Války neovlivňují pouze vojáci na bojišti, velikost armád, strategie a další faktory na frontových liniích. Zapomínat nesmíme ani na politiku ostatních zemí. Zatímco na Ukrajině zuří konflikt, americká viceprezidentka Kamala Harris, jejíž kandidaturu musí ještě posvětit Demokratická strana, se chystá na prezidentské klání se svým sokem Donaldem Trumpem. A nebude bojovat pouze za americkou veřejnost, ale i za Ukrajinu.
Velitel Ozbrojených sil Ukrajiny Oleksandr Syrskyj v rozhovoru pro deník The Guardian přiznal těžkou situaci na bojišti. Americká vojenská pomoc sice pomohla okupanty zastavit v kritických částech fronty, ale ne všude a úplně.
Rusové na obránce útočí v přesile 1:2 nebo 1:3 ze všech směrů, popsal Syrskyj. Na Donbasu obsazují pole a vesnice. Postup je velice pomalý, naráží na tvrdý odpor. Cestu vpřed si však invazní síly předpřipravují smrtícími bombami.
Breath bated, Russia and Ukraine monitor US as Biden withdraws from race
— southpatt🇦🇺🍿 VERIFlED (@southpatt) July 22, 2024
Moscow sniffs a plot behind American president’s decision not to run for reelection, while Kyiv hopes Washington perseveres with aid.https://t.co/6xca9iKYmU
Okupanti zabrali území severozápadně od Avdijivky a stále postupují k Časiv Jaru. Rusko v květnu otevřelo novou frontu v Charkovské oblasti úderem na Vovčansk, americká vojenská pomoc ale ruský postup pomohla zastavit, jak tedy tvrdí Kyjev.
Velitel jednoho z praporů 57. samostatné motorizované brigády Jurij Lunyov, který zřídil hluboko v lesích nedaleko Vovčansku velitelské středisko, upozornil, že americká vojenská pomoc pomohla v oblasti ruský postup pouze zpomalit, nikoli zastavit.
Rusové pomalu postupují
Rusko sem neustále posílá vlny pěchoty opakovaně odrážené ukrajinskými dělostřeleckými jednotkami. Problémem zůstávají hlavně řízené střely. Ty mají vysouvací křidélka a satelitní navigaci, takže zasahují cíle přesněji než pumy konvenční.
Lunyov si pochvaloval povolení ze strany USA používat americké zbraně k útokům na území Ruska. „Zdá se, že (zbraně) poškodily logistické řetězce a vybavení v Rusku,“ uvedl Lunyov v rozhovoru pro stanici NPR. Rusy to přimělo zpomalit.
Kromě ruin a sutin z Vovčansku nic nezbylo. Ve městě se stále ukrývají desítky lidí. Syrskyj však věří, že ukrajinská armáda ruský postup zastavit může. K tomu ale bude potřebovat další podporu ze strany Spojených států.
Klíčová bude další pomoc v podobě techniky a munice (zejména dělostřelecké granáty). Situaci by podle ukrajinských vojenských představitelů také pomohlo rozšíření možnosti používat americké zbraně na celém ruském územím.
Kyjevem otřásla nejistota
Kyjev ale podle agentury AP cítí nejistotu kvůli politickým otřesům v USA. Prezident Joe Biden, který za Ukrajinou od začátku války stojí a prosazuje její podporu, se vzdal kandidatury na post hlavy státu na další čtyři roky.
Listopadové prezidentské volby mohou mít dopad na válku na Ukrajině, hodnotí v článku server Politico. Situaci na americkém politickém kolbišti proto sledují Kyjev i Moskva. Ukrajině se jednoznačně hodí vítězství Harris.
Očekává se, že bude následovat Bidenovu politiku, což platí i o podpoře Ukrajiny. Její pravomoci však může zablokovat vítězství republikánů v Senátu. Spolu s prezidentskými volbami totiž proběhnou volby i v Kongresu.
Republikáni zablokovali vojenskou pomoc pro Ukrajinu prosazovanou demokraty, čímž de facto podnítili Rusko k ofenzívě v Charkovské oblasti. V USA jsou pak navíc za větší hrozbu než Rusko považovány Čína, Írán a Severní Korea.
Strašák jménem Trump
Ukrajina se hlavně obává možného vítězství Trumpa. Ten na sebe mnohokrát upozornil nelichotivými a znepokojivými prohlášeními na adresu Severoatlantické aliance (NATO) i ohledně konfliktu na Ukrajině.
Opakovaně se vychloubal, že být prezidentem, válku ukončí okamžitě. Podle maďarského premiéra Viktora Orbána skutečně má podrobné plány pro Ukrajinu, s nimiž by začal operovat hned po svém znovuzvolení, napsala agentura Reuters.
Není jasné, jaká je jejich podoba, Politico ale upozornil, že v případě vítězství ve volbách přeruší pomoc Ukrajině, čímž přiměje Kyjev k mírové dohodě s Moskvou. Kreml si v tom případě bude moci ponechat okupovaná území.
Problémový je podle Politico i Trumpem vybraný kandidát na viceprezidenta J. D. Vance, odmítající vojensky pomáhat Ukrajině. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov se však nechal slyšet, že Rusko není děním v USA zase tak vzrušeno.
Jako prioritu označil pokračování války s tím, že politické události v USA Moskva sleduje. „Prioritou je pro nás speciální vojenská operace, nikoli výsledky voleb ve Spojených státech,“ sdělil Peskov. Trumpova hrozba mezitím rezonuje Západem.
Dva největší evropští podporovatelé Ukrajiny – Německo a Velká Británie – podepsali dohodu o posílení vzájemných obranných vazeb. Strach má i polský generál Boguslaw Pacek, píše server TN.cz. V případě Trumpova vítězství podle něj skutečně může Ukrajina přijít o nejsilnějšího spojence.
