlavní hnací silou ruského hospodářského růstu a Moskvě její brzký konec, i kdyby vítězný, nehraje do karet.

Rusko upřednostnilo válku před vlastními občany, kteří se propadají do chudoby. Například vajíčka tam koncem loňského roku zdražila o 40 procent. Na ruském trhu navíc pozoruhodným tempem krachují firmy.

Server Business Insider s odkazem na ruský deník Kommersant upozornil na skokový nárůst zkrachovalých firem v prvních dvou letošních měsících. Jenom v lednu oznámilo v Rusku bankrot 571 podniků, což je oproti loňskému roku nárůst o 57 procent.

V únoru zbankrotovalo 771 a rok předtím 478 společností, což je 60procentní nárůst. Rostoucí počet bankrotů může být způsoben tím, že koncem roku 2022 vypršelo poslední moratorium. Celkem ho Kreml vyhlásil dvakrát.

Putinovy sliby

„Podniky se potýkají s problémy s refinancováním, protože se začínají projevovat efekty zpřísnění měnové politiky,“ řekl analytik Bartosz Sawicki z polské společnosti Conotoxia. Ani v jeho očích nevypadá ruská ekonomika tak pevná, jak se tváří.

„Přestože ruské společnosti dělají maximum, aby se vyhnuly (západním) sankcím, mezinárodní obchod se pro mnohé z nich stal významným problémem,“ napsal prostřednictvím e-mailu Sawicki redakci Business Insider.

Soukromý sektor navíc pociťuje tlak makroekonomické nestability a kvůli zběsilému pumpování peněz do válečného úsilí hrozí ruské ekonomice přehřátí. Koncem loňského roku před tím dokonce varovala i šéfka ruské centrální banky.

„Ruská ekonomika expanduje tak rychle, protože využívá téměř všechny dostupné zdroje. Vysoká inflace je důkazem, že ztratila svůj potenciál a postrádá kapacity pro uspokojení prudce rostoucí poptávky,“ vysvětlila Elvira Nabiullina dle BI.

„Pokud se svým autem zatoužíte rychlostí překročit jeho specifikace, užijete si rychlou, ale krátkou jízdu. Motor se jednoduše dříve či později přehřeje. „Když se takhle přehřeje ekonomika, znamená to chybějící výrobní a pracovní zdroje,“ dodala.

Putin, který rychle „rozpouští“ státní rezervy, navíc před prezidentskými volbami slíbil změny v daňovém systému ve prospěch chudších obyvatel a miliardy na zlepšení celkové životní úrovně. A tady přichází problém. Není totiž jasné, kde prostředky vezme.

Podle analytiků agentury Bloomberg by splnění těchto slibů mohlo Rusko stát v přepočtu 130 miliard dolarů (zhruba tři biliony korun) nebo více. Například počítá s investicemi do modernizace veřejné infrastruktury a obnovy či výstavby nemocnic. To je nad rámec současného rozpočtu státu.

Ruská ekonomika je v deficitu. Investiční ředitel londýnské společnosti Astra Asset Managment Dmitrij Polevoj tvrdí, že i tak si Rusko může tyto výdaje dovolit, ekonomická situace federace se nicméně nesmí zhoršit. „Pokud se zhorší, bude muset Rusko hledat další finanční zdroje,“ uzavřel Polevoj. Významnou roli pak bude hrát také výsledek války na Ukrajině.

Doporučujeme

Ukrajina zasáhla Krymský most, podle Zelenského v odvetě, Moskva slíbila opravu

Ukrajina zasáhla a vážně poškodila Krymský most, který spojuje ruskou pevninu s okupovaným poloostrovem Krym. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na síti X napsal, že úder byl výsledkem několikatýdenní operace a odvetou za opakované ruské útoky na ukrajinskou infrastrukturu. Správa Krymu mezitím oznámila, že železniční doprava po mostě byla obnovena, ale automobily musí využít trajekty, nebo objet Azovské moře po pevnině. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov již slíbil opravu. Dřívější zprávy médií uváděly, že se po zásahu zřítila část silničního mostu i s obloukem a že poškozena byla i železniční sekce, Moskva však rozsah škod oficiálně neupřesnila.

Philippe Diallo vyzve Infantina v boji o vedení FIFA. Francouzský svaz jeho kandidaturu schválil

Francouzský fotbalový funkcionář Philippe Diallo se chce ucházet o post prezidenta Mezinárodní fotbalové federace FIFA. Jeho kandidaturu podpořili představitelé UEFA a jednomyslně ji schválil také Francouzský fotbalový svaz. Současný šéf francouzského fotbalu tak hodlá vyzvat Gianniho Infantina, který stojí v čele FIFA od roku 2016.

Bývalý kosovský prezident dostal další trest. Z vazby ovlivňoval svědky

Bývalý kosovský prezident Hashim Thaçi dostal dalších 17 měsíců vězení za pokusy ovlivňovat svědky a maření spravedlnosti. Soud v Haagu rozhodl, že z vazby předával důvěrné informace a pokyny ke svědeckým výpovědím. Nový trest si má odpykat odděleně od 25letého trestu za válečné zločiny, který mu soud uložil v září.

Návrh závěrečného textu COP31 budí kontroverze. Státy rozdělují sporné požadavky

Australský ministr pro změnu klimatu Chris Bowen, který vede jednání na klimatickém summitu COP31 v tureckém městě Antalya, předložil návrh textu konečného politického rozhodnutí konference. Zahrnuje opatření proti změně klimatu, na nichž se státy zatím neshodují, přičemž sporné požadavky budící kontroverze. Chce zjistit, co jsou jednotlivé země ochotny přijmout a co odmítnou.

ANALÝZA: Rusko na Ukrajině vojensky propadá, to však neznamená, že nemůže vyhrát

Válka na Ukrajině trvá pátým rokem a Rusko ani letos nedosáhlo významnějších územních zisků. Na bojišti se mu naopak příliš nedaří. Dva scénáře, jak vyhrát válku, se podle analytiků ruskému prezidentovi Vladimirovi Putinovi nepodařilo naplnit. Jeho cílem bylo způsobit kolaps ukrajinské armády a amerického prezidenta Donalda Trumpa přimět k ústupkům. Nyní se podle expertů zaměřuje na další dva scénáře. Vyžadují čas a trpělivost, mohou však být o to nebezpečnější.

Novým Jamesem Bondem bude Robert Pattinson. Roli agenta 007 převezme po Danielu Craigovi

Spekulace o tom, kdo převezme roli nejslavnějšího filmového agenta, jsou u konce. Novým Jamesem Bondem se stane čtyřicetiletý britský herec Robert Pattinson, známý především ze ságy Stmívání a filmu Batman. Jeho obsazení v pondělí 16. listopadu oficiálně potvrdilo studio Amazon MGM. Připravovaný snímek má do kin dorazit v roce 2028 a zahájí novou éru slavné špionážní série.

Ministři EU schválili další sankce proti Rusku, na seznam přibylo 145 jmen

Ministři zahraničí Evropské unie dnes schválili další sankce proti ruským osobám a subjektům. Na sankční seznam přibylo 145 jmen. Informovala o tom Rada EU, která zastupuje členské státy. Opatření se zaměřují zejména na ruské banky, energetické společnosti, firmy napojené na takzvanou stínovou flotilu a osoby a organizace zapojené do dezinformačních kampaní a kybernetických útoků.

Žaludy mohou předpovědět nárůst počtu klíšťat

Množství žaludů v lese může napovědět, kolik klíšťat se objeví za dva roky. Američtí vědci během více než 35 let výzkumu zjistili, že na jejich počty mají výraznější vliv myši než jeleni. Výsledky mohou pomoci lépe předvídat riziko nákazy lymskou boreliózou.

Pět zemí EU chystá deportační středisko ve Rwandě, fungovat by mohlo příští rok

Rakousko, Německo, Nizozemsko, Dánsko a Řecko chtějí ve Rwandě deportační středisko pro odmítnuté žadatele o azyl, které není možné vyhostit do jejich zemí původu. Dnes to podle agentury APA společně oznámili rakouský kancléř Christian Stocker a dánská premiérka Mette Frederiksen. Pětice států EU očekává, že jednání s africkou zemí budou rychlá a že první odmítnuté žadatele o azyl středisko ve Rwandě přijme už v příštím roce.

AI se vymkla kontrole a napadla firmu. Kalifornie žaluje OpenAI

Kalifornský generální prokurátor Rob Bonta v pondělí podal u soudu v San Franciscu žalobu na společnost OpenAI za nekalé obchodní praktiky a ohrožení veřejné bezpečnosti. Jedná se o soudní dohru bezpečnostního incidentu z července, kdy agenti umělé inteligence (AI) unikli z testovacího prostředí a napadli společnost Hugging Face.

Putin ohledně Ukrajiny slevuje, řekl před odletem do Asie prezident Trump

Ruský prezident Vladimir Putin v otázce Ukrajiny trochu ustupuje, uvedl dnes americký prezident Donald Trump s tím, že Putin by mohl být neústupnější. Trump to řekl novinářům před Bílým domem před odletem vrtulníkem Marine One, píše agentura Reuters. Ruská válka na Ukrajině bude podle Trumpa jedním z témat jeho blížící se schůzky s Putinem a čínským prezidentem Si Ťin-Pchingem.

Bude se Trumpův dědic MAGA ucházet o Bílý dům? Vance si s rozhodnutím dává načas

J. D. Vance se někdy příští rok rozhodne, zda bude v roce 2028 kandidovat na post prezidenta. Americký viceprezident to řekl v rozhovoru s televizí Fox News. Podle osob z jeho blízkého okolí přitom zvažoval, že se o Bílý dům ucházet nebude.

Nesvěřujme rozhodnutí o zabití robotům, zní z Ženevy. OSN jedná o autonomních zbraních

Umělá inteligence (AI) a autonomní systémy mění moderní válčení. Ukrajinská armáda se kvůli nedostatku lidské síly stále více spoléhá na robotické systémy, zatímco vzdušný prostor ovládly drony. USA ve válce s Íránem zase použily AI k určování cílů. Obavy z nástupu autonomního válčení se od pondělí projednávají na sedmé hodnotící konferenci smluvních stran Úmluvy o některých konvenčních zbraních (CCW).

Lindsay Clancy obviněnou z vraždy jejích dětí čeká příští rok další soud

Američanka Lindsay Clancy, obviněná z vraždy svých tří malých dětí, se příští rok znovu postaví před soud. Soudce William Sullivan stanovil začátek nového procesu na 29. března 2027. Zatím není oficiálně jasné, zda bude žena čelit stejným obviněním jako při prvním procesu, tedy třem případům vraždy prvního stupně.

UniCredit je blíž převzetí Commerzbank. Německo je proti

Italská bankovní skupina UniCredit získala souhlas Evropské komise s převzetím německé Commerzbank. Transakci v hodnotě přibližně 45 miliard eur v pondělí schválila také americká centrální banka Fed. Německá vláda však s převzetím dlouhodobě nesouhlasí a obavy vyvolává především možné propuštění tisíců zaměstnanců.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama