Válka na UkrajiněANALÝZA: Politické dění v USA sleduje Ukrajina i Rusko, volby mohou významně ovlivnit...

ANALÝZA: Politické dění v USA sleduje Ukrajina i Rusko, volby mohou významně ovlivnit válku

Války neovlivňují pouze vojáci na bojišti, velikost armád, strategie a další faktory na frontových liniích. Zapomínat nesmíme ani na politiku ostatních zemí. Zatímco na Ukrajině zuří konflikt, americká viceprezidentka Kamala Harris, jejíž kandidaturu musí ještě posvětit Demokratická strana, se chystá na prezidentské klání se svým sokem Donaldem Trumpem. A nebude bojovat pouze za americkou veřejnost, ale i za Ukrajinu.

Velitel Ozbrojených sil Ukrajiny Oleksandr Syrskyj v rozhovoru pro deník The Guardian přiznal těžkou situaci na bojišti. Americká vojenská pomoc sice pomohla okupanty zastavit v kritických částech fronty, ale ne všude a úplně.

Rusové na obránce útočí v přesile 1:2 nebo 1:3 ze všech směrů, popsal Syrskyj. Na Donbasu obsazují pole a vesnice. Postup je velice pomalý, naráží na tvrdý odpor. Cestu vpřed si však invazní síly předpřipravují smrtícími bombami.

Okupanti zabrali území severozápadně od Avdijivky a stále postupují k Časiv Jaru. Rusko v květnu otevřelo novou frontu v Charkovské oblasti úderem na Vovčansk, americká vojenská pomoc ale ruský postup pomohla zastavit, jak tedy tvrdí Kyjev.

Velitel jednoho z praporů 57. samostatné motorizované brigády Jurij Lunyov, který zřídil hluboko v lesích nedaleko Vovčansku velitelské středisko, upozornil, že americká vojenská pomoc pomohla v oblasti ruský postup pouze zpomalit, nikoli zastavit.

Rusové pomalu postupují

Rusko sem neustále posílá vlny pěchoty opakovaně odrážené ukrajinskými dělostřeleckými jednotkami. Problémem zůstávají hlavně řízené střely. Ty mají vysouvací křidélka a satelitní navigaci, takže zasahují cíle přesněji než pumy konvenční.

Lunyov si pochvaloval povolení ze strany USA používat americké zbraně k útokům na území Ruska. „Zdá se, že (zbraně) poškodily logistické řetězce a vybavení v Rusku,“ uvedl Lunyov v rozhovoru pro stanici NPR. Rusy to přimělo zpomalit.

Kromě ruin a sutin z Vovčansku nic nezbylo. Ve městě se stále ukrývají desítky lidí. Syrskyj však věří, že ukrajinská armáda ruský postup zastavit může. K tomu ale bude potřebovat další podporu ze strany Spojených států.

Klíčová bude další pomoc v podobě techniky a munice (zejména dělostřelecké granáty). Situaci by podle ukrajinských vojenských představitelů také pomohlo rozšíření možnosti používat americké zbraně na celém ruském územím.

Kyjevem otřásla nejistota

Kyjev ale podle agentury AP cítí nejistotu kvůli politickým otřesům v USA. Prezident Joe Biden, který za Ukrajinou od začátku války stojí a prosazuje její podporu, se vzdal kandidatury na post hlavy státu na další čtyři roky.

Listopadové prezidentské volby mohou mít dopad na válku na Ukrajině, hodnotí v článku server Politico. Situaci na americkém politickém kolbišti proto sledují Kyjev i Moskva. Ukrajině se jednoznačně hodí vítězství Harris.

Očekává se, že bude následovat Bidenovu politiku, což platí i o podpoře Ukrajiny. Její pravomoci však může zablokovat vítězství republikánů v Senátu. Spolu s prezidentskými volbami totiž proběhnou volby i v Kongresu.

Republikáni zablokovali vojenskou pomoc pro Ukrajinu prosazovanou demokraty, čímž de facto podnítili Rusko k ofenzívě v Charkovské oblasti. V USA jsou pak navíc za větší hrozbu než Rusko považovány Čína, Írán a Severní Korea.

Strašák jménem Trump

Ukrajina se hlavně obává možného vítězství Trumpa. Ten na sebe mnohokrát upozornil nelichotivými a znepokojivými prohlášeními na adresu Severoatlantické aliance (NATO) i ohledně konfliktu na Ukrajině.

Opakovaně se vychloubal, že být prezidentem, válku ukončí okamžitě. Podle maďarského premiéra Viktora Orbána skutečně má podrobné plány pro Ukrajinu, s nimiž by začal operovat hned po svém znovuzvolení, napsala agentura Reuters.

Není jasné, jaká je jejich podoba, Politico ale upozornil, že v případě vítězství ve volbách přeruší pomoc Ukrajině, čímž přiměje Kyjev k mírové dohodě s Moskvou. Kreml si v tom případě bude moci ponechat okupovaná území.

Problémový je podle Politico i Trumpem vybraný kandidát na viceprezidenta J. D. Vance, odmítající vojensky pomáhat Ukrajině. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov se však nechal slyšet, že Rusko není děním v USA zase tak vzrušeno.

Jako prioritu označil pokračování války s tím, že politické události v USA Moskva sleduje. „Prioritou je pro nás speciální vojenská operace, nikoli výsledky voleb ve Spojených státech,“ sdělil Peskov. Trumpova hrozba mezitím rezonuje Západem.

Dva největší evropští podporovatelé Ukrajiny – Německo a Velká Británie – podepsali dohodu o posílení vzájemných obranných vazeb. Strach má i polský generál Boguslaw Pacek, píše server TN.cz. V případě Trumpova vítězství podle něj skutečně může Ukrajina přijít o nejsilnějšího spojence.

Doporučujeme

Čína, Rusko a USA vydaly po jednání v Šen-Čenu Mírovou deklaraci

Čína, Rusko a Spojené státy vydaly společné čtyřbodové prohlášení nazvané Mírová deklarace. Stalo se tak po dnešním jednání prezidentů Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina v čínském Šen-čenu. V dokumentu se uvádí, že trojice zemí chce vést dialog o snížení jaderného nebezpečí a že plánuje zvýšit produkci a dodávky ropných produktů. Prohlášení také mimo jiné kritizuje Mezinárodní trestní soud (ICC). Podle agentury Nová Čína Si označil jednání za "pozitivní, konstruktivní a plodné". Putin rozhovory považuje za otevřené a užitečné, píše AFP.

Jihokorejský soud zrušil expremiérovi 15letý trest. Ve vazbě však zůstává

Jihokorejský nejvyšší soud zrušil patnáctiletý trest vězení pro bývalého premiéra Han Duck-soo, odsouzeného kvůli své roli při vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Soudci zpochybnili část původního rozsudku a případ vrátili k novému projednání. Expremiér přesto zůstává ve vazbě.

Americká energetika stojí po midterms na rozcestí. Demokraté budou bojovat o udržitelnost

Americké volby do Kongresu změnily nejen poměr sil ve Washingtonu, ale také vyhlídky tamní energetiky. Demokraté podle povolební analýzy získali plnou kontrolu nad vládami šesti států, což jim otevírá cestu k prosazování obnovitelných zdrojů. Na federální úrovni však jejich plány dál narážejí na republikánského prezidenta Donalda Trumpa.

Počet ohrožených tučňáků na Novém Zélandu se vyvíjí překvapivě rozdílně

Na dvou odlehlých novozélandských souostrovích se počty ohrožených tučňáků vyvíjejí zcela odlišně. Zatímco jedna populace zůstává už desítky let stabilní, druhá se od poloviny 90. let zmenšila o více než 40 %. Za úbytkem mohou stát predátoři, silné bouře i odlišné podmínky v oceánu.

Anthropic přepisuje historii. Jeho IPO zastínilo i SpaceX

Americká společnost Anthropic a sedm jejích spoluzakladatelů získali prostřednictvím primární veřejné nabídky akcií (IPO) a souběžného prodeje akcií celkem 107,3 miliardy dolarů (asi 2,39 bilionu korun). Samotný objem primárního IPO činí 81,3 miliardy dolarů (zhruba 1,81 bilionu korun). Jde o největší IPO v historii.

Myanmar čeká historický verdikt. Soud OSN rozhodne o genocidě Rohingů

Mezinárodní soudní dvůr v Haagu má ve čtvrtek vynést přelomový rozsudek v případu údajné genocidy muslimské menšiny Rohingů v Myanmaru. Rozhodnutí přichází sedm let poté, co žalobu podala africká Gambie, a může zásadně ovlivnit výklad mezinárodního práva. Pokud soud uzná Myanmar odpovědným za genocidu, půjde o historicky první takový verdikt proti státu.

V Šen-čenu začala schůzka prezidentů Číny, Spojených států a Ruska

V čínském Šen-čenu začala schůzka prezidentů Číny, Spojených států a Ruska Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina. Očekává se, že státníci budou jednat o válkách na Ukrajině a v Íránu či o kontrole jaderných zbraní. Šéf Bílého domu se dnes již setkal se svým ruským i čínským protějškem při bilaterálních rozhovorech.

Japonská premiérka a Putin v Číně jednali o zadrženém novináři a firmách v Rusku

Japonská premiérka Sanae Takaiči se včera v Číně poprvé ve funkci setkala s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, s nímž krátce jednala mimo jiné o japonském novináři zadržovaném v Rusku. S odvoláním na japonského úředníka o tom informovala agentura Kjódó. Obě země mají napjaté vztahy kvůli sporným Kurilským ostrovům nebo válce na Ukrajině, zahájené ruskou invazí v únoru 2022.

Jim Carrey by se mohl vrátit jako Grinch

Oblíbený vánoční film Grinch z roku 2000 by se mohl dočkat pokračování s Jimem Carreym v hlavní roli. Režisér Ron Howard potvrdil, že se na projektu pracuje, zároveň ale upozornil na zásadní překážku. Scénář dosud neexistuje a oba tvůrci se chtějí do natáčení pustit pouze v případě, že budou s příběhem spokojeni.

Putin odcházel z jednání s Trumpem o Ukrajině v dobré náladě

Americký prezident Donald Trump se ve čtvrtek na okraj summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC) v Číně setkal se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Schůzka trvala 40 minut a Putin z ní odcházel ve viditelně dobré náladě.

Šéf tajných služeb USA varoval před íránskou hrozbou, které čelí Američané

Hrozba, kterou Írán představuje pro Američany ve Spojených státech i v zahraničí, výrazně zesílila, řekl podle agentury Reuters ředitel tajných služeb Jay Clayton při slyšení v Kongresu. Odmítl se přitom vyjádřit ke zprávě CNN z tohoto týdne, v níž stanice s odvoláním na americké zpravodajské služby informovala, že Írán by mohl mít v plánu zaútočit na členy administrativy prezidenta Donalda Trumpa pomocí takzvané špinavé bomby s jaderným materiálem či chemické zbraně.

Ne jednou, ale hned třikrát. Ukrajina znovu zaútočila na Krymský most

Krymský most byl tento týden podle ruského úředníka zasažen hned třikrát. K poslednímu útoku došlo ve čtvrtek v časných ranních hodinách. Rozsah způsobených škod není jasný, probíhá jejich vyhodnocování. Stalo se tak v době, kdy se ruský prezident Vladimir Putin v Číně účastní summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC).

USA uzavřely vojenskou dohodu s Venezuelou, oznámil šéf Pentagonu v Caracasu

Spojené státy uzavřely vojenskou dohodu s Venezuelou, oznámil americký ministr obrany Pete Hegseth během návštěvy Caracasu, kde jednal s několika venezuelskými ministry a prezidentkou Delcy Rodríguez. Ta podle agentury AP uvedla, že dohoda o spolupráci mimo jiné umožní Spojeným státům podílet se na výcviku venezuelské armády.

Kanada poskytne dalších 45 milionů kanadských dolarů na muniční iniciativu

Kanada poskytne dalších 45 milionů kanadských dolarů (698,7 milionu Kč) na českou muniční iniciativu, čímž se její celkový závazek zvýší na více než 500 milionů kanadských dolarů (7,76 miliardy Kč). Kanadský ministr obrany David McGuinty to podle tiskového prohlášení svého úřadu v úterý oznámil na jednání kontaktní skupiny pro podporu Ukrajiny v rámci NATO (UDSG) v Bruselu.

Itálie chce zpřísnit věková omezení pro používání sociálních sítí

Itálie chce zpřísnit věková omezení pro používání sociálních sítí. Děti mladší 13 let by nově nesměly mít vlastní účty, zatímco mladiství ve věku od 13 do 15 let by mohli sociální sítě využívat pouze v případě, že by jejich účty byly propojeny s účtem jednoho z rodičů. Samostatné účty by byly povoleny až od 16 let. Informovala o tom dnes agentura APA.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama