Rusko prezentuje svou ekonomiku jako silnou, realita však není tak růžová, jak se ji snaží prodat Západu a ruské veřejnosti. Naznačuje to rostoucí množství bankrotů tamních podniků, ale i závislost na válce, výdajích do armády a skutečnost, že Moskva rychle vyčerpává národní zdroje.
Moskva prezentuje ruskou ekonomiku jako neporazitelnou. Západní společnosti nahradily místní alternativy a sankce se Kremlu částečně podařilo obejít, jak ukázala nedávná analýza deníku Financial Times, na kterou upozornila například organizace B4 Ukrajine.
Podle ní se dostane do Ruska až třetina dodávek kritických komponent a technologií důležitých pro zbrojní průmysl. Rusko navíc po vypuknutí války na Ukrajině utužilo vzájemné obchodní vztahy s Čínou a Severní Koreou.
Moscow imports a third of battlefield tech from western companies https://t.co/clZkbeInnL
— FT Europe (@ftbrussels) January 11, 2024
Po odklonu Západu od ruské ropy začala Moskva tuto komoditu prodávat ve slevě zemím, jako je Indie, Čína nebo Turecko. Koncem minulého roku se nechal prezident Vladimir Putin slyšet, že ruská ekonomika zůstává silná.
Podle tamních statistik vzrostlo v loňském roce ruské HDP o 3,6 procenta. Vysoká inflace přiměla tamní centrální banku prudce zvýšit úrokové sazby (celkem o 16 procent), aby zchladila svou ekonomiku a inflaci zkrotila.
Tento krok umožnil Rusku odolat sankcím, jako bylo zmrazení aktiv centrální banky v řádu stovek miliard dolarů či strop na nákup ruské ropy ve výši 60 dolarů za barel a mnoho dalších opatřeních. Analytici se právem shodovali, že ruská ekonomika odolala.
Nic není, jak se zdá
Ve třetím loňském čtvrtletí vykázala ruská ekonomika meziroční růst o 5,5 procenta. Naprostou většinu tohoto růstu však poháněly obrovské válečné výdaje, které spolykají asi 40 procent celého státního rozpočtu.
S takovým vyhodnocením přišel lektor ekonomie z britské Lancaster University Renaud Foucart, jehož komentář vyšel na webu The Conversation. Válka je nyní hlavní hnací silou ruského hospodářského růstu a Moskvě její brzký konec, i kdyby vítězný, nehraje do karet.
Rusko upřednostnilo válku před vlastními občany, kteří se propadají do chudoby. Například vajíčka tam koncem loňského roku zdražila o 40 procent. Na ruském trhu navíc pozoruhodným tempem krachují firmy.
Server Business Insider s odkazem na ruský deník Kommersant upozornil na skokový nárůst zkrachovalých firem v prvních dvou letošních měsících. Jenom v lednu oznámilo v Rusku bankrot 571 podniků, což je oproti loňskému roku nárůst o 57 procent.
V únoru zbankrotovalo 771 a rok předtím 478 společností, což je 60procentní nárůst. Rostoucí počet bankrotů může být způsoben tím, že koncem roku 2022 vypršelo poslední moratorium. Celkem ho Kreml vyhlásil dvakrát.
Putinovy sliby
„Podniky se potýkají s problémy s refinancováním, protože se začínají projevovat efekty zpřísnění měnové politiky,“ řekl analytik Bartosz Sawicki z polské společnosti Conotoxia. Ani v jeho očích nevypadá ruská ekonomika tak pevná, jak se tváří.
„Přestože ruské společnosti dělají maximum, aby se vyhnuly (západním) sankcím, mezinárodní obchod se pro mnohé z nich stal významným problémem,“ napsal prostřednictvím e-mailu Sawicki redakci Business Insider.
Soukromý sektor navíc pociťuje tlak makroekonomické nestability a kvůli zběsilému pumpování peněz do válečného úsilí hrozí ruské ekonomice přehřátí. Koncem loňského roku před tím dokonce varovala i šéfka ruské centrální banky.
„Ruská ekonomika expanduje tak rychle, protože využívá téměř všechny dostupné zdroje. Vysoká inflace je důkazem, že ztratila svůj potenciál a postrádá kapacity pro uspokojení prudce rostoucí poptávky,“ vysvětlila Elvira Nabiullina dle BI.
„Pokud se svým autem zatoužíte rychlostí překročit jeho specifikace, užijete si rychlou, ale krátkou jízdu. Motor se jednoduše dříve či později přehřeje. „Když se takhle přehřeje ekonomika, znamená to chybějící výrobní a pracovní zdroje,“ dodala.
Putin, který rychle „rozpouští“ státní rezervy, navíc před prezidentskými volbami slíbil změny v daňovém systému ve prospěch chudších obyvatel a miliardy na zlepšení celkové životní úrovně. A tady přichází problém. Není totiž jasné, kde prostředky vezme.
Podle analytiků agentury Bloomberg by splnění těchto slibů mohlo Rusko stát v přepočtu 130 miliard dolarů (zhruba tři biliony korun) nebo více. Například počítá s investicemi do modernizace veřejné infrastruktury a obnovy či výstavby nemocnic. To je nad rámec současného rozpočtu státu.
Ruská ekonomika je v deficitu. Investiční ředitel londýnské společnosti Astra Asset Managment Dmitrij Polevoj tvrdí, že i tak si Rusko může tyto výdaje dovolit, ekonomická situace federace se nicméně nesmí zhoršit. „Pokud se zhorší, bude muset Rusko hledat další finanční zdroje,“ uzavřel Polevoj. Významnou roli pak bude hrát také výsledek války na Ukrajině.
