Válka na UkrajiněANALÝZA: Ruská ekonomika není tak silná, jak ji Kreml prodává. Může jí...

ANALÝZA: Ruská ekonomika není tak silná, jak ji Kreml prodává. Může jí dojít dech

Rusko prezentuje svou ekonomiku jako silnou, realita však není tak růžová, jak se ji snaží prodat Západu a ruské veřejnosti. Naznačuje to rostoucí množství bankrotů tamních podniků, ale i závislost na válce, výdajích do armády a skutečnost, že Moskva rychle vyčerpává národní zdroje.

Moskva prezentuje ruskou ekonomiku jako neporazitelnou. Západní společnosti nahradily místní alternativy a sankce se Kremlu částečně podařilo obejít, jak ukázala nedávná analýza deníku Financial Times, na kterou upozornila například organizace B4 Ukrajine.

Podle ní se dostane do Ruska až třetina dodávek kritických komponent a technologií důležitých pro zbrojní průmysl. Rusko navíc po vypuknutí války na Ukrajině utužilo vzájemné obchodní vztahy s Čínou a Severní Koreou.

Po odklonu Západu od ruské ropy začala Moskva tuto komoditu prodávat ve slevě zemím, jako je Indie, Čína nebo Turecko. Koncem minulého roku se nechal prezident Vladimir Putin slyšet, že ruská ekonomika zůstává silná.

Podle tamních statistik vzrostlo v loňském roce ruské HDP o 3,6 procenta. Vysoká inflace přiměla tamní centrální banku prudce zvýšit úrokové sazby (celkem o 16 procent), aby zchladila svou ekonomiku a inflaci zkrotila.

Tento krok umožnil Rusku odolat sankcím, jako bylo zmrazení aktiv centrální banky v řádu stovek miliard dolarů či strop na nákup ruské ropy ve výši 60 dolarů za barel a mnoho dalších opatřeních. Analytici se právem shodovali, že ruská ekonomika odolala.

Nic není, jak se zdá  

Ve třetím loňském čtvrtletí vykázala ruská ekonomika meziroční růst o 5,5 procenta. Naprostou většinu tohoto růstu však poháněly obrovské válečné výdaje, které spolykají asi 40 procent celého státního rozpočtu.

S takovým vyhodnocením přišel lektor ekonomie z britské Lancaster University Renaud Foucart, jehož komentář vyšel na webu The Conversation. Válka je nyní hlavní hnací silou ruského hospodářského růstu a Moskvě její brzký konec, i kdyby vítězný, nehraje do karet.

Rusko upřednostnilo válku před vlastními občany, kteří se propadají do chudoby. Například vajíčka tam koncem loňského roku zdražila o 40 procent. Na ruském trhu navíc pozoruhodným tempem krachují firmy.

Server Business Insider s odkazem na ruský deník Kommersant upozornil na skokový nárůst zkrachovalých firem v prvních dvou letošních měsících. Jenom v lednu oznámilo v Rusku bankrot 571 podniků, což je oproti loňskému roku nárůst o 57 procent.

V únoru zbankrotovalo 771 a rok předtím 478 společností, což je 60procentní nárůst. Rostoucí počet bankrotů může být způsoben tím, že koncem roku 2022 vypršelo poslední moratorium. Celkem ho Kreml vyhlásil dvakrát.

Putinovy sliby

„Podniky se potýkají s problémy s refinancováním, protože se začínají projevovat efekty zpřísnění měnové politiky,“ řekl analytik Bartosz Sawicki z polské společnosti Conotoxia. Ani v jeho očích nevypadá ruská ekonomika tak pevná, jak se tváří.

„Přestože ruské společnosti dělají maximum, aby se vyhnuly (západním) sankcím, mezinárodní obchod se pro mnohé z nich stal významným problémem,“ napsal prostřednictvím e-mailu Sawicki redakci Business Insider.

Soukromý sektor navíc pociťuje tlak makroekonomické nestability a kvůli zběsilému pumpování peněz do válečného úsilí hrozí ruské ekonomice přehřátí. Koncem loňského roku před tím dokonce varovala i šéfka ruské centrální banky.

„Ruská ekonomika expanduje tak rychle, protože využívá téměř všechny dostupné zdroje. Vysoká inflace je důkazem, že ztratila svůj potenciál a postrádá kapacity pro uspokojení prudce rostoucí poptávky,“ vysvětlila Elvira Nabiullina dle BI.

„Pokud se svým autem zatoužíte rychlostí překročit jeho specifikace, užijete si rychlou, ale krátkou jízdu. Motor se jednoduše dříve či později přehřeje. „Když se takhle přehřeje ekonomika, znamená to chybějící výrobní a pracovní zdroje,“ dodala.

Putin, který rychle „rozpouští“ státní rezervy, navíc před prezidentskými volbami slíbil změny v daňovém systému ve prospěch chudších obyvatel a miliardy na zlepšení celkové životní úrovně. A tady přichází problém. Není totiž jasné, kde prostředky vezme.

Podle analytiků agentury Bloomberg by splnění těchto slibů mohlo Rusko stát v přepočtu 130 miliard dolarů (zhruba tři biliony korun) nebo více. Například počítá s investicemi do modernizace veřejné infrastruktury a obnovy či výstavby nemocnic. To je nad rámec současného rozpočtu státu.

Ruská ekonomika je v deficitu. Investiční ředitel londýnské společnosti Astra Asset Managment Dmitrij Polevoj tvrdí, že i tak si Rusko může tyto výdaje dovolit, ekonomická situace federace se nicméně nesmí zhoršit. „Pokud se zhorší, bude muset Rusko hledat další finanční zdroje,“ uzavřel Polevoj. Významnou roli pak bude hrát také výsledek války na Ukrajině.

Doporučujeme

Trump dorazil na summit APEC do Číny, na letišti ho přivítal jeho protějšek Si

Americký prezident Donald Trump dorazil do jihočínského Šen-čenu, kde se zúčastní dvoudenního summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC). Na letišti ho přivítal jeho čínský hostitel Si Ťin-pching, který tak opětoval gesto, které šéf Bílého domu učinil při zářijové návštěvě čínského prezidenta ve Spojených státech.

Bajkal se po desetiletích vysychání znovu plní vodou

V povodí Bajkalu přibývá vody, hladina jezera stoupá a okolní krajina se zelená. Obrat po desetiletích vysychání začal kolem roku 2017. Souviset může se změnami proudění vzduchu, které do oblasti přivádějí více vláhy.

Putin kritizoval evropskou ekonomiku a vyzdvihoval tu ruskou. Data ale nehovoří v jeho prospěch

Evropská unie (EU) zaostává za konkurencí. Rusko vykazuje navzdory americkým sankcím ekonomickou odolnost. S takovými slovy vystoupil na dvoudenní podnikatelské konferenci v rámci summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC), který se koná v Číně, ruský prezident Vladimir Putin. Evropská ekonomika je ale podle Evropské komise (EK) odolnější, než se očekávalo. Navzdory energetické krizi, geopolitickému napětí a vysoké inflaci pokračuje v růstu. Růst ruské ekonomiky ve třetím čtvrtletí naproti tomu zpomalil na jedno procento.

Globální nekontrolovanost umělé inteligence je rizikem, uvedl kanadský premiér

Nedostatek globální kontroly nad umělou inteligencí (AI) představuje ohromné riziko a je nejvyšší čas ji usměrnit. Na summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC) to dnes řekl kanadský premiér Mark Carney, informovala agentura AFP. Umělá inteligence je jedním z témat programu letošního setkání.

Muska nepotřebujeme. Ukrajina poškodila Krymský most bez Starlinku

Ukrajina dokázala vážně poškodit Krymský most bez použití satelitních systémů Starlink nebo Starshield. Nasadila vlastní komunikační systém. Cílem operace mělo být ponížení ruského prezidenta Vladimira Putina před setkáním s americkým a čínským protějškem.

Netanjahu ztrácí kontrolu nad izraelským parlamentem. Opozice prosadila nového předsedu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu utrpěl další politickou porážku. Parlament v úterý zvolil novým předsedou Knesetu Matana Kahanu z opoziční strany Jašar, čímž oslabil vliv dosavadního premiéra na legislativní proces. Hlasování představuje první významný úspěch opozičního bloku vedeného bývalým náčelníkem generálního štábu Gadim Eisenkotem po říjnových volbách. Přesto zůstává nejisté, zda se opozici podaří sestavit novou vládu.

Rada míru varovala OSN před zhroucením příměří v Gaze

Příměří v Pásmu Gazy se může zhroutit, pokud Izrael a palestinské hnutí Hamás nezačnou plnit své závazky. Varovala před tím Rada míru, která dohlíží na plnění dohody zprostředkované USA, v nové zprávě pro Radu bezpečnosti OSN. Dokument upozorňuje na pokračující izraelské útoky, vojenskou aktivitu Hamásu i překážky při dodávkách humanitární pomoci.

Volební bouře v USA doznívá. Demokraté získali i Aljašku

Demokratka Mary Peltola porazila republikánského senátora Dana Sullivana v senátních volbách na Aljašce. Aljaška byla posledním senátorským obvodem, kde se čekalo na výsledek listopadových midterms. Demokraté tedy budou v horní komoře disponovat většinou 56 mandátů.

Americký důstojník podezřelý ze špionáže pro Rusko je v armádní vazbě

Americký armádní důstojník, kterého britská policie zadržela kvůli podezření ze špionáže ve prospěch Ruska, byl předán do vazby americké armády. Oznámila to britská protiteroristická policie, která se případem původně zabývala. Jednačtyřicetiletý muž byl zadržen minulý týden poblíž města Gloucester na jihozápadě Anglie.

Američané před Vánocemi brzdí nákupy. Tržby rostly jen o 0,2 procenta

Američané začínají být před vánoční sezonou opatrnější při utrácení. Maloobchodní tržby ve Spojených státech v říjnu vzrostly pouze o 0,2 procenta, zatímco v září se zvýšily o 0,8 procenta. Spotřebitelé omezovali především nákupy automobilů, nábytku a oblečení. Internetovým obchodům se naopak dál dařilo.

Ukrajina zasáhla Krymský most, podle Zelenského v odvetě, Moskva slíbila opravu

Ukrajina zasáhla a vážně poškodila Krymský most, který spojuje ruskou pevninu s okupovaným poloostrovem Krym. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na síti X napsal, že úder byl výsledkem několikatýdenní operace a odvetou za opakované ruské útoky na ukrajinskou infrastrukturu. Správa Krymu mezitím oznámila, že železniční doprava po mostě byla obnovena, ale automobily musí využít trajekty, nebo objet Azovské moře po pevnině. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov již slíbil opravu. Dřívější zprávy médií uváděly, že se po zásahu zřítila část silničního mostu i s obloukem a že poškozena byla i železniční sekce, Moskva však rozsah škod oficiálně neupřesnila.

Philippe Diallo vyzve Infantina v boji o vedení FIFA. Francouzský svaz jeho kandidaturu schválil

Francouzský fotbalový funkcionář Philippe Diallo se chce ucházet o post prezidenta Mezinárodní fotbalové federace FIFA. Jeho kandidaturu podpořili představitelé UEFA a jednomyslně ji schválil také Francouzský fotbalový svaz. Současný šéf francouzského fotbalu tak hodlá vyzvat Gianniho Infantina, který stojí v čele FIFA od roku 2016.

Bývalý kosovský prezident dostal další trest. Z vazby ovlivňoval svědky

Bývalý kosovský prezident Hashim Thaçi dostal dalších 17 měsíců vězení za pokusy ovlivňovat svědky a maření spravedlnosti. Soud v Haagu rozhodl, že z vazby předával důvěrné informace a pokyny ke svědeckým výpovědím. Nový trest si má odpykat odděleně od 25letého trestu za válečné zločiny, který mu soud uložil v září.

Návrh závěrečného textu COP31 budí kontroverze. Státy rozdělují sporné požadavky

Australský ministr pro změnu klimatu Chris Bowen, který vede jednání na klimatickém summitu COP31 v tureckém městě Antalya, předložil návrh textu konečného politického rozhodnutí konference. Zahrnuje opatření proti změně klimatu, na nichž se státy zatím neshodují, přičemž sporné požadavky budící kontroverze. Chce zjistit, co jsou jednotlivé země ochotny přijmout a co odmítnou.

ANALÝZA: Rusko na Ukrajině vojensky propadá, to však neznamená, že nemůže vyhrát

Válka na Ukrajině trvá pátým rokem a Rusko ani letos nedosáhlo významnějších územních zisků. Na bojišti se mu naopak příliš nedaří. Dva scénáře, jak vyhrát válku, se podle analytiků ruskému prezidentovi Vladimirovi Putinovi nepodařilo naplnit. Jeho cílem bylo způsobit kolaps ukrajinské armády a amerického prezidenta Donalda Trumpa přimět k ústupkům. Nyní se podle expertů zaměřuje na další dva scénáře. Vyžadují čas a trpělivost, mohou však být o to nebezpečnější.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama